--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Karel Bedřich
Název: Střední Evropa
Zdroj: NN Ročník........: 0003/026 Str.: 023
Vyšlo: 01.01.1993 Datum události: . . Rok: 1993
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

STŘEDNÍ EVROPA

Obsahem třiatřicátého čísla revue je obvyklá škála témat a v úvodu najdeme již tradiční komentář šéfredaktora, jenž se zabývá náboženským a etnickým fundamentalismem islámského světa. Dr. R. Kučera píše: "... fundamentalismus není žádnou tradiční součástí islámu, nýbrž jednou z jeho moderních podob, moderním fenoménem, plodem moderní psychiky muslimského masového člověka a jeho demagogických vůdců, prahnoucích po totální moci. Lze stručně konstatovat, že islámský fundamentalismus je moderní politickou ideologií, která s tradičním islámem, s jeho náboženskými obsahy a kulturou nemá mnoho společného. Předem je navíc třeba zdůraznit, že na současný fundamentalismus měly vliv dvě události dalekosáhlého významu pro celý muslimský svět. Zaprvé je to rozpad komunistického totalitního světa a zadruhé válka v Perském zálivu ..." V další části komentáře potom dovozuje, že není vyloučen konflikt mezi panislamismem a panslavismem, který by mohl být znovu založen na pravoslaví, což se zcela reálně projevilo v bývalé Jugoslávii, přičemž pro eliminaci ohrožení Evropy pokládá za nejdůležitější vytvořit novou evropskou bezpečnostní doktrínu.

Bosenské tragédii je věnován článek bývalého presidenta sarajevského Ústavního soudu Kasima Trnky, nynějšího poradce presidenta A. Izetbekoviče.

Problematikou státu, národa, státních národů a menšin jakož i lidských práv se v analýze nazvané Postmoderní geopolitika zabývá Gusztáv Molnár.

V obvyklé rubrice Sudetští Němci najdeme stať Hartmuta Singbartla, jenž se zabývá odškodněním, které německý stát poskytl vyhnaným a uprchlým Němcům. Nad podobným tématem se zamýšlí v článku Sudetoněmecká budoucnost v Čechách a na Moravě Kurt Heissig.

Obsahem bloku Vyrovnání s minulostí jsou tři příspěvky. Dva z nich jsou tematicky téměř shodné a zabývají se minulostí i současností sovětologie, zejména jejího "revisionistického" směru. Obě studie jsou převzaty z revue The National Interest a jejich autory jsou sovětologové Richard Pipes a Martin Mali. Posledním příspěvkem bloku je velmi poučná stať historika Jana Frolíka, v níž objasňuje postup, jakým byly vytvářeny archivy komunistické Státní bezpečnosti. Článek doporučuji nejen zájemcům o podobné téma, ale i všem pochybovačům, kteří vytrvale zpochybňují úlohu konfidentů StB při resuscitaci bývalého režimu.

Podobným tématem se zabývá i kniha Michala Grockého nazvaná Konfidenti mezi námi, kterou minulý měsíc vydal Institut pro středoevropskou kulturu a politiku a která popisuje polskou lustrační zkušenost.

V rubrice Česká zemská šlechta popisuje Milan M. Buben životní peripetie téměř neznámého, původem anglo-normandského rodu Parishů ze Senftengergu, jehož počátky lze klást k roku 1066.

K padesátému výročí povstání ve varšavském ghettu, které připadlo na letošní rok, revue uvádí první část z deníku Adama Czerniakówa (1880-1942), jenž byl za války předsedou Židovské náboženské obce ve Varšavě.

Mezi nejzajímavější příspěvky je možno zařadit první část nedokončené studie z pozůstalosti prof. Václava Černého, kterou nazval Vývoj a zločiny panslavismu, jejíž téma ani pojetí přes nemalý časový odstup neztratilo nic ze své naléhavosti. Hned v úvodu najdeme hluboce pravdivá slova: "Povím-li, že panslavismus je český výrobek z německého materiálu, můj francouzský nebo anglický čtenář se usměje. Řeknu-li, že v něm malý a čestný slovanský národ hledal prostředek sebezáchovy a une planche de salut (...záchranný pás), čtenář pokrčí netrpělivě rameny a znervózní. Připojím-li, že panslavismus byl pokusem integrovat slavismus do okcidentální koncepce člověka, čtenář odhodí nevrle knihu a obviní ji i jejího autora ze lži. A přece říkám třikrát pravdu ! A chci tím méně předstírat, že můj národ za pravdivost ručí svým strašným neštěstím ..."

Bedřich KAREL

Revue Střední Evropa a celou řadu zajímavých publikací vydaných Institutem pro středoevropskou kulturu a politiku je možno si objednat na adrese redakce:

STŘEDNÍ EVROPA, Vyšehradská 4, 128 00 Praha 2 telefon: 02/29 51 10