--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Dušek Antonín
Název: Přijímáme zákony vždy, když už to není potřeba!
Zdroj: NN Ročník........: 0003/012 Str.: 020
Vyšlo: 01.01.1993 Datum události: 24.05.1993 Rok: 1993
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

Stanovisko politické komise KAN k: NÁVRHU ZÁKONA O PROTIKOMUNISTICKÉM ODBOJI

Komunistická vláda zpolitizovala státní správu a správu Hospodářského monopolu. V roce 1958 např. na základě přísně tajné SMĚRNICE č. 256 zahájila bezohlednou politickou čistku ve státním a hospodářském aparátu od všech, jí nespolehlivých, živlů. Přikazuje v ní přísný dohled, aby se odstranění lidé nedostali na jiná důležitá místa. Všichni byli okamžitě vyhozeni ze zaměstnání. Tento kádrovací systém fungoval nepřetržitě do roku 1989. Složení aparátu zůstává i nyní téměř nezměněné, brzdí demokratické změny a nepříznivě ovlivňuje změny hospodářské, zejména vlastnické.

Jeho zlověstná kontinuita nemůže být přerušena jinak, než rázným protiopatřením. Pro lidi, kteří se s marxismem niterně ztotožnili, je udržení moci a majetku nejvyšším cílem a ztráta této pozice je z jejich pohledu nepřijatelnou známkou jejich osobní prohry. Proto MEZINÁRODNÍ KONFERENCE O ZLOČINECH KOMUNISMU (v Praze 5. a 6. 10. 1991) formulovala NÁVRH ZÁSAD O DEBOLŠEVIZACI SPOLEČNOSTI:

a) Navrhuje se zabránit pracovat ve státní správě, vedení podniků a akciových společnostech s většinovou účastí státu, ve školství, justici, prokuratuře, armádě, policii, státních a veřejně-právních sdělovacích prostředcích, spojích a telekomunikacích.

1. Doživotně s okamžitým odchodem nomenklaturníkům nadřazeným StB, příslušníkům LM, KGB, VKR (vojenské kontrarozvědky) a spolupracovníkům zaneseným v registrech svazků a jejich spolupracovníkům.

2. Na deset let s odchodem do 1 roku nomenklaturám v Kádrovém pořádku ÚV KSČ a politrukům.

3. Na pět let s odchodem do 3 let příslušníkům nomenklatury v Kádrovém pořádku KV KSČ a OV KSČ.

b) Navrhuje zveřejnit jména osob deklarovaných v předchozích odstavcích a znemožnit jim výkon povolání se zbraní v ruce. c) Vyřazení těchto fyzických osob z účasti na:

1. Restituci majetku, pokud odevzdání majetku bylo prokazatelným aktem spolupráce s režimem a kariérismu. Osoby zařazené do shora jmenovaných kategorií, pokud nechtějí od restituce ustoupit, musí soudu prokázat, způsobem určeným zákonem, že o majetek nepřišly pro tyto důvody.

2. Privatizaci. Dále z privatizace vyloučit všechny právnické osoby, které se podílely na vlastnických převodech majetku KSČ, SSM, ROH, NF a jejich nástupnických organizacích.

d) Vytvořit při GP ČR samostatný odbor nezkompromitovaných právníků, případně právníků Mezinárodního soudního dvora, kteří ze zákona zahájí trestní stíhání osob, které se dopustily porušování mezinárodních úmluv o lidských právech. Tyto činy jsou za období 1948-89 nepromlčitelné. Dozorem nad těmito opatřeními pověřit Občanské komise, které bude kordinovat zvláštní parlamentní výbor.

Po zrušení článku o VEDOUCÍ ÚLOZE KSČ ústavním zákonem 135/89 Sb. po usnesení Federálního shromáždění O DOBĚ NESVOBODY z 23. 5. 1991 a po schválení LUSTRAČNÍHO ZÁKONA ze dne 4. 10. 1991 je nynější NÁVRH ZÁKONA O PROTIKOMUNISTICKÉM ODBOJI další pokus vylepšit neslavnou bilanci sametového zápasu s pookřívajícím a sílícím reziduem politicko-hospodářské nomenklatury KSČ, kterému se navíc daří úspěšně na sebe nabalovat i nově se tvořící lobby. V zásadě tedy přijmeme navržení ZÁKONA O PROTIKOMUNISTICKÉM ODBOJI s povděkem, ale i s povzdechem, že k tomu dochází po tak dlouhém přešlapování. Nutí nás dát do souvislosti s jeho navržením i výsledky průzkumu veřejného mínění, kde se začíná objevovat, že téměř 70 % občanů si myslí, že parlament pracuje špatně a o vládě si to myslí již 40 %. Dále, že 71 % respondentů si myslí, že možnost dovolat se spravedlnosti je velmi malá a 64 % přesvědčeno, že se politika dělá jen pro menšinu ?! Není těžké si domyslet, že pro udržení postu nynějších politiků je naléhavou potřebou předhodit nespokojené veřejnosti něco, co by zakrylo sametové nedostatky budící nespokojenost. Jde tedy spíše o taktiku, anebo upřímnou snahu vyrovnat se s onou hromadou křivd let minulých ?

Budeme bedlivě sledovat zejména hlasování a diskusi o tomto zákonu. Například, zda soc. dem. opět nezdvihne ani jednu ruku pro tento zákon, jako to udělala v případě hlasování o lustračním zákonu.

LUSTRAČNÍ ZÁKON, díky měkkým formulacím a masivní obstrukci, prakticky nenarušil stávající systém. Obstrukce byly demontrativně zahájeny 25. 11. 1991 rozhodnutím Akademického senátu právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, nerespektovat sněmovnou přijatý lustrační zákon a nežádat o lustraci děkana doc. Jiřího Kroupy. Máme k dispozici statistické údaje o nerespektování tohoto zákona přímo na ministerstvech. Obligátním tvrzením se stalo poukazování na Listinu lidských práv a svodob a na odmítání kolektivní odpovědnosti.

NÁVRH ZÁKONA O PROTIKOMUNISTICKÉM ODBOJI je progresivní zejména ve výroku par. 2 v 2. odstavci, kde se KSČ označuje jako zločinná a zavrženíhodná organizace, stejně jako další organizace založené na její ideologii. Tímto výrokem se zpochybňuje bezúhonnost každého, kdo do ní dobrovolně vstoupil a potažmo se bude vyvozovat i jeho přiměřený díl odpovědnosti na jejích činech. Proto již preventivně zahájil poslanec Ortman "mlžení" pojmu polemikou o tom, že i organizace NF a členové ROH mají svůj díl spoluviny. Když je to vhodné, odmítá se kolektivní vina, jindy opět vystupuje snaha zatáhnout do odpovědnosti pokud možná všechy.

Že pro tento zákon nebudou hlasovat poslanci KSČM (přestože se od KSČ navenek distancují), nepřekvapuje. Tristní je ovšem jejich 14 % jistina voličů, po všem, co v naší zemi KSČ napáchala. Srovnáme-li to s hlasy odevzdanými například KANu, je to více než zarážející a pro vnějšího pozorovatele i varující.

V Praze 24. 5. 1993

ing. Antonín Dušek, předseda PK KAN