--------------------------------------------------------------------------------
Autor: NN
Název: Praní špinavých peněz
Zdroj: NN Ročník........: 0004/001 Str.: 003
Vyšlo: 01.01.1994 Datum události: 14.12.1990 Rok: 1994
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

Dne 14. 12. 1990 se v Praze pod záštitou NS ČSFR a GP ČSFR konal seminář k problematice trestněprávní ochrany ekonomiky. Organizátorem setkání odborníků ze západní Evropy byla Rada Evropy. Účelem semináře byla především výměna zkušeností v oblasti ochrany hospodářské soustavy státu prostředky trestního práva. Zahraniční účastníci, mezi nimiž byli představitelé teorie i praxe, poskytli komplexní informace. Jedním z nejdiskutovanějších témat bylo praní špinavých peněz a počítačová kriminalita. Vzhledem k aktuálnosti problematiky považuji za vhodné přiblížit obsah přednesených příspěvků širší odborné veřejnosti.

Pan Lars Offedal Broch, prokurátor a specialista na hospodářskou kriminalitu, se ve svém příspěvku zabýval problematikou hospodářské trestné činnosti v Norsku. Konstatoval, že nejrozšířenější formou trestné činnosti v zemi je tzv. "záměrný bankrot". Ročně dochází k likvidaci více jak 4.500 firem, přičemž celých 75 % představují tzv. úmyslné bankroty, jejichž cílem je získat finanční prostředky na úkor věřitelů. Škody způsobené touto trestnou činností jsou odhadovány na 6 až 10 mld. US dolarů ročně. Předpokládá se ovšem, že škody jsou ještě vyšší vzhledem ke značnému počtu tzv. černých bankrotů. Věřitelé totiž v mnoha případech nepožadují zahájení likvidačního řízení. Nemají jistotu, že tímto způsobem bude jejich pohledávka uspokojena, a navíc je toto řízení velmi nákladné. Svoji pohledávku věřitelé raději neuplatní, neboť ztráta je mnohdy menší než v případě uplatnění pohledávky. V posledních letech dosáhla tato pro Norsko specifická forma kriminality takových rozměrů, že bylo rozhodnuto konstituovat ústřední specializovaný orgán pro boj s hospodářskou trestnou činností. Byl zřízen s účinností od 1. 1. 1989. Jeho úkolem je odhalovat a vyšetřovat trestné činy hospodářské povahy a zahajovat trestní stíhání.

Personální struktura tohoto orgánu (pracují zde kriminalisté, právníci, revizoři a odborníci z oboru menagementu) vytvořila předpoklady pro účinné potírání hospodářské trestné činnosti. Týmová práce nebyla u policie dlouho uplatňována, a patrně i proto nebylo možno dosáhnout alespoň dílčích výsledků při odhalování této trestné činnosti.

Jak zdůraznil pan L. O. Broch, v koncepci trestněprávní ochrany ekonomiky neexistují zásadní problémy. Podle jeho názoru je však nutno vytvořit předpoklady pro omezování hospodářské trestné činnosti. Východisko vidí pan Broch v působení ekonomických nástrojů i v právní úpravě podnikatelské činnosti. Úlohu trestního práva považuje za výrazně pomocnou, stejně tak i činnost orgánů zabývajících se bojem s hospodářskou kriminalitou. Pan P. M. Rafael, šéf oddělení obchodní kriminality IBA z Anglie, hovořil o problematice špinavých peněz. Zdůraznil, že se jedná o peníze získané z trestné činnosti, především z prodeje drog a z provozování prostituce. Ročně se tak dostává do světového bankovního systému 120 až 130 mld. US dolarů. Tímto způsobem se špinavé peníze tzv. čistí a jsou pak investovány do nejrůznějších legálních výdělečných činností. V současné době se ve světě vytvořily systémy boje s tímto celosvětovým fenoménem. V zásadě se jedná o dva základní mechanismy, které jsou označovány podle původu svého vzniku - anglický a americký.

Podstatou anglického systému je prověřování podezřelých bankovních převodů finančních prostředků bankovními orgány a hlášení těchto případů příslušným orgánům k prošetření.

V americkém systému se uplatňuje oznamovací povinnost u každé finanční transakce nad 10.000 US dolarů.

V souvislosti s těmito metodami je stále častěji diskutovanou otázkou utajení vkladů. Tento institut byl v minulosti velmi rigorózně uplatňován, zejména ve Švýcarsku. V současnosti se jeví jako překážka v boji proti potírání zločinu. Odborné diskuse týkající se zásady utajení vkladů vedly v mnoha zemích k legislativnímu řešení ve prospěch možnosti prověřovat bankovní operace. Tyto tendence nezřídka podporují i představitelé národních a nadnárodních bankovních systémů, neboť si uvědomují nebezpečí, které představují špinavé peníze pro finanční systémy jednotlivých států a světové společenství.

V Anglii bylo v minulém roce hlášeno 4.000 podezřelých finančních operací, které byly na základě rozhodnutí soudu prověřeny policejními specialisty. (Přístup k bankovním dokladům je podmíněn souhlasem soudu).

Dalším referujícím byl pan John Austen z Anglie, který je šéfem speciální skupiny Scotland Yardu pro boj s počítačovou kriminalitou. Jeho skupina řeší případy, kdy bylo k páchání trestné činnosti využito výpočetní techniky. V současnosti pronikají pachatelé do počítačových systémů s cílem poškodit je nebo zmanipulovat zpracované údaje či využít je pro svoji potřebu k páchání další trestné činnosti. Zásadní nesnáze při odhalování této trestné činnosti působí existence mnoha druhů technologií automatizovaného zpracování a využití dál.

Peníze se díky výpočetní technice stávají pouhými čísly v počítači, ke kterému mají přístup nejen zaměstnanci firmy, ale v zásadě i ten, kdo má znalosti a schopnosti proniknout do počítače pomocí telekomunikační sítě. Narušení systému automatizovaného zpracování údajů vede v mnoha případech ke ztrátě obchodní prestiže, tedy důvěry v obchodních vztazích. Proto jsou některé firmy ochotny zaplatit značné částky pachatelům za mlčení a za to, že se dalšího narušení systému dat zdrží.

Telekomunikační síť vytváří podmínky pro narušení systému automatizovaného zpracování dat ve všech zemích světa. Proto je nezbytné vést boj proti počítačové kriminalitě prostředky a metodami přesahujícími hranice státu. Za nejzajímavější a nejzávažnější případ roku byl označen útok na počítačové systémy, v nichž byly uchovány údaje o výsledcích výzkumu týkajícího se AIDS. Tento útok bude mít podle názoru odborníků za následek nejméně roční zpoždění výzkumných prací.

Počítačová kriminalita je považována za nejnebezpečnější kriminální činnost vedle prodeje drog a prostituce. Výpočetní techniky se zneužívá k vydírání, krádežím, podvodům, a dokonce i k páchání sexuálních deliktů. Úmyslná manipulace v automatizovaných systémech zpracování dat může přivodit rozsáhlé katastrofy. Takové případy již byly zjištěny. Jednalo se o narušení řídících systémů v železniční a letecké dopravě. Při vyšetřování počítačové kriminality stojí policie mnohdy před problémem, jak vyhledat, zajistit a provést důkazy. Často se totiž jedná o signál, který má za následek změnu či zničení systému. Znalosti soudců z oblasti výpočetní techniky jsou dosud velmi malé, proto je nutno objasňovat soudu podstatu získaných důkazů velmi složitě, nákladně a za pomoci znalců.

Pan Hans G. Nilson se zabýval problematikou špinavých peněz v návaznosti na proces privatizace v ČSFR. Konstatoval, že se do světového bankovního systému dostávají peníze získané nedovoleným obchodem se zbraněmi, prodejem drog a provozováním prostituce. Špinavé peníze se tak stávají reálným nebezpečím ohrožujícím stabilitu ekonomiky jednotlivých států a ve svých důsledcích narušují řádné fungování finančních vztahů v rámci světové hospodářské soustavy. Proto také byla dne 9. 12. 1988 přijata OSN konvence, na jejímž základě mají být koncipovány metody a formy boje s touto trestnou činností. Konvence předpokládá součinnost zúčastněných států při konfiskaci peněz získaných trestnou činností. Za určující je považováno legislativní řešení otázek bankovní legality. Uvažuje se o možnosti tzv. zmrazení bankovních kont, na nichž probíhají podezřelé platby, a to již v průběhu vyšetřování, a vytvoření podmínek pro zjištění finančních prostředků pro následnou konfiskaci. Bankám by měla být uložena povinnost vytvořit předpoklady pro zabezpečení identifikace zákazníka a oznamovací povinnost podezřelých bankovních převodů. Smyslem těchto opatření je relativizace dosud absolutizovaného bankovního a podnikatelského tajemství, které se nyní jeví jako jedna z nejvýznamnějších překážek v boji s hospodářskou kriminalitou. Dalším východiskem je posílení státní kontroly v oblasti bankovnictví a pojišťovnictví a zabezpečení zvýšené ochrany subjektům oznamujícím trestnou činnost.

Seminář byl zakončen diskusí. Zahraniční účastníci zdůraznili, že dosud není prozkoumán rozsah ani formy následků pronikání špinavých peněz do bankovních systémů jednotlivých států. Přesto lze říci, že vznikají závažné morální škody. Společnost nesmí připustit, aby finanční prostředky získané zločinem byly legalizovány a zaujaly stejné místo jako peníze získané dovoleným způsobem. Podle názoru zahraničních odborníků je ČSFR v důsledku odstátnění a následné privatizace výhodným místem pro realizaci špinavých peněz. Doporučují proto velmi pečlivé zkoumat zdroje finančních prostředků užívaných zahraničními podnikateli při podnikání u nás a stejně tak i původ peněz investovaných našimi občany. Pronikání špinavých peněz do čs. ekonomiky, ať se jedná o valuty ze zahraničí či čs. koruny našich občanů, může mít negativní důsledky zejména pro rozvoj řádných obchodních vztahů. Uskutečněný seminář je možno hodnotit velmi pozitivně, neboť zprostředkoval aktuální informace o vývoji hospodářské kriminality v západoevropských zemích a upozornil na možný vývoj hospodářské trestné činnosti u nás v důsledků transformace čs. ekonomiky. Pořadatelům patří za vynaloženou iniciativu poděkování.