--------------------------------------------------------------------------------
Autor: david Radek
Název: Bolševický prokurátor Kříženecký tím nejspravedlivějším
Zdroj: NN Ročník........: 0003/019 Str.: 011
Vyšlo: 01.01.1993 Datum události: 01.01.1993 Rok: 1993
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------
Hlavní vojenský prokurátor plk. JUDr. Miroslav Kříženecký by si za svůj "mimořádně vyvinutý smysl pro spraVEDLnost" jistě zasloužil přinejmenším místo u Mezinárodního soudního Dvora v Haagu. Usoudil jsem tak z jeho rozhovoru pro vždy Rudé právo, který byl zveřejněn pod vskutku unikátním názvem: "Už zase je tady doba, kdy někomu vadí pravda". S ochráncem bolševických zločinců nerozmlouval nikdo jiný než Kateřina Perknerová. Dojemně znělo povídání o tom, jak ve jménu "rudého práva" poctivě, po více než dvaceti let, stíhal nejen vrahy a zloděje - co jemu prý vyčítáno (!) - ale navíc stíhal a zavíral také příslušníky StB (je s podivem, že tak nečiní doposud!), vedení okresní správy SNB a pány generály ... Prokurátor Kříženecký vlastně po dvacet let praxe u Vojenské obvodové prokuratury v Českých Budějovicích (kde mimo jiné byl i dozorovým prokurátorem StB) nedělal nic jiného, než tvrdě bojoval proti režimu, který mu umožnil vystudovat komunistické právo, a posadil jej do prokurátorského křesla. Nepočítaje ty, kteří seděli nad dopisy Olze, obývali ostatní bojovníci proti starému režimu ovšem poněkud jiná "sedací zařízení".
Když se bojovníkovi Kříženeckému podařilo svrhnout jemu tak přející systém, povýšil. Jeho spolubojovník a spolužák v jedné osobě - Marián Čalfa, mu zařídil lepší "flek", který si (čí asi zásluhou?) udržuje na rozdíl od Mariána doposud. A tak opět věrně slouží, s loajalitou jemu vlastní, tentokráte režimu sametovému. I když jeho vystoupení před televizními kamerami (27. 8.) sametovost poněkud postrádalo, samotný aktér však nenechal diváka ani na chvíli na pochybách, že je "mužem na svém místě". ... pro zachování funkce má loajálnost cenu zlata
Skutečně zarážející bylo samotné Kříženeckého rozjímání o vlastní loajálnosti a její nejvyšší formě: "... dodržování zákonů..." Třeba i z fašistických, pane prokurátore !?
Medituje dále a nachází další, ještě vyšší formu loajality: "... a to s Parlamentem a hlavně s národem, s lidem této země..". A ptám se znovu: Kde byl v době, kdy se lid této země stavěl s holýma rukama proti okupantským tankům? Kde se nacházel JUDr. Kříženecký v době, kdy byl mnohý lid týrán a nespravedlivě vězněn v komunistických kriminálech? Kde byl a kde je hlavní vojenský prokurátor plk. JUDr. Kříženecký, když lid a národ této země požadoval a požaduje důrazné vyšetření a potrestání viníků (jeho šéfů a chlebodárců) bolševických terorů a viníků podvodu, který se hraje od 17. 11. 1989?! Komu vlastně plk. JUDr. Kříženecký slouží a nadále hodlá sloužit?!
Kde je potom rozdíl mezi těmi, kterým vadí pravda, a mezi zvláště otrlými, kterým pravda vůbec nevadí?
Radek DAVID