--------------------------------------------------------------------------------
Autor: C.W.
Název: ...A Ústavnímu soudu na vědomí
Zdroj: NN Ročník........: 0004/006 Str.: 032
Vyšlo: 01.01.1994 Datum události: 30.01.1994 Rok: 1994
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------
... A ÚSTAVNÍMU SOUDU NA VĚDOMÍ Vážený pan
Petr Cibulka
šéfredaktor NN
B r n o
Věc: Informace ke sporu P. Cibulka, L. Vydra versus V. Havel Vážený pane šéfredaktore,
především mi dovolte blahopřát Vám k autorství článků týkajících se předmětného sporu, a současně vyjádřit Vám, bez frází, hlubokou úctu před Vaším odvážným postojem novináře a skromnou podporu Vaší spravedlivé věci.
K věcné legitimaci:
K Vaší domněnce o nesprávném reagování soudkyně na námitku nedostatku věcné legitimace na straně žalovaného, přijměte prosím tento výklad:
Zda je tu nedostatek věcné legitimace, ukáže se až v samotném řízení. Kdyby pojem účastníka byl tu vykládán hmotně právně, bylo by tu nebezpečí, že občanu, který se dožaduje určitého soudního výroku, by byla odepřena ústavou zaručená soudní ochrana. Zde ten, kdo je formálně označen jako žalovaný, není osobou z hmotného práva povinnou, ukáže se až nakonec v rozhodnutí. Nebyl-li totiž pasivně legitimován, dopadne řízení tak, že žaloba bude zamítnuta - bude však věcně vyřízena. Věcná legitimace není tudíž nedostatkem podmínek řízení. Ty definuje ust. ş 103 o. s. ř. jako podmínky, za nichž soud může jednat ve věci (jurisdikce soudu - funkční, věcná, místní příslušnost - chcete-li soudní legitimace). Ve Vašem případě soud může jednat i rozhodnout např. zamítnutím žaloby pro nedostatek věcné legitimace. Je otázkou, jaké, zda pasivní nebo aktivní.
Zde proto vidím 1. úskalí:
Soud může dojít i k právnímu názoru, že zde je nedostatek aktivní legitimace. (Nedostatek věcné legitimace na straně žalující). Ve Vašem sporu žalovaný nikdy nikde (podle žaloby) netvrdil difamující skutečnosti v souvislosti s Vaší osobou (neuvedl Vaše jména!). Mluvil pouze o "listu Rudé krávo".
Možná odpomoc:
1. Návrhem domáhat se přiměřeného zadostiučinění i v penězích postupem v souladu s ustanovením ş 19 b občanského zákoníku pro difamující prohlášení vůči Vaší právnické osobě (uplatňuje vydavatel) v souvislosti s výroky: "... pokračovatelé komunistické ideologie..., S T O K A šířící L E Ž a zlobu." Dobré pověsti právnické osoby (Goodwill, good reputation) se poskytuje obdobná ochrana jako fyzické. Rozdíl je však v tom, že právnická osoba může vždy požadovat zadostiučinění v penězích (nikoli malých), tedy nikoli buď zadostiučinění nebo peněžitou "náhradu" (ş 13 OZ).
Pro shora uvedená nepravdivá tvrzení obávám se, že dojde na straně žalovaného k důkazní nouzi, stejně jako k ní došlo již při prvním ústním jednání dne 14. prosince 1993.
V úvahu přichází dále rovněž žaloba na zjištění, že určité tvrzení je nepravdivé - neřeší se otázka právní, ale skutková. To má význam pro Vás, neboť při jednání nemusíte říci více, nežli odkázat na znění žaloby. Ostatní je již důkazním břemenem žalovaného. V případě úspěchu, pak s odvoláním na pravomocné rozhodnutí - o nepravdivosti tvrzení - následuje dovození újmy na dobré pověsti. Tento postup je sice zdlouhavý, avšak nemůže být neúspěšný. Zkušenost Vám předávám ze své praxe v mezinárodním právu soukromém a obchodním. Chraňte si svou FIRMU. Chraňte si novinářskou čest.
Milý Petře, máte osudové štěstí, že na straně žalovaného dochází, kromě důkazní nouze, i k nedostatkům v odbornosti poskytované právní pomoci. Jedinou dosud uplatněnou obranou byla irelevantní námitka pasivní legitimace - resp. její nedostatek. Chybně bylo navrhováno "zastavení" (pro takový postup není dána zákonná cesta), mělo být navrženo zamítnutí žaloby.
Je nepochybné, že nevěcná kritika nejen neslouží veřejnému zájmu, ale poškozuje jej stejně tak, jako poškozuje zájem na ochraně předmětu dobré pověsti právnické osoby (firmy).
Nevěcná kritika, vulgární hodnotící výroky, neadekvátní úsudky, vadné teze nejsou náplní funkce prezidenta jakéhokoli státu na světě, byl-li by nakrásně i dramatikem. Nebylo to ostatně ani ústavní pravomocí předcházející socialistické galerky prezidentů. Proto poukaz na ust. čl. 54, odst. 3 Ústavy ČR neobstojí, ten míří na výkon ústavních pravomocí. Znamená to, že prezident není ústavně odpovědný Parlamentu ČR, a tedy nemusí podávat zprávy o věcech, které jsou v jeho pravomoci. Neošetřuje však vůbec oblast občanskoprávní. Prezident tak bude v případě autonehody nikoli trestně odpovědný, avšak občanskoprávně ano. Bude moci i svědčit v případech netýkajících se výkonu funkce.
Tím, že nedošlo k námitkám popření podstaty a oprávněnosti vlastního tvrzeného nároku, a naopak žalovaný potvrdil na jedné straně, že: ... "na svém výroku pochopitelně trvám a doložím ho několika příklady." (Nikoli však důkazy!), na druhé straně: "... ponechávám stranou otázku, zda interpretace mého rozhovoru ... je přesná." Uznal žalovaný důvodnost a pravdivost žaloby, neboť v jeho vlastních tvrzeních je zřejmý rozpor.
Dále žalovaný v rozporu s ediční povinností: "... nehodlám nabízet soudu důkazy svědčící o tom, že má tvrzení týkající se osob uvedených v "nelegálně" zveřejněných seznamech osob spolupracujících s StB jsou pravdivá." Žalovaný nemá právo "hodlání", nýbrž povinnost tvrzení, a dále ediční povinnost. Nenabídne-li důkazy - soud musí žalobě vyhovět.
(Ediční povinnost - v teorii povinnost předložit soudu listinu - ust. ş 129 o. s. ř.). Nesplnění ediční povinnosti lze vynucovat podobně jako nesplnění jiných procesních povinností pořádkovými pokutami dle ust. ş 53 o. s. ř. do výše 50 000 Kč. Způsobilo-li odpírání splnění ediční povinnosti účastníkům náklady řízení - viz postup podle ust. ş 147, odst. 2 o. s. ř. V tomto případě nejsou dány důvody pro odepření ediční povinnosti, vzhledem k možnosti vyloučení veřejnosti.
Držte se a hlavu vzhůru! Stále dokonalé zdraví a pěkný pozdrav Vám i Vaší mamince, nedejte se vykolejit kdejakým vyfoukaným speyem. Prezidenti odcházejí, novináři, doktoři zůstávají, aby nové prezidenty stavěli na nohy, ošetřovali či pouze iluzorně udržovali.
Svoluji k použití tohoto dopisu s výhradou uvedení mého jména (ust. ş 12, odst. 1 a 3 obč. zák.) a příjmení. Možno otisknout i úryvky pod iniciály.
V Praze, dne 30. ledna 1994
JUDr. Carl Wagner
advokát
Praha
P. S.
Případného honoráře se výslovně zříkám. Chovejte se jako instituce. Buďte hrdý na to, že jste publicista. Nenechte se zastrašit. Sleduje Vás celá novinářská obec a jejím prostřednictvím celý svobodný svět. Dostane se Vám i jiné podpory než pouze morální.