--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Grünthalová Pavla
Název: Před čtyřmi lety
Zdroj: NN Ročník........: 0003/028 Str.: 013
Vyšlo: 01.01.1993 Datum události: 17.11.1993 Rok: 1993
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

Věc: Stížnost na zneužití státní moci, která ohrozila životy pokojných občanů

Paní ministryně,

dne 17. 11. 1989 jsme byli přímými účastníky celého průběhu povolené studentské manifestace k 50. výročí Mezinárodního dne studentstva, od jejího začátku v 16 hod. na Albertově, až do jejího zmasakrování příslušníky pohotovostních jednotek VB a příslušníky výsadkového vojska.

Na Národní třídě jsme stáli u podloubí, kde je bufet Metro. Studenti zpívali, ukazovali holé ruce, volali nechceme násilí, byli přitom naprosto klidní. O jakémkoli nárůstu agresivity z jejich strany, o kterém se hovoří v prohlášení ČTK, nemůže být ani řeči - to je sprostá lež !

Před 21. hodinou napadly toto mírumilovné shromáždění jednotky VB a výsadkového vojska, a to s takovou brutalitou a sadismem, že je to naprosto bezprecedentní.

Na vlastní oči jsme viděli strašné věci: Z davu, natlačeného zasahujícími jednotkami na malém prostoru, který neměl možnost úniku (všechny únikové cesty byly jednotkami zataraseny !), vytahovali příslušníci výsadkových vojsk (cvičených na osobní boj s nepřítelem) jednotlivce, které sadisticky mlátili za použití úderů karate, jejichž užívání je zakázáno, bili je obušky, kopali je do břicha, do hlavy, do páteře, i když už bezvládně leželi na zemi. Viděli jsme, jak příslušníci VB, kteří kopali a mlátili obušky nevládně ležícího studenta, řvali "ty ještě dýcháš, ty svině". Viděli jsme, jak příslušníci VB a výsadkového vojska (čtyři najednou) mlátili obušky na zemi ležící, plačící studentku a kopali do ní. Viděli jsme mladé lidi, do kterých byl zakousnut služební pes puštěný volně ze řetězu, které přitom ještě příslušníci mlátili. Viděli jsme věci, na které dosmrti nezapomeneme, a chceme svědčit při procesu s viníky.

Upozorňuji, že jsme nebyli jen pasivními pozorovateli masakru. Mnohokráte jsme se oba obraceli na důstojníky VB, příslušníky StB apod. se žádostí, aby ukončili výbuch sadismu svých podřízených, ačkoli nám bylo stále vyhrožováno zmlácením a zatčením. Já osobně (dr. Grünthalová) jsem prosila majora SNB, aby se mnou šel k mlátící řadě z řetězu puštěných sadistů v uniformách, že promluvím k těm vyděšeným dětem, že všichni chtějí pryč, ale nemohou. Bohužel to bylo marné.

Na chvíli se mi podařilo proniknout před kordon pohotovostních jednotek s tím, že jsem tvrdila, že mi to major dovolil, a ukazovala jim směr, ale po asi dvou minutách mě hrubě vyhnali a opět kordon uzavřeli. Na vyděšené oči těch mladých nikdy nezapomenu. Studenti, kteří měli štěstí, že nebyli zmláceni do bezvědomí, nebo zatčeni, mohli posléze utíkat pouze uličkou, dlouhou asi 10 - 15 metrů, lemovanou příslušníky nasazených jednotek, kteří je bili pendreky a kopali hlava nehlava. Viděli jsme toho mnohem víc a jsme ochotni podat Vám podrobné informace.

Paní ministryně, žádáme Vás, abyste nekompromisně žádala důsledné vyšetření těchto událost a tvrdý soudní postih viníků. Jestliže to neučiníte, tak po morální stránce jste spoluvinna na zvěrstvech, která se udála.

V Praze 21. 11. 1989

PhDr. Jan Grünthal

PhDr. Pavla Grünthalová

Praha 8, Na dlážděnce 23

PS: Tento dopis posíláme rovněž dennímu tisku. Dopis s popisem těchto událostí jsme poslali rovněž předsedovi vlády a předsedovi ČNR.

Tento dopis, jako celá řada podobných, zůstal dodnes bez odpovědi.

Řádění nejotrlejších a nejkrutějších výtečníků z řad komunistických bezpečnostních sil zůstalo dodnes nepotrestáno. Viníci nejtěžší, ti, jejichž vládnutí bylo na strachu a násilí založeno, i ti, kteří za tento nezákonný sadistický masakr nesli přímou odpovědnost, zůstali dokonce "nevypátráni". Parlamentní komise pro objasnění událostí 17. listopadu, obdařená značnými pravomocemi, nesplnila svůj úkol.

Důvody:

Neschopnost? Estébácká a bolševická mafie? Společný záměr starých a nových vládců? Ruka KGB?

Věřme, že budeme-li na tom všichni trvat, dříve či později si pravdu vynutíme. Nesmíme však zapomínat a rezignovat. Redakce