--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Holeček Jan
Název: Dokter Jesenius a ti druzí
Zdroj: NN Ročník........: 0003/030 Str.: 026
Vyšlo: 01.01.1993 Datum události: 01.01.1993 Rok: 1993
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

Je potěšující, že se Praha, jako jedno z nejstarších a svého času kulturně nejvyhledávanějších měst, stůj co stůj snaží dobýt opět statut moderní evropské metropole.

Bohužel někdy až příliš překotně a se spoustou palčivých nedostatků, které můžeme leckdy označit přinejmenším jako "nehorázný nevkus". Mám na mysli především téměř barbarské počínání některých představitelů pražského magistrátu, kteří podle různě utajených a slušnému člověku patrně nedostupných regulí přidělují povolení k tzv. ambulantnímu prodeji, a to na místech z kulturně historického hlediska ne vždy příliš vhodných. Domnívám se například, že na místě, kde kat Mydlář před bezmála 400 lety dokonal jednu z nejkrvavějších historií v dějinách našeho národa, není zrovna dvakrát oduševnělým činem nabízet široký sortiment předražených cetek: chechtajícím pytlíkem počínaje a uniformami okupačních armád konče.

S prominutím mi připadá, že by ten "kdosi seshora" už rovnou mohl třeba zapůjčit i naše korunovační klenoty ochotnickému spolku z Horních Prušánek k příležitosti nastudování hry "Byl jednou jeden král" a vyšlo by to nastejno. (Ba naopak: může to být patřičně avandgardně tendenční, a třeba to vydělá i víc peněz než Jurský park).

Použil jsem záměrně tento přehnaný příměr právě proto, protože by mne zajímalo, jak jen jsme schopni s tím ubíjením našeho kulturního dědictví dojít daleko...

V souvislosti s tím mi na mysli tane otázka, jestli výšeuvedený Mydlář a spousta jiných jemu podobných KATŮ v naší historii současně s hlavami českých pánů (a nebylo jich jen 27) nepřeťal také vazbu k něčemu, co jsme kdysi uctívali a na co byli právem hrdí.

Přesto však musíme jít s dobou, "modernizovat ji" a "přizpůsobit poměrům", a proto musíme i semtam přetrpět i třeba to, že Petra Parléře nahradili budovatelé celoevropsky obávaných jaderných elektráren nebo fakt, že jednu z největších postav evropské diplomacie všech dob Karla IV. zastoupil J. Dienstbier, či popřípadě to, že J. A. Komenského pohotově a obětavě vystřídaly stále všudypřítomné soudružky učitelky.

Takže nakonec nezbývá než za současného stavu věci popustit svou fantazii poněkud skeptické myšlence, že třeba již na sklonku tohoto tisíciletí se dočkáme toho, že místo Mánesova zvěrokruhu budeme na Staroměstském orloji v němém úžasu nahlížet reklamnímu poutači firmy COCA-COLA.

Pak nám ale, doktore Jesenie, skutečně nepomohou ani bájní Blaničtí rytíři.

Jan Holeček