--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Sucharda Jiří
Název: Selský rozum a personální praxe v armádě ČR
Zdroj: NN Ročník........: 0003/019 Str.: 002
Vyšlo: 01.01.1993 Datum události: 30.08.1993 Rok: 1993
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

30. 8. 1993 proběhla na stanici Radiožurnál beseda o personálním stavu, a tím tedy o budoucnosti armády ČR. Na jedné straně ministr obrany se svým náčelníkem Generálního štábu, na straně druhé dva vojáci z povolání a novinářka o armádě píšící. Šlo o již klasické téma: ponechat či nikoliv staré struktury bolševiků na vysokých funkcích v rezortu obrany (jak se jindy v Radiožurnálu o tomtéž hovořilo v souvislosti se zemědělstvím, školstvím, zdravotnictvím).

A stalo se to, co je v našem kraji obvyklé. Vedoucí rezortu obhajují nepostradatelnost starých, bolševických struktur, chtějí klid pro práci, zlehčují kritiku svého rezortu a neberou v potaz názory těch podřízených svého rezortu, kteří jsou pouze takříkajíc z terénu (zdola). Buďto se zdají vedoucím rezortů informace zdola nefundované, nebo mají vedoucí rezortů, pana Baudyše nevyjímaje, informace fundovanější shora.

Selský rozum k otázce kádrování v armádě ČR by řekl asi toto: Přes čtyřicet let byla čs. armáda pod velením KSČ - každý vojín zákl. služby viděl, že v armádě veleli politruci a jim poslušní velitelé všech stupňů až k XIII. oddělení ÚV KSČ. Tato armáda byla součástí Waršavské smlouvy se všemi taktickými, technickými i morálními záměry velení Waršavské smlouvy, tedy rozuměno velení sovětské armády, tedy rozuměno velení politbyra ÚV KSSS. A tak to naše armáda dopracovala k připravenosti k invazi do Maďarska 1956, k neobraně při okupaci ČSSR 1968, k zákroku proti lidu v srpnu 1969, k pohotovosti přepadu Polska 1980, a víme, že i v roce 1989 byli bolševici v armádě ochotni zneužít brannou moc opět proti lidu této země. A jestliže byla armáda ovládána KSČ - tak proloženě - byla kádrová činnost v armádě přísně řízena podle komunistických kádr. předpisů (viz Kádrový pořádek ÚV KSČ/1975, rozkazy MNO 005 a 009, atp.). Takže všechny kádrové rezervy, všichni tzv. perspektivní důstojníci ČSA, především pak absolventi vojenských škol v SSSR měli zaručovat a také zaručovali KSČ absolutní vládu v armádě. Předem připravené kádrové pohyby před rokem 1989 a těsně po něm v péči gen. Vacka tuto selskou úvahu potvrzují.

Pplk. Hrbek i paní Grünthalová upozornili pana ministra na osobě nového náčelníka Gen. štábu Nekvasila, že staré struktury (kádrové rezervy) na min. obrany přetrvávají. Pan ministr nato prohlásil, že si pana Nekvasila vybral proto, že ho pokládá za slušného a odborně zdatného důstojníka, a také, že komunisté nebyli všichni stejní (zřejmě špatní).

Selský rozum by řekl, že pan Baudyš záměrně zamlžuje tím, že srovnává obyčejného (bez funkce) komunistu z jakéhokoliv oboru, a komunistu - kádrovou rezervu na generálskou funkci v komunistické armádě. Důstojník Nekvasil se touto kádrovou rezervou stal už dávno, a to pro své vlastnosti a schopnosti, které vyhovovaly vojenským kádrovákům té doby. A jeho budoucí předurčení bylo potvrzeno studiem dvou sovět. voj. škol, které odjakživa byly pod kuratelou KGB, GRU (což samozřejmě ví každý skaut). Těchto kádrových rezerv komunistické ČSA je v armádě ČR požehnaně - v podstatě tedy každý generál a plukovník, a jistě i řada podplukovníků (což samozřejmě ví každý frajtr).

Pan pplk. Hrbek reagoval na předchozí výzvu gen. Nekvasila ohledně nabídky funkcí pro důstojníky, kteří chtějí pomoci při budování nové armády, a požádal o funkci personalisty u dříve VKR (kontrarozvědka, nyní VOZ, obranné zpravodajství), aby pomohl při očistě VOZ od lidí, kteří tam nepatří, neboť byli dříve VKR, dále KGB.

Selský rozum by řekl, že ač by se pplk. Hrbek personalistou na VOZ státi měl, nestane se jím. Pan Hrbek totiž nikdy nebyl kádrovou rezervou ČSA, která byla řízena komunisty, a tedy nemůže být personální rezervou armády ČR, která je řízena bývalými komunisty.

Selský rozum by nazval řízením armády všechny stupně velení počínaje náčelníky druhu vojsk a veliteli praporů konče (což samozřejmě ví každý oficír). Nikoliv tedy funkce ministrů, náměstků a ostatních zástupců, coby rejdiště personálních zájmů vládnoucích stran na všech ministerstvech všech zemí světa. Budoucnost ukáže, zda otázka nutnosti udržování starých, bolševických struktur ve výkonných orgánech rezortů, obzvlášť pak v branně bezpečnostních, byla chybou, nebo dokonce záměrem. Selský rozum by asi řekl, že názor paní Grünthalové, pánů Hrbka a Weisera o tom, že staré, bolševické struktury do armády demokratického státu nepatří, v nejlepším případě do subalterních funkcí, je totožný s názorem mnohých občanů tohoto státu, nevoličů levého bloku.

Vedení KDU-ČSL by si z tohoto pohledu mělo zřejmě ověřit u pana Baudyše, za koho to 30. 8. 1993 v Radiožurnálu vlastně mluvil. Jestli se nemýlím, tak ČSL již za federálu navrhovala protikomunistický zákon, jako zákon na postih zločinů, které komunisté napáchali. A je jasné, že tyto zločiny realizovali ti vysoce postavení komunisté, kteří kariéru začali jako důkladně prověřené a zakalené kádrové rezervy KSČ a případných satelitů (viz rok 1948)!

J. Sucharda

Obřanská 585, 664 01 Bílovice n/Svit.