--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Šišák Luděk
Název: O BIS jen pozitivně?
Zdroj: NN Ročník........: 0003/006 Str.: 029
Vyšlo: 01.01.1993 Datum události: 01.01.1993 Rok: 1993
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------
V dnešní politice obyčejný člověk nikdy neví. Dříve jsem měl a mám i nyní podezření, že za krásnými hesly a různými prohlášeními politiků se ukrývá špinavá hra něčích zájmů. A tak si o těchto politicích říkám totéž, co říká jedna z postav Gogolových Mrtvých duší: "Všichni jsou to jidáši. Je tam jen jeden člověk
slušný - prokurátor, ale i ten, abych pravdu řekl, je svině!" Ale existují i politici pozitivní. Ti vidí všechno "svýma pozitivníma očima". Opět nám tvrdí, že není všechno tak špatné, jak vypadá, že se udělalo spoustu poctivé práce. Jedním z pozitivních politiků je premiér Klaus. V TV pořadu Na pozvání Svobodné Evropy označil způsob komunikace a předávání zpráv za
"skoro nejspornější věc" v současnosti. "Najednou vylétnutí demokracie ve smyslu každý můžeme ledacos, všechno říkat, musí mít druhou stránku - zodpovědnost a schopnost zvážit informaci. Podívejme se na to, kolik je ve zpravodajství zjevně negativních pohledů a jak málo je tam pohledů pozitivních", prohlásil premiér Klaus. Podle jeho zkušeností se setkání s lidmi, jak uvedl, je atmosféra "trošičku jiná, než čiší z některých sdělovacích prostředků". Vzal jsem si tato moudrá slova pana premiéra k srdci a pokusím se psát o BIS pokud možno "trošičku jinak", pozitivněji.
Když vidí pozitivní politik Klaus člověka bez ruky, snaží se na něj dívat svýma pozitivníma očima tak, aby viděl jenom tu druhou ruku, o kterou invalida nepřišel. Pokud vidí chudáka žebráka, raduje se z toho, že si vybral místo k žebrání na slučníčku, a že tomu chudákovi není alespoň zima. Tito pozitivní politici, mající v životě "svůj úspěch", posuzují
život a ostatní lidi kolem sebe "svýma očima" a záporné jevy nevidí, neboť mají "svoje oči". A už vůbec nesnesou, když jim žebrák či invalida ukazuje pravý stav věci. SYT<157> HLADOV<144>MU NEVĚŘ<139> !
Kdyby všichni lidé vycházeli z optimistických vizí pozitivních politiků, nikdy by nedosáhli skutečných změn ve svém životě. Jde o to, aby člověk viděl konkrétní zlo, uměl ho pojmenovat, našel jeho příčiny a snažil se ho ze svého života odstranit. Zlo je třeba zveřejnit a ukázat na něj a ne z něj dělat státní tajemství.
Zdá se mi, že opět v povědomí malého českého člověka začíná převládat Švejkovo: "Ať si bylo, jak si bylo, přeci jaksi bylo, ještě nikdy nebylo, aby jaksi nebylo". A aby "jaksi nebylo", je třeba pozitivně zabrousit do historie "tajných služeb" působících v minulosti a nyní na území dnešní České republiky.
Naše vzpomínání začněme v dobách mocnářství a ocitujme z knihy J. Haška Osudy dobrého vojáka Švejka:
"Ve stolku četnického strážmistra nalézaly se všemožné tiskopisy a rejstříky. Vláda chtěla vědět o každém občanu, co si o ní myslí. Strážmistr Flanderka kolikrát zoufale lomil rukama nad těmi tiskovinami, které neúprosně přibývaly každou poštou. Nejvíce mu dala starostí instrukce, jak získat z místního obyvatelstva placené donašeče a informátory. Nakonec, poněvadž uznal za nemožné, aby to mohl být někdo z místa, kde začínají Blata a kde je ten lid taková tvrdá palice, připadl na myšlenku, vzít na tu službu obecního pasáka, kterému říkali: "Pepku vyskoč!" Byl to kretén, který vždy na tuto výzvu vyskočil. Toho si dal zavolat a řekl k němu: "Víš, Pepku, kdo to je starej Procházka?"
"Méé"
"Nemeč a pamatuj si, že tak říkají císaři pánu. Víš, kdo je to císař pán?"
"To je číšaš pán."
"Dobře, Pepku! Tak si pamatuj, že když někoho uslyšíš mluvit, když chodíš po obědech od domu k domu, že je císař pán dobytek nebo podobně, hned přijď ke mně a oznam mi to. Dostaneš šesták, a když uslyšíš někoho vykládat, že to nevyhrajeme, tak zas půjdeš ke mně, rozumíš, ke mně a řekneš, kdo to říkal, a dostaneš zas šesták. Jestli ale uslyším, že něco zatajuješ, tak bude s tebou zle. Seberu tě a odvedu do Písku. A teď vyskoč!" Když vyskočil, dal mu šestáky dva a spokojeně napsal raport na okresní četnické velitelství, že již získal informátora. Druhý den ráno přišel k němu pan farář a sděloval mu tajuplně, že dnes ráno potkal za vsí obecního pasáka, Pepka Vyskoč, a ten že mu vypravoval: "Mijostpane, pan vachmajstr včera povídal, že je číšaš pán dobytek a že to nevyhrajeme. Méé. Hop!"
Po delším vysvětlování a rozmluvě s panem farářem dal strážmistr Flanderka zatknout obecního pasáka, který později byl na Hradčanech odsouzen na 12 let pro velezradu. Žaloba mu prokázala nebezpečné a velezrádné rejdy, pobuřování, urážku Veličenstva a ještě několik zločinů a přečinů. Pepík Vyskoč choval se u soudu jako na pastvě nebo mezi sousedy. Na všecky otázky mečel jako koza a po vynesení rozsudku vyrazil ze sebe: "Méé, hop!" a vyskočil. Byl za to disciplinárně potrestán tvrdým lůžkem o samovazbě a třemi posty.
Od té doby neměl četnický strážmistr informátora a musel se spokojit s tím, že si vymyslil jednoho, udav fingované jméno, a tak zvýšil svůj příjem o 50 K měsíčně, které propíjel v hospodě Na kocourku." (Konec citace).
Domnívám se, že právě v této době zakládá strážmistr Flanderka Bezpečnostní a informační službu, vycházeje z letitých zkušeností rozvědky a kontrarozvědky mocnářství. Flanderka sice nepostupoval podle Obzinových zásad, ale pevně a optimisticky věřím, že kdyby tenkrát byl Obzina, byl by Pepek Vyskoč v kategorii přinejmenším "držitel propůjčeného bytu",
neboť bydlel v obecní pastoušce! Pokus si, vážený čtenáři, představit, že strážmistr Flanderka je nesmrtelný a jako ochránce práv a svobod občanů žije a pracuje od dob mocnářství až po dnešní dny. Po vzniku Československa je opět jako zkušený odborník ve službách policie. A nyní si dovolím ocitovat doslovný překlad děkovného dopisu gestapa Flanderkovi a jeho spolupracovníkům, neboť takový dopis skutečně existuje, i když jinému občanu a jiným spolupracovníkům:
"Velmi vážený pán Flanderka,
chtěl bych touto formou za Vaše dobré služby a cenné přátelství poděkovat. Vy jste pro mne a celý německý národ vykonal velmi dobré služby, které nutno velice vysoce ocenit. Vy a Vaši spolupracovníci byli stateční v boji o zajištění Německé říše. Proto bych chtěl při opuštění Vaší země Vám a Vaším spolupracovníkům poděkovat - (následuje 11 jmen)
Neztrácejte hlavu, že jsme tuto válku prohráli. Ještě není prohrána, během pěti let se vrátíme zpátky. Jako přílohu zasílám Vám pravidla pro ilegální organizaci "Vampir". Po příchodu Rudé armády hlaste se jako partyzáni a vstupte všichni do komunistické strany, do služeb bezpečnostní a lidové správy. Obsaďte nejdůležitější místa a likvidujte tichou cestou nepřátele Německé říše. Držte pospolu pod heslem: "Jeden za všechny, všichni za jednoho!" Jen tak můžete v tomto velkém boji vydržet!" 10. března 1945 L. S. Sch<148>brle v. r.
GESTAPO BRNO
Nesmrtelný strážmistr Flanderka tedy vstupuje do služeb poválečné policie a opět plní své úkoly atd., a tak bychom mohli pokračovat donekonečna, neboť strážmistr je "nesmrtelný".
Vraťme se ale do pozitivní reality a zanechme představ. Je známo, že každý režim má své nepostradatelné odborníky, kteří svojí "nepostradatelností" jsou oporami svým chlebodárcům. A proto považujme za pozitivní, že z bývalé StB přešli nepostradatelní do Úřadu pro ochranu ústavy, poté do FBIS a nyní do BIS ČR. Je ovšem otázka, kam přejdou z BIS? Podobnost čistě náhodná se strážmistrem Flanderkou je např. u jednoho zatím nejmenovaného odborníka, pracovníka BIS po 1. 1. 93, který o své práci v StB píše:
"Naše pracoviště bylo zaměřeno na plnění úkolů v zahraničí a v posledním období jsem se nepodílel na plnění úkolů v ČSSR. V období od roku 1985-87 v průběhu mého služebního zařazení na .... jsem se podílel na rozpracování signálního svazku - akce ........,
ve které bylo prováděno rozpracování pro podezření ze závažné trestné činnosti
špionáže-vyzvědačství dle paragr. 105 tr. zákona. Případ nebyl soudně realizován z důvodu zmenšené příčetnosti pachatele." (Konec citace). Obdobný případ, jako Pepek Vyskoč! A přitom jaký pokrok! Pepek dostal 12 let a zde dotyčný nebyl odsouzen. Není to pozitivní? Vždyť dnešní pracovník BIS ČR již rozpozná kreténa od "sníženě příčetného špiona!"
A další nepostradatelný pracovník BIS o sobě říkal: "Do ledna 1989 jsem zpracovával agendu USA, poté NSR. Vyhledávání nepřátelské činnosti podle paragr. 105, typování osob z řad výjezdářů čs. do NSR a Rakouska ke zpravodaj. využití, t. j. napojení na nepř. zprav. služby." Nyní spolupracuje z spř. zprav. službami u BIS? Tento nepostradatelný viděl po revoluci sametem potažené svoji perspektivu v odhalování nepřátelské činnosti zahran. zpravod. služeb, v mém případě (jak sám tvrdí) BND, tato činnost bude nadále důležitá.
Třetí odborník říká: "V roce 1980 jsem měl rozpracovanou akci ....., kde jsem byl ve styku s KGB."
Samozřejmě by se v pozitivech dalo pokračovat, jenže všeho moc škodí. Zdá se, že dalším pozitivem je, že se naše společnost prostě bez "Flanderků" neobejde.
Ježíš, když mluvil se zástupy, užíval podobenství. Se svými učedníky však mluvil přímo, a proto se ho zeptali na tento rozdíl v řeči. Ježíš jim odpověděl: "Vám je dáno znáti tajemství Božího království, ostatním však jen v podobenstvích, aby hledíce neviděli a slyšíce nechápali."
Luděk Šišák