--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Čeřovský Zbyněk
Název: Přesně načasovaná provokace
Zdroj: NN Ročník........: 0004/003 Str.: 012
Vyšlo: 01.01.1994 Datum události: 10.01.1994 Rok: 1994
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

ing. Zbyněk Čeřovský Husníkova 2079

155 00 Praha 5

Praha, 10. 1. 1994

Česká tisková kancelář

P R A H A

Rudé právo přineslo dne 8. ledna 1994 ve své příloze "Čtení na sobotu" článek "Příběh muže, který má kompromitující videokazetu z případu Wallis".

Prohlašuji, že údaje, týkající se v tomto článku mé osoby, a jež údajně pan Žák získal od Miloše Dražila, jsou nepravdivé. Bývalého kpt. StB Alexeje Žáka osobně neznám, nikdy jsem ho neviděl a nikdy s ním nehovořil. Také jsem nebyl za panem Dražilem v Curychu a ani se s ním nesetkal.

Žádám Vás o zveřejnění tohoto prohlášení. Zbyněk Čeřovský

PŘESNĚ NAČASOVANÁ PROVOKACE

V sobotu 8. ledna 1994 vyšel v Rudém právu článek Vladimíra Labudy, jehož podkladem je materiál bývalého kapitána StB Alexeje Žáka. Časy se mění. Za dob totality utíkaly tisíce lidí do zahraničí před komunistickou mocí, jejíž vykonavatelem byla StB. Protože s ní mám dlouholeté zkušenosti, mohl bych vyprávět. Důstojníky StB jménem Žák znám celkem dva. Ten jeden se jmenoval Petr a měl jsem tu výsadu, že jsem ho měl? společně s Václavem Havlem. Teď je prý poradcem a podnikatelem.

Druhého příslušníka StB jménem Žák znám jen z tisku a údaje o něm zveřejněné nemusí být proto pravdivé. Narozdíl od toho prvního jsem Alexeje Žáka nikdy neviděl a nikdy jsem s ním nemluvil, což zejména zdůrazňuji. A také narozdíl od něho, bývalého vyšetřovatele a estébáka jsem ve svých výrazech přesný a dbám na podrobnosti. Nikdy, vážený pane Žáku, jsem nebyl členem ani důstojníkem Vojenské kontrarozvědky, už tato první dezinformace mě přesvědčuje, že vše, co v uvedeném článku tvrdíte, máte takříkajíc "z druhé ruky". Ostatně i pan Labuda v úvodu článku říká, že vaše předchozí informace nebyly potvrzeny. Ale ani prý vyvráceny.

Článek vyšel 8. ledna ráno a v neděli večer zavítala do Prahy zmocněnkyně amerického prezidenta paní Albrightová spolu s předsedou výboru náčelníků štábů generálem Shalikashlivilim. Není to náhoda? Už jen proto, že článek je plný narážek o tajemných údajích o vysoce postavených osobách politického života, které mají být zdiskreditovány buď svojí minulostí a vztahem k StB, nebo nemorálním životem.

Časy se mění. Za mého nuceného pobytu v Německu si pamatuji, že švýcarská vláda nevyhověla žadateli o azyl a dopravila ho zpět do ČSSR. U země s nejstarší demokratickou tradicí v Evropě to bylo něco výjimečného, a byl z toho, mírně řečeno, velký poprask. Už jen proto, že vláda nerespektovala celou řadu mezinárodních dohod o lidských právech, které kdysi sama podepsala a ratifikovala. Později následovaly různé abdikace a prohlášení. Před třemi roky vláda stejné země udělila politický azyl bývalému příslušníkovi StB. I za tímto rozhodnutím je celá řada otázek, které samozřejmě panu Žákovi položím.

Pan Žák napsal a předal redaktorovi Rudého práva článek a hned v úvodu mluví o "uprchlém vězni". Již tento termín, protože je v rozporu s absolutní pravdou a pan Žák později tuto svoji chybu nevědomky napravuje, musí čtenáře vést k opatrnosti a k nedůvěře k předestřeným "faktům". Na to, na čí straně hranice se vlastně pan Žák pohybuje, nám bude muset odpovědět on sám, protože není jasné, před kým vlastně utekl. Před svými kamarády z StB, které "zradil", nebo před státní mocí, představovanou prezidentem Havlem? Pracoval pro StB, nepracoval pro KGB, a tak se ptám, pro koho vlastně pracuje dnes nyní?

Z Miloše Dražila, s nímž mne spojuje, dělá tajemného muže a uprchlého vězně. Ani jedno, ani druhé není pravda.

Miloše Dražila jsem poznal v lednu 1990, kdy přijel jako zástupce KC OF do rozhlasové stanice RFE/RL. Byla tam z toho velká sláva. Všichni kolem něho poskakovali, vycházeli mu všemožně vstříc a druhý den odjel s autem KC OF s paní Rakušanovou do Železné Rudy stříhat ostnatý drát. Pak se zase vrátil a na dvoře RFE/RL, kam předtím a ještě dlouho potom nesmělo přijet žádné cizí auto, natož z bývalé Východní Evropy, se sešel prezident RFE/RL Pell (nikoliv ředitel RFE, jak tvrdí pan Žák, což je další nepřesnost) s ředitelem RFE panem Johnsonem, zástupcem ředitele československé stanice Ivanem Ciklem a panem Dražilem, a společně se vyfotografovali. Tento sníměl měl ještě policejní dohru. Ale o tom později. Když vyšlo najevo, že pan Dražil je obyčejný podvodník, hledaný zatykačem, mnozí by raději na tento snímek zapomněli.

V září 1990, když už fungovala pražská kancelář RFE v Jirchářích, navštívili mě dva policisté a sháněli se právě a jen po tomto snímku. Na můj dotaz, proč, chtěli vidět SPZ a typ auta, neboť bylo hledáno a pan Dražil byl v podezření, že ho zpronevěřil. Pak si jen pamatuji na krátkou zprávu v novinách, že pan Dražil byl vzat pro podezření z trestného činu podle ş 250 tr. zákona do vazby. Tím moje vědomosti o něm končily. A ještě dodávám, že právě v ten den, který mně tak dobře utkvěl v paměti, přijela do RFE další delegace - televizní štáb s panem Trubačem, o němž bylo známo, že byl spolupracovníkem StB. Další podivná náhoda. Funkce ředitele věznice č. 2 v Praze-Pankráci jsem převzal dne 1. 10. 1991 společně s panem Hvězdou, který byl nominován jako můj první zástupce. Do funkce nás uvedl 1. náměstek ředitele, tehdy ještě SNV (Sbor nápravné výchovy) pplk. Dr. Milan Hulík. A tak jsem se vlastně dostal znovu k panu Dražilovi, o němž jsem nevěděl, že vykonává trest odnětí svobody na Pankráci, kde se nacházelo téhož dne asi 1.200 vězňů. Miloš Dražil vykonával funkci brigadýra nástupního oddělení. Jmenovaní bývalí vysocí činitelé FMV gen. Kincl, generál Lorenc a plk. Vykypěl byli již předtím propuštěni z vazby, takže jsem se s nimi nemohl ani setkat, ani je osobně poznat. Jestliže vězeň Dražil vykonával "díky ředitelské protekci funkci chodbaře", pak měl pan Žák říci, díky kterého ředitele. Můj předchůdce, po němž jsem převzal funkci, se jmenoval pplk. Dr. Miroslav Bednář, a tak to muselo být jenom díky jemu. Jenomže, pane Žáku, kdybyste znal lépe poměry ve věznici (a já je poznal jako dvojnásobný vězeň, a poté jako ředitel), netvrdil byste takový nesmysl, protože žádný ředitel vzhledem k obrovské problematice své funkce se takovými "blbostmi" nezabýval. A navíc jsem měl pro výkon těchto funkcí svého zástupce a tomu byl podřízen jak vedoucí výkonu vazby, tak i trestu. A ti sami si určovali, koho si na podobné funkce vyberou a pověří a nepotřebovali k tomu žádný souhlas ředitele, protože to bylo výhradně v jejich pravomoci!

7. října 1991 (díky mým uloženým deníkům) se dostavil do věznice 1. náměstek ředitele pplk. Dr. Hulík a uložil mně, abych zavolal odsouzeného Dražila. Bylo to přesně ve 12 hodin a já se poprvé dozvěděl, že tento bývalý reprezentant KC OF se nachází na Pankráci. Za přítomnosti pplk. Hvězdy s ním provedl v mé kanceláři rozhovor na téma počítačové diskety a svoboda. Tehdy poprvé jsem se dozvěděl, že Dražil má ve Švýcarsku uloženy nebo uloženou počítačovou disketu, na níž je mnoho set jmen bývalých spolupracovníků StB, kteří nyní byli ve vysokých politických a vládních funkcích a jejichž jména až dosud nebyla se spoluprací s StB spojována. Kromě jiného pan Dražil Dr. Hulíkovi tvrdil, že tam má uložen vysoký peněžní obnos v západoněmeckých markách. Na návrh Dr. Hulíka nepřistoupil a požadoval svobodu za výměnu tohoto materiálu. Tvrdil, že tento materiál je jeho "životní pojistka". Pokud vím, Dr. Hulík později do Švýcarska odjel, ale s jiným posláním a k materiálu Miloše Dražila se nedostal. S Dražilem jsem přicházel do styku při svých inspekcích věznice a měl jsem možnost s ním hovořit i o samotě. Samozřejmě, že mě zajímalo, jaká jména se na disketě vyskytují. Jediné, co mně vždy odpověděl, že bych se divil a že to jsou jména "Od Hradu dolů". O nějaké videokazetě nepadla nikdy žádná řeč, a proto pochybuji o tvrzení pana Žáka, že Dražil takovou videokazetu vůbec kdy měl v držení. Určitě by se o tom zmínil. A proto také pochybuji, že se jedná o stejnou videokazetu, kterou údajně nabízel pplk. Wallis panu Koženému. Považuji to téměř za vyloučené, ale možné je vše. Spíše si myslím, že je to načasovaná provokace. Na základě svých zkušeností věřím tomu, co vidím a ne, co mně kdo kdy řekl. A kdyby pan Dražil nějaká jména vyslovil, já bych je neuvedl, a to již z prostého důvodu, že různých podvodů, podrazů, difamací a lží vůči své osobě jsem v posametovém období zažil tolik, že mě k tomu má zdrženlivost naprosto opravňuje. A to ani proto, abych čelil invektivám nějakého bývalého estébáka. A proto jsem se ani nestal nějakým přítelem vězně Dražila, ani jsem mu nevytvářel žádné výjimečné podmínky, nýbrž jsem dbal na to, aby je měl jako každý jiný. A také v této souvislosti znovu prohlašuji, že další vaše tvrzení v odstavci "Cesta na Pankrác" jsou buď lživá, nebo zavádějící. Moje předčasná otázka, pane Žáku, komu sloužíte? Kdo za vámi a vašemi provokacemi stojí? Snad ne přímo vláda Švýcarské konfederace?

Zázračné uzdravení a cesta do Švýcar. Tak nazval pan Labuda další odstavec. Dražl byl nemocen a jeho nemoc se postupně zhoršovala. O tom může podat svědectví ústavní lékařka Dr. Kožíšková, ředitel vězeňské nemocnice Dr. Veselý a další ošetřující lékaři. Miloš Dražil neonemocněl na základě nějaké dohody se mnou. To je další lež. O tom, že jeho zdravotní stav vyžaduje operační zásah, rozhodli odborníci, k nimž byl vězeň Dražil dovážen s vězeňskou eskortou na vyšetření. Poslední rozhodnutí znělo: Dražilův zdravotní stav se zhoršuje a vyžaduje operaci. Tuto nelze provést ve vězeňské nemocnici na Pankráci a celý operační a poléčebný proces bude trvat asi čtyři měsíce. Proto bylo vystaveno lékařské doporučení s návrhem na přerušení trestu po dobu léčení. Nic nenormálního a neobvyklého. Tento lékařský návrh, který mně byl předložen, byl spolu s návrhem a zdůvodněním, které napsal někdo jiný než já, postoupen obvodnímu soudu, a domnívám se, že soudu pro Prahu 4, k rozhodnutí. Mezitím jsem však byl panem Karabcem vyhozen, pane Žáku, a měl jsem výjimečnou příležitost se vrátit do Spolkové republiky a obnovit si svůj politický azyl a občanství. Narozdíl od vás bych měl tisíce důvodů. Třeba již jen proto, že v době věznění se stal pan Havel mým kmotrem, ale až dosud se ke mně on, nebo jeho poskoci chovali jako úhlavní nepřátelé. A byl bych přijat, o tom nepochybujte. A Němci dobře vědí, že jsem s VKR ani s StB, kromě šikanování, výslechů a věznění, což vám je dobře známo, neměl nic společného.

Švýcarské a lichtenštejnské peripetie pana Dražila mě nezajímají a je mně srdečně jedno, co a kde dělal sám nebo za vašeho doprovodu. Jen mě udivuje, pane Žáku, že na jedné straně tvrdíte, že pan Dražil měl v Basileji uloženo 45.000 DM (já zase vím o 50.000 DM), což je i v Německu, ale i ve Švýcarsku pěkná sumička a on si od vás, podle vašeho tvrzení, vypůjčil peníze na cestu do Lichtenštejnska. Proč asi? Měl nebo neměl ty peníze? A nebo je to jako s tou kazetou a disketou? Na jedné straně tvrdíte něco, co se zdá jako fakt, ale vzápětí to popíráte.

S panem Dražilem jsem se nesetkal. Ani v Curychu, ani kdekoliv jinde. Až přijde ten správný čas, pane Žáku, budete to muset dokázat. Teď si právě myslím, že jste překročil Rubikon. Obvinil jste mne a zcela konkrétního diplomata, o němž nic nevím, jehož neznám, nikdy jsem ho neviděl, ani o něm neslyšel. Obvinil jste diplomata Dr. Goldšmída, údajného curyšského generálního konzula a mne ze zpravodajské činnosti ve prospěch Německa, ze spolupráce s německou BND (Bundesnachrichten Dienst = Spolková zpravodajská služba). Pro mne to by to byla ve smyslu zákona o protikomunistické činnosti čest, pro pana konzula diplomatická faux pas. Tvrdíte něco jako skutečnost, která se udála a budete to muset dokázat. Buďte bez obav, že k tomu dojde. Nebudu se vám zpovídat, jak a kdy, ale zcela určitě. Já jsem byl, milý panu Žáku, když už to chcete vědět, v Curychu naposled v roce 1985, kdy jste vy jako estébák pravděpodobně pronásledoval mé české spoluobčany) a ve Švýcarsku na dovolené se svojí ženou v roce 1988, ale ne v Curychu. I když vám řeknu, a ti, kdož ve Švýcarsku někdy byli, to potvrdí, že bych byl raději tam nebo kdekoliv jinde než v Praze. A můžete mně to věřit. A protože jsem tam koncem září 1993 nebyl, pana generálního konzula Dr. Goldšmída neznám, ani o jeho existenci nevím (určitě to však bude vědět jeho šéf pan Dr. Kinkel - německý ministr zahraničí), neposlal jsem vám po panu Dražilovi bohaté pohoštění pro celou rodinu ani pozdrav od pana generálního konzula. Připravte si již nyní pro tato svá tvrzení doklady. Budete je určitě potřebovat. A ještě k tomu dodávám. Napsal jste o mně, že jsem byl horkým kandidátem na post v ministerstvu obrany. Měl jste pravdu, ale jen částečnou. To proto, že agenti VKR, StB a KGB o mně začali tvrdit, že jsem spolupracovníkem BND. Stejně jako Vy. Tehdy jsem jim na to řekl, že mně spadl kámen ze srdce, že jsem myslel, že mě obviňují ze spolupráce s KGB. Přece jen narozdíl od vás, pane Žáku, si myslím, že jsem věděl, kde je správnější a pravdivější strana. Na druhé straně jsem však rád, že BND zaplatila za materiál pana Dražila 60.000 DM, což je i v Čechách ohromný balík, asi milion a ještě sto tisíc Kč. To už si pan Dražil nebude muset od vás vypůjčovat na cestu do Lichtenštejnska, ani nikam jinam. A také jsem rád, že se ten materiál nedostal do nepovolaných rukou. Má-li ho podle vás BND, pak se zaručeně neztratí. U nás bych si tím už nebyl tak jist.

Stejně mně není jasné, kdo je podle vás uprchlý vězeň. Podle mě je vězeň Dražil člověk, který se včas nevrátil z přerušení trestu. A protože teď je leden a já opravdu nevím, na jak dlouhou dobu mu obvodní soud v Praze přerušení trestu svým rozhodnutím udělil, stejně nemohu Dražila považovat za "uprchlého vězně". Já se totiž nepamatuji a sám jsem nezažil, že by po roce 1945 někdo z pankráckého vězení uprchl. Viděl jsem neúspěšné pokusy, končící i smrtí, ale žádný dokonaný útěk. A Dražil v rozporu s vaším tvrzením není uprchlý vězeň: Dražil je tedy člověk, který se včas nevrátil. A já bych vám ty vaše pohádky o Curychu a BND a Dr. Goldšmídovi mohl vyvrátit sám. Ale protože jste je řekl vy, budete mít příležitost je prokázat. A jsem si jist, že vám již předem mohu říci, že pan Dražil od nikoho žádný "balík" ani v DM, ani v jiné měně nedostal! Stěžujete si, že uprchlého vězně Dražila nikdo nestíhá a nikdo v jeho věci nic nepodniká. To si zřejmě myslíte, že vám to měli stejně tak jako já údajně zavolat do vašeho bydliště? Už přece nejste vyšetřovatel, ani SNB ani StB. Jste jen politický azylant s omezeným právem pobytu na území Švýcarské konfederace. Ale počínáte si tak, vážený pane Žáku, že svými nepodloženými články destabilizujete i tak vratkou politickou situaci v České republice. Pronesl jste celou řadu závažných obvinění, ale nepřinesl jste jediný důkaz. A tak se ptám:

- kdo Vás pronásledoval, že jste z obavy o svůj život požádal ve Švýcarsku o politický azyl? Byla to policie řízená panem Rumlem, anebo vaši bývalí kamarádi z StB?

- na čí straně vlastně stojíte, pane Žáku? Využíváte pohostinství, půdu a politický azyl švýcarské vlády, ale svými články napadáte, obviňujete a pomlouváte nedůvodně diplomata spřátelené země a zpravodajskou službu Německa, která lidem, vámi a vaší StB pronásledovanými zachránila v mnoha případech život, zdraví nebo jim poskytla před podobnými, nedůvodnými a nepravdivými obviněními, jako jste ve svém článku vznesl vy, satisfakci. Ve fotbalovém slangu bych se vás zeptal, pane Žáku, za koho kopete, komu slouží vámi načasované provokace?

- proč pan Dražil, bez dokladů (mohl mít nejvýše občanský průkaz), avšak s vidinou svých ukrytých 50.000 DM a "výbušného materiálu", jak jste napsal, jel k vám, u vás se ubytoval, vám se svěřil, vypůjčoval si peníze, pak údajně dostal dalších 60.000 DM, a přesto dělal chuďasa? Proč a s jakým dokladem podle vašeho tvrzení se vrátil do Čech a jezdil do Prahy a Bratislavy? Jaký to mělo smysl, "strkat hlavu do oprátky" a to ještě bez řádného cestovního pasu? Měl, nebo mohl byste vědět, že ani pohlednice z místa a příslušným datem není doklad o tom, že je odeslal pan Dražil, jak to s určitostí tvrdíte. O vašich schopnostech vyšetřovatele jste s tímto článkem vznesl více víc než pochybnosti,

- jak víte, že jsem třikráte volal k vám do bytu a že jsem to byl já? Nikdy jste mě neviděl, nikdy jste mě neslyšel mluvit, a přesto víte, že jsem to byl já! Vy máte opravdu zázračné schopnosti,

- kdyby pan Dražil dostal od BND podle Vás 60.000 DM, pak by mohl při pronajatém skromném bytě bydlet na krásném švýcarském venkově přibližně 20 let. A měl-li k tomu ještě uložených 50.000 DM, stačila by mu tato částka, kdyby si více nevydělal ani frank či marku, na více než 16 let! A vzhledem k tomu, že mu je více jak 53 roků, byl by doživotně zajištěn a nepotřeboval by provádět pro něj životně nebezpečné eskamotérské kousky.

To jen pro vysvětlení, kdyby všechno to, co jste slyšel a napsal jako fakt, byla pravda.

Nebudu popisovat, co jsem sám v zájmu očištění svého jména vaší difamací učinil. Doufám, že budu mít příležitost vidět vaše nepochybné důkazy, zejména se těším na svoji cestu do Curychu po devíti letech. Je to opravdu krásné město a nedejte se mýlit, kdyby vám někdo tvrdil, že z Curyšského jezera vytéká řeka Rýn. Není to pravda stejně jako to, co jste napsal o mně!

Zbyněk Čeřovský