--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Kubík Jiří
Název: Potěmkinovy vesnice ministra Piťhy
Zdroj: NN Ročník........: 0003/029 Str.: 015
Vyšlo: 01.01.1993 Datum události: 01.01.1993 Rok: 1993
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

V aule pedagogické fakulty Západočeské univerzity v Plzni se setkal ministr školství Piťha s plzeňskými pedagogy a občany. Celé vystoupení pana ministra na půdě dodnes komunisty ovládané PF (vyměněn jen děkan Brichta a původně nahrazen agentem StB, tři proděkani jsou bývalí komunisté stejně jako předseda akademického senátu (se neslo v duchu latinského úsloví: NOLI TANGERE CIRKULOS MEOS. Pan ministr nechce být rušen nepříjemnými fakty. V úvodu zdůraznil, že čím více se seznamuje se stavem školství v cizích zemích, tím větší úctu má k našemu školství. Přestože naše školství žilo pod velikým tlakem, zachovalo si vysokou kvalitu v oblasti všeobecných znalostí. Horší je to s rozvojem tvůrčího myšlení a debatní pohotovosti. Naši žáci prý sklízejí v cizině veliké pocty.

Dále se pustil do teoretické úvahy o úloze tisku. Vlastně neví, jestli noviny má číst nebo nemá číst, protože když je nečte, je klidný a má svůj názor, ale přece jen trošku je neinformován. Ale když je čte, dozví se spoustu částečností, ze kterých není s to si udělat celkový obraz a většinou zná jen jednu stránku věci, a kromě toho je zneklidňován tím, že je upozorňován na různé nedostatky. Takováto dramata opisovaná v novinách jsou prostě body celku, který vcelku je velmi v pořádku a který má hlavně vzestupnou tendenci. Příjemně vzestupnou od sešněrovanosti ke svobodě.

Pan ministr, jak sám řekl, tráví hodně času v cizině. Pokud jde o negativní informace o stavu na domácích školách, zejména vysokých, jsou to podle jeho názoru jen jakési nepatrné nedostatky, které zcela zanikají v dokonalosti celku. Takovéto informace jsou zneklidňující a není jasné, zda je máme vůbec přijímat. Pan ministr trochu připomíná lékaře, který místo toho, aby jasně stanovil diagnózu chorob, kterými pacient trpí, odmítá konstatovat, že cirhoza jater je v pokročilém stádiu, pravá ledvina nefunguje a žaludeční vřed jen tak tak, že nekrvácí, a místo toho tvrdí, že pacient vcelku je v pořádku. Není to věru v nemocnici pěkný pohled na těžce nemocné pacienty, ale lékař si na to zvykne a pacientům pomáhá právě tím, že důkladně zkoumá ty body celku, který se navenek může zdát neporušen. Kdysi bývalo zvykem, že pedagogičtí pracovníci zakrývali před ministrem pravý stav věcí, dnes potěmkinovy vesnice, jak se zdá, staví za ně sám pan ministr.

Ministr školství odpověděl na tři otázky NN.

1. Co si myslíte o tom, že vysoké školy neakceptovaly novelizaci vysokoškolského zákona, ani nereagovaly na Váš morální apel z televizní obrazovky?

Odpověď: Malá novela vnesla do akademické obce určitý pohyb a akademická obec reagovala velmi různým způsobem. Byly školy, které ji přijaly v celém rozsahu, považuji ji za něco, co jim pomůže, byly jiné fakulty, které se novele vzepřely a dříve, než vstoupila v platnost, předešly záměru zákonodárce. O těchto věcech jsem v televizi promluvil a samozřejmě, že se domnívám, stejně jako tehdy, že pokud se někdo novele záměrně vyhnul, považuji to za špatné.

2. V Plzni byla zřízena právnická fakulta, byla vydána akreditace v květnu, a teprve v září městské zastupitelstvo odhlasovalo 5 milionů nutných na zahájení provozu. Co by se bylo stalo, kdyby zastupitelstvo peníze neodhlasovalo?

Odpověď: Jako potažmo žák historika Josefa Pekaře neodpovídám na otázky, co by bylo, kdyby bylo, neboť nebylo. Nenastalo to, není o čem mluvit.

3. Co říkáte tomu, že studentům bylo nejprve oznámeno, že budou přijati na základě zkoušek složených na právnických fakultách v Praze, Brně a Olomouci, a pak museli v Plzni znovu skládat zkoušky v září znovu.

Odpověď: Ti prošlí zkouškou na ostatních fakultách se počítají na tisíce, proto bylo naprosto náležité takto postupovat. Považuji postup zdejší fakulty za náležitý, protože se sem hlásili i žáci, kteří se předtím nikam nehlásili.

Poznámka: Fakult, které novelu neakceptovaly, bylo víc než 90 %, a mezi ně patřila i Západočeská univerzita. V první řadě mezi diváky seděl sám se sebou spokojený rektor Holenda, který byl mezi největšími odpůrci novelizace v Plzni považován za neoficielního vůdce opozice proti zmíněné novele. Pan ministr přešel tento problém mlčením, stejně jako se takticky vyhnul přímé odpovědi na druhou otázku. Akreditační komise při vládě ČR vydala povolení k otevření právnické fakulty, aniž mohlo MŠ poskytnout finance. Došlo zřejmě k porušení celé řady předpisů úředníky, kteří jsou členy této komise, a finanční břímě nese město Plzeň. Takové detaily by mohly však rušit kruhy pana ministra, a tak se raději zaštítil Josefem Pekařem a odpovědi se vyhnul. Také při přijímacích zkouškách na právnickou fakultu se postupovalo tak, že by bylo možno zpochybnit výsledky přijímacích zkoušek, protože byl zcela svévolně zrušen výsledek zkoušek z jiných škol. V původní informaci pro studenty byly právě tyto zkoušky označeny za rozhodující. Ten, kdo v nich uspěl, měl mít zaručené přijetí na školu. Protože právnická fakulta v Plzni obdržela akreditaci až v květnu, byl zvolen právě tento postup, že žáci mající zájem o studium, byli vyzváni, aby složili zkoušky jinde s tím, že úspěšně složené zkoušky na ostatních právnických fakultách budou uznány. To se nestalo a došlo přinejmenším k nefér jednání. Bylo by zajímavé, kdyby některý z původně úspěšných studentů, který druhými přijímacími zkouškami neprošel, podal žalobu pro nedodržení původních podmínek přijímacího řízení. K celému případu se ještě vrátíme po navázání kontaktů s těmi zájemci o studium, kteří tímto postupem byli poškozeni. Jiří Kubík