--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Durdil Miroslav
Název: Z (ne)zaprášených šuplíků StB
Zdroj: NN Ročník........: 0004/003 Str.: 008
Vyšlo: 01.01.1994 Datum události: 01.01.1994 Rok: 1994
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

Miroslav Durdil Státní bezpečnost vytvořená vedením KSČ na popud z Moskvy má na svědomí mnoho lidských tragédií (použijeme-li v přeneseném smyslu nedávný výrok pana prezidenta). Organizační strukturu StB jsme již v našem listě přinesli. Méně známé je vlastní vyšetřování, resp. dokumentace o jednotlivých případech. Chceme proto postupně zveřejnit některé zajímavé případy z let padesátých i těch nedávných. Jedním z nich je dokument vypracovaný Státní bezpečností, suše nazvaný...

Případ Eduarda Kusnierze a spol. Na základě této dokumentace byl Eduard Kusnierz odsouzen na předlouhých 18 let odnětí svobody. Nahlédněme již do spisu Krajské správy SNB, správy Státní bezpečnosti v Ostravě: "V uvedeném případě byly dne 13. 10. 1951 odsouzeny Státním soudem v Brně následující osoby". Jmenovitě:

Eduard Kusnierz, nar. 28. 9. 1929 ve Smilovicích, slévač, posledně bytem v Něborech 229,

František Kusnierz, nar. 20. 10. 1930 ve Smilovicích, elektromechanik, bytem v Něborech 229,

Pavel Zientek, nar. 6. 9. 1930..., Jan Szlauer, nar. 28. 2. 1933...,

Jan Kaleta, nar. 6. 6. 1933..., Eduard Banaš, nar. 21. 9. 1922..,

Bronislav Wiczorek, nar. 20. 6. 1933..., všichni bytem v Oldřichovicích.

Eduard Kusnierz, František Kusnierz, Pavel Zientek, Jan Szlauer se v roce 1950 smluvili na rozšiřování protistátních letáků a zasílání výhrůžných dopisů, opatření vysílací stanice, provádění teroristických akcí proti funkcionářům JZD, zajištění bezpečného úkrytu v horách pro případ prozrazení, vše za účelem odradit občany od účasti na veřejném životě. Dále na opatření zbraní k teroristickým účelům. Jan Kaleta a Eduard Banaš byli informováni o chystaných teroristických akcích, a přislíbili opatřit zbraně, případně i střelivo, které Kaleta později opatřil. Banaš se pokoušel získat informace, případně napojení na jinou teroristickou skupinu. Wieczorek Bronislav měl v držení, a tím i přechovával čtyři pistole, pušku s náboji a opatřil Zientkovi a Szlauerovi samopal se dvěma zásobníky s náboji. Kusnierz Eduard, Zientek a Szlauer poté jednali o zapálení skladiště, případně poškození kolejnic v Třinci. Dne 5. srpna 1951 se Eduard Kusnierz se svými společníky domluvil na akci proti předsedovi JZD Janu Bobříkovi. Ten měl být vyzván, aby do 14 dnů opustil statek a vrátil se do Polska, jinak bude odstraněn. Předsedovi měl být uloupen seznam členů JZD k pozdějšímu rozeslání výhrůžných dopisů na jejich adresu. Dne 16. 8. 1951 Frant. Kusnierz, Zientek a Szlauer ozbrojeni samopalem a pistolemi přepadli ve Smilovicích předsedu místní organizace KSČ Františka Kalfase, jeho manželku a Jana Buzka. Donutili je, aby zvedli ruce a předsedovi uloupili tašku se stranickým materiálem. Szlauer v této době donutil pod pohrůžkou násilí újezdního tajemníka F. Witose, aby se vrátil do vesnice. Zientek, Szlauer a Kaleta se od poloviny roku 1950 do svého zatčení zabývali rozkrádáním státního majetku... Tolik úřední protokol, který ve své další části má přiložen plánek teroristického činu a fotografie pořízené StB při rekonstrukci případu.

Fotodokumentace

Škoda, že fotografie pořizované Státní bezpečností v Ostravě nejsou natolik kvalitní, aby mohly být otištěny. Celkový počet snímků přiložených k dokumentaci je šestnáct. Na prvním je zachycen (uvádíme přesné znění) pachatel Szlauer s ostře nabitým samopalem, jak přikrčen číhá na svou oběť, újezdního tajemníka Fr. Witose. Na dalších snímcích je:

č. 2) přepadení tajemníka

č. 3) členové teroristické skupiny číhají s ostře nabitými zbraněmi na předsedu MO KSČ

č. 4) přepadení u statku JZD ve Smilovicích č. 5) přepadení předsedy a jeho manželky

č. 6) pachatel Fr. Kusnierz se snaží ucpáním úst Kalfasové zabránit jejímu křiku

č. 7) surové zacházení pachatele Kusnierze s manželkou předsedy č. 8) pachatelé prohlížejí při přepadení předsedy KSČ Kalfase jeho kapsy a odcizují ležící aktovku

č. 9) zabavené zbraně nalezené při domovní prohlídce č. 10) totéž

č. 11) pytlácká kořist s flobertkou vyfotografována v bydlišti Jana Szlauera

č. 12) zabavené zbraně, kterés si nashromáždila celá teroristická skupina

č. 13) stodola hostinského Pály z Oldřichovic, kde byly nalezeny odcizené věci pachatelů Zientka a Szlauera

č. 14) totéž

č. 15) zabavené věci v bydlišti Zientka č. 16) totéž

S osudem Eduarda Kusnierze jsme vás seznámili v článku Nevyrovnané účty, nespravedlivě odsouzených (č. 24, ročník 1992). Případ je znám díky jeho sporu se soudcem Krajského soudu v Ostravě JUDr. Aloisem Klárem.