--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Grünthalová Pavla
Název: Kdo to všechno zaplatí ?
Zdroj: NN Ročník........: 0003/016 Str.: 006
Vyšlo: 01.01.1993 Datum události: 01.01.1993 Rok: 1993
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

Ministerstvo vnitra chce miliardu, kterou "prošustrovalo"! Ministr vnitra J. Ruml žádal v květnu t. r. vládu, aby uvolnila ze státního rozpočtu další miliardu korun pro potřeby policie. Byla ustavena vládní komise, která zkoumala, zda v rozpočtu ministerstva vnitra nejsou finanční rezervy, a konstatovala, že MV může rozšířit svůj rozpočet, pokud prodá objekty bývalého FMV. Přesto, zřejmě aniž by znala skutečný stav hospodaření MV, doporučila vládě, aby pro potřeby policie vyčlenila další půl miliardy korun.

Ministerstvo vnitra na to sdělilo, že již 13. 4. t. r. zřídil ministr Ruml komisi, která nyní prověřuje využití objektů z bývalého majetku FMV. Ředitel týlové sekce MV ČR Z. Vodsloň v této souvislosti uvedl: "Zatím bylo navrženo k odprodeji 89 objektů FMV, převážně rok bývalé pohraniční stráže." Jak dále sdělil, v současné době se určují úřední ceny u všech objektů a nemovitostí.

To je velmi zábavné a vzhledem k realitě zcela zavádějící sdělení, kterému k důvěryhodnosti chybí dodat, že již v roce 1990 byl vypracován seznam více než 90 objektů pohraniční stráže, které nebude pohraniční policie potřebovat. Tyto objekty měly být prodány nebo využity pro sociální účely", zejména pro školy v přírodě pro děti z ekologicky postižených oblastí. Několik objektů bylo pro tyto účely kompletně vybaveno, dokonce včetně hraček. Ani jeden z objektů však nikdy nebyl pro tyto účely využit, investice do nich vložené byly vyhozeny oknem, rozkradeny, či zničeny.

Další část objektů bývalé pohraniční stráže měla být prodána. Odprodejem nepotřebných objektů byl pověřen plk. Eduard Přibyl, který počátkem roku 1991 prohlásil, že odprodej bude vyřešen do poloviny roku 1991. Nestalo se však. Odprodej objektů převzal pak na svá bedra pan Kukura a nestalo se zase nic.

Rovněž odprodej a rušení materiálu FS, který nebyl potřebný, probíhalo zcela živelně, stejně jako nebylo nijak analyzováno hospodaření, zejména položky odměn, darů, reprezentačních fondů apod.

Majetek, který mohl být odprodán, tedy zahálí, chátrá a je systematicky znehodnocován. Při nákupech materiálu jsou uplatňovány nahodilé praktiky, nikdo neprovádí konkurs na nejvýhodnější nabídku. V souvislosti s rozpadem federace dochází k tomu, že není stanoveno, komu, kterým nástupnickým útvarům je třeba předat materiál, mnoho pohraničníků odchází do civilu, sklady a evidence materiálu se předává často pouhým předáním klíčů a evidenčních karet, bez jakékoli kontroly. Vše je dovršeno odchodem vojáků základní služby, kteří zabezpečovali ochranu a strážení objektů do civilu. Přes žádosti příslušných velitelů nejsou nikým nahrazeni, žádosti o přijetí občanských pracovníků na ostrahu objektů zůstávají bez odpovědi, a tak i ještě nezdevastovaný majetek (není ho už příliš mnoho) zůstává zcela bez ochrany. A v této situaci má ministerstvo vnitra "odvahu" žádat o přidělení další miliardy ze státního rozpočtu.

Seznam z roku 1990 obsahuje jen v českých zemích 94 objektů označených jako nepotřebné nemovitosti, určené k prodeji. Například v Západočeském kraji je na seznamu z roku 1990 39 objektů pohraniční stráže určených k prodeji. Ve zprávě zpracované pracovníky inspekce MV 12. 3. 1993, která se zabývá zjištěním stavu nevyužívaných objektů v Západočeském kraji, se uvádí, že nevyužívaných objektů navržených k odprodeji je 48. Tyto objekty nejsou využívány od roku 1990 a jsou poničeny jak stavebně (okna, dveře, vrata, klempířské prvky), tak je poničeno, demontováno nebo zcizeno vnitřní technické vybavení (tělesa ústř. topení, umyvadla, vodovodní baterie, elektrické rozvaděče atd.). Tato situace je na většině objektů.

Zůstatková hodnota těchto objektů činila podle oficiálních materiálů na konci roku 1990 cca 170 milionů. Dnes je jejich stav natolik špatný, že tato hodnota je zjevně podstatně nižší. Například objekt bývalé roty PS Bystřice pod Čerchovem je areálem s ubytovací kapacitou 200 lidí, skladovým a hospodářským zázemím. V roce 1990 byla jeho zůstatková hodnota oceněna částkou 3 miliony 450 tisíc Kčs - v tehdejších cenách. Areál není střežen, okna jsou rozbitá, nebo vůbec chybějí, do objektu může tudíž kdokoliv ..."rozsah škod na vnitřním technickém vybavení je značný... Chybí většina světel, zásuvky, vypínače, tělesa ú. t., některá okna, dveře." V této souvislosti nutno zaznamenat hlasité řehtání policejního šimla, neb: "v tomto objektu probíhá kontrola pečetí." (citace jsou z úřední inspekční zprávy). To znamená, pro civilní nedouky to raději vysvětlím, že občas nějaká vojenská osoba zkontroluje, zda nejsou porušeny pečeti na dveřích objektu, který je v důsledku dezolátního stavu volně přístupný oknem. Jiný příklad: Objekt bývalé roty PS Sruby u Všerub. Ve zprávě inspekce MV se dočteme: "Areál s ubytovací kapacitou cca 200 lidí, nezbytným zázemím a pozemky je střežen pouze občasně vojáky základní služby. Nevyužívání objektu již začíná působit na stavebně technický stav - ničení obvodového pláště i interiéru. Zjištěné škody na vnitřním vybavení odpovídají situaci v objektu Bystřice pod Čerchovem, je zde však vyšší rozsah škod způsobených odcizením litinových těles ú. t., oken a dveří ..."

Ve zprávě se dále konstatuje, že útvar pohraniční služby Domažlice předložil druhé divize FMV návrhy na odprodej a pronájem objektů (včetně seznamu zájemců). "Situace však nebyla do ukončení působnosti FMV vyřešena, přes čtyřnásobné komisionální posouzení na místě."

Příkladů podobného druhu je bezpočet. Vezmeme-li hodnotu objektů bývalé pohraniční stráže jen v Západočeském kraji (o kterých je od roku 1990 známo, že je pohraniční policie nebude potřebovat) celkově, dojdeme k zajímavým číslům. Především sečteme-li oficiálně stanovené zůstatkové hodnoty těchto nepotřebných objektů, dojdeme k číslu zhruba 170 milionů Kč. Vzhledem k tomu, že nebylo realizováno rozhodnutí FMV z roku 1990, o pronájmu a odprodeji těchto objektů, přišlo vnitro jen v jednom kraji o minimálně čtvrt miliardy, kterou mohlo využít pro potřeby policie. Prodejní hodnota těchto objektů by totiž byla minimálně o třetinu vyšší, pokud by byly prodány ve veřejných dražbách. Lze to doložit i zkušenostmi z odprodeje 20 objektů pohraniční stráže, které byly realizovány. Tyto objekty měly zůstatkovou hodnotu dohromady asi 137 milionů a byly prodány za cca 156 milionů. Jestliže k tomu připočteme to, že nevíme, kdo a jak kvalitně prováděl stanovení zůstatkové hodnoty objektů, ani jak probíhal jejich odprodej, není odhad cca čtvrtmiliardové hodnoty nijak nadnesený. V případě nezmanipulovaného veřejného odprodeje by byla pravděpodobně získaná částka daleko vyšší. Předpokládáme-li reálně, že podobnou částku by bylo možno získat odprodejem nepotřebných objektů PS i v Kraji Jihočeském a další částky i v jiných oblastech, nejsme daleko od pravdy, jestliže tvrdíme, že kdyby ministerstvo vnitra řádně hospodařilo se svěřeným majetkem, nemuselo by žádat od státu další miliardu. Miliardu by bylo mohlo snadno získat včasným a řádně provedeným odprodejem nepotřebných objektů FMV, jen prodejem bývalých objektů pohraniční stráže minimálně půl miliardy.

Další věc je, že příslušní odpovědní pracovníci ministerstva vnitra nezajistili ochranu a údržbu těchto objektů a způsobili tak mnohamilionové škody na státním majetku. Tito odpovědní pracovníci musí být voláni k zodpovědnosti.

Jestliže se tak nestane, budou-li poslanci a vládní činitelé toto poškozování zájmů státu tolerovat a bude-li ministerstvo vnitra odmítat vyvodit patřičné důsledky a přijmout příslušné závěry v této věci, budou občané nuceni konstatovat, že ze svých daní platí dále neschopné, či zkorumpované státní úředníky, kteří nejenže neplní své povinnosti, ale ohrožují plnění úkolů ministerstva vnitra.

Popsané příklady tureckého hospodaření s objekty bývalé PS se týkají pouze části majetku, který tato složka vlastnila. Vzhledem k tomu, že její vojskovou část na hranicích s Bavorskem a Rakouskem tvořilo sedm brigád (organizovaných na úrovni armádních divizí), vyvstává otázka, jak bylo naloženo s jejich ostatním majetkem. Tyto brigády disponovaly značným množstvím výzbrojní techniky, automobilní techniky, spojovací a signalizační, ženijní techniky a značným množstvím výstrojního, proviantního, zdravotnického, chemického materiálu atd. Podle našich informací byly metody prodeje a likvidace tohoto majetku značně neuspořádané, chaotické, a jejich výsledkem jsou milionové materiální a finanční škody, které také zaplatí daňový poplatník. V souvislosti s požadovanou miliardovou dotací pro vnitro by měli poslanci pečlivě a objektivně prošetřit způsoby hospodaření rezortu MV, a to jak bylo naloženo s výše uvedeným majetkem. V každém případě je nesporné, že účinná kontrola činnosti ozbrojených sil a složek stále chybí, a to i v materiálové a finanční oblasti.

Tímto způsobem hospodaření, jehož důsledkem je nedostatek financí na potřebné vybavení policie a dalších bezpečnostních složek, je totiž přímo ohrožována bezpečnost občanů i bezpečnost státu. Pavla Grünthalová