--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Holeček Jan
Název: Z galerie zapomenutých - to byl Vladimír Padrůnek
Zdroj: NN Ročník........: 0004/001 Str.: 015
Vyšlo: 01.01.1994 Datum události: 01.01.1994 Rok: 1994
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

TO BYL VLADIMÍR PADRUNĚK Bylo, nebylo. Na úsvitě dějin naší pop music, kdy u nás pívaly "Lišky" na dobrou noc a čtveřice:"Malásek chladil spálený bobek", trhala city všech žen, objevila se zde řada hudebníků, kteří však přes jistou speologickou činnost svých starších kolegů (lezení do soudružských konečníků), nikdy nedostali sebemenší šanci zkonfrontovat své umění se světem. Myslím tím se světem Led Zeppelin popř. Deep Purple nikoliv světem Alá Pugačeva....

Mezi jednoho z nejtalentovanějších, který byl schopen se rovnat se " světem" prvním patřil baskytarista Vladimír Padrůněk. Vladimír Padrůněk se narodil 17. 2. 1952 v Praze.

Na svou první baskytaru začal hrát někdy ve čtrnácti letech a to jako absolvent 1. cyklu LŠU oboru housle. V jeho šestnácti letech však přichází rok 1968, který se stal počátkem všech perzekucí, které od té doby na něho padaly jako lavina. Byly to perzekuce hlavně kvůli otci, který byl právě do roku 1968 politicky vysoce činný a v době normalizace odsouzen k "odsřelu".

Do své první významnější kapely Exit, kde působil mezi lety 69-70, přichází Vladimír již jako výrazná osobnost a setkává se zde zároveň poprvé také s L. Andrštem a posléze se S. Jandou.

Počátkem sedmdesátých let nastává údobí obrovského vzestupu tohoto fenomenálního baskytaristy, a to zvláště poté co přichází do Jazz Q Praha, do skupiny, kterou si dnešní protagonista investičního fondu Trend, později přejmenoval na Jazz Q M. Kratochvíla. S Jazz Q Praha natáčí V. Padrůněk v jednom roce, kterým byl 1973 dvě vynikající alba - Pozorovatelna a Symbiosis, kde se vedle dokonalých basových partů představuje také jako výtečný skladatel (Trifid, Pori 72).

Prvního vrcholu Padrůněk dosáhl ve své kariéře poté, kdy přišel do Jazz Q Praha kytarista František Francl se svou ženou, zpěvačkou J.Duggan. V té době se však skupina začíná uplatňovat i v zemích zlých kapitalistů, kam ovšem Vláďa kvůli minulosti svého otce jezdit nesměl a při každém turné musel být totiž vystřídán....

Další významnou skupinou kariéry V. Padrůňka se posléze stává Energit, kde se potkává s Ivanem Khuntem, Ernem Šedivým a opět s Lubošem Andrštem. Tato skupina však nevydržela dlouho odolávat nástrahám mocenského aparátu - Šedivý s Khuntem končí v emigraci a Padrůněk se na podzim 1974 spojuje s V. Mišíkem, se kterým zakládá ETC.

V průběhu roku 1975 se skupina rozehrála do bezvadné formy natolik, že si dokonce vymohla svou kvalitou nahrávací frekvence pro premiérové album, které vydal Supraphon v roce 1976...

Kvartet Hrubý, Vondrák, Jelínek a Padrůněk natočila také v přibližně stejné době několik instrumentálních skladeb, byly to především skladby Mlýn a Padrůňkova kompozice Touha, která je dodnes Jazzrockovými odborníky hodnocená jako jedna z nejlepších skladeb svého druhu u nás. Obě tyto skladby byly rovněž vydány později... Mlýn na 2 EP Jiří Jelínek IN MEMORIAM, ETC 1976 - 1977 a Touha na LP Bazarem proměn. Bezesporu obrovský lidský a hudební vliv měl za dob jeho bůsobení u ETC Jiří Jelínek ( viz NN č. 31/93), jehož tragická smrt hluboce poznamenala jeho další životní osudy. Po smrti J. Jelínka setrvává Padrůněk u ETC ještě do léta 1978, od nichž posléze odchází a vrací se do Jazz Q, s nimiž natáčí vynikající album HODOKVAS, které je zároveň asi absolutní vrchol této formace.

Začátkem osmdesátých let se k mnoha problémům společenským přidaly také problémy zdravotní( podezření na roztroušenou sklerózu a zúžený páteřní kanál), které však Vladimír eliminoval nadměrným požíváním alkoholu, což z něho začalo doslova dělat přežívající trosku, od které se každý začal odvracet a to pochopitelně včetně M. Kratochvíla - ambiciózního šéfa Jazz Q , který nepohodlného Padrůňka ze skupiny uvolnil.

Ještě na jaře 1981 Padrůněk přijímá nabídku svého někdejšího spoluhráče z Energitu S. Jandy a po čtyři měsíce působí ve skupině Abraxas, Vladimírův zdravotní stav se však natolik zhoršil , že musel tuto skupinu opět opustit a po dobu tří let se na hudební scéně úplně odmlčel.

K jeho hudebnímu vskříšení došlo až v roce 1985, a to zásluhou kytaristy, skladatele a zakladatele skupiny MOBY DICK ( od roku 1986 DUX), kterému se podařilo částečně rozbít Padrůňkovu pasivitu k životu a po dobu dalších tří let odvrátit tragédii, ke které Padrůňkův životní postoj směřoval.

V roce 1988 se však musel stáhnout z hudebního světa opět a tentokráte navždy.

Toho posledního bezprizorního období jsem byl také sám svědkem ano svědkem toho, kdy Padrůňka vyhazovali pro jeho odpudivý vzhled z Malostranské kavárny, kdy mu lidé nadávali do alkoholiků a posmívali se mu, že je mrzák, který bez pomoci nepřejde Karlův most. Ano to vše je možné a já to skutečně zažil. Ano skutečně jsem zažil poslední etapu člověka, který vyžíval tak tak se svým invalidním důchodem, zatímco Vladimír Mišík, kterému pomohl se hudebně prosadit postupně tloustl v poslaneckém křesle ČNR a Martin Kratochvíl, který dokázal Padrůňka vždy spíše využít ve svůj prospěch, ve skutečnosti neviděl okolo sebe, a to zvláště poté, co se mu jeho hudební business začal slibně rozvíjet... Nakonec přece jen došlo k té neodvratitelné tragédii, a to 30. 8. 1991, kdy Vladimír Padrůněk umírá.

Jan HOLEČEK