--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Hubáček Petr
Název: Když Respekt nereagoval
Zdroj: NN Ročník........: 0003/012 Str.: 027
Vyšlo: 01.01.1993 Datum události: 01.01.1993 Rok: 1993
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

Během čtení Nesnesitelné tíhy dějin J. Kabeleho (č. 19/93) ve mně narostlo přesvědčení, že už nemohu číst dále a neříct své. Samozřejmost, s níž sociolog Kabele dokáže mást pojmy a zastírat i vlastní selhání novinářská, mi totiž až příliš připomínají sice taky český, leč pohříchu nesrozumitelný jazyk marxistických zdůvodňovatelů nezdůvodnitelného. Netroufám si radit, ale pan Kabele by mohl zvážit možnost přečíst si po sobě, co napsal, a zkusmo si vysvětlit, proč to napsal.

V podtitulku autor praví, že skutečně demokratické strany v ČR si nemohou dovolit hlásat potřebu tlusté čáry za minulostí, přičemž jim však z různých důvodů vyhovuje, je-li minulost držena v zapomnění. Tím de facto nařkne vládní strany (neboť ty jsou zpravidla za demokratické považovány především, že, a Respekt to respektuje) ze ztráty důvěryhodnosti, ne-li přímo z pokrytectví. Vzápětí v textu však označí ty, kteří chtějí reprezentovat (a pokročilá naše skutečnost mě přesvědčuje, že i víceméně reprezentují) "bezúhonné lidi ochotně potýkat se tváří v tvář s temnou minulostí" za "revolučně nesmiřitelné debolševizační hnutí podporované krajně pravicovými stranami a temným bulvárním tiskem". Dokonce napíše, že "lustrační zákon byl jedním z pokusů, jak toto hnutí zkrotit". Takovou, promiňte mi, blbost může takhle formulovat, pominu-li možnost, která je nasnadě, toliko člověk, který o pozadí jevu vnímaného obecně zpředu ví mnohem, mnohem více.

Vrchol logické nedostatečnosti a neznalosti konkrétní látky páně autorovy však spatřuji v tvrzení, že lustrační zákon způsobil debakl slovenských demokratů a ani v Čechách nezapůsobil dobře toliko díky vlastním nedostatkům. Pan Kabele formuluje svoje dle mého mínění pochybené domněnky jako ověřené obecně platné pravdy a nechce si připustit, že znehodnocení lustračního zákona má na svědomí (pochopitelně mimo malý záběr a velkou měkkost) zejména jeho obcházení a zpochybňování momentálně vrcholnými politiky tohoto i předchozího státu. Nebo je snad vinou lustračního zákona, že velmi pravděpodobný spolupracovník StB a ze závažných trestných činů podezřelý Mečiar MOHL na Slovensku vyhrát volby. Víte, pane Kabele, on i demokrat může znát některá vodítka, která mu pomohou orientovat se ve spletitých situacích a dokonce ho mohou v některých případech i přimět k nekompromisnímu postoji. Těmi vodítky jsou základní morální kritéria srozumitelně podávaná i nejmenším dětem prostřednictvím bajek a pohádek. Pokud kdokoli, a zejména politik, mlčí k porušování těchto zásad a nesnaží se mu postavit tváří v tvář jako té minulosti, znevěrohodňuje sám sebe. A publicista by to měl jasně pojmenovávat.

Následující řádky můžete brát i jako veřejnou účast ve vaší anketě (Respekt čtu celý od jeho počátku a dokdy to vydržím, záleží na vás): víte, za bulvární plátek nepovažuji ten, který nazývá věci pravými jmény a přitom jeho slovník přizná i výrazy, které, ač namístě, ty pravé estéty žurnalistiky urážejí. Přitom to považuji za profesně poctivější novinařinu než matení pojmů předvedené ve zmiňovaném literárním útvaru pana Kabeleho. Na Respektu mi čím dál víc vadí jakýsi jeho projev etické samoregulace: leitmotivu západních ekonomik, špinavým penězům, jste se věnovali jen jednou. Poté, co pan Klaus prohlásil, že tento pojem mu nic neříká, slibně nakousnuté téma jste zapomněli rozkousat a spolkli je celé. Slovo debolševizace pan Klaus ve svém slovníku nemá. Vy je vyslovujete s odporem jako pejorativum na hranici slušnosti. Pan Havel během zmínky o jistém bulvárním periodiku v souvislosti s veřejnými záchodky nepochybně ztratil glanc. Nedlouho nato jste ho začali stejně ztrácet i vy.

Zkrátka: zdá se mi, že ztrácíte věrohodnost (viz výše). Od tak sympaticky mladých redaktorů bych čekal více vůle hledat pravdu tak, jak jedině se hledat v současném dění dá, t. j. konkrétní poznatky vlastním rozumem a citem dešifrovat a pak zobecnit. Pak by se třeba pan Kabele zamyslel nad tím, do jaké míry je pro civilizovanou společnost únosné diskutovat o tom, zda, kdy, komu, proč a do jaké míry navracet ukradený majetek...

Váš pravidelný čtenář

Petr Hubáček