--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Vydra Luboš
Název: "Jaký pán takový krám,"
Zdroj: NN Ročník........: 0004/009 Str.: 026
Vyšlo: 01.01.1994 Datum události: 01.01.1994 Rok: 1994
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------
o pracovišti, které dnes spadá pod ministra Dlouhého ( ODA)
Luboš Vydra
Stále drzí bolševici
To, že nejlepší obranou je útok vědělo i hospodářské vedení s. p. Benzina, když tehdy ještě rukou nerozdílnou s odborovými organizacemi odštěpných závodů poslalo 12. 9. 1991 premiérovi Petru Pithartovi svůj otevřený dopis. O co tehdy šlo? Bývalá komunistická nomenklatura na závodě chtěla jménem 7. 300 zaměstnanců upozornit na to, že " zcela rozhodující část vedoucích funkcí v celém podniku je obsazena novými lidmi, kteří se nezpronevěřili v minulosti...Na druhé straně se však ve sdělovacích prostředcích rozpoutává stále silnější boj proti našemu podniku, který lze charakterizovat jako účelovou likvidaci..." Nechybí ani pohrůžka, že vedení podniku a odborové organizace je připraveno " pro prosazení správné věci využít všech zákonných prostředků." Dopis bránících se soudruhů pochopitelně, jak také jinak, zveřejnilo Rudé právo. Jak tomu však bylo a je doopravdy?
Na tento útok reagovala opět listem premiérovi 13. 10 1991 ZV FOS Benzina, která především protestovala proti tomu, že signatáři dopisu použili jména všech zaměstnanců závodu bez jejich vědomí a tak jim upírají právo na vlastní názor. Zcela oprávněně nezůstalo bez povšimnutí ani spojenectví zástupců odborů s vedením závodu. ZV Roudnice se od nich distancuje a upozorňuje, že "ohledně prohlášení o obsazení funkcí Ţnovými lidmiŢ - ZZ V Roudnice n. L. se nezměnil jediný nomenklaturní pracovník a naopak se tito lidé ve svých pozicích ještě snaží, mnohdy s úspěchem, posílit."
Škatule, škatule hejbejte se...
Že dopis ZV FOS Benzina byl zcela pravdivý potvrdilo 28. 2. 1992 odvolání novopečeným generálním ředitelem Mrlinou (KSČ) ředitele Zásobovacího závodu 5 Bedřicha Dvořáka (KSČ), protože se na něho vztahoval lustrační zákon a jmenoval ho obchodním náměstkem. Zároveň odvolal obchodního náměstka Václava Nového (KSČ)a pověřil ho řízením závodu. Není bez zajímavosti, že tohoto práva soudruh pan generální využil poté, co byl upozorněn na odmítavý postoj ZV a dalších z mnoha zaměstnanců. V dopisu podepsaném předsedou ZV Roudnice Václavem Přistoupilem se také mimo jiné říká: " Nemíníme nečinně přihlížet jak příslušníci skupiny, která se podílela na všeobecné devastaci naší vlasti, znovu zaujímají vedoucí místa a chtějí rozhodovat o něčem, na co již dávno ztratili morální právo." Takže opět tu platí, že nejlepší obrana je útok. A soudruh pan generální Mrlina to dokazuje 23. 3. 1992 i ve své odpovědi na dopis ZV Roudnice. Uvádí v něm: " Postupuji v rámci platných zákonů a nařízení a ničím jsem tyto zákony neporušil." Dále pak výrok ZV o výměně míst dvou prominentů Dvořáka a Nového hodnotí Mrlina jako " hrubé vměšování do mých práv a povinností". Ostatně tím, že dochází k porušování platných zákonů se oháněli i ss. Nový a Dvořák. (Soudruzi Havle, Jičínský, Rychetský a celá řado "sametových" zločinců, hle vaše ovoce!) Dále soudruh pan generální pokračuje: " Ve třetím odstavci Vašeho dopisu se praví, aby vedoucí pracovník byl člověk slušný, čestný nezkompromitovaný a odhodlaný poctivě pracovat. Zdůrazňuji, že na prvém místě musí být odbornost, což v této citaci chybí." Pokud mám něco k tomu říci za sebe, pak soudruh pan Mrlina se tím vyjadřil naprosto obdobně jako se vyjadřuje dnes nejvyšší hlava tohoto ministerstva, totiž soudruh pan ministr Dlouhý (KSČ - ODA). Celý dopis dopadl pak v hodnocení soudruhem panem Mrlinou tak, že o něm prohlásil, že v něm " není jediný pozitivní návrh, jak samotný ZV FOS přispěje k lepším výsledkům ZZ V, popř. jak přispěje ke zlepšení sociálních podmínek pracujících."
Pochopitelně, vždyť sám soudruh, nemohl přeci Mrlina považovat odchod zkompromitovaných lidí za pozitivní. Do své funkce byl jmenován bývalým ministrem Vrbou, s kterým údajně pocházel z jedné vesnice. Byl pak zcela jistě pověřen úkoly, které měl splnit. Za zmínku proto stojí jeho přetrvávající bolševické myšlení, kdy na odborářích vyžaduje, aby i nadále plnili úlohu jen jakési převodové páky vedení podniku, či pouze garanta sociálních potřeb. Svůj dopis doplnil o typicky bolševickou hrozbu, která však je ve své podstatě naprosto nesmyslná: " V případě, že situace na závodě V nebude skýtat záruku plynulého přechodu na divizionální uspořádání a nebude zajištěna kvalitní příprava divize II - sever, rozhodnu o umístění sídla divize do Hradce Králové se všemi důsledky.
V následné odpovědi ZV FOS Roudnice je sděleno, že zmiňovat se na prvním místě o odbornosti nebylo považováno za nutné, protože ta je předpokládána zcela samozřejmě. Prohlašuje se tu také, že obsahem dopisu nemělo být podávání návrhů na zlepšení chodu závodu, ale že ZV pouze chtělo vyjádřit svůj nesouhlas s provedenými změnami.
Pod knutou nomenklatury
S transformací podniku Benzina na a. s. České produktovody a ropovody byla ustavena správní rada, nebo-li představenstvo akciové společnosti. K 31. 1. 1994 byl generální ředitel Mrlina ze své funkce odvolán. Na jeho místo nastoupil, na pokyn z ministerstva pan soudruh Fridrich, bývalý místopředseda KSČ a Fondu národního majetku a za bývalou divizi Benziny obchodní ředitel, pan soudruh Nikolaj Štaňko (KSČ), který je uveden v Seznamu agentů StB vydaných NN. Když divize zanikla, bylo zrušeno místo ředitele divize a Štaňko se stal vedoucím obchodního oddělení. Vedením obchodního střediska v Roudnici byl pověřen milicionář a komunista Jíří Blažek. Obchodní středisko č. 1 - produktovody řídí člen KSČ a milicionář Pešek Jaroslav vedený v Seznamech důvěrníků StB. Někteří a to obzvláště mladí komunisté, vstoupili do strany z touhy po kariéře. Tak na příklad pan ing. Kotlík se stal soudruhem nikoliv z přesvědčení, ale protože chtěl dělat náměstka. Do KSČ proto vstoupil rok před "sametovým" převratem. Proti převedení pana soudruha Dvořáka, si byli odboráři stěžovat na ministerstvu průmyslu, kde jednali s ředitelem Uhlířem, který jim sdělil, že nemá pravomoc do toho zasahovat, protože to je již prý dnes věc akciové společnosti.
A ostatní zas držet hubu a krok
Přestože ZR FOS Roudnice ví o lidech, kteří by je mohli nahradit, neexistuje způsob jak do kruhu této mafie, kterou tmelí společná komunistická minulost, proniknout. Náměstek Pešek v jednom svém dopisu se ohrazuje proti tomuto tvrzení, že prý na vedoucích místech, v čele jednotlivých oddělení jsou i lidé, kteří nikdy v KSČ nebyli. Víme však, že tato místa však vznikla až po "listopadu", takže nemohli již na tom trvat, aby na nich každý musel být komunista. O tom jak sympatie a touha po starých zlatých časech přetrvává, dokazuje i skutečnost, že vedení v roce 1992 příjmulo estébáka za právníka. Zvedla se ale proti němu taková vlna odporu, že nakonec musel odejít.
Po "listopadu" tu byl také předseda KSČ, vedoucí kádrového oddělení, soudruh Hanzl, kterého bývalý ředitel Dvořák udělal aranžérem, protože se toto oddělení zrušilo. Když zaměstnanci vytvořili podpisovou akci, odešel učit na školu. Na místo vedoucího skladu, příjmuli předsedu uliční organizace KSČ. Vedení závodu, vždy hledělo na to, aby obsadilo tato místa lidmi, kteří budou k němu loajální. Je podivné, že i odešlý ředitel Nový funkci dostal a přitom byl na úrovni těch, co jim místa zrušili a kteří museli odejít, protože nebyli v KSČ. Na námitky ZR, vedení reagovalo, že potřebuje klid k práci.
Dnes však již na závodě převládá strach. Zaměstnanci vznášejí připomínky pouze technického rázu. Kritizovat jak jsou funkce obsazeny, k tomu jim chybí odvaha. Každý se obává, aby nebyl propuštěn. Šanci udržet se mají pouze ti nejpovolnější. Pana Václava Přistoupila zachránilo před výpovědí pouze to, že byl zvolen do ZR jako její předseda. Řekl, že mu nevadí, že ho chtějí propustit, ale vadí mu, že ho vyhazují právě komunisti. Podobný případ je pan Petr Novotný, kterého komunisté vyhodili na dlažbu za to, že na ně moc věděl a nechtěl mlčet. Stal se nezaměstnaným, i když jeho manželka je od dětství invalidní a má dvě dospívající děti na které od srpna loňského roku nebere žádné přídavky. Lidé, kteří jsou nepohodlní, jsou první na řadě. Situace ZR je velmi nelehká. Současnému sametově - komunistickému vedení jde o to zlomit opozici odborů a přimět je tak ke kolaboraci na jakou byli v časech minulého režimu zvyklí. Přitom ČPR a. s. se potýká v současnosti se závažnými problémy, dá se tedy usuzovat, že právě personální změny, by v jejich řešení hodně napomohly.
ZR FOS požaduje, aby do Dozorčí rady proběhly řádné volby, které by ona mohla kontrolovat. Zatím jsou její členové stále jmenováni.