--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Grünthalová Pavla
Název: Zajistit občanský vliv v policii
Zdroj: NN Ročník........: 0003/026 Str.: 006
Vyšlo: 01.01.1993 Datum události: 14.11.1993 Rok: 1993
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

Rozhovor s předsedou koordinační rady OI-OK P. Vachalovským Občanská iniciativa-Občanské komise (dále OI-OK), která vznikla po zrušení Občanských komisí, se 14.11.1993 sejde v Praze na svém celostátním kongresu.

Občanské komise vznikly v roce 1990 s cílem, očistit Sbor národní bezpečnosti od zkompromitovaných opor komunistického režimu a pomoci položit základy vzniku bezpečnostních složek demokratického státu. Federální shromáždění jejich činnost uzákonilo a tak umožnilo, aby zástupci jednotlivých stran, kteří byli do Občanských komisí delegováni, provedli první zásadní kroky vedoucí k nezbytným personálním opatřením v bezpečnostních složkách.

Občanské komise pracovaly až do roku jara 1992, kdy byl Českou národní radou, těsně před volbami, přijat nový zákon o pilicii. Přijetí tohoto zákona prakticky zlikvidovalo právní podklad, na jehož základě Občanské komise pracovaly. ( Blíže viz číslo 25 NN).

Za podpory zejména ODS a KAN byl proto připraven návrh zákona o Občanských komisích, který, jak slibovali i představitelé ODS, měl být po volbách přijat.

K všeobecnému překvapení však na podzim 1992 vláda návrh zákona odmítla. V.Klaus to zdůvodnil tím, že revoluční doba skončila a že státní orgány mají dost sil k tomu, aby situaci v bezpečnostních složkách řešily. Jak se ukázalo, není to pravda. Kriminalita vzrůstá, činnost mafií naší i cizí provenience se vymyká kontrole, množí se případy trestné činnosti policistů, existují závažné signály propojení mafií se státním aparátem.

Za této situace, kdy příslušné státní orgány nejsou schopny zajistit bezpečnost občanů, a situace v bezpečnostních složkách se čtyři roky po listopadu nejen nekonsoliduje, ale jejich činnost se dokonce stále častěji stává terčem oprávněné kritiky, je nutno zmobilizovat všechny síly společnosti k jejímu řešení.

Jednou z v demokratickém světě ověřených cest nápravy těchto věcí, je zvýšení občanského vlivu v policii, na základě zákonem stanovených pravidel. Na tomto principu pracují občanské iniciativy v bezpečnostních složkách ve většině demokratických zemí: na př. v USA, Německu, Kanadě, Švédsku, Švýcarsku atd. Je zcela nepochopitelné, že naše vláda, vláda země, která se teprve pokouší udělat první krůčky k výstavbě demokratického státního aparátu, zavrhla princip spoluúčasti občanů na výstavbě bezpečnostního aparátu demokratického typu. ( Reakce představitelů koaličních stran na protest Občanských komisí proti zamítnutí návrhu zákona o Občanských komisích jsme přinesli v minulém čísle NN).

Blížící kongres občanské iniciativy OI-OK by měl, na základě zhodnocení své dosavadní práce a na základě analýzy bezpečnostní situace v zemi, znovu důrazně upozornit na nutnost uzákonění občanského vlivu v policii, včetně jasně definovaných kontrolních funkcí, tak jak je stanovil i vládou zamítnutý návrh zákona o Občanských bezpečnostních komisích a důvodová zpráva k němu. ( Návrh zákona přinášíme na jiném místě tohoto čísla NN).

Na cíle kongresu OI-OK jsme se zeptali předsedy koordinační rady OI-OK, pana Přemysla Vachalovského.

Jaké jsou hlavní cíle kongresu ?

Cíl je úplně jasný. Podobná občanská iniciativa existuje v téměř všech demokratických společnostech, na př. i ve Spojených státech, kde demokracie funguje už dvěstě let. U nás se začala vytvářet před čtyřmi roky, tím více je u nás občanský vliv v policii potřebný.

V České republice vzrostla od listopadu kriminalita o 300 procent, objasněnost kriminálních činů přitom značně poklesla.

Důvodů je několik. Policisté, zejména kriminálka, jsou u nás stejně schopní jako na západě, ale problém je v nekvalitních zákonech. Další závažný problém je pronikání mafií na naše území a policie, soudy a prokuratura nejsou dostatečně funkční při boji ptoit nim. Dostat se do konfliktu s mafiemi znamená vážné ohrožení zainteresovaných soudců, prokurátorů a policistů i jejich rodin. Proto je celá řada těchto lidí zastrašena a protože se necití bezpečni, proti odvetě mafií, raději ustoupí.

V této republice nás žije 1O milionů. Je známo, že základní dvě mafie, které u nás získaly značný vliv, jsou zde zastoupeny každá asi 10 000 svých příslušníků. Tedy asi 0,2 procenta pobyvatel našeho státu, po zuby ozbrojená a technicky perfektně vybavená, začínají terorizovat ostatní občany.

My na kongresu OI-OK, chceme vyzvat občany ke spolupráci na ochraně bezpečnosti své i svých rodin. Vyzvat je aby se zapojili do boje proti tomu co ohrožuje bezpečnost nás všech. Ne nějakou domobranou, či bojůvkami, ale spoluprací s bezpečnostními orgány. Ta by měla mít ovšem stanovena jasná pravidla, a měla by probíhat na základě legislativních opatření.

Vláda ovšem před rokem zamítla uzákonění Občanských bezpečnostních komisí. Myslíte si, že je naděje, že si uvědomí jak tragická je bezpečnostní situace a že bude k této snaze vstřícnější ?

Myslím si, že hloubku a dopad současné bezpečnostní situace, si parlament ani vláda dostatečně neuvědomuje. Jinak by nemohly tyto orgány vydávat "ukolébávající" prohlášení o tom, že bezpečnostní situace je stabilizovaná.

Já si ovšem myslí, že v současné situaci je na prvním místě mezi naléhavými problémy (i před ekonomikou) bezpečnost. Jestliže totiž není zabezpečena bezpečnost podnikatele, nemůže vzrůstat ekonomická síla státu.

Prohlášení o "stabilizované bezpečnostní situaci" jsou asi dána příslušně "upravenými" informacemi, které se z nižších stupňů bezpečnostních složek předávají nahoru. Tento způsob podávání neobjektivních informací se prováděl před rokem 1989 a provádí se dál.

Já s tímto tvrzením nesouhlasím, protože poznatky, které jsem získal za šest měsíců práce v policii jsou zcela jiné. Nechci lidi strašit, aby si náhodou každý nepořídil vlčáka.

O stavu policie nepochybně vypovídá i řada afér, která v poslední době její činnost provází. Ještě více však o tomto stavu však svědčí způsob řešení těchto afér - lidé kteří upozorní na přestupky, překročení zákonů, prostě na odsouzeníhodné jevy v policii, je propuštěna. Neřeší se věcná podstata jejich kritiky, ale kritici jsou z policie odstraněni. Jen v letošním roce takto skončila aféra Tomin, aféra Jadrný atd., posledním případem je odvolání pana Platila , který byl podle oficiálního vyjádření MV odvolán proto, že se vyjádřil v tom smyslu, že špatná ekonomická situace resortu MV by do roka mohla vést ke kolapsu policie a tím se měl dopustit šíření poplašné zprávy. Jako šíření poplašné zprávy by bylo přece možno kvalifikovat i na př. vyjádření ministra vnitra Rumla o existenci různých spiknutí (dokonce s mezinárodní účasti) proti vedení MV, či o existenci "druhého centra" v policii. Pan ministr však odvolán nebyl. Jak se na to díváte ?

Asi vás zklamu, ale odmítám to jakkoli komentovat.

Dobře. Co by mělo být výsledkem kongresu OI-OK ?

Hlavně to, aby si občané uvědomili, že o bezpečnost se musí sami zajímat, nespokojili se tím, že ji má někdo na starost, ale začali trvat na tom, aby příslušné orgány beze zbytku plnily své zákonem dané povinnosti.

To by znamenalo, že občané budou řešit otázky bezpečnosti ? Vždyť za to jsou, a ne špatně, placeni policisté a pracovníci dalších bezpečnostních složek. Nedávno jeden vysoký představitel MV prohlásil, že občané si za řadu bezpečnostních problémů mohou sami. Souhlasíte s tím ? Proč občané mají zase přebírat úkoly státního aparátu ? Není třeba nejdřív udělat pořádek na ministerstvu vnitra a v policii ?

To je zase otázka, kterou odmítám komentovat. Mohu jen říci moji představu, jak by to mělo vypadat. Já bych se nespoléhal jen na orgány státní moci, tak jako se pouze na ně nespoléhají v jiných zemích.

Vrátil bych se k heslu posledního kongresu Občanských komisí: "Ne touha po moci, ale snaha pomoci". Bohužel na naši nabídku pomáhat při vytváření policie demokratického státu nikdo nereagoval vstřícně.

Co byste tedy chtěli, aby zaznělo jako výsledek kongresu ?

To je zcela jednoznačné.: Zákon o Občanských bezpečnostních komisích. Zákon o občanské zainteresovanosti v rozhodování o bezpečnostních otázkách, o otázkách vnitřní bezpečnosti. Občanské komise, přes všechny chyby a nedostatky, které se v jejich činnosti vyskytly, udělaly kus práce a získaly mnoho poznatků a zkušeností. Na ně je třeba navázat.

Důležité by asi bylo i to, aby občan spolurozhodoval o tom, kdo bude v místě jeho bydliště mít na starosti bezpečnost, kdo ji bude chránit prostřednictvím zákonem stanovených prostředků. Na příklad v USA, občané volí svého šerifa .

Ano, nechal jsem na příklad na vlastní náklady přeložit příslušný zákon , platný v Dallasu. Tam je představitel policie skutečně volen, musí získat důvěru a podporu občanů. Volba představitele policie ve svém důsledku znamená jak důvěru v něj, tak kontrolu jeho činnosti veřejností. Nejsou-li s ním občané spokojeni, příště ho nezvolí, a on to velmi dobře ví a chová se podle toho.

U nás právě i proto, že vedoucí policejní kádry jsou zhora dosazovány a nikoli demokraticky voleny, vzniká řada problémů, se kterými se potýkáme.

Tady bych se kriticky vyjádřil k panu ministrovi, i když jako policista bych vlastně neměl. Před nástupem do funkce ministra, při výběru kandidátů na funkci ministra vnitra, J. Ruml přislíbil, že na všechna místa ředitelů krajských a okresních správ, budou vypsány konkurzy. Jestli se nemýlím, byly vypsány pouze ve třech případech, tam kde museli být ředitelé z nutných důvodů odvoláni.

Vzhledem k tomu, že od tohoto slibu už uplynul téměř rok a půl, nejsem s jeho plněním spokojen. Myslím si, že konkurz by měl být nutnou podmínkou obsazení těchto funkcí a následovat by mělo i schválení vybraného kandidáta občany.

Nejen občané, ale i slušní policisté velmi negativně hodnotí skutečnost, že v řadě míst policii řídí titíž lidé, kteří ji řídili již za totality - někdy i jako příslušníci složky, která je dnes pokládána za zločineckou. .

Pavla Grünthalová