--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Hrbková Jana
Název: Přežijí ČSA rok 1994?
Zdroj: NN Ročník........: 0004/002 Str.: 026
Vyšlo: 01.01.1994 Datum události: 01.01.1994 Rok: 1994
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

Pokud chtěly ČSA zastavit svůj pokles v úspěšnosti leteckého "dopravování", musely zlepšit skladbu své letadlové techniky. Jako nejlepší byla vybrána letadla fy Airbus Industry, která beze sporu patřila k nejlepším ve světě civilního dopravního letectví. Byla sjednána dohoda a letadla nakoupena. V té době ještě společnost ČSA odváděla veškeré příjmy do státní pokladny a na oplátku dostávala (umírněně), kolik potřebovala. Všichni žili v představě plánovaného zvyšování výkonů. Ekonomická stránka nebyla to hlavní a konečně, proč by se někdo u toho neměl trochu přiživit?

Listopadem nastává změna. Oživuje se stará myšlenka vstoupit do "party" některého světového dopravce. Samozřejmě výhodně pro vedení společnosti, která si dohodne "nedotknutelné" postavení. To lze, neboť se otevírá tržní hospodářství, jeho nedotknutelnost a tím i nedotknutelnost vedení takového podniku.

Ještě staré vedení ČSA si vybírá společnost Air France (AF), která je ochotna takové podmínky zajistit. Co za to?

Rozhodující menšinový podíl v nové AS a vedoucí místa ve vedení společnosti. Dohodnuto!

Do této idyly nepříjemně vstoupil lustrační zákon a bylo nutno vyměnit generálního ředitele. Provedla se ještě malá výměna ve vedení - známý český systém: škatule, hejbejte se! - a jelo se dál. Ocenění podniku bylo svěřeno neznámé v USA fě J. P. Morgan a byla dohodnuta, podtrhuji, dohodnuta cena 90 mil. US. Aby tomu tak mohlo být, byla veškerá dosud užívaná sovětská letadlová technika oceněna "nulou"!, neboť prý byla neprodejná! (Později se prodávala za miliony!).

Není tedy pravdou, že ČSA byly nadhodnoceny, neboť o tomto musela společnost AF vědět! Tehdy souhlasila!

Společnost AF se ve vlastní zemi dostává do silných finančních potíží a musí propouštět lidi. Využívá svého postavení, kdy má ve svých rukách místo výkonného generálního ředitele a dalších výkonných ředitelských míst (ač mají jenom statut poradce!) a do podniku přivedou asi 30 lidí. Není to žádná špička, jsou to pracovníci z rozvojových, afrických nebo asijských zemí. Je obava, že při jejich záměně a odchodu z dosavadních pracovišť by po návratu mohli být nezaměstnaní. Zde obdrželi statisícové platy, celý jejich pobyt v ČR je jim hrazen. Auta, školky, byty atd. z podnikových fondů.

Není tedy pravdou, že jsou hospodařením podniku překvapeni! Jsou-li takovými odborníky, za jaké jsou vydáváni, museli o tomto průběžně vědět.

Air France (spolu s bankou BERD) vložili do ČSA celkem 60 mil. US, z toho 20 mil. US na poradenskou činnost (Know-how). Tyto peníze si vybírají zpět na svůj pobyt, platí služební cesty sobě i svým spřáteleným duším, vč. jazykových kursů v zahraničí. O tomto také nevěděli?

Byla provedena rozsáhlá "modernizace" letadlového parku ČSA. Výkonná, avšak méně ekonomická letadla Tu-154 byla nahrazena letadly B-737 odkoupenými od společnosti Sabena (AF je v této společnosti akciově zainteresována). Lze dokázat, že tato náhrada v této podobě nebyla nejvýhodnější.

Tato výměna byla provedena z iniciativy AF, minimálně s jejím plným souhlasem. Stejným způsobem byl proveden výběr letadel ATR-72, která při vnitropodnikovém hodnocení nebyla nejlepší! Přesto byla zakoupena. O tomto kroku AF rovněž neví?

Dnes, když dopad takového řízení je naprosto průkazně katastrofální, vedení AF se od něj distancuje a žádá přehodnocení ceny podniku. V době, kdy se podnik dostal do úpadkové situace, volat po přecenění může pouze ten, kdo si je jist, že mu bude vyhověno!

Air France nepotřebují ČSA udržet, potřebují je zmenšit natolik, že v Evropském regionu nebudou hrát žádnou podstatnou roli. K tomu je zapotřebí odebrat jim dálkové, nejvíce výdělečné linky, pomocí finančně-kritické situace si zajistit rozhodující vliv v AS a dosadit na vedoucí místa své lidi. Nikoliv pouze Francouze, jejich počet se ještě zvýší, ale i takové pracovníky ČSA, kteří s nimi od počátku aktivně spolupracovali. Dále je nutno - a to pomocí českých vládních orgánů - nepřipustit jakékoliv vyšetření cen a způsobů, jakými byly ony miliony z pokladny ČSA odčerpávány. Mohlo by se přijít na to, jak se u ČSA hospodařilo a stále hospodaří.

Poslední ranou do vazu by byla "privatizace některých činností" dosud prováděných ČSA. Samozřejmě, že jsou to nejvíce ziskové činnosti. Dosud tyto útvary vedli spíše "hrobaři" těchto činností. A to přitom veškerý příjem šel do pokladny ČSA. Z čeho budou tedy ČSA žít, když tyto činnosti si budou ČSA kupovat? Tuto strategii hodlá prý nové vedení ČSA navrhnout.

Jana Hrbková