--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Blažek Pavel
Název: Transformace LBD - hra polopravdy
Zdroj: NN Ročník........: 0003/026 Str.: 028
Vyšlo: 01.01.1993 Datum události: . . Rok: 1993
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

TRANSFORMACE LBD - HRA DOOPRAVDY? DÍLČÍ OHLÉDNUTÍ

Po únoru 1948 byla tehdejší bytová družstva administrativním rozhodnutím sloučena do jednoho celku nazvaného Lidové bytové družstvo s nímž je spojoval jen jejich původní statut obecně prospěšných družstev převzatý ze zákonodárství první repubbliky, které navazovalo na druž- stevní zákonodárství c.k. Rakouska-Uherska utvářejícího se od osmdesátých let minulého století. Původní bytová družstva byla hospodářsky a administrativně soběstačná. Nepotřebovala dotace či jiné příspěvky. Někdy měla spíše charakter společností s ručením omezeným a podobně. Až LBD se stalo nevýdělečným molochem, pro nějž bylo více typické socialistické rozkrádání přidělených peněžních prostředků a korupce, než péče o svěřený bytový fond a členům prospěšné hospodářské aktivity. Po listopadu 1989 lidé očekávali zákonodárné a personální změny včetně vypracování a realizace nové bytové a družstevní politiky i v této oblas- ti. Po slibných začátcích se zdá, že vše uvázlo v mrtvém bodě. V rozporu s očekáváními až na zlomek procenta všech bytových družstevníků. Postihnout všechny příčiny asi zatím nelze. Je však možné ukázat alespoň na část viditelného le- dovce politických aktivit a vůlí. Zpočátku byly nezřetelné. Na základě informačního předstihu se část zaměstnanců a členů volených orgánů se svými spojenci v ústředních orgá- nech bytového družstevnictví snažila o zachování svých pozic a politických pozic svých stran /zejména KSČ-KSČM a ČSS/, o zabránění v účinné kontrole své dosavadní činnosti, a o využití /možná, že zde je přesnější slovo zneužití/ svo- jí informační a administrativní moci ke svému osobnímu hos- podářskému a politickému prospěchu /přijetí zákona o vydává- ní bytů do osobního vlastnictví ve volbách 1992 znamenalo hlasy pro ODS a nikoliv pro KSČ-KSČM a podobná levicová seskupení/. Excesy a peripetii těchto aktivit a zápasů, jejichž výrazem je i protiprávní prodej domu LBD na Praze 6 do soukromého vlastnictví i se členy LBD-řádnými uživateli bytů bez jejich vědomí a souhlasu, je možné názorně přiblížit na případě LBD Praha 3. Může pro někoho představovat atypický případ, ale lze v něm nalézt jako v každém mikrokosmu události vlastní i jiným bytovým družstvům, a možná i předobraz předvolebních municipálních zápasů příštího roku. Budou mít také soudní dohru?

TRESTNÉ ČINY PODPLÁCENÍ, NEPŘÍMÉHO ÚPLATKÁŘSTVÍ, NEOZNÁMENÍ TRESTNÉHO ČINU A VYDÍRÁNÍ?

Žižkovský podnikatel pan Alexander Horák provádí svou živnost v pronajatých nebytových prostorách LBD Praha 3. V dubnu letošního roku byl nucen obrátit se na předsedu představenstva-správy tohoto družstva ing. arch. Ivana Kap- lana s oznámením na jeho tehdejšího místopředsedu Ladislava Širla /č.j.1129 ze dne 19. dubna 1993/, adresovaném také ve- doucímu kanceláře ing. Vladimíru Bokovi /KSČ-KSČM/. Pan Ho- rák v oznámení uvádí: "Na začátku listopadu 1992 navštívil mne v provozovně výčepu vína v Boleslavské ul. 13 p. Širl a představil se mi jako místopředseda LBD Prahy 3 a úvodem začal se mnou hovor o využití výlohy na Vinohradské třídě vývěskou Realitní kanceláře Kirke z Prahy 1, neboť prý vyu- žívání výlohy není v souladu s nájemní smlouvou mezi mnou a LBD. Při dalších jeho návštěvách v provozovně mi dal jasně najevo, že za předpokladu, že se s ním finančně vyrovnám ne- musím se tímto problémem nadále zabývat, protože staré vede- ní má skončit svoji činnost a nové vedení se těmito věcmi nebude zabývat. Při další jeho návštěvě ke konci roku 1992 začal se mnou "jednat" na chodníku před provozovnou /upravoval jsem výlohu/ a sdělil mi toto: "Problém je v tom, bývalý předseda LBD Prahy 3 ing. Franc přidělil některým ob- čanům nebytové prostory na delší dobu 5 až 10 let a z nových členů představenstva si nikdo nepřijde k lizu po dobu těchto 5 až 10 let a je na mně, abych toto napravil po stránce mých nebytových prostorů, které mám v nájmu od LBD Prahy 3 a s ním se finančně vyrovnal předem, jinak se mnou budete mít problémy se svojí podnikatelskou činností"! Tento výrok p. Širla slyšelo nechtěně několik svědků z řad náhodných hostů a dalších. V případě nutnosti mohu tyto svědky jmeno- vitě uvést." Předseda představenstva oznámení považoval za závažné. Postoupil okamžitě kontrolní komisi, jejíž předseda předseda ing.Jaroslav Šmíd pana Širla velmi dobře zná. Bydlí na téže adrese , spolupracuje s ním v domovní komisi, spolupodepisuje za dům závažné dokumenty, v nichž pan Širl o sobě uvádí nepravdivé údaje - datum narození 7. června 1911, vystavení dekretu v roce 1945, v době kdy k tomu nemohl být právně způsobilý. Pravděpodobně s vědomím ing. Šmída dokumenty podepisuje jako "Antonín", přestože podle rodného listu se jmenuje Ladislav a narodil se v roce 1941, členem LBD se stal až 20. července 1992 a podobně. Tato fakta jsou Žižkovákům známá, a možná proto se LBD na Třemošné a dalších místních hospodách říká "Bratrstvo Kočičí pracky". Bez zajímavosti zde není ani fakt, že pan Ladislav Širl členství k uvedenému datu získal za 100 Kčs "členského vkladu" stejně jako ing. Jaroslav Stiebling s datem 24. 7. 1992, zatímco ti méně rovnější museli zaplatit 3 000 Kčs jako Oldřich Vavřička k datu 11. 5. 1992, JUDr. Marta Sosnová k datu 27. 7. 1992, Vladimíra Kučerová k datu 16. 7. 1992 a mnozí další.

Na závažné sdělení podnikatele Horáka nereagovala ani kontrolní komise, ani představenstvo. Skutečnost byla zatajena i dubnovým a květnovým shromážděním delegátů LBD Praha 3, které bylo zmanipulováno tak, že pan Ladislav Širl /Český deník mu navíc poskytl prostor pro publicitu!/ "byl do představenstva opět zvolen". V dané situaci se pan Horák obrátil na orgány činné v trestním řízení, jimž uvedl i dostatečný počet svědků, kteří fakta sdělená v oznámení potvrdili/podle důvěrného zdroje se pan Širl již třikrát na výzvu orgánů činných v trestním řízení nedostavil k vyšetřování-poznámka autora/. Kontrolní komise LBD Praha 3 takto nejednala poprvé.Neplněním povinností vyplývajících z jejího statutu je výrazně odpovědná za neuspokojivou situaci v tomto družstvu i v personální oblasti. Jeho příčiny spočívají v širších souvislostech a mají hlubší kořeny. Nejen v LBD Praha 3. V Brně již několik let vede úporný boj s funkcionáři SBD Družba, JUDr. Přikrylem a dalšími funkcionáři SČMBD ing. Doškář, podobné "ztracené" boje jsou vedeny v Hradci Králové, Ostravě a jinde. Nikdo z těchto osobností nesleduje "soukromý prospěch"na úkor jiných. I když se jejich úsilí o právo, spravedlnost a poctivou hospodářskou bilanci ve svých výsledcích vztahuje i na ně samé v rovné míře jako na ostatní členy družstva. DVOJÍ HRA A SYPÁNÍ PÍSKU

V polistopadovém vývoji bytová politika a otázky bytového družstevnictví byly na okraji politické a společenské pozornosti. Nový vítr vnesly iniciativy tvůrců zákona č. 42/1992 Sb. o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech a zákona č. 513/1991 Sb.novelizující obchodní zákoník. Práce na obou zákonech probíhaly veřejně, takže záměry předkladatelů byly známé v dostatečném časovém předstihu. Na podzim 1991 ovlivnily jednání shromáždění delegátů na různých úrovních LBD a SBD. Dosavadní funkcionáři a část řídících zaměstnanců družstev v tomto období ve svých vystoupeních a skutcích byli na platformě levice, nebo přesněji starých překonaných pořádků. Veřejně odmítali nebo zpochybňovali ideu transformace bytových družstev v kondominia a družstva vlastníků bytů. Úporně hájili koncepci "obecně prospěšných družstev jako tradiční a historicky osvědčenou formu" i za cenu demagogických argumentů "bude-li nás hodně a neustoupíme-li, pak dotace budou" a zastrašování družstevníků tzv. ekonomickými argumenty o nevýhodnosti vlastnictví bytu a družstev vlastníků bytů. Takto bylo dosaženo i toho, že většina členů předúnorových bytových družstev propásla tzv. restituční termín. O úpornosti těchto funkcionářsko-zaměstnaneckých aktivit svědčí i podolské dokumenty SČMBD řízeného jejich předsedou JUDr. Přikrylem. Na hlavičkovém papíře SČMBD ze dne 31. července 1992/!/ pod zn. 90/7/92 vyřizuje I. Šandera/nomenklaturní funkcionář KSČ-KSČM/ se objevuje členům LBD do té doby neznámý Jan Kožený ve funkci do té doby řadovým členům neznámé Rady LBD ČR včetně jejího tzv. sedmičlenného výboru. Dokument má osobitou adresu "Nově vznikající družstva /např. vyčleněním, rozdělením nebo sloučením ze stávajících LBD/" pod níž je třeba chápat vybraný okruh funkcionářů. Text dokumentu vystihuje úsilí komunistických, exkomunistických a NF nomenklaturních expozitur jak ve výše uvedených snahách, tak i v metodách jednání o zájmech členů družstva bez nich a za jejich zády členům neznámými "zvolenými delegáty do neznámého orgánu"/Dokument jsem ukazoval několika desítkám členů LBD na Praze 2, 3, 4, 6, kteří nechtěli věřit vlastním očím a tomu, co v dokumentu stojí. Sám jsem ho nezískal "legální cestou". Poznámka autora./ Cituji podstatnou pasáž: "Lidová bytová družstva a jejich právní nástupci /dále LBD/ se ze své vůle a potřeby řešit společné problémy sdružila do zájmového seskupení, které v současnosti tvoří 29 LBD z Čech a Moravy /cca 30.500 bytů/. Prostřednictvím zvolených 29 delegátů představenstev těchto družstev vytváří /v souladu se stanovami Svazu českých a moravských bytových družstev/ svým charakterem a postavením specifickou organizační jednotku v rámci SČMBD - Radu lidových bytových družtev České republiky.

LBD jsou svým chrakterem a způsobem hospodaření značně odlišná od stavebních bytových družstev /dále SBD/. Počtem bytů mají SBD v rámci SČMBD většinové postavení. Bytová družstva typu LBD /původně obecně prospěšná/ jsou sdružena celorepublikově /rada LBD ČR/. SBD mají zemské a krajské organizační uspořádání /územní rady SBD/.

Usnesením celorepublikové rady LBD ČR z roku 1991 /v návaznosti na vyčlenění řady původních obecně prospěšných družstev podle ş49 zákona 176/9O Sb./ byl dán podnět k tomu, aby LBD byla transformována na původní typ obecně prospěšných družstev. Vždyť jejich bytový fond byl, jak známo, vystavěn pro účely levného - sociálního bydlení..." Dokument ještě vyzývá k zasílání přihlášek na adresu SČMBD v Praze 4 Podolí k rukám referentky ÚR LBD Hany Kolomazníkové. Vyšel navíc v čase, kdy členové LBD jednoznačně projevili svou vůli po změně podáním výzev k vydání bytů do vlastnict- ví. Idea podolské iniciativy sleduje staronové politické cíle, které vážně komplikovaly transformační úsilí v situa- ci, kdy se shromážděním delegátů na místních úrovních dařilo omezit moc expozitur KSČ-KSČM a jejich spojenců z bývalé Ná- rodní fronty a agenturní sítě StB. Ty však pracovaly cílevě- domě dál a měly připraven druhý sled, který si podle někte- rých velmi zneklidňujících údajů na místní úrovni velmi dobře bohužel rozumí zejména se členy ODS.

JAK SE VÁM LÍBÍ?

Svaz Českých a Moravských bytových družstev JUDr. Přikryla až do roku 1993 nevyvíjel žádoucí aktivitu a právní poradenství ve prospěch energické transformace bytového družstevnictví vypracováním či objednávkou potřebných doku- mentů - variant nového typu stanov, vzorových smluv o vydání bytu do vlastnictví člena družstva, postupných transformač- ních kroků a podobně. Vykazované aktivity v naznačeném smys- lu byly "stínové".Místo toho se zpochybňoval transformační zákon argumenty o potřebě několika let k jeho praktické rea- lizaci, které potajmu spoléhaly a spoléhají na jiný výsledek voleb a následné novely zákonů. Tyto nálady vystihují i kuloárové úvahy ve Sněmovně o výhodnosti obecně prospěšných družstev, o výhodnosti prodeje bytů družstevníkům / členům LBD pro údajnou specifičnost tohoto družstva a jeho odlišnost od SBD v cenové relaci srovnatelné s prodeji obecních bytů/ s předpokládaným příjmem pro státní pokladnu výši 2,7 miliardy korun a se ziskem politického kapitálu na úkor ODS a koalice "neschopné uskutečnit v praxi politická a zákonodárná rozhodnutí". Zde zmiňovaný případ Kožený - Šandera - Kolomazníková je dostatečným příkladem skutečných tendencí i snah významné části funkcionářského aktivu... Skrze své nomenklaturní soukmenovce byli /a bohužel stále ještě jsou/ dobře zakopáni ve svých pozicích. Pod tlakem zdola a transformačních lhůt byli nuceni dočasně ustoupit od koncepce "obecně prospěšných družstev". Zpochybňováním zákona č. 42/92 Sb. a chaotickou činností představenstev /v případě LBD činností Představenstva LBD Praha/ vznikla v mnoha bytových družstvech nepřehledná a často i živelná situace, umožňující"bývalým" znovudobytí pozic, činnosti "širlovského typu", bytové a majetkové machinace, eskalaci úplatkářství i rozchvacování družstevního majetku, ničení dokumentace atd. Podobně jako v družstevním zemědělství se podařilo zabránit účinné kontrole, zablokovat usilí o vydávání bytů do vlastnictví spojené s novým typem hospodaření s byty a domy, zpochybnit tvůrčí nositele těchto změn - poslance občanských stran a jejich většinu v zákonodárném sboru "jako málo kvalifikovanou a kompetentní". Odpůrci změn ve vlastnictví bytů a tržních vztahů v této oblasti se svými spojenci připravili ve hře o čas různé blokace opřené o právní kasuistiku, podle níž dosud není družstevní byt "dostatečně právně definován", takže "katastrální úřady a další instituce v druhé vlně odporu vše zablokují". Toto veřejné tajemství roku 1992 se stalo skutkem. Dosud nebyl vydán ani jeden byt. Zdá se, že žijeme v paranoickém světě. Na jedné straně se ochránci zločinů komunistického režimu a jejich protagonistů odvolávají na kontinuitu komunistického práva formulacemi typu "non bis in idem", aby s rukou bezostyšně si otírající ústa vzápětí popřeli definici bytu téže právní soustavy. Jen proto, že to tak vyhovuje jejich politickým záměrům.

Pokračování.

Pavel Blažek