--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Blažek Pavel
Název: Causa Cyklosporin A-consupren
Zdroj: NN Ročník........: 0003/018 Str.: 026
Vyšlo: 01.01.1993 Datum události: 01.01.1993 Rok: 1993
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

Senzační úspěch Jihočechů V osmdesátých letech pracovali vědci Entomologického ústavu ČSAV v Českých Budějovicích na úkolu "Biologické základy regulace vývoje hmyzu ve vztahu k populaci hmyzích škůdců rostlin." Vedlejším produktem výzkumného úsilí byl zisk produkčního kmenu houby Tylopocládium niveum - metabolit Tolypyn schopného produkovat Cyklosporin, antibiotikum s širokým spektrem důležitým pro transplantace orgánů a léčbu mnoha závažných chorob. Objev učinili ing. Maťha, CSc. a RNDr. Jegorov, CSc.

V únoru 1988 se uskutečnila důležitá schůzka, která rozhodla o dalším postupu. Zúčastnili se jí: akademik Landa - ředitel Entomologického ústavu ČSAV, prof. Kočanderle, dr. Juchelka - generální ředitel n. p. Spofa, nyní obchodní zástupce švýcarské firmy Sandoz, dr. Ellis - pracovník Makromolekulárního ústavu v Praze, akademik Baruš, dr. Weiser - vědecký pracovník Entomologického ústavu ČSAV, dr. Franěk. Potřeba Cyklosporinu A v lékařství a fakt, že českobudějovičtí vědci objevili dosud neznámý unikátní kmen produkující tuto látku v mnohem vyšší kvalitě a s minimálními vedlejšími účinky, než na světovém trhu nabízela firma Sandoz jako světový monopolní výrobce Cyklosporinu -Sandimmum, vedla účastníky únorové schůzky k energickému postupu. Působil zde i silný finanční motiv - v osmdesátých letech firma Sandoz dosahovala na Cyklosporinu-Sandimmum roční čistý zisk ve výši 700 milionů švýcarských franků. Cyklosporin A-Consupren znamenal jedinečnou šanci pro Československo a jeho farmaceutický průmysl.

Ve spolupráci s opavským podnikem Galena (ing. Novotný a ing. Harazín) byla zvládnuta metoda průmyslové výroby a extrakce léku. Produkční kmen byl patentován 3. června 1988. Postup výroby byl patentován 20. června 1988. V obou případech se jednalo o patentování nových produkčních kmenů, nikoliv o patentování Cyklosporinu jako látky. Teprve potom následovaly kroky k utajení prací, zpráv a ochrany cyklosporinových kmenů. Před těmito ochrannými kroky však byly výsledky výzkumu k dispozici podniku Galena a profesorovi Weiserovi z Entomologického ústavu ČSAV, který vrátil pouze kopie dokumentů s odůvodněním, že byl jejich originál "v laboratoři zničen". K ochraně projektu byla přizvána StB. Kód utajení měl č. j. VI-V-3/03. Vše bylo přísně sledováno. Program se v profesionální hantýrce označoval za "šanci na miliardu USD čistého zisku ročně". Firma Sandoz se nečekaně brzy začala zajímat o zakoupení československé licence na výrobu Cyklosporinu s důrazem na nové, t. j. českobudějovické modifikace, které ve spolupráci s Galenou vstoupily do dalších vývojových stádií tzv. cíleného Cyklosporinu se stonásobnou účinností. Souběžně s těmito akcemi si firma Sandoz patentovou politikou pravděpodobně i na základě úniku československých informací připravovala právní půdu k zablokování české výroby pro případ, že by licenci nezískala. Patent Sandozu na uvedený lék velmi brzy zahrnoval "vše včetně vody a vzduchu".

Záhadné odtajnění projektu Cyklosporin A-Consupren Ředitel opavské Galeny ing. Šindelář navrhl po listopadu 1989 ministerstvu zdravotnictví České republiky odtajnění výzkumu a výroby Cyklosporinu A. Rezort ministra Klenera z dodnes temných důvodů podnět realizoval v červnu 1990 formou žádosti na FMV řízené JUDr. Sacherem. Úřad pro správní službu a legislativu FMV žádosti k datu 1. července 1990 promtně vyhověl pod č. j. USL - 103/ST-90. Následovalo i odtajnění v ČSAV. Českobudějovičtí vědečtí pracovníci však režim utajení zachovali. Firma Sandoz se proto ve snaze získat československý kmen zaměřila na opavskou Galenu. Souběžně s její akcí do hry vstoupil tehdejší poslanec Federálního shromáždění Jaromír Piskoř "ekologickými argumenty" o nebezpečnosti výroby Cyklosporinu A-Consuprenu pro zdraví lidí a tvrzením, že byl tento lék ukraden firmě Sandoz. V přípravě kuponové privatizace byla Galena vynechána.

Cyklosporinový monopol firmy Sandoz narušil také Parazitologický ústav v Českých Budějovicích vyvinutím nových imunologických testů ke stanovování hladiny tohoto léku v organismu s vysokým finančním efektem - z krevní plazmy jednoho králíka dokázali získat látku v hodnotě pěti milionů dolarů.

Námluvy, dr. Paynne a záhadný výbuch

Českobudějovičtí objevitelé se velmi brzy stali objektem mimořádného zájmu zahraničních firem, jejichž nabídky práce pro jejich zájmy se pohybovaly v platovém rozmezí 80 až 150 tisíci USD ročně. V jejich výčtu najdeme firmy Merck, Boyce Thomson Institut, Ciba, představitele francouzských, novozélandských a dalších firem, a zejména Sandoz, jejíž monopolní patent na Cyklosporin měl v roce 1991 končit.

Pro firmu Sandoz s cílem získat český kmen a výrobní tajemství se angažovali mnozí vysocí nomenklaturní "manažeři" s předlistopadovým členstvím v KSČ. Hlavní "švýcarskou" ofenzívu vedl dr. Paynne (velmi rád zveřejním prohlášení bratří Paynnů, že v daném případě se nejedná o jejich blízkého či vzdáleného příbuzného), který pro svoji firmu získal dr. Klímka ze Spofy, dr. Zeisla ze slovenské Spofy, dr. Ellise, dr. Juchelku a další bývalé představitele komunistického managementu. Jejich informace pravděpodobně dovolovaly blokovat náš vstup na světový trh, podporované abstencí politické vůle našich činitelů přesto, že dostávali varovné informace i od polistopadových zpravodajských služeb. Ve věci léku byl dne 14. prosince 1990 pozván na předsednictvo vlády ČR i akademik Wichterle. Byl spolu s opavským ing. Novotným pověřen obnovit a zpřísnit utajení výroby a výzkumu.

V pátek 24. ledna 1991 došlo v podniku Galena k explozi přesně v té části, v níž se Cyklosporin A-Consupren vyráběl. Podle pracovníka tehdejší FIS dr. S. o dva týdny později odjel ředitel Galeny ing. Šindelář do Švýcarska k jednáním se Sandozem. Galena byla v té době v hluboké platební neschopnosti vydána na pospas zahraničním firmám. Nad snem o miliardě dolarů čistého zisku ročně se v důsledku tehdejší politiky zavřela voda. Podle názoru opavských občanů, kteří se nejsou s to dobrat přesných informací, byla Galena vydána 51 % nejmenované zahraniční firmě. Podobně jako Primona Česká Třebová, která od dob královny Viktorie obléká britskou královskou rodinu do ložního prádla. Nemělo se tak prý dít zadarmo.

Pavel Blažek