--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Blažek Pavel
Název: Vězeň z Kadaně - odročeno
Zdroj: NN Ročník........: 0003/015 Str.: 030
Vyšlo: 01.01.1993 Datum události: 01.01.1993 Rok: 1993
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

Naděje se nekonala V Necenzurovaných novinách č. 14/93 pod titulkem "Vězeň z Kadaně" byla veřejnost seznámena s osudy, skutky a probíhající pří před obvodním soudem pro Prahu 8 proti panu Růžkovi ve věci "maření výkonu úředního rozhodnutí", jehož se obviněný dopustil pokusem o útěk z bohnické psychiatrické léčebny. Kauza byla otevřena soudním jednáním 16. června 1993, při němž trestní senát vyhověl žádosti obviněného a ustanovil mu na základě jeho přání za obhájkyni paní JUDr. Dagmar Burešovou. Vězeň Růžek v její obhajobu vkládal velké naděje. Věřil, že se mu s pomocí paní Burešové podaří dosáhnout obnovy soudního řízení ve svojí třináct let staré hrdelní při, kdy mu byl trest smrti zmírněn v pětadvacetiletý žalář, neboť někteří svědci dané pře vydali nová svědectví ve prospěch neviny původně odsouzeného Růžka za vraždu spoluvězně k trestu smrti.

Na odročeném líčení 9. července 1993 předseda trestního senátu JUDr. Pavel Benda veřejnost překvapil sdělením, že se JUDr. Dagmar Burešová rozhodla Růžkovu obhajobu nepřijmout s odkazem na nezkušenost ve věcech trestních. Za nového obhájce ex offo ustanovil JUDr. Michala Kalinu a soudní líčení odročil na 1. září 1993 v 8.30 hodin - místnost č. VI. Obvodního soudu pro Prahu 8 v Dlážděné ulici.

Faktu, že paní Burešová v Růžkově kauze požádala o zproštění obhajoby, osobně lituji proto, že daný případ mohl díky jejím zkušenostem a rozhledu poodhrnout roušku nad poměry v našem soudnictví a vězeňství, "humanizovaném humanizátorem" okupačního režimu JUDr. Karabcem, v němž polistopadový "humanizátorský" proces prověrek ve vězeňství řídil trockista ing. Petr Uhl způsobem, s nímž by byl jeho pravzor a spolutvůrce bolševického teroru Bronštajn-Trockij možná s "jistými algebraickými výhradami" spokojen.

Splývají na "vlnách doby"?

Úsilí Zdeňka Růžka o obnovu soudního řízení není ojedinělé. V případě brněnské vraždy Jiřiny Vránové v roce 1986 podal návrh na obnovu soudního řízení odsouzený Milan Kvapil, který byl z uvedeného činu shledán vinným. Ve svém podání tvrdí, že z něj bylo doznání vynuceno bezprostředně po zadržení v brněnské budově soudního lékařství bitím do oblasti plexus solaris, které trvalo téměř devět hodin. Podle svého vyjádření při tomto výslechu musel pootevřenými dveřmi sledovat pitvu zavražděné. Dále se odvolává na to, že v den vraždy paní Vránové dával krev v brněnském KTS na záchranu života dítěte, a na to, že po objevení mrtvého těla skutečnost sám tehdejší bezpečnosti nahlásil prostřednictvím vysílačky autobusu městské hromadné dopravy. Zavražděná měla mít v době úmrtí 2,12 promile alkoholu v krvi, vtlačila se přes odpor nezletilé dcery odsouzeného do jeho bytu, v němž byla nalezena ve vaně bez známek života. V návrhu na obnovu soudního řízení vězeň Koupil poukazuje na procesní a důkazní nedostatky, namítá, zda nešlo o utonutí v důsledku opilosti a prohlášením o svojí nevině upozorňuje na to, že skutečný vrah - pokud byla Jiřina Vránová zavražděna - chodí beztrestně na svobodě a žije mezi námi ... Otázky oprávněnosti návrhů na obnovu soudního řízení by mělo za aktivní spoluúčasti naší advokacie rozhodnout v konečné instanci soudní řízení. Spolu s verdiktem o vině či nevině by mělo být praktickou zkouškou totalitárního i postkomunistického soudního systému a míry jeho nestrannosti či podjatosti a služebnosti. Pokud kompetentní osobnosti a instituce projeví nezbytnou vůli. Pavel Blažek