--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Karel Bedřich
Název: Armádní obraty
Zdroj: NN Ročník........: 0003/030 Str.: 012
Vyšlo: 01.01.1993 Datum události: 01.01.1993 Rok: 1993
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

V květnu bylo rozkazem MO č. 23 zahájeno mimořádné hodnocení vojáků z povolání Armády České republiky. Armády, jejímž úkolem je "bránit svobodu, nezávislost a územní celistvost České republiky", jak se praví v preambuli. Najdeme tam i další nadmíru sympatické pasáže, zejména upoutá konstatování, že "výstavba AČR vyžaduje především vybudovat velitelský sbor složený složený z vojenských profesionálů s vysokou morálkou a fyzickou zdatností, kteří požívají důvěru nejen vojenské, ale i občanské veřejnosti", o kousek dál jsou specifikováni lidé nevhodní. "Předpoklady pro službu v AČR nemají ani ti, kteří v minulosti z titulu svých funkcí nebo i mimo jejich rámec byli prokazatelně tvůrci protidemokratických opatření vůči ostatním příslušníkům armády nebo jiným osobám, anebo praktickým uplatňováním těchto opatření tyto osoby poškodili. Působení těchto lidí v Armádě České republiky je terčem oprávněné kritiky vojenské i občanské veřejnosti, snižuje důvěryhodnost armády a mnohdy je i příčinou odchodu těch, které z hlediska jejich připravenosti, dosahovaných pracovních výsledků, morálních kvalit a věku armáda potřebuje".

Moc pěkně se to čte a nezasvěcený občan může nabýt dojmu, že je tedy vše v pořádku a armáda nastoupila "na cestu pravou." Nechci však opakovat kritiku jednotlivých ustanovení rozkazu, porovnání s neméně slavnými rozkazy pánů ministrů Vacka a Dobrovského jsme publikovali v seriálu Quo vadis, armádo v květnu letošního roku. Rovněž je slušné vyčkat jak vše dopadne. Hodnocení má být uzavřeno do 10. prosince a do 14. ledna roku příštího je uloženo prvnímu náměstkovi ministra obrany J. Pospíšilovi (ODS) předložit za celou AČR souhrnou informaci o výsledcích a závěrech mimořádného hodnocení.

Nelze se však nepozastavit nad některými výsledky, které jsou zřejmé již dnes. Nejvyšším šéfem armády byl min. Baudyšem jmenován - samozřejmě na základě úspěšného hodnocení - genmjr. Jiří Nekvasil, jenž ve funkci náčelníka Gen. štábu AČR vystřídal stařičkého obroditele gen. K. Pezla (SVO). Zajímavý rozhovor s novopečeným náčelníkem štábu přinesl týdeník Respekt, ve kterém se nám na rozdíl od srpnové rozhlasové besedy na Rádiožurnálu pan generál rozpovídal.

Tušil jsem, že budou výhrady ... Úvodem pouze nejstručnější curriculum vitae z úst pana generála. Narodil se v roce 1948 v Benešově, odmaturoval na SVVŠ tamtéž, posléze přešel na Vojenské technické učiliště v Lipt. Mikuláši, jež úspěšně dokončil. Do armády nastoupil jako technik systému raketového komplexu středního dosahu. V průběhu sedmdesátých let absolvoval Akademii protivzdušné obrany v Kalininu. V roce 1982 se stal šéfem raketové brigády ve slovenském Pezinoku. O šest let později opět studuje v SSSR, tentokrát Vorošilovovu akademii (...). Pochopitelně byl i členem KSČ, i když to nijak nezdůrazňuje a není ani divu, dnes je bezpartijní ... V rozhovoru se zmiňuje i o svých studiích v bratrském Sovětském svazu a na otázku J. Spurného zda má přehled, co dnes dělají jeho kolegové ze studia, odpovídá věru po pravdě: "Dnes o kolezích z NDR přehled nemám. Většina z nich už neslouží, protože neprošli výběrem Bundeswehru. Vím, že slouží všichni Poláci a Bulhaři ..." (- zapomněl dodat, že i Češi a Slováci ...). Zajímavá informace, protože k Bundeswehru je naše armáda často přirovnávána a v lecčems je naším vzorem.

Stejně zaujme i jeho odpověď na konstatování, že byl jedním z čtenářů Č. deníku (- dopis jsme v NN přetiskli) označen za jednoho z nejfanatičtějších učitelů při politických školeních. Pan náčelník mj. odpovídá: "... pokud vím stěžoval si zatím jediný z nich (- rozuměj absolventů voj. kateder; pozn. aut.). To o něčem svědčí (- nejspíše o malé odvaze ostatních a obavě o další kariéru, slušně řečeno; pozn. aut.). Nemíním na ten článek reagovat (...!). Ani na jeho základě z armády neodejdu. Jmenoval mě pan president a až mě odvolá on, pak půjdu ..." Těžko k tomu co dodat, pan generál je typickým reprezentantem dnešní pokleslé společnosti a doufat v probuzení jeho svědomí - má-li vůbec jaké - je nejspíše zbytečné.

Gen. Nekvasilovi bylo rovněž hned jasné, že "budou existovat obrovské výhrady proti mé politické minulosti, jsou tu ty dvě sovětské školy a navíc řád Rudé hvězdy ... Bude to znít jako fráze, ale zůstal jsem kvůli nejmladším bojovníkům na nejnižších funkcích. Kvůli těm, kteří mě znali ze štábu protivzdušné obrany a podezírali mne, že jsem utekl od rozdělané práce ... Počítal jsem i s tím, že mne nakonec president nebude jmenovat. To bych v armádě zůstal, protože hodnocení mé osoby by to umožnilo ..." Jakou práci by chtěl pan náčelník "dodělat" nevím, vzhledem k jeho bývalé politické činnosti a vysokému vzdělání na ruských vojenských akademiích je odpověď nasnadě. To, že prošel prověrkami a postoupil na funkci v armádě nejvyšší, naznačuje, jaký výsledek bude mít mimořádné hodnocení vůbec. Ne nadarmo staré české přísloví praví - jaký pán, takový krám ...

Prověřené letectvo

Před časem jsme dostali dopis od SVO Příbor, ve kterém byl seznam důstojníků, kteří ve dvou leteckých útvarech (VÚ 2073 a VÚ 9952) sloužili před listopadem 1989, včetně popisu funkcí, jež zastávají dnes.

Velitelem pluku je plk. Vladimír Pešta, dřívější zástupce pro věci politické (ZVP); náčelníkem štábu 1 letky je kpt. Aleš Točík (bývalý příslušník VKR); velitelem 2 letky pplk. František Kochan (bývalý ZVP letky); velitelem 3 letky kpt. Štefam Mihalyš (rovněž bývalý ZVP letky); funkci náčelníka TO pluku vykonává pplk. Antonín Pospěch (dříve politické odd. pluku). Politicky zdravé jádro má obsazeno i další funkce, např. náčelníkem štábu pluku je pplk. Richard Michna (bývalý náč. štábu a člen prověrkové komise KSČ v r. 1969, plk. Peštou byl navržen do atestační komise v r. 1990); funkci náčelníka štábu VÚ 9952 zastává pplk. Libor Jílek (bývalý ZVP stejného útvaru), a protože armádě je třeba zdravá výchova v duchu našich nejdemokratičtějších tradic, najdeme jako soc. (- nikoli socialistického ...) výchovného pracovníka pplk. Antonína Bartoně, dřívějšího zástupce náčelníka politického oddělení pluku.

V dopise najdeme ještě dodatek, ke kterému není třeba dalšího vysvětlení. Na několika příkladech je vidět, jak probíhá demokratizační proces v armádě v praxi a v podstatě u jednoho leteckého útvaru. Bývalí političtí pracovníci jsou přeřazováni na vysoké velitelské funkce a dokonce jako výchovní pracovníci. Příslušník bývalé VKR (III. správa StB) je náčelníkem štábu letky ...

Proto není ani divu, že se ostatní vojáci z povolání odmítají účastnit jakékoliv práce ve veřejném životě. Nadále v armádě zůstává veliký počet důchodců tak zvaně zasloužilých v minulém komunistickém režimu. Mladí důstojníci na základě těchto skutečností, i když mají odpovídající vzdělání, odcházejí do zálohy. Ideologické (= marxistické) myšlení u většiny důstojníků se nemění. Svědčí o tom jejich otevřené protidemokratické projevy v místních restauracích, kde se soustřeďují. Kázeň v armádě je na nízké úrovni. Trestné činy, kterých se vojáci dopouštějí, se za pomoci Vojenské prokuratury snaží překlasifikovat na kázeňské přestupky.

Okresní výbor SVO k tomu dodává, že současný stav v armádě je špatný, značný počet útvarů je na nízkých počtech a jsou v podstatě nepoužitelné. Důstojníci bez vojska odčerpávají jenom finanční prostředky státu ...

A nám nezbývá než se zeptat, zda podobní vysloužilci zůstanou na svých místech i po skončení mimořádného hodnocení.

Několik otázek na závěr

Pan náčelník Genštábu nemusí mít obavy, otázky se nebudou týkat jeho osoby a proč také, vždyť prověrkami prošel jako bezúhonná osoba a stal se - jako mnoho jiných - zárukou transformace naší armády v těleso demokratické schopné začlenění do Severoatlantické aliance. A že to nepochopili bruselští a doporučili nespěchat ? To přece nic neznamená, nemůžeme utíkat od rozdělané práce !

Před časem z úst novopečeného NGšt padlo slova, že budou odtajněna některá armádní opatření, jež se týkala let 1968-69 (- naivní čtenář, jenž se domnívá, že by měla být zveřejněna všechna bez výběru, nechť promine ...). Chtěl bych proto panu nejvyššímu položit několik stručných otázek.

Jistě by nebyl problém publikovat nařízení, která byla vydána tehdejší vládou a podepsána jejím předsedou ing. O. Černíkem, musel by ho ovšem zastoupit V. Klaus.

1. Veškerá nařízení a materiály včetně zápisů z porad byly projednávány tehdejší Radou obrany na zasedání tzv. krizového štábu v Praze. Našly by se nejspíše v příslušném archivu. Co pro jejich zveřejnění učiní AČR ?

2. V další činnosti může pan náčelník spolupůsobit s presidentem republiky. Příslušníkům armády, kteří se nejvíce zasloužili o potlačení srpnových demonstrací (1969), byla totiž na návrh armádních špiček udělena presidentem Svobodou vysoká státní vyznamenání. Bude zveřejněn jejich seznam ?

3. Podobně je nutno odtajnit a zveřejnit veškerou činnost bolševických Lidových milicí, jež se ruku v ruce s naší "lidovou" armádou účastnily potlačení protirežimních vystoupení občanstva.

4. V téže době byly řadě uvědomělých armádních příslušníků uděleny finanční odměny (- u pluků, divizí, armád, atp.). Budou zveřejněna jména těchto osob a výše jidášského groše, jehož se jim dostalo ?

5. Budou oficiálně zveřejněny údaje o mrtvých a zraněných na obou stranách během srpna 1969 (- demonstrantů, příslušníků armády, LM a SNB) ?

6. Budou odtajněny údaje o počtech armádních jednotek a jejich příslušníků nasazených proti občanům ?

7. Dnešní ministerstvo vnitra se dosud nevyjádřilo k úloze letky MV, jež ve spolupráci s armádou zabezpečovala hladký průběh přistání první vlny ruských okupačních vojsk. Tehdy letce velel plk. Eliáš, pozdější generál a donedávna i ředitel Čs. aerolinií. Někteří z tehdejších příslušníků letky údajně slouží na MV dosud. Můžeme očekávat iniciativu armádního velení (- ve spolupráci s ministrem Rumlem) i v této záležitosti ?

Epilog

Jak je veřejnosti jistě známo, mělo by s současné době stále ještě probíhat vyšetřování protiobčanských a represivních akcí NORBERT, ZÁSAH, VLNA, včetně operace KRKONOŠE (- příprava na okupaci Polska Varšavským paktem v r. 1981) apod. K tomuto účelu byla z poslanců Parlamentu sestavena zvláštní vyšetřovací komise. Mimochodem v Německu padl návrh, aby byl z přípravy k okupaci Polska komunistickou Volksarmee obviněn a souzen E. Honecker. Obsah posledních otázek s činností parlamentní komise i armádními prověrkami úzce souvisí.

a) Co je pravdy na tom, že předsedou pohovorové komise u Posádkového velitelství Praha byl ustanoven genmjr. Vintr, jenž byl jedním z exponentů akce VLNA (1989) ? Proto také byl vyslýchán parlamentní komisí.

b) Zakládá se na pravdě informace, že velitel pluku Ruzyně odmítl přijmout syna M. Štěpána (bývalého tajemníka MV KSČ v Praze) k výkonu presenční služby ? Z tohoto důvodu měl být pozván "na koberec" k veliteli posádky plk. Exnerovi, jenž jej přesvědčil o pochybení s poukazem na ohrožení jeho další kariéry.

Jak bylo již výše uvedeno, můžeme očekávat první výsledky mimořádného hodnocení po 14. lednu příštího roku. Nechme se tedy překvapit čísly. Jistě budou MO zveřejněny veškeré údaje o počtech prověřených (v absolutních číslech i procentech) bývalých partajních funkcionářů, politruků, příslušníků bývalé VKR a jejich donašečů, včetně údajů o těch, kteří odešli do civilu. Horší to ovšem bude s agenty ruské rozvědky, ale člověk nemůže mít všechno a šťasten ten, kdo se s málem spokojí !

Bedřich KAREL