--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Blažek Pavel
Název: Hlavolamy a tajenky Brna
Zdroj: NN Ročník........: 0004/009 Str.: 012
Vyšlo: 01.01.1994 Datum události: 01.01.1994 Rok: 1994
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

NA STEJNÚ NOTEČKU?

Moravská metropole a svéráz jejích obyvatel se čas od času stává nestravitelným a nepochopitelným fenomenem zejména pro pražská politická a správní ústředí, katedrové novinářské kruhy a ty žurnalisty, kteří místo práce v terénu píší o Brně na dálku s hegelovským pohrdáním fakty, nebo na objednávku některých brněnských skupin či širších republikových politických seskupení a lobby. Přesto ani v tomto konstatování nelze najít uspokojivou odpověď na otázku proč se právě v brněnských kauzách i Český deník stává blížencem "nezávislého listu" Rudé právo navzdory slovním deklaracím své pravicovosti, a novinářů, kteří jako evidovaní spolupracovníci StB či osvědčení kádři okupačního normalizačního režimu působí v různých redakcích a titulech. Argumenty předchozích konstatování a tázání mají svůj klíč ukryt v tom, co bylo o Brně a jeho osobnostech, případech a problémech otištěno, nebo se ocitlo v informačních bariérách na místní a celostátní úrovni. Jedním z těchto okruhů je téma brněnského primátora, municipálních úřadů a zastupitelstev. PRIMÁTOR HORÁK VERSUS REDAKTOR PEČÍNKA A VYDAVATEL

KUDLÁČEK

Městský soud v Praze v pondělí 7. února 1994 z podnětu brněnského primátora Horáka /ODS/ oteřel kauzu ve věci ochrany osobnosti podle ş11 Občanského zákoníku vůči vydavateli Českého deníku a redaktorovi Reflexu panu Bohumilu Pečínkovi. Primátor Brna žádá tiskovou opravu, omluvu a peněžní satisfakci ve výši jednoho milionu korun za útok Bohumila Pečínky proti jeho osobě v článku "Jen brněnský puč?", otištěném v Českém deníku dne 7. října 1992, který spolu se statěmi o hrozbě Mečiarizace Brna z pera téhož autora interpretoval brněnské komunální události tak, že mu vznikla povinnost unést břemeno soudního důkazu ve vztahu k tvrzením ve jmenovaném článku.

Pan Pečínka primátora Ing. Jiřího Horáka obvinil z toho,že jako veřejný činitel chtěl využít funkce prvního náměstka primátora města Brna k soukromopodnikatelským iniciativám v bytové oblasti tak, že "... měl připravený vlastní privatizační projekt převedení bytového fondu do akciové společnosti, která ho měla spravovat." Brněnská veřejnost, zejména ta část, která bydlela v domech PBH města Brna, uvedené sdělení tehdy pochopila i jako záměr Ing. Horáka zmocnit se bytového a domovního fondu města. Autorovo tvrzení bylo v rozporu s fakty.

Ing. Horák ještě před zvolením primátorem v době výkonu funkce prvního náměstka právě v otázce privatizace bytového fondu formou přímých prodejů adresoval orgánům činným v trestním řízení podněty, upozorňující na pravděpodobnost machinací a korupce v dané oblasti, kdy několik set osob mohlo odkoupit byty z majetku města /či přesněji jeho městských částí a na základě jejich souhlasu/ v nepochopitelném rozpětí od 2 500 Kčs do 120 000 Kčs v závislosti na jeho velikosti a vybavenosti /viz "Levné byty v Brně", Necenzurované noviny č.4/93 - autorovi článku bylo po jeho otištění vyhrožováno fyzickým násilím a smrtí i na adresu rodinných příslušníků /. Skutečnost, že brněnští kriminalisté shledali podnět Ing. Horáka neopodstatněným je věcí policie, ale nikoliv argumentem proti podavateli, hájícímu majetek města a rovné šance všech uživatelů bytů. Proto není ani divu, že pan Pečínka v únorovém jednání břemeno soudního důkazu ve prospěch svých tvrzení neunesl a přiznal, že vlastně nezná přesný význam pojmu bytový fond a neví "kdo může být vlastníkem bytového fondu v Brně, zda Brno jako obec, či jednotlivé městské části".

Není správné předjímat rozhodnutí soudu ani v soudní soustavě řízené JUDr. Novákem a v kauze, jejíž protagonista Ing. Horák je ve zjevné nemilosti vedení ODS pro své antikomunistické přesvědčení a "neposlušnost" /nebo samostatnost myšlení a rozhodování?/. Již nyní se však lze obrátit k autoritě svědomí, tázat se po kvalifikovanosti a mravnosti autora, položit otázku "cui bono", a otázku, byl-li si pan Bohumil Pečínka kromě přiznaných či prokázaných mezer ve znalosti problému vědom také toho, že i primátor Horák má osobní role manžela a otce, na které byl vržen stín. V osobním životě mají tyto stíny dlouhý život, a přežívají soudní prohry jejích původců.

DÍLČÍ POZNÁMKY

Nevím, zda by francouzský levicový intelektuál Paul Eluard vtáhl sledované brněnské téma do svého obdivu k "rabiáctví mládí". Mohu však s naprostou jistotou tvrdit, že je v rozporu s konservativní hodnotovou soustavou, v níž úcta k rodině a zřetel k rodinným rolím je dominantní i v oprávněných a kvalifikovaných kritikách veřejných činitelů.

Na tzv. brněnských skandálech a kauzách je možné si navíc uvědomit, a možná i pochopit, že moderní konzervativismus není založen na bezbřehosti účelových chtění,a že sféra ducha a vůle z ontologického hlediska nepodléhá jednorázovým volebním konkurzům, které nejsou ani hodnotovým měřítkem kvality politického programu. Zejména při omezených možnostech v oslovování veřejnosti. A to i v případě Českého deníku, který po krátké anabázi v předvolební kampani 1992 pro KAN velmi rychle po jeho neúspěchu přešel na půldruhého roku pod prapory Výkonné rady ODS i v brněnských kauzách. Zklamání z nedosaženého cíle nikoho z hlediska konservativního hodnotového řádu neopravňuje k reakcím jistého typu žen pověstných tím jak snadno mění lože, hlavně, že jde o lože úspěšných... Poučení a oporu bychom zde mohli čerpat i od Johna Lockea jako autora Dvou pojednání o vládě, duchovního autora ústavy USA a otce novodobé demokracie, jehož šestiletý exil v létech 1682-1688 můžeme sice chápat téměř jakkoliv, ale rozhodně ne jako prohru. Ani v tom případě, když by k anglické "slavné revoluci" 1688 došlo o třicet let později.

V politice bychom neměli být ani nomády svých frustrací. CO O BRNĚ ČESKÝ DENÍK NAKOUSNE, RUDÉ PRÁVO DOJEDE?

Tzv. protihorákovská kampaň brněnského tisku a Českého deníku se od roku 1992 nevyhýbala pojmům puč, mečiarizace a dezinformačním sdělením. "Nezávislému" listu Rudé právo stačilo ji jen zpravodajstvím "monitorovat", neboť mu "pravicový tisk" hrál do noty. Analytici Rudého práva věděli, že v úsilí po odvolání primátora Mencla se angažuje opět protikomunistická a tzv. protišabatovská část brněnské politické veřejnosti, a ta část brněnské ODS, která se utvářela mimo organizační a personální aktivity exkomunistů a agentury StB působících uvnitř OF a jeho nástupnických organizací OH, ODA, ODS. Možná, že se při četbě článků pana Pečínky a dalších autorů dobře bavili. Vždyť odváděli práci za ně. Stejně jako republikové vedení ODS, které se podle vzoru sekretariátu bývalého ÚV KSČ snažilo centralisticky zasáhnout do místní situace i faxy v průběhu jednání zastupitelstva v den odvolání primátora Mencla v jeho prospěch, stejně jako Václav Klaus aktivitami směrem k ČSL-KDÚ.

Českému deníku i pod novým vedením tato fakta unikají, což dokazují články J. P. Kříže, který jako brněnský komunální poslanec uvedený list dostal k dispozici, a drží v něm kontinuitu "protihorákovského psaní". Možná pod vlivem rozladěnosti vydavatele z primátorovy žaloby a soudního sporu. I iracionalita má svou lest a slepotu. A tak se Český deník v brněnských kauzách ocitá v podivuhodné rezonanci nepravd s novináři - evidovanými spolupracovníky StB a Rudým právem. Tvrzení lze doložit na mnoha příkladech.

Probíhající soudní kauza primátor Brna Horák versus vydavatel Kudláček a redaktor Pečínka byla odročena na 18. květen 1994. Nevyvíjí se pro žalované příznivě. Vyjevuje se, že Český deník ve své manipulaci s fakty sice protihorákovskou kampaň spolurozehrával, ale opoměl soudní dohru. Z analýzy tisku vyplývá pozoruhodný zavěr, který se potvrzuje i zde. Rudé právo ochotně přiskočí vlastními polopravdami na pomoc vždy tehdy, kdy je potřeba dokončit údery proti nekomunisticky a nesametově smýšlejícím a jednajícím občanům a politikům. V daném případě Rudé právo v informaci o soudním jednání Horák kontra Kudláček a Pečínka převzalo po Českém deníku štafetový kolík tak, že informaci o sporu dne 8. února 1994 uzavřelo z hlediska možnosti soudní žaloby "šalamounským" sdělením: "Nicméně Horák - jak dále u soudu zaznělo - privatizační projekt předložil, avšak pouze na zbylý majetek spravovaný jednotlivými podniky bytového hospodářství v Brně. Takže v článku dle Pečínkova zpřesnění soudu nemohlo jít o samotný bytový fond Brna, nýbrž se jednalo o Horákův pokus zprivatizovat tzv. nebytové prostory, obslužná zařízení apod. Škoda, že tutéž přesnou informaci nedostali rovnou čtenáři Českého deníku." Tedy nakousnutí Českého deníku Rudé právo "hrdině" dojíždí další nepravdou, která primátora Horáka stále udržuje ve světle veřejného činitele, "který se chtěl napakovat". Tato solidarita by byla dojemná pokud by nešlo o souznění Českého deníku s Rudým právem v duchu marxisticko-leniské teorie stranickosti pravdy podřízené ideologické kategorii zájmu a tím posvěcující její znásilňování. Podle úředních dokumentů Magistrátu města Brna primátor Horák nikdy nepřipravoval vlastní privatizační projekt ani na bytový fond, ani na nebytový fond města Brna, a ani se na takových činnostech nepodílel. Jediné, co učinil bylo, že ve funkci prvního náměstka primátora splnil úkol uložený Radou města Brna a předložil jí jen z titulu své funkce a pověření radou privatizační projekt Magistrátu města Brna na privatizaci nebytových prostor v majetku města formou akciové společnosti. Na projektu však nepracoval a nešlo ani o jeho soukromou iniciativu.

Na cestách lží a klamu mají jejich protagonisté vždy spojence. Jak o tom svědčí i další případ.

Deník Svobodné slovo otiskl dne 4. února 1994 článek "Brnu se uleví" podepsaný evidovaným spolupracovníkem StB v kategorii agent, krycí jméno "SLOVAN", a.č.18883 a 888306.Je až dojemné, jak se autor jedním dechem stará o oddych Václava Klause a blaho Brna, a jak pracuje s fakty, k nimž se pan primátor vyjádřil, dosud bez možnosti otištění svého stanoviska. Článek může sloužit i jako doklad metody vyčerpávání a otravovování těch politických představitelů, kteří neskrývají své antipatie vůči komunistům, exkomunistům, spolupracovníkům StB a novinářům, jejichž mravnost vystihuje ochota psát vždy tak, jak doba žádá. SVOBODNÉ SLOVO 4.ÚNORA 1994:

"BRNU SE ULEVÍ"

Brněnský primátor před několika dny novinářům důvěrně oznámil, že v dalším volebním období primátorem nemíní být. Se stejnou vážností prohlašuji, že nebudu kandidovat na funkci generálního tajemníka OSN. Je sice pravda, že netuším, kdo by mě na tuto židli navrhl, ale stejně mně není jasné, která strana by si chtěla s inženýrem Horákem pálit prsty./Článek je přesně přepsán. Nevyplývá z něj, jde-li o pronesené výroky, nebo pozoruhodný styl autora a Svobodného slova proto, že přímá řeč není uvedena podle gramatické normy. Poznámka autora./ Pan primátor snadno spočítal, že po tak ubohých výsledcích své práce nemá šanci, i udělal z nouze ctnost. Už také prozradil, jak se hodlá živit: bude podnikat. Ne ledasjak a ne ledaskde. hned ve Spojených státech, konkrétně v Dallasu. Během několika svých výletů uskutečněných za peníze daňových poplatníků tam získal potřebné kontakty, jen to všechno rozjet. Snad bude úspěšnější než ve svých magistrátních aktivitách, v nichž se to červenými čísly jen hemží. V každém případě by měl na všechno, čím zpestřuje život, sáhnout do vlastní kapsy. /Z pera agenta StB publikujícího ve Svobodném slově jde nejen o neuvěřitenou drzost autora, vydavatele a šéfredaktora, ale i o lež. Poznámka autora./ Navíc si Brno ušetří nejednu trapnost a mnohdy i ostudu, na což má pan inženýr zvláštní talent. Snad se uklidní i vztahy mezi velkou radnicí a zastupitelstvy městských částí. Bezesporu si oddychne i Václav Klaus, jehož ODS současný primátor dobrou reputaci nikdy neudělal. Ale především se uleví Brnu. S jiným mužem u kormidla mohlo být o kus dál. /Nepochybuji, že exkomunisté, Svobodné slovo a agentura StB mají již připraveného kandidáta minimálně tak skvělého, jako byli ti, co způsobili za čtyřicet let takové zchátrání Brna, které bude napravovat několik generací, a co se obohacovali na úkor Brňáků za servilního potlesku žurnalistů té oběšencovy doby. Poznámka autora./

ODPOVĚĎ PRIMÁTORA ING. JIŘÍHO HORÁKA: "O POTŘEBNOSTI ÚLEVY"

S ředitelem Press Clubu dr. Jurajem Grochem jsem se domluvil, že vždy první a druhé úterý v měsíci se v Press Clubu na Staré radnici sejdu s novináři a případnými dalšími zájemci a v neformální besedě odpovím jejich otázky. První z těchto setkání dne 1. února mělo ve sdělovacích prostředcích dost velkou odezvu. Nejvíce mne zaujal článek "Brnu se uleví", publikovaný ve Svobodném slově dne 4.2.1994.

Již v úvodní větě se jeho autor rozepisuje o tom, jak jsem důvěrně oznámíl novinářům... Zapoměl, že s novináři, v jejichž řadách sedí agenti StB /a oni se jich nedovedou zbavit/ nikdy důvěrně nehovořím. Dále vyslovil pisatel obavu, která strana by si při mé eventuální další kandidatuře chtěla se mnou pálit prsty /má odpověď je jednoduchá: jsem přesvědčen, že téměř každá slušná/, a píše o mých několika výletech do USA za peníze daňových poplatníků. Ale "zapoměl" dodat, že amerických. Dvakrát jsem navštívil USA na pozvání federální vlády USA, jednou mne pozvaly American Airlines a ČSA, pouze u první cesty, kdy jsem vedl dvacetičlennou delegaci města Brna, jsem na cestu obdržel 10 000 Kč./Není nezajímavé, že agent StB "SLOVAN" ve svém článku opomíjí cesty předchozích brněnských primátorů a jejich náklady, stejně jako jeho obdobně píšící souputníci klamající takto nejen brněnské občany - poznámka autora./

Článek ve Svobodném slově už předem vzbudil můj zájem. Byl jsem skutečně zvědav, jak mne ve svém listě hodnotí díky sametové revoluci působící redaktor z "Cibulkova seznamu". Skutečně, pan Miroslav V., rodné číslo O70832/415, bytem /adresu z důvodu ochrany osobnosti agenta StB "SLOVANA" z textu vypouštím - poznámka autora/, č. agenta 18883, poté č. 888306, krycí jméno "Slovan", nešetří nenávistí, lží a demagogií. Tento člověk zřejmě touží po návratu doby, kdy zakomplexovaným ubožákům, špitajícím své "bonzy" do ouška darebákům vyšší třídy, imponovalo, že někteří slušní lidé z nich mají strach. Sní o tom, jak se Brnu uleví, až nebudu na radnici a ušetřím Brno ostudy, a neštítí se ohánět ani Václavem Klausem. /Jsem přesvědčen, že pan premiér obhájci typu SLOVANA a jejich pěstounským útlocitem pohrdá i v tomto případě přesto, že odbojný a nezávisle na pražském ústředí se rozhodující primátor Horák nepatří ani k jeho oblíbencům, ani k politikům ODS s nimiž do budoucna počítá. Otázka ke škodě koho je otevřena. Poznámka autora./

Já zase sním o tom, až uvedený pisatel a jemu podobní nebudou mít možnost ohlupovat lidi prostřednictvím novin, až televize bude objektivně informovat, až ve skutečnosti špinavé peníze nebudou považovány za čisté, až poznají lidé "kdo je kdo", až se agenti StB nebudou ohánět V. Klausem, až podobní "kádři" nebudou amnipulovat současnou legitimní brněnskou ODS, až prostě slušnost zvítězí a pravda se stane znovu pojmem. A proto stále platí heslo: Darebáků se už není třeba bát, ale je potřeba je dostatečně zviditelnit.

A na závěr "důvěrná zpráva" pro čtenáře: Svobodné slovo jsem odhlásil před dvěma lety.

Jiří Horák

primátor města Brna

NADRŽUJÍ SOUDY "FAŠISTUM A VŠIVÁKUM"? Soudní spor brněnského primátora s vydavatelem Českého deníku a redaktorem Pečínkou není jediným sporem, který pan Kudláček musel podstoupit, a v němž unesení břemene soudního důkazu je nejisté. V loňském roce byla definitivně uzavřena soudní kauza ve věci ochrany osobnosti, jíž se proti vydavateli Kudláčkovi domáhal bývalý šéfredaktor poledníku Expres pan Pavel Verner, který v roce 1990 v sobě našel dostatek odvahy a zveřejnil v zájmu informování veřejnosti podstatné výňatky z Analýzy pana Miroslava Dolejšího. Víme, že šlo o první odlišný pohled na sametovou revoluci, problematický a diskutabilní, nicméně také velmi podnětný. Otištění výňatků vedlo k rozpoutání hysterie, v níž se exponoval i současný předseda ČSSD říkající tehdy něco zhola jiného než dnes. Stejně jako pan Kudláček, který se na stránkách Annonce hysterie rovněž zúčastnil a s "leninskou rázností" /pro V.I. Uljanova-Lenina jako politika, teoretika a publicistu v novodobých dějinách byla vulgarita zvláště typická a našla mnoho vědomých i bezděčných obdivovatelů a epigonů/ použil v odsuzující stati vulgárních výroků na adresu Expresu a jeho šéfredaktora, včetně obvinění z fašismu vyšperkované pojmy všivák a podobně. Soudní spor pan Kudláček po třech letech prohrál. Podle bankovních údajů již panu Vernerovi vyplatil soudem určenou částku padesát tisíc korun. Je třeba podotknout, že v jiných rozsudcích byly soudy mnohem štědřejší a určovaly sumy v řádu sta tisíc korun /Froněk verzus Devátý atd. /. I tento příklad ukazuje kudy by se český konservativismus neměl ubírat.

HOSPODA V OLTECU

V brněnském argotu slovo "oltec" označuje městskou část Staré Brno při řece Svratce mezi Pisárkami a železniční tratí ve směru na Břeclav. Podle archeologických výzkumů se v této oblasti nacházelo nejstarší praslovanské osídlení města, jehož název bývá odvozován od staroslověnského slova "brňje", označujícího bažinu, močál, bláto, bahno. Staří Slované při stavbě svých sídel z obranných hledisek důvěřovali více vodě a bažině, než návrším a lesům.

Publicistovi a poslanci brněnského zastupitelstva panu J. P. Křížovi dovoluje tato varianta vysvětlení původu slova na stránkách Českého deníku úlevné úniky ze svých frustrací na adresu města Brna a svých spoluobčanů a voličů. Možná také pod tíží soudní pře na ochranu osobnosti, která ho stavěla před povinnost unést břemeno soudního důkazu za tvrzení a obviňování obsažená v jeho článcích. Například v jedné z žalob přijaté Krajským soudem v Brně pod č.j. 1910 ze dne 13. října 1993 byl nucen primátor města Brna se domáhat ochrany osobnosti proti J. P. Křížovi následujícím způsobem:

"Žalovaný mě nepravdivě a nepodloženě na stránkách hromadných sdělovacích prostředků obviňuje z nekalého či nezákonného jednání. Naposledy tak učinil v Českém deníku č. 208 ze dne 8.9.1993, kde na str. 6 v rubrice dopisů čtenářů byl zveřejněn dopis žalovaného pod názvem "Šanci má Brno i Brňané!" v němž mimo jiné žalovaný uvádí: "Jenom namátkou připomínám...plundrování jeho majetku a podivné hry na téma převodu nemovitostí podnikatelům z okruhů poradců a přátel poradců současného primátora J. Horáka /komunální ODS/". Myšleno je "plundrování" majetku města Brna, Uvedené hodnocení je založeno na nepravdivých informacích. Předtím žalovaný uvedl mé jméno a funkci v souvislosti s nepravdivou informací, zveřejněnou v deníku Mladá fronta Dnes"/není bez zajímavosti, jak dobře si Český deník vzdor své proklamované pravicovosti rozumí právě s těmi tituly, které kritizuje jako levicové - poznámka autora/ "ze dne 23.6.1993, kde v článku pod nadpisem "Riviéra - Klondike po brněnsku" žalovaný tvrdí, že Rada města Brna pronajala Riviéru"/ možná světově unikátní říční lázně a rekreační městkou oblast - poznámka autora/ "firmě Argo za "podivuhodně změněných podmínek nevýhodných pro město". Nájemní smlouva s firmou Argo na pronájem Riviéry však nikdy nebyla uzavřena." /Citace ze žaloby - poznámka autora./

V jiném případě mně primátor města Ing. Jiří Horák bohužel odmítl potvrdit pravost kopie dokumentu sigovaného ministrem vnitra panem Jiřím Rumlem v němž ministr potvrzuje fakt zneužití postavení policisty panem nadstrážmistrem Milanem Vašákem patřícího pod pravomoc policejního presidenta pana Mgr. Stanislava Novotného, který primátorovi vyhrožoval likvidací prostřednictvím BIS, a omlouvá se za mu za něj. Hodnotu a upřímnost omluvy nemohu posoudit proto, že pan Vašák byl krátce po incidentu povýšen do vyšší hodnosti...

Možná, že zde alespoň někteří čtenáři pochopí proč jsem najednou pocítil nutkavou touhu jít se svými hlavolamy na Oltec do hospody pro její rozhřešení a nechat si tam třeba i rozbít hubu. Nejsem sám, kdo má "čtyřky - lidovky" rád. Doufám, že se Bolek Polívka a Jura Pecha-Peca neurazí, prozradím-li na ně, že je mají rádi taky s jejich dovětkem "ale času je včil málo". Na rozdíl od slova "brno" je původ argotového "oltec" sporný. Ještě v šedesátých létech pro jeho obyvatele a obyvatele brněnské městské části Husovice platilo obdobné úsloví jako v Praze pro Žižkov a Libeň. Chodil jsem zde do školy a nějaký čas jsem za Oltec boxoval v polotěžké váze. A jak už jsem napsal, cítil jsem ve svých dilematech za mnohadenních brněnských pobytů potřebu znát názory, řeči a ohlasy na publicitu o brněnské radnici oltecské hospody, v níž se v parafrázi výroku Vincenta van Gogha dá upít k smrti, žít strašné lidské vášně, zešílet nebo spáchat zločin, ale někdy se dotknout i člověčiny a odrazit se od jejího dna. V jedné z nich jsem zastihl několik spolužáků z mládí. Díky jim se mnou mluvila celá hospoda a "potlačila touhu rozmlátit mně lebeňu prázdnéma škopkama". I když musím přiznat, že asi po hodině debaty nějaké rány pěstí padly. Pak však již rozprava měla sice vášnivý, ale "akademický" průběh, v němž si debatéři příliš do slova neskákali. Možná, že je někdy lepší dát si zkraje do zubů, aby měl rozhovor smysl...Alespoň v oltecské hospodě. Toho večera jsem nebyl jediný, koho rum štípal v hubě a kdo jazykem nedopočítal nějaký ten zub. Jinak to snad na Oltecu ani nejde. Rabijáctví hospodských debat semele všechno. Bez ohledu na paragrafy na ochranu hlavy státu a ústavních činitelů, paragrafy zakazující veřejně hlásat fašismus a komunismus, hanobit rasu a přesvědčení, Listinu základních práv a svobod, paragrafy proti terorismu...

Na brněnských tématech si bylo možné až pregnantně ověřit jak hluboce hromadné sdělovací prostředky zasahují veřejné mínění, pohled občamů - voličů na místní dění, jak krátká je naše politická paměť, i to, že vnímán a hodnocen je pouze ten, kdo je právě ve funkci, proti němuž se obracejí veškeré ničivé vášně, a že není těžké si s nimi hrát. Tak byl v radničních kauzách primátor se svými spolupracovníky souborem "sviní, zlodějů, zkorumpovaných neschopných kariéristů a zakuklených komárů /komunistů/ vozících si na náš úkor a za naše love /peníze/ kachle/zadek/ do Ameriky, majících zájem jen o žranice a kurvení"... Nad dokumenty se debata stala věcnější. Ve srovnávání novinových článků a pronášených názorů s ověřitelnými fakty se měnil i původní negativní názor na polistopadový vývoj Brna a jeho protagonisty.

Z konzervativního hlediska jde o vážné téma zejména se zřetelem ke komunálním volbám, kdy je jasné komu slouží informační chaos v hromadných sdělovacích prostředcích. Soudní boj s nimi je na dlouhé lokty a bude jako v mnoha jiných kauzách uzavřen asi až po několika létech, kdy už, z hlediska volebních výsledků, dezinformační kampaně budou sklízet plody svých úspěchů. A právě o čas se zde hraje.

Pokračování v příštím čísle. Pavel Blažek