--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Sedlářová Iva
Název: Hanspaulka ČS story
Zdroj: NN Ročník........: 0003/028 Str.: 024
Vyšlo: 01.01.1993 Datum události: . . Rok: 1993
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

Pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí

Opustili jsme manžele ing. Mojmíra Konečného a Marii Konečnou ve fázi jejich převzetí poloviny, tedy poloviny ideální, domu na Hanspaulce, Fetrovská 44/864 v Praze 6. Ideálně (!) rozdělený dům mezi dědice po zemřelé Jiřině Konečné, matce p. ing. Konečného a Boženy Sixové, babičky pana inženýra a nového nabyvatele, ing. Jana Kubeše a jeho choti dr. Magdy Kubešové.

Dům má dvě bytovky první bytové kategorie, 3 + l a půdní mansardu, kolaudovanou jako atelier. Za doby reálného socialismu byl půdní prostor přestavěn v bytovou jednotku. V současné době nájemník z tohoto nově vytvořeného bytu záhadně zmizel i se svými svršky a rekolaudace byla zrušena a vše bylo vráceno zpět na původní kolaudační stav. Spolumajitelé prostory uzamkli a něco tam kutí. Dost pravděpodobně bytovou úpravu ještě zdokonalují. Samozřejmě bez souhlasu svých spolumajitelů, manželů Konečných a bez stavebního povolení.

Řádní dědicové rodinného majetku, restituenti paní a pan Konečných ze zcela pochopitelných důvodů podali žalobu na zrušení kupní smlouvy 6 RI 286/91 ideální poloviny domu registrovanou na manžele Kubešových. Věří, že po právu a že na základě průkazných skutečností jak k prodeji došlo, soud jejich žádosti vyhoví.

Ovšem naši restituenti nejsou potomky komunistických prominentů, ale třídních nepřátel. Proto mimo navrácené půlky objektu nedisponují s větší finanční částkou. Nemají proto v úmyslu povolit neobyčejnou aktivitu svých nechtěných spolumajitelů v přetavbě objektu. Jak vidno, nejsou ani oni o souhlas žádáni, ba co, není ani zažádáno o stavební povolení a dům se mění ve staveniště. Manž. Konečným je jasné, že je sledován účel co nejvíce do soudního řízení v objektu proinvestovat tak, aby případná částka na finanční dorovnání při zrušení kupní smlouvy např. manželům Kubešovým byla pro restituenty nepřekonatelná a pro nerealizovatelnost byl naopak odkup jejich části domu nabídnut protistranou. Že tomu tak je, je nepokrytě signalizováno v dopise JUDr. Ireny Švestkové, právní zástupkyně manž. Kubešových právnímu zástupci manž. Konečných, v němž podmiňuje možné dohody o rozdělení domu, byt. fondu, zahrady atd. tím, že manž. Konečných stáhnou zpět žalobu na zrušení kupní smlouvy. V opačném případě mandanti dr. Švestkové nebudou jednat o celkovém způsobu užívání, výměně jednotlivých bytů, ke kterým nedají souhlas. Zcela výmluvná je věta, která vlastně, jak dále uvidíme, je součástí jednání a taktiky k docílení vlastnictví celého objektu manž. Kubešových: "Výměnou jednotlivých bytů již nyní bez navrhované dohody by mohlo dojít k prejudikování stavu užívání jednotlivých částí domu."

Paní JUDr. Švestková, ohnivá obhájkyně práv spolumajitelů vily Kubešových je s nimi v příbuzenském vztahu. Což, to samozřejmě nepřípustné není. Není ale bez zajímavosti, že p. prof. Švestka, který za éry minulé dělal šéfa katedry či jeho zástupce na právnické fakultě a je autorem výkladu k občanskému zákoníku - komunistickému pochopitelně, prý byl přítelem soudruha Colotky. Co potom říci tomu, že JUDr. Švestková s úsměvem vysvětluje (po Velké Sametové) majitelům Konečným, že předkupní právo na dům z jejich strany nevzniká, neboť jde o dům činžovního typu, nad 120 m2 bytové plochy.

Komunistické platné zákony v porevoluční době a opět jako šité na míru. Ono totiž prof. Švestků je všude v legislativě jak naseto a příprava novelizace zákonů brána zezdola nahoru, zleva doprava, aby se tam všichni bývalkové se svými "právy" vešli.

Ani pan ing. J. Kubeš není personou zanedbatelnou. Jako důstojník Čs. armády, dnes ministra Baudyše, dříve soudruha Vacka atd., atd., vzato zpětně. Dnes je důstojníkem generálního štábu. Synek z tradičně vojenské rodiny. Jeho otec vybíral z hraničních vojsk naši jednotku do Kuvajtu. Na syna nezapomněl. Je pochopitelné, že naše armáda je armádou vysokého standardu, získaného letitou praxí v paktu Varšavské smlouvy. Otec pana ing. Kubeše juniora býval na generálním štábu již v dobách dříve minulých. A jak praví pan ing. Kubeš jun., jeho otec se o něj dobře postaral. Má bytů co hrdlo ráčí (copak na to, pane primátore?) a to byty družstevní i státní, takže pro něho není problém vystěhovat celou vilu. (Táži