--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Sedlářová Iva
Název: Schizmatické dilema
Zdroj: NN Ročník........: 0003/031 Str.: 027
Vyšlo: 01.01.1993 Datum události: 24.11.1993 Rok: 1993
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

Ve středu 24. listopadu v ranním komentáři stanice Radiožurnálu, snad poprvé v historii existence tohoto programu byly komentáře dva, těsně za sebou.

Oba hodnotily akt podpisu pana prezidenta pod novelu trestního zákona.

Skvělý, brilantní Antonína Zelenky, který podpis p. prezidenta kvalifikoval jako jeho zradu vlastním zásadám o morálce. Druhý, stejně bravurní, jak to jen mistr slov Jiří Ješ dovede, podpis ocenil jako důkaz hlásavých mravních zásad.

I když sice ne poprvé, ale tentokrát bezezbytku bylo za krásně řazenými slovy p. Ješe vzduchoprázdno. Bylo to nepřesvědčivé, a věděl to i pan Ješ sám. V jeho mladickém hlásku nezněl onen jásavý tón pravdy, který byl vždy v komentářích, v nichž pronášel argumenty k odsouzení komunistického režimu. Tehdy mě cosi nutilo počkat si na něho před rozhlasem a dát mu pusu.

Teď byla v barvě i tónu jeho hlasu znát únava a i trochu něčeho jiného.

Jako laik psycholog bych usoudila, že to byl komentář na objednávku. V takovém případě nemohl být vybrán typ vhodnější. Naší tápající, politicky i mravně nevyvážené a špatně se orientující společnosti mohl jedině známý hlas, který o komunismu veřejnosti promlouvá z duše, čin p. prezidenta pochválit. Ant. Zelenka v komentáři prvním upozorňuje na postoj Amnesty Internacionál, připravené posuzovat odsouzené dle ş 102 jako vězně svědomí.

J. Ješ v komentáři druhém upozorňuje na politizování problému západní cizinou, a tím i neuvážený ovlivněný postoj Amnesty Internacionál. Takto ale byla činnost Amnesty Internacionál v této zemi posuzována v dobách totality za vlády KSČ. Kéž by si to veřejnost uvědomila nebo alespoň zapřemýšlela. V neděli 29. listopadu - v Hovorech z Lán první otázka, kterou redaktor rozhlasu, mimochodem šéfredaktor Radiofóra Vladimír Pavrovský, položil panu prezidentovi, vycházela z toho, že veřejnost (a to celá) je již přesvědčena, že pan prezident nemohl jednat jinak, než novelu trestního zákona podepsat. A že to tak bylo správné.

Takže který z komentářů na ş 102 mluvil Čs. rozhlasu z duše? Normalizační žurnalistika se svojí dojakostí se pomalu a jistě etabluje i v rozhlase. Republikový sněm HOSu byl nezajímavý, reportáže ze IV. kongresu ODS mně připomínaly přenos z mistrovství světa v hokeji.

Iva Sedlářová