--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Sedlářová Iva
Název: Proč TV NOVA toužila natočit publicistický pořad s Petrem Cibulkou,
Proč?
Zdroj: NN Ročník........: 0004/008 Str.: 010
Vyšlo: 01.01.1994 Datum události: 17.02.1994 Rok: 1994
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:

-----------

Motto:Je žurnalistickou ctižádostí každé televize, ulovit žraloky. Je jenom otázka, zda rybář, kterého jsme nasadili na takto vybaveného žraloka byl příliš slabý a zda se nechal, nebo nenechal tímto žralokem stáhnout do vody. To se může stát. Ale nic to nemění na faktu, že nebudeme příliš cenzurovat kdo smí, kdo bude a kdo nebude se objevovat na obrazovkách NOVY. Mohou se tam objevit všichni, JDE JENOM O TO, POLOŽIT SPRÁVNOU OTÁZKU.

Ředitel TV NOVA Vladimír Železný, k publicistickému pořadu PROČ s Miroslavem Štěpánem.V pořadu byl "nasazen"proti Štěpánovi redaktor Luboš Beniak, dříve redaktor Mladého světa-pozn.red.)

Začali vysílat a zřejmě si slíbili, že ukáží státní televizi, zač je toho loket. Téměř vzápětí projevili velký zájem, aby Petr Cibulka vystoupil v jejich publicistickém pořadu "Proč?"

- Proč ne? Řekli jsme si. Petr Cibulka je nejen schopen čelit slovním útokům, ale dokáže v argumentaci položit na lopatky absolventy marxistické Sorbony byť dnes mnohdy na klopě s modrými ptáky. To je jistě hlavním důvodem, proč nedostává příležitost k veřejným projevům. Proč tedy ne, zaváže-li se TV NOVA ke korektnosti.Ta tuto podmínku pokládala nejen za samozřejmou, ale naší již tradiční podezřívavost za urážlivou.

Možná že jste viděli, možná že ne, ve čtvrtek 17.února v 18.00 hod. pořad "Proč" s Petrem Cibulkou.Pokud jste pořad viděli,překvapily vás kladené otázky? Překvapily i mne, sedící ve studiu NOVY . Není mým úmyslem přepsat záznam 15ti minutového programu. Názory P. Cibulky jsou známé těm, kteří čtou NN.Ti, kteří je nečtou proto, že jsou ovlivněni štvavou kampaní sametových sdělovacích prostředků, rozhodně nebyli "znejistěni" ve svém negativním postoji. Alespoň potud, pokud jsou konzumenty raženého trendu bez použití vlastního úsudku. Já jenom vřele doufám, že neprofesní manévrování v TV NOVA bylo tentokrát tak amatérské, že přemýšlivý člověk přinejmenším zapochyboval o kvalitě publicistiky. Jak se to odehrálo?

PETR SE SVOU "OCHRANKOU"

z jedné strany Janu Hrbkovou, z druhé mne, byl odvezen v den natáčení 16.2. do studia NOVY ve Vladislavově ul.v Praze. Jana Petra doprovází všude, já jela jako "očko", abych nejen měla oči všude, ale mohla napsat reportáž o této neobvyklé ochotě Petra představit veřejnosti v nezávislé, soukromé televizní společnosti.Připadaly jsme si sice jako dámská stafáž novodobého disidenta trochu hloupě, ale pan prezident má také své policistky a my se bavily rozdílem, že nemáme kožené sukně ani samopal, jehož lauf by nám pod nimi vykukoval.

POLITICKÁ PLASTICKÁ CHIRURGIE.

Pan redaktor Roman Šmucler,který nám byl představen jako partner v pořadu, je, jak vysvitlo z odpovědí na mnou kladené otázky, lékařem v oboru plastické chirurgie a pro NOVU pracuje jako externista.Proč se cítí být povolán moderovat publicistický pořad a být oponentem zrovna P.Cibulkovi jsem pochopila až v závěrečné třetině natáčení. Petr měl jedinou podmínku. Že mu nebudou kladeny otázky na oblíbenou barvu kravat, pan redaktor ujistil, že nikoliv, že chce hovor směrovat na závislost povahových vlastností ke koncepci politického projevu.Petr Cibulka s úsměvem sdělil, že se pan redaktor hluboce mýlí, vychází-li on naopak v koncepci okruhu otázek z tohoto přesvědčení, nicméně, že se nebrání mu toto přesvědčení vyvrátit před kamerou.

SOCIÁLNÍ ŠARŽE PŘED KAMEROU.

V tomto duchu tedy P.Cibulka odpověděl na otázky proč je nadále v opozici. Co míní demokratickou společností, že netouží po slávě a moci, ale že právě sláva a moc změnila jeho jeho dřívější přátele z disentu k nepoznání. Vysvětlil i svůj postoj k často diskutovanému lustračnímu zákonu a skandalizovaným seznamům StB v Necenzurovaných novinách.Pan redaktor se držel celkem dobře své osnovy a Petr smečoval. Dvakrát mně zatahal za ucho výraz "v disidentu" místo v disentu,což by se politickému redaktorovi stát nemělo.Je věcí přípravy seznámit se s termíny, jež zřejmě často v minulosti pan redaktor nepoužíval. Zarazil mne výraz "písničkář Kryl", protože mně připomněl terminologii temných sil v temné minulosti, která toto označení na K.Kryla používala.Udivilo mne, že výklad P.Cibulky o co nejširší základně občanské samosprávy si pan redaktor vysvětlil jako téma o "územním uspořádání".Zřejmě bylo nad možnosti vědomostí pana redaktora pochopit co to je centralizace moci a rozhodování a domníval se , že P.Cibulka mínil samostatnou každou ves se starostou.Na doučovací kroužek však nebyl čas. Nebyl ani čas dokončit pořad v slíbené korektní rovině. Nevyšel by záměr představit veřejnosti:

1)permanentního revolucionáře

2)absolutního asociála

3)neúspěšného ztroskotance naplněného záští a touhou po primitivní pomstě.

V poslední třetině rozhovoru proto pan redaktor sahl do jiného pytlíku otázek.Tázal se, zda již tehdy, když "pro neprospěch na střední škole přešel Cibulka na školu jinou..."

Vyrazilo mně to dech a měla jsem pocit, že musím v setmělém studiu vyskočit a zarazit to.Ovládla jsem se, protože i Petr se ovládl (s vědomím, jak by to bylo zneužito). Byla to cílená rána pod pás, zákeřnější o to víc, že vycházela z nepravdivých údajů, o kterých víme, že se záměrně šíří. Z jakých kruhů a jakých pramenů, snad nemusíme uvádět. Patří do stejné kategorie jako výlevy M.Provoda v Kolínských novinách, "co dělá Cibulka když si myslí, že ho nikdo nepozoruje, o nedopitých šálcích kávy atd"Čistě pro ilustraci: Petr Cibulka vystudoval gymnázium,kde i maturoval. Po nedokončeném studiu na VŠ, oboru,který jej nebavil, chtěl přejít na jinou fakultu, kam se však nedostal. Proto si udělal pomaturitní nástavbové studium , neboť maturita na gymnáziu jak známo, je pouze všeobecně vzdělávací, bez profesního zaměření.

Ohánět se však vzdělaností absolvováním škol v této zemi, v této době,je jednou z absurdit postkomunistického režimu.Pamatuji dobu,kdy soudruzi se dostali do sedla. Tehdy bez milosti poslali inteligenci k lopatám. "Pane doktore, podejte mi prosím tu cihlu" bylo běžnou konverzací na stavbách socialismu.Na ředitelských židlích podepisovali svá rozhodnutí kovaní představitelé nové společnosti čtyřmi křížky.- ("Pačemů četýri? No patamu, čto ani boli inženýrmi").Jeden z mých představených,příkladně, pův.povoláním řidič tramvaje, srdcem a myslí komunista který si přál po srpnu 1968 popravy jako procesy se Slánským, "absolvoval" nejen průmyslovku, ale jeho jméno neslo titul dipl.tech.Vystudoval za něho dálkově úslužný podřízený. Ne, nemíním tím, že by se doba měla opakovat.Nikdo nechce vzdělané komunisty posílat k lopatě. Dítka rychlokvašek z padesátých let však, ať měla nebo neměla vlohy ke studiu, vystudovala již střední a vysoké školy. K tomu sloužily i tajné předpisy, jak klasifikovat. Tím se zásadně vyměnila další generace inteligence. V průběhu let, jak "třídní boj" ztrácel na intenzitě, neboť dole u lopaty byl původní nepřítel,školství se dokonale zkorumpovalo.Klíčky od auta u přijímaček na Fakultu všeobecného lékařství UK (na příklad) vyvážily poněkud mdlou inteligenci. V lepším případě, pokud na to rodiče měli( často krajním odříkáním), se ztratilo i negativní vyjádření domovnic z uličních výborů.

Někteří studenti se zapojili do funkcí v SSM ,soudruzi tajemníci OV KSČ jemně připomínali svou neomezenou pravomoc. Zbývajícím procentům studujících nezbylo než mít v této konkurenci plechový zadek nad učivem.Znám řadu lidí, ozdobených před i za jménem titulem, jejichž životní krédo je auto cizí značky, z literatury detektivky a porno,"6 kousků " plzeňské dvanáctky denně. Příklad byl vybran čistě náhodně a není v žádném případě míněn pan redaktor Šmucler. Patří ale ke generaci vychovaných v komunismu, v komunistických školách a jeho myšlení a reakce jsou takové, jaká je i současná společnost.

Proto mne ani neudivila další otázka z tohoto soudku, zda umí Petr Cibulka odpouštět dětem. Marně jsem v duchu hledala souvislost s nekompromisním postojem k estébákům a nomenklaturním kádrům KSČ, pan redaktor zřejmě tuto souvislost vidí a proto se tázal.To je i důvodem, že je pro něho nepochopitelné, proč se Petr Cibulka po sametovém "převratu" nestal velkodistributorem žánrové hudby, když byla jeho hlavním koníčkem v dobách komunismu. Pan redaktor se zasvěceně oháněl vědomostmi z jakýchsi vzpomínek P.Cibulky. Soudím, že prostudoval k tomuto rozhovoru" Tři večery s Petrem Cibulkou", ačkoliv se o žádnou autobiografii nejedná a Petr Cibulka nikdy žádnou nenapsal. Ani formou dopisů z kriminálu. I kdyby psát dopisy tohoto druhu chtěl, nedostaly by se ven. Konečně po způsobu jak s ním bylo v kriminálech zacházeno, na filozofii či vlastní životopis neměl náladu a ač je to technický detail, neměl ani nárok na papír a pero.

Pan redaktor Šmucler by zařadil P.Cibulku ze svého zorného pole dnes někde vedle M.Kocába,a M.Kratochvíla. V dalším podnikatelském vývoji by se mohl jako oni stát zakladatelem privatizačního fondu. Bylo by to jistě populárně pragmatické. Stačil by v konkurenci p.V.Koženému,zvláště kdyby uplatnil vědomosti o StB jinak, než jejich zveřejněním.

Proč Damoklův meč se však kupodivu spíše snáší na hlavu Cibulky,za informování veřejnosti a nikoliv někoho jiného za zneužití ke svému prospěchu,pana redaktora asi ani nenapadne,a proto tuto zásadní otázku ani položit nemohl. BYL JSEM NA NÁRODNÍ TŘÍDĚ 17.11.89

JAKO JEDEN ZE STUDENTU JSEM SI NECHAL NAMLÁTIT. A proto s vámi nemohu souhlasit.

Řekl pan redaktor Roman Šmucler v pořadu "Proč?" s Petrem Cibulkou.Měl to být pádný argument proti Petrově teorii o předání moci za určitých podmínek.Beztrestnosti,uchování majetku, možnosti transformace do jiných struktur moci. Pan redaktor zapomíná rychle. V mysli mu zůstalo těch pár ran pendrekem tak silně, že je uplatňuje i před televizní kamerou.Dávají mu pocit poznání neomylné pravdy, která jej opravňuje i k polemice s P.Cibulkou.Demonstraci 17.listopadu na Národní třídě vedli Mohoritové a Zifčáci. Cibulka byl izolován před ranami pendreku až do 26.11.1989 v komunistvickém kriminálu v Brně - Bohunicích.

Ve velké hře většinou umírají pěšáci bez jména. Vzpomínám revolučních dnů v květnu 1945 v Praze, kdy na pražských ulicích na barikádách z vraků tramvají a dlažebních kostek umírali lidé vyzbrojeni starými brokovnicemi.Americká armáda musela zůstat v pozicích za Plzní a čekat, až do Prahy dojede drahý osvoboditel- Rudý bratr. Dělila se Evropa. Na Národní třídě 17.listopadu 1989, pokud vím, zůstal pod ranami ležet i jistý Zivčák. Dokonce se několik dnů šířilo že je mrtev. Pod jiným jménem, ovšem. Pokud si vzpomínám, jedním z vedoucích pořadatelů a mluvčích demonstrace byl Vasil Mohorita, tehdejší představitel svazáckého mládí socialistického Československa. Toho Československa, jehož se stal po listopadu prvním prezidentem Václav Havel,s nomenklaturním komunistou justističního aparátu jako premiérem, předsedou vlády sametového převratu. Toho Československa, v kterém si pan prezident vybral okruh svých dalších spolupracovníků z bývalého disentu. Šťouravá otázka pana redaktora Šmuclera, zda postoj Cibulkův po listopadu mohl být motivován i výběrem Jaroslava Šabaty místo jeho samotného,mě zaujala. Pokud je mi známo, v dělení Československa na Čechy a Slovensko , Jaroslav Šabata byl oficiálním poradcem dnešního prezidenta samostatné Slovenské republiky, p. Kováče.To asi ale pan redaktor na mysli neměl.Zaujat koncepcí politické plastické chirurgie, řezal a modeloval asociála Cibulku, nenapravitelného revolucionáře, který tak svéřepě narušuje stabilitu nastoupené demokratické cesty k dalším světlým zítřkům. NECHCI VÁM SAHAT DO SVĚDOMÍ, ALE MOŽNÁ, ŽE JSTE O NĚKTERÝCH NAŠICH HOSTECH MĚLI POCHYBNOSTI.TAK DNES TEDY POCHYBOVAT NEMUSÍTE, MUJ HOST JE VSKUTKU INTELIGENTNÍ.

Tak začal komentovat jeden z dalších pořadů" Proč?" redaktor L.Beniak.Sahejte mně do svědomí, vážení publicisté TV NOVA jak chcete, jisté pochybnosti mám i o inteligenci. Nejen o ní a nejen u vašich hostů. Pokud chci podat divákův objektivní portrét představované osobnosti, potom mu dám příležitost své postoje vysvětlit, byť s nimi nemusí souhlasit ani divák, ani publicista, který rozhovor před kamerou vede. Základním předpokladem je profesionalita publicisty , jeho odborná fundovanost a orientovanost v problematice. Amatérské hry jsou nebezpečné pro image pořadatele, ale mohou působit jako manévrovací akt v informovanosti veřejnosti.

Iva SEDLÁŘOVÁ