--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Slezáček Josef
Název: Smrt ze spalovny
Zdroj: NN Ročník........: 0003/025 Str.: 025
Vyšlo: 01.01.1993 Datum události: 01.01.1993 Rok: 1993
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

V čísle 23/93 NN jsem v článku "Jak dlouho ještě" nesouhlasil s výstavbou spalovny toxického odpadu ve Svatoňovicích na Opavsku. Věnoval jsem se lokalitě, relativně ještě čisté, kde se výstavba spalovny plánuje. Jak je to vůbec se spalováním odpadů? Je to jediná cesta, jak se zbavit nebezpečných nepoužitelných hmot? Je to bezpečná cesta? Jak vůbec probíhá proces "likvidace" odpadů spalováním?

Veřejnosti se ve sdělovacích prostředcích předkládá tento způsob jako nejvhodnější a nejjistější, neškodný a technologicky zvládnutý. Zastánci a propagátoři této technologie vědomě mystifikují veřejnost a uvádí ji do smrtelného nebezpečí záměrnými desinformacemi, se snahou přesunout odpovědnost producentů nebezpečných odpadů na příští generace. Spalovaná hmota, jak víme z fyziky, se totiž neztratí, ale rozptýlí se nebo se jako silné koncentráty uloží do přírodního prostředí. Spalovací proces není nic jiného, než změna chemického složení spalovaných sloučenin a je paradoxem, že nově vzniklé sloučeniny mohou být ještě toxičtěší, než původní materiál. Působením tepla se původní sloučeniny rozloží, což považujeme za jejich likvidaci, ale po ochlazení dojde k tvorbě látek zcela nových. Je-li například v odpadu přítomen chlór, vzniká vzniká agresívní kyselina chlorovodíková a nebezpečné chlorované uhlovodíky jako dioxiny a furany. Jsou-li v odpadu přítomny kovy a jejich sloučeniny, které se spalováním nerozloží, jsou emitovány v kouřových plynech, nebo zůstávají v popelu či odpadních vodách. Takto je okolí spalovny zásobeno škodlivinami, které působí bezprostředně na všechny organismy. Účinek se zvyšuje škodlivinami, které unikají do okolí mimo spalovací proces při dopravě, manipulaci, poruchách a těkavostí látek. Většina nebezpečného odpadu vytváří při spalování skupinu chemických látek, označovanou jako organohalogeny. Ty mohou vyvolávat rakovinu, vrozené defekty, spontánní potraty, otravy plodu, mohou poškozovat reprodukční soustavu, způsobovat sterilitu, oslabit imunitní obranný systém, poškozovat játra, ledviny, nervovou soustavu atp.

V tomto světle mají spalovny význam pouze pro své vlastníky a pro neschopný, odpady produkující průmysl. Vzniká tak ďábelský kolotoč peněz a smrti.

Možným a rozumným řešením, jak se zbavit nebezpečných odpadů, je eliminovat toxické materiály, výrobky a technologie, zavádět tzv. čisté výroby, což ale neznamená, že na konci procesu bude jakkoliv "dokonalá" spalovna nebo skládka, které je nutno považovat pouze za chybné a nebezpečné experimenty. Tuto skutečnost si však, bohužel, často neuvědomují, nebo nechtějí uvědomit rozhodující instituce a v nich sedící odpovědné osoby. Na doložení tohoto tvrzení jen citace z dopisů, adresovaných panu Tomáši Hertelovi, který se intenzívně zajímá právě o plánovanou svatoňovickou spalovnu: "...Naše zákonodárství má k dispozici účinný nástroj proti podobným aktivitám. Je to zák. č. 244/92 o posuzování vlivu činností na ŽP. Ve smyslu tohoto zákona musí být posouzena i výstavba zmíněné spalovny. Věřím, že jsou-li pravdivé informace, které uvádíte ve Vašem dopise, nemůže k realizaci stavby dojít. Zároveň Vás však upozorňuji na to, že problém likvidace odpadů je nutno nějak řešit. Nepodložené protesty proti zakládání skládek nebo proti budování spaloven mohou vést jen k většímu počtu nekontrolovaných "černých" skládek i toxických odpadů..." - RNDr. Martin Braniš, CSc, ředitel Ústavu pro životní prostředí přírodovědecké fakulty UK. Další citace je z odpovědi Českého ústavu ochrany přírody v Ostravě: "...chápeme Vaše znepokojení a s mnoha Vašimi připomínkami a námitkami souhlasíme. Naše pracoviště - středisko Českého ústavu ochrany přírody v Ostravě je odborně metodickým pracovištěm, zabývajícím se speciálně ochranou přírody - především zvláště chráněnými částmi a druhy. Na žádost výkonných orgánů vypracováváme také znalecké posudky a odborná vyjádření k činnostem v krajině ve vztahu k ochraně přírody - ne tedy životnímu prostředí obecně...V uvedené věci nebyl náš ústav doposud požádán příslušnými orgány o stanovisko..." - Ing. Vladimír Vykopal, vedoucí střediska.

Co k tomu dodat? Jeden mocný varuje před nepodloženými protesty, druhý mocný čeká až ho někdo požádá, zatímco ve Svatoňovicích probíhají přípravné práce pro stavbu výrobny jedů!

(V článku bylo použito materiálů Tomáše HERTELA a Ildikó TAKACSOVÉ, za což oběma děkuji)

Josef SLEZÁČEK