--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Sedlářová Iva
Název: Hanspaulka s Čs story
Zdroj: NN Ročník........: 0003/026 Str.: 012
Vyšlo: 01.01.1993 Datum události: . . Rok: 1993
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

Necenzurované noviny před časem psaly na pokračování o poměrech v elitní čtvrti v Praze na Hanspaulce. Naši čtenáři si jistě vzpomenou na články Luboše Vydry "Hanspaulka zakletý vrch". Tento seriál přinesl mnoho polemiky, mnoho reakcí souhlasných i nesouhlasných. Jak je již v této zemi zvykem, každá vlastnost má svůj šuplík a cpe se tam přes moc, ať se vejde či nevejde. Udýchaný čecháček v teplácích, cválající do Evropy, na zádech aktovku ze které cestou vyhodil marx-leninismus, se učí chápat pravicový konzervatismus jako bezuzdné hrabání pragmatiků. Slušnost zaměňuje s humanitou, objektivitu a spravedlnost za sociální demegogii. Nějak se ustálilo pro mne nepochopitelné pravidlo, že pravicová politika je asociální a že je to tak správné.

Nedávno jsem měla krátký, leč zajímavý rozhovor se sousedem. "Je to těžký, pani," povídá soused. "Lidi se holt odnaučili makat. Na pracovištích se furt chlastá, krade se, bejvalej režim nás zkazil."

"V první řadě," povídám, "jsme se s tím bývalým režimem jaksepatří nevyrovnali. Na mnoha místech nahoře jsou pořád ti samí". "A vy byste je chtěla všechny zavřít?" argumentuje soused. "Vždyť většina národa s komunisty spolupracovala. Kdo se chtěl dostat nahoru, byl ve straně. Moje manželka taky."

Ponechme souseda jeho způsobu chápání. I když, obávám se, je klasickým příkladem uvažování řadových členů KSČ, kteří zahodili po listopadu Ţ89 členskou legitimaci. Co však ti druzí, kterých je doufám většina? Stále očekávám slíbený rozhovor s předsedou Sdružení majitelů domů. Mám připravených několik otázek, které by zajímaly nejen mne, ale i naše čtenáře. Otázky, se kterými bych se potom chtěla obrátit na pana primátora.

V souvislosti s aférou kolem bývalého generálního prokurátora JUDr. Šetiny, jehož problematický dům je rovněž na okraji Hanspaulky, jsem se rozhodla na téma Hanspaulka pokračovat. Vlastně ani tak nejde o Hanspaulku, jako o každou elitní vilovou čtvrť v každém městě České republiky. Kdo, kdy a jak objekt získal, jak probíhají restituce, jak je nakládáno se současnými uživateli. Ani ne tak s překvapením zjišťuji, že tam, kde měl štěstí původní majitel, že objekt dochoval ve svém vlastnictví do dnešních dnů, tam mají štěstí i nájemníci. Žádné výpovědi se nekonají, nezavírá se voda, plyn. Většina restituentů své zdevastované objekty, vrácené jim z "péče" bytových hospodářství rychle prodává. Komu? Tato doba mně připomíná zlatokopecké časy po válce v našem pohraničí. Rychle oprané a ještě mokré peníze se mění ve snobská sídla. Čím větší zbohatlý promitiv, tím větší okázalost, mnohdy i nevkus. Čím bohatší primitiv, tím sprostší a surovější jednání - a tím o to rychleji uprázdněný objekt, pochopitelně. Účel světí prostředky - je doba pragmatismu.

Iva SEDLÁŘOVÁ