--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Mareček Miloslav
Název: Otevřený dopis
Zdroj: NN Ročník........: 0003/019 Str.: 031
Vyšlo: 01.01.1993 Datum události: 26.08.1993 Rok: 1993
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

JUDr. Jiří Šetina

I. náměstek gen. prokurátora

JUDr. Jaromír Patočka

Náměstek gen. prokurátora

JUDr. Pavel Bret

26. srpna 1993

Pane generální prokurátore, pane I. náměstku, pane náměstku! 25. 8. jsem obdržel sdělení č. j. GP 1676/93 ze dne 13. 8., ve kterém mne vyzýváte k přerušení hladovky, kterou držím na protest proti svévolnému vyřizování mých podnětů generální prokuraturou. Argumentujete "novým pohledem na podněty, které umožňují přijetí zákona o protiprávnosti komunistického režimu a odporu proti němu ve spojení s vytvořením Koordinačního centra pro vyšetřování násilí proti českému národu..."

K Vašemu sdělení zaujímám toto stanovisko:

1) Vzhledem k obsahu mých podnětů a skutečnostem dalším neshledávám ve Vaší argumentaci žádnou spojitost. Předpokladem řádného vyřízení mých podnětů není ani přijetí uvedeného zákona, ani vytvoření zmíněného KC, ale jen jediné: řádný přístup prokuratury k plnění svých povinností!! Podněty byly odloženy na základě porušení zásadních ustanovení trestního řádu platných v každém právním systému. Vzhledem k obsahu podnětů bylo pak nejen v možnostech, ale v povinnostech prokuratury řádně je vyřídit už v době jejich podání... Což dokládá usnesení č. 603 ústavně právního výboru ČNR, z 12. 3. 1992... Přístup bývalého vedení GP k mým podnětům byl tedy od prvopočátku svévolný - protizákonný. Nové vedení v tomto přístupu nejen pokračovalo, ale de facto ho umocnilo. Notabene přes dobře známé postoje některých svých členů, doby nepříliš dávné.

2) I když deklarovaný "nový pohled na podněty" vezmu do úvahy - GP jej dodnes nijak nekonkretizovala, respektive jsem dodnes nebyl vyrozuměn o jediném praktickém kroku, který by v mé záležitosti, na bázi onoho nového pohledu učinila. I onen "nový pohled" tak musím považovat jen za další manévr, nebo alibismus stávajícího vedení GP.

Tedy - ať už s novým pohledem nebo bez něj - ve věci mých podnětů dál trvá status quo ante. Na praktickém přístupu k nim se nezměnilo pranic.

- V protestní hladovce proto pokračuji. Mé požadavky, opírající se o závěry ústavněprávního výboru ČNR a dalších autorit zůstávají v platnosti. I s příslušným prohlášením, dne 7. 5. doporučeně zaslaným JUDr. Šetinovi.

- Svá další prohlášení nebo sdělení, týkající se opakovaných pozastavení hladovky a zejména důvodů, které si pozastavení vynutily, jsem generálnímu prokurátorovi rovněž zaslal - nebudu se tedy jimi znovu zabývat. Zdůrazňuji jen, že za vším, co jsem ve sděleních uvedl, si plně stojím.

Pane generální prokurátore, pane I. náměstku, pane náměstku! K Vašemu závěru, že se mne v plné míře týkají slova ş 4 zákona o protiprávnosti komunistického režimu a odporu proti němu - t. j. že každý, kdo byl komunistickým režimem postižen a persekuován, si zaslouží účast a morální zadostiučinění - uvádím jen tolik: Necítím se o nic víc postižen režimem bývalým, nežli režimem dnešním. Spíš naopak. Bohužel... Totiž: Pokud jde o ty, kteří - jak ve spojitosti s mojí osobou poetizujete - "dokáží jít proti proudu a jsou solí země", se změnou režimu změnily se jen formy jejich postihu. Nikoliv jeho realita. Formy postihu jsou méně brutální, méně viditelné - o to však vykalkulovanější a ve svých důsledcích často i citelnější. Bohužel... I když hovořit o postihu režimem je nepřesné, zavádějící, účelové. Vinu totiž nesou, nebo inkriminovaných skutků se dopouštějí vždy jen zcela konkrétní ničemové, kteří se za režimem - ať už za tím, nebo za oním - výhodně ukrývají. Ti největší z nich tak činí za všech režimů, které se během jejich života vystřídají. Stávající česká realita je toho, žel, smutným dokladem...

- Tento dopis je otevřený.

Miloslav Mareček, Kyjov, Za humny 3218