--------------------------------------------------------------------------------
Autor: David Radek
Název: Na pomoc občanským komisím
Zdroj: NN Ročník........: 0003/031 Str.: 012
Vyšlo: 01.01.1993 Datum události: 01.01.1993 Rok: 1993
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

IV.

Agenturní síť, její evidence a práce s ní

Agenturní síť nebyla pouze "výsadou" pracovníků StB, ale prakticky všech složek operativy celého systému SNB. Od doby zřízení okresních a obvodních správ SNB bylo i na obou kriminálkách prováděno úkolování agentů, sloužících původně kriminální službě, i k politickým úkolům.

Část agenturní sítě byla vedena v již všeobecně známém REGISTRU v příslušných svazcích na Statisticko-evidenčním oddělení (SEO) KS SNB a FMV. Mimo tyto registry využívali operativní pracovníci SNB kdekoliv podle potřeby tzv. AKTIV: nikde neevidované důvěrníky, kteří měli "donašečství" přímo ve funkčních povinnostech, nebo se jednalo o práskače zcela dobrovolné. Do AKTIVU patřili zejména: ředitelé podniků a institucí, jejich náměstci a jiní vedoucí pracovníci, pracovníci kádrových oddělení a zvláštních oddělení, náčelníci vojenských správ, lékaři-psychiatři, členové nomenklatury, pracovníci bank, spojů, oddělení pasů a víz, ČSD, ČSAD, leteckých společností...apod.

Další agenturní síť tvořili dobrovolní "pomáhači" z řad Pomocné stráže Veřejné bezpečnosti (PS-VB) a bývalí pracovníci SNB (důchodci, inv. důchodci), kteří po ukončení služebního poměru byli zaměstnáváni zejména na zvláštních odděleních různých podniků, popřípadě na Civilní obraně (CO) a odtud podávali informace svým bývalým spolupracovníkům. Mimo agenturní zdvojení obsazených bází a problematik, byly některé objekty, podniky, případně určitá území (hraniční pásma či pásma těsně za hranicí), kde rovněž operovala agentura. Jednalo se o následující instituce: - Vězeňské správy : verbovaly agenty z řad vězňů

- VKR : verbovala agenty z řad důstojníků, praporčíků a vojáků základní služby ČSLA

- Zpravodajci PS: verbovali agenty působící v hraničním pásmu a těsně za hranicemi. byli verbováni jak naši, tak zahraniční občané

- Agentura GŠ ČSLA : verbování důstojníků a pracovníků cizích misí

- Oblastní odbory rozvědky : působily na území ČSSR. Osoby byly legalizovány falešnými občanskými průkazy a navenek vystupovaly jako neexistující instituce (např. občané původně čsl. státní příslušnosti, kteří po získání cizí státní příslušnosti přistoupili na spolupráci s řídícími orgány těchto odborů).

S vyjímkou agentury StB a VKR, všechny ostatní agentury převzala FBIS (BIS) a nadále s nimi pracuje. Prakticky byli obětováni "pěšci". Tzv. "koně" - táhnoucí výkonnou agenturu, uchránilo MV před zveřejněním. Používá stejných metod jako komunistické policejní složky politické policie po roce 1945, kdy byla převzata a použita agentura Gestapa, Sicherheitsdienstu, Abwehru apod.

Počet spolupracovníků

Pokud šlo o počet spolupracovníků, měl každý operativní pracovník 4 až 10 agentů, které neustále zkvalitňoval, nekvalitní zakládal do archivu a nové, kvalitnější získával. Kromě toho měl v průměru 10 až 20 důvěrníků. S každým agentem se uskutečňovala schůzka 1x týdně, s důvěrníkem 1x za měsíc. Při mimořádných bezpečnostních opatřeních (MBO) pak častěji.

Verbovka agentů

Verbovka agenta nebyla možná jen tak, že byla provedena fiktivně. Obyčejný referent neměl oprávnění ji provést sám, musel u toho být SR nebo náčelník. Návrh na získání ke spolupráci před samotným aktem verbovky podepisoval náčelník správy StB nebo jeho zástupce a po získání agenta schvaloval písemnosti z verbovky. Dále musel přítomný SR nebo náčelník vyhotovit v tzv. Hlášení o získání agenta, popis o průběhu verbovky, kde se popisovalo chování agenta.

Získaná osoba musela podepsat slib ke spolupráci. Tam, kde je podepsaný slib a hlášení o průběhu "vázacího aktu", není pochyb o spontánnosti spolupráce příslušného agenta! Při odmítnutí spolupráce se spis s návrhem prostě založil do archivu aniž byl prováděn jakýkoliv postih kandidáta. Tzv. "vodění za nos" řídících orgánů, na které se dnes kde kdo z agentů vymlouvá, bylo nemožné. Každá agenturní zpráva se prověřovala do hloubky, popřípadě konfrontovala se stejnou zprávou jiného agenta nebo z jiných pramenů. V případě prokázání podávání nepravdivých zpráv, byli tito agenti usměrněni do příslušných mezí! Moloch StB nebyl tak hloupý, aby tyto pokusy přehlédl. Získaná osoba neměla šanci a nezbývalo jí nic jiného, než spolupracovat. Po určitém čase se však mezi agentem a řídícím orgánem vytvořil velmi dobrý pracovní vztah a spolupráce byla více než spontánní.

Podávání zpráv agenty

Agenti byli vedeni k psaní vlastnoručních zpráv. Tento systém byl v českých krajích v praxi od 80. let. K ústnímu předávání zpráv docházelo jen vyjímečně a tyto byly nahrávány na magnetofon. Řídící orgán pak tuto zprávu přepsal a na následující schůzce ji agent signoval. Rovněž tak každý pracovník složky VB, který zjistil poznatek svými důvěrnými prostředky, napsal výpis z agenturního záznamu, který byl předán s průvodním spisem složce StB. Tyto zprávy byly podávány přes protokoly na sekretariátu. Řídící orgán se na schůzku s agentem písemně připravoval. V písemné přípravě, parafované před schůzkou nadřízeným, měl obsahově zachyceny body, které měl s agentem projednat. Písemné přípravy spolu s vlastními agenturními zprávami byly předmětem kontrol a nesměly se bezdůvodně odchylovat ve faktech!

Konspirační schůzky

Byla snaha, aby každý operativní pracovník řídící agenturu měl svůj propůjčený či konspirační byt (PB, KB). Toto snažení mělo za cíl, aby pracovník neschůzkoval v terénu a v autech, ale aby měl pro přebírání písemných agenturních zpráv příjemné a hlavně bezpečné prostředí. Jako PB byly využívány různé chaty, selské usedlosti, nevyužité byty...apod. Případně byly využívány i kanceláře jiných institucí po pracovní době - většinou kanceláře agentů.

Konspirační byty byly získávány od národních výborů na dekrety, na které byly vystaveny falešné občanské průkazy. OS SNB pak zajišťovala kryté platby nájmů, elektřiny apod. Hospodářské odbory v případě potřeby vybavovaly tyto byty zařízením.

Mnohdy byly KB zneužívány samotnými funkcionáři StB a VB pro jejich rodinné příslušníky. Pak byty nesloužily pro svod agentury, ale k manželským či mileneckým hrátkám rodinných příslušníků např. náčelníka StB v okrese či jeho samotného. Operativec, zkorumpovaný náčelníkem, musel na takto využívané byty vést fiktivní svazek PB či KB, kde fingoval přehled o schůzkové činnosti.

Tímto zakončujeme textovou část popisované problematiky. V příštím čísle NN bude na této dvoustraně graficky znázorněn celý systém provázanosti OS SNB.

Věříme, že náš seriál byl alespoň těm zbytkům fungujících OIOK nápomocen v jejich práci, a že otevřel oči i ostatním našim čtenářům příznivě či nepříznivě nakloněným. Radek DAVID

Poznámka:

Prosím, opravte si v předcházejících dílech v textu i grafech případná chybná označení "oddělení StB" na správné označení "odbor".