--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Gáborová Jana
Název: Dva dopisy
Zdroj: NN Ročník........: 0003/028 Str.: 008
Vyšlo: 01.01.1993 Datum události: 04.11.1993 Rok: 1993
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------
Klatovy, 4. 11. 1993 Prosím o zveřejnění, děkuji.
Pane Bělohoubku,
Vaše "Výzva neotrlým v ODS" v č. 25 NN mě donutila k hlubšímu zamyšlení nad článkem pana Kudláčka v Českém deníku Pravice na rozcestí. Jelikož už před otištěním této úvahy upozornil, že skončilo hájemství ODS a že bude ještě hůře, odložila jsem celou tuto stranu ČD nepřečtenou a čekala na reakce čtenářů. Článek jsem četla až po deseti dnech. Vzhledem k mému - velice přátelskému - vztahu k ČD jsem se snažila hledat v analýze pana Kudláčka především něco pozitivního, něco, čím skutečně chtěl pravici pomoci, t. j. kritiku konstruktivní. Jako on není novinář, nejsem já politik, proto mě také leccos rozčiluje, ale stále si říkám, že není možné napravit všechno napáchané zlo teď, hned, nejlépe ještě včera, ještě k tomu s prázdnou kapsou. Pan Kudláček však nedomyslel věci do konce. Nedošlo mu to, co pochopili bývalí redaktoři ČD. Totiž, že jeho, snad dobrého úmyslu, se chopí lidé Vašeho typu. To, co jste napsal ve svém desateru, je destruktivní a velice, velice zlé. S podobnou záští mi kdysi napsal zdejší bolševický šéf OV KSČ na mou stížnost, že porušuje lidská práva.
Pane Bělohoubku, nejenže neděláte čest bílé barvě, ale navíc jste deklasoval Český deník na vlastní úroveň, neboť hned pod Vaším jménem se skví reklama Českého deníku. Mé celé auto je polepeno stejnou reklamou, kterou jsem panu Kudláčkovi chtěla, naprosto nezištně, pomoci zase já, a se kterou jsem za dva měsíce najela více než 1 200 km. Nyní musím tyto nálepky z vozu odstranit, protože nepatřím do stejné kategorie spolu s Vámi. Za podobnou reklamu pan Kudláček pravděpodobně v Německu platí hodně peněz, takže finanční ztrátu musí připsat na vrub Vaší "výzvy". Nevím, jste-li novinář nebo pouhý externí dopisovatel NN, ale v každém případě byste mohl čtenářům NN o sobě něco napsat. Já Vám také o sobě stručně podávám informaci a pod svou adresu uvedu své datum narození a rodné číslo, abyste mohl nahlédnout do registrů. Nikdy jsem v KSČ nebyla, v roce 1968 jsem byla členkou přípravného výboru KAN v Klatovech, až do listopadu 1989 žila celá moje rodina na spodním okraji společnosti. Na rozdělení OF jsem se velmi podílela a po zvážení všech pro i proti jsem jako první vstoupila do ODS. Právě proto, že nejsem otrlá, není mi lhostejné, v jaké společnosti budout žít moji vnuci, když děti jsem nemohla ochránit. V Českém deníku mne zajímají už jen komentáře pana Ventury a paní Elšíkové. Na všechnu tu mizérii, kterou hážete na hlavu jedině a pouze ODS, a nikoliv celé koalici, potažmo opozici v Parlamentu, Vám nevědomky odpověděl pan Ventura v ČD 3. 11. 1993 v komentáři Dobře utajené boží mlýny. Ve dvou větách řekl vše. (Vždyť Němcům se to debolševizuje, mají kam sáhnout.... Armáda bez humbuku ...). Kopii tohoto dopisu zasílám do Českého deníku, neboť stále věřím, že si pan Kudláček uvědomí dosah toho, co dal do pohybu. Z Českého deníku by se mohl stát druhý Špígl.
S pozdravem
Jana Gáborová
Vážená paní Gáborová,
promiňte, ale z Vaší strany je poněkud naivní, když si myslíte, že k článku Antonína Bělohoubka "Výzva neotrlým v ODS", NN 25/93, dal podnět pan Kudláček z Českého deníku. Pan Bělohoubek je totiž stejně samostatně myslící bytost jako pan Kudláček, píše nám za sebe, a proto svým článkem deklasovat ČD, jak uvádíte, nemůže. Vaše pomsta na panu Kudláčkovi je pouze, nazvu-li to co nejvýstižnějším příměrem, malé bolševické vydírání, které předpokládá u vydavatele ČD stejnou pomstychtivost. Proto ani Vaše zapřísahání, že jste nebyla nikdy v KSČ, mne nepřesvědčí, abych si myslel něco jiného. Bolševika totiž především dělá jeho bolševické chování a pak teprve jeho členství ve straně. I když se na mne budete za to, co jsem napsal, zlobit, myslím to v dobrém. Ke cti Vám lze přičíst i skutečnost, že jste se podepsala a uvedla zpáteční adresu. Co jste napsala panu Bělohoubkovi, dá se považovat za Váš názor a jako takový ho respektuji. Smutné ale na celé věci je, že tak, jak uvažujete Vy, uvažuje velká část národa. To jest, vše házet do jednoho pytle a uvalovat na druhé, pokud možno kolektivní zodpovědnost. Neznamená však, že když něco činí většina, že je to i správné. Je zarážející, že právě tito lidé o našich NN nejčastěji tvrdí, že píší černobíle. Přitom každý z našich redaktorů má své osobité pojetí přístupu k věci.
Bohužel někteří čtenáři očekávající od našich novin evangelium, nikoliv podnět k vlastnímu myšlení, tak činí. Nevypovídá to však spíše o jejich vlastní nedostatečnosti, nikoliv nedostatečnosti NN?
Paní Gáborová, to co napsal Antonín Bělohoubek ve svém desateru o ODS, nepovažuji narozdíl od Vás za destruktivní, ale za rozměr tuto stranu utonulou v omezeném pragmatismu doplňující. Protože jsem přesvědčen, že pravda nemůže být nikdy zlá, pokud by ODS svůj smyl ztratila, co k životu není, ať je odklizeno, než aby pach rozkládající se mrtvoly otravoval nadále politické ovzduší u nás.
S pozdravem Luboš Vydra