--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Karel Bedřich
Název: Recenze
Zdroj: NN Ročník........: 0003/015 Str.: 005
Vyšlo: 01.01.1993 Datum události: 01.01.1993 Rok: 1993
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

STŘEDNÍ EVROPA Bedřich KAREL

Třicátým číslem se otevírá již devátý ročník revue STŘEDNÍ EVROPA, kdy kromě vnějšího vzhledu je další vítanou a dlouho očekávanou změnou i měsíční periodicita dřívějšího dvouměsíčníku.

Obsah časopisu se nemění, redakce se chce i nadále věnovat středoevropským historickým, politickým i kulturním otázkám a publikovat texty, které se týkají přechodu od komunistického systému a problémů evropského sjednocení. V úvodním komentáři se dr. Rudolf Kučera zabývá politickým a hospodářským vývojem ve střední Evropě, který je do značné míry závislý na vývoji v bývalém Sovětském svazu. Představa, že Rusko je dnes, po oddělení Slovenska, již dosti daleko a do východo- či středoevropských zemí nezasahuje, je chybná.

"Opak je pravdou: vezměme např. fakt, že v téže době, kdy Rusko vydírá ze Západu další a další finanční pomoc, dochází k obrovským kapitálovým exportům z této země. Jde hlavně o investice velmi zvláštních organizací a společností, kterým říkáme mafie. Tyto mafie, většinou vzniklé již za Brežněvovy éry, neobyčejně rozkvetly a rozšířily svou působnost po celé Evropě během vlády Borise Jelcina. Mafie se dělí na různé rodiny, které buď ve spolupráci s armádou nebo KGB exportují z Ruska suroviny, drahokamy, zlato, drogy, zboží a finance a zisky pak investují doma a v zahraničí..."

O Maastrichtské smlouvě a problémech s ní spojených pojednává článek St. Polaczka Význam Maastrichtu pro polskou ekonomiku, který platí právě tak pro naše poměry. Velmi kriticky se na současnou podobu evropského sjednocování dívá americký konzervativec Angelo M. Codevilla v článku Eurozmatek, jenž byl převzat z časopisu Commentary.

Článek Antonína Klimka Plány Edvarda Beneše na poválečný vývoj Československa, dokládá tragickou roli, kterou sehrál poslední nekomunistický president při začlenění ČSR do sféry sovětského vlivu i v přípravě vyhnání čs. Němců. Válka v bývalé Jugoslávii je vleklým problémem daleko přesahujícím balkánské rozměry, nepřímo je do ní zatažena celá Evropa i USA. O jejích kořenech a příčinách píše A. Ivaniševič ve dvou článcích zařazených do rubriky In memoriam Jugoslávie.

Další částí pokračuje přetiskování rozhovorů z polské knihy Červnový levý hák, v níž protagonisté odvolané vlády J. Olszewského podrobně hovoří o problémech resortů, v nichž působili: analogie s naším vývojem není pouhou náhodou. Tentokrát je to rozhovor s G. Kostrzewou-Zorbasem, který pracoval na polském min. zahraničí a byl vedoucím delegace, která jednala o odchodu sovětských vojsk z Polska. V rubrice Antisemitismus, najdeme článek Alexandra Frieda Nenávist vůči Židům a romantismus v Německu, ve kterém dovozuje, že existuje spojovací linie mezi romantismem a nacionalismem, odkud je už pouhý krok k nenávisti vůči odlišným etnickým skupinám.

V bloku Česká zemská šlechta popisuje tentokrát Milan M. Buben osudy šlechtického rodu Deymů ze Stříteže, který sice nepatřil mezi nejpřednější v zemi, ale zato se plně účastnil politického dění a značně ovlivnil naše národní dějiny.

V tomto čísle najdeme rovněž text, který navazuje na 29. číslo SE a je pokračováním rozhovoru s Janem Nedvědem, bývalým šéfredaktorem časopisu Tvář.

V příloze bude postupně publikována další dosud v České republice nevydaná kniha - paměti Eliase Canettiho Sám proti smrti.

Na samý závěr si dovolím jedno malé doporučení. Před časem vyšla nejznámější sbírka česky píšícího a v Praze žijícího slovenského básníka Andreje Stankoviče OSVOBOZENÝ BABYLON (Slovensky raj). Nemohu jinak, než sbírku doporučit všem vnímavým čtenářům. Sbírka vychází v nakladatelství INVERZE a je možno ji objednat na adrese: INVERZE, V jámě 4, Praha 1.

ADRESA REDAKCE:

Střední Evropa, Vyšehradská 4, 128 00 Praha 2 Telefon: (O2) 29 51 10