--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Vydra Luboš
Název: Když zmizí doklady o minulosti
Zdroj: NN Ročník........: 0003/029 Str.: 007
Vyšlo: 01.01.1993 Datum události: 01.01.1993 Rok: 1993
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------
Luboš Vydra
V jedné z posledních estébáckých předlistopadových akcí, nazvané "Norbert" bylo rozhodnuto o zřízení pracovního tábora "Švařec" v okrese Žďár nad Sázavou. Výstavbu tohoto tábora zadal k realizaci Vodohospodářský rozvoj a výstavba Praha, závod Brno, Dřevařská 12, v čele s ředitelem Němcem. Za výstavbu zodpovídala ing. Novotná. Realizaci stavby převzal Ingstav Brno. Technická správa a výkresová dokumentace je uložena na " Technická správa - Švařec". Vydání k okopírování této dokumentace bylo zakázáno ředitelem Němcem a to současně s jakýmkoliv informativním komentářem.
Popis uvedeného tábora, tak jak dnes ještě stojí, lze zcela jednoznačně prohlásit za tábor "koncentrační". Dvojité oplocení, kterým je obehnán, s šířkou mezi nim asi 2, 5 metrů a 16 kusů strážních věží vysokých 3 - 4 m, to vše je postaveno podle vzoru osvědčených koncentračních lágrů na Slavkovsku, Jáchymovsku a Příbramsku. Nechybí ani dvě vstupní brány se strážnicemi a barák pro výdej stravy. Prostor lze odhadovat na cca 1. 500 - 1. 800 m2. Nárokována byla státní telefonní linka a reflektory.
Dohled a konzultace spojené s výstavbou tábora měl kpt. Smetana z NPT Kuřim, který tam dojížděl s doprovodem civilistů, zřejmě příslušníků bývalé StB. Celý tento areál dnes slouží při výstavbě na úpravnu vody. Velmi zajímavá je i skutečnost, že na urychlení dostavby, podle vyjádření ing. Dobiáše, jednoho z nynějších techniků i jeho nadřízeného, jezdil tehdejší místopředseda bývalého ONV ing. Mojmír Klas, okresní a krajská kádrová rezerva, a jeden z nejmenovaných funkcionářů okresu, pověřený zodpovědností za případnou likvidaci nepokojů, které by se mohly v okrese vyskytnout. Vzhledem k tomu, že v okrese Žďár se konala porada předsedů okresů Jihomoravského kraje, svolaná k připravované akci "Norbert" což dokladuje zápis z autorizovaného sešitu tehdejšího předsedy ONV Vyškov pana Hrazdíry, a také proto, že se našla část dokladů akce "Cínovec" a akce " Norbert", jejichž živý seznam měl v pracovní náplni bývalý kpt. Kubálek a jeho nadřízený velitel OStB Fiala, lze právem mít za to, že tento lágr měl sloužit pro občany nepohodlné zločinnému komunistickému režimu. Mojmír Klas byl kádrová rezerva nejen okresu, ale i krajská rezerva na politickou funkci. Z výpovědi bývalého předsedy ONV ing. Antonína Žáka vyplývá, že schůzka předsedů se konala na Podlesí v rekreačním zařízení s.p. Tokoz, kam se také dostavil pracovník KS StB Brno, který je o akci informoval.
Předseda Občanské komise ve Žďáru na Sázavou František Srnský, má odsezeno čtrnáct a půl roku v komunistických koncentrácích jako politický vězeň a otázkami kolem StB se zabývá již od "sametového" převratu. Při své práci narazil i na akci "NORBERT". Do rukou se mu dostali směrnice s perfektním rozpracováním zajišťování nepohodlných osob v okrese, včetně jejich eskortování. Zjistil, že aktualizováním těchto seznamů byli pověřeni dva lidé od StB. Má potvrzenou existenci tohoto seznamu, i to že byl převezen do Brna a předán do "správných rukou", kde údajně prý byl zničen. Něco by o tom mohl vědět náčelník okr. správy SNB plk. JUDr. Bezouška, který ve zprávě z 6. 12. 1969 uvádí: "Na základě rozkazu náčelníka odboru obrany FMV Praha, což bylo telefonicky sděleno náčelníku OS SNB plk. Bezouškovi, aby byla dne 6. 12. 1989 soustředěna dokumentace "NORBERT" č.j. 0016/M-78. Dokumentace byla uvedeného dne předána na oddělení obrany KS SNB Brno Biálešovi. Předal kpt. Peřina st. ref. obrany OS SNB Žďár n/Sáz."
František Srnský poskytl rozhovor k článkům "Rudá záře nad Žďárem" a "Neviditelná chapadla Žďárské chobotnice", otištěných v ZN, v němž mimo jiné i uvedl, že nepochybuje o tom, že o akci setkání předsedů okresů Jihomoravského kraje byl seznámen i Mojmír Klas, tehdejší místopředseda ONV a kádrová rezerva na předsedu. Stav dnešních poměrů pak ukazuje, že ing. Mojmír Klas za to podal na bývalého politického vězně 28. 2. 1992 návrh na zahájení šetření ve věci rozšiřování pomluv. Přestože se úmysl šíření pomluv neprokázal, podává 10. 7. 1992 na Františka Srnského a na členy komise, žalobu na ochranu osobnosti.
Stopy akce "NORBERT" jsou jak se zdá dokonale zahlazené. Jistota místních občanů, kteří sice dobře znají navzájem své zjevnou, ale i skrytou minulost se však nedá před úřadem s dostatečnou vahou prokázat. Pro nezasvěcené zůstávají jen indicie. O nedoložených faktech se sotva dá hovořit nahlas. Na několika snímcích lze spatřit Mojmíra Klase jako stín za důstojníky tehdejší sovětské okupační armády, či jako ústřední postavu na mítincích KSČ. Pan Klas je také dobrým známým expremiéra Pitharta, který jej považuje za člověka, jenž se jednou ještě do politiky vrátí a bývalého místopředsedy ČNR ing. Kasala, a samozřejmě i pánů Bartončíka a Hegenbarta.
Nad " šťastnými" lidmi, však " šťastná" hvězda nezapadá. Politické grémium okresu, se kromě OF, které se již od září 1990 jednání nezúčastňovalo, shodlo v osobě ing. Klase. Učinili tak s plným vědomím všech stran a hnutí, které měly v té době podporu nadpoloviční většiny voličů v okrese. Toto rozhodnutí bylo učiněno z pragmatických pohnutek s tím, že v té době nebyl na okrese člověk, který by mohl údajně ing. Klasovi konkurovat. Dovedeme si jistě představit, že ti co o tom rozhodli nebyli lidmi jiné, než Klasovy krevní skupiny.
A tak přestože koncentrační tábor stojí, po vyhlazovací akci "NORBERT" zdá se, jako by se země slehla.