--------------------------------------------------------------------------------
Autor: David Radek
Název: Domažlická salta mortale
Zdroj: NN Ročník........: 0004/009 Str.: 029
Vyšlo: 01.01.1994 Datum události: 01.01.1994 Rok: 1994
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

Přátelé z mé oblíbené skupiny Arakain jistě prominou, když si k této "povídce" vypůjčím název jejich posledního vynikajícího alba. Nenapadá mě však příhodnější pojmenování alespoň trošku poodkrytého dění v nejen historicky známých Domažlicích.

Salta politická

Politické vody v Domažlicích jsou stejně nepřehledné a temné, jako některá místa v historii tohoto kraje. Nejpevnějším pozicím se těší - jak také jinak - slavná KSČM, spolu se svými věčnými nohsledy a pohrobky z Obrody a Sociální demokracie. Současná jediná možná strana se nemůže chlubit ani tak členskou základnou (na okrese asi 70 členů), jako svým předsedou Dr. Tichým, jenž je obdarován štěstím vskutku ojedinělým. Má tu čest být manželem neteře samotného Václava Klause. Výhodami této šťastné výhry v loterii se však "řadoví" členové ODS rozhodně nenapájí, alespoň zdaleka ne jako jejich šéf, pro kterého jsou více než patrné.

Slavná KDU-ČSL se tentokráte nezviditelňuje po boku svých někdejších rudých kolegů z Národní fronty, ale spíše rozpory se sociálními demokraty v boji o lukrativní "koryta". Svůj těžký zrod si zde před nedávnem odbyla i ODA. Dokonce za účasti samotného Dr. Kroupy. Veřejnost však z onoho porodu nadšením nejásala, alespoň ne do té míry, že by létaly "špunty" od šampáňa.

Jak dopadnou volby, to se málokdo odvaží domyslet. A to se ještě dali dohromady důchodci, požadující životní jistoty. V pozadí vzniku Hnutí důchodců... tentokráte nestojí Včelař Kotas ani jiný chovatel domácího zvířectva, ale opět Obroda. Schází se jich poměrně dost a to přitom stačili ze svých řad vyloučit rebelanty z KANu, PTP i KPV...

Radnice, ta má jiné zájmy - hlavně pro své kapsy. Největší ze "zájmů" se koncentruje na "rýžování" ze stánkového prodeje bývalých asijských soudruhů. Od Domažlic až ke hranicím rostou jako houby po dešti celé kolonie obytných dřevěných "kurníků", ze kterých kluci z Vietnamu platí horentní sumy. A tak naše lesy a louky podél hranic nezaneřádí jen Němci (jak předpokládal již před 30 lety pan Mňačko), ale především pašeráci z Vietnamu a my sami svojí chamtivostí a nenasytností, a to nejen současných mocných.

Salta policejní

Policie v Domažlicích sídlí v kasárnách po bývalé jednotce Pohraniční stráže, kde obsadili část rozlehlého areálu. Tento areál měla donedávna pod palcem skupina asi 18 důstojníků bývalé PS. Šlo o zajímavou jednotku, skládající se pouze z velení. Problém byl jen v tom, že nebylo komu velet a tak se zde děly - jak už to bývá - "velké" věci. Soudruhům plukovníkům nestačil dvacetitisícový plat (veliteli dokonce 24 tisícový) a tak si potřebovali přivydělávat. Dělo se tak způsobem v ozbrojených složkách dnes poměrně častým: rozprodejem výstroje. Ještě asi před měsícem se zde určitým "neuniformovaným" lidem rozprodávalo, co tu ještě zbylo: ložní prádlo, spacáky, deky, spodní prádlo, oblečení...zkrátka vše, co mezi civilisty "frčí". Po naložení do aut a výjezdu z kasáren byly věci dány do prodeje(?) za několikanásobně vyšší ceny.

Za čtyři roky zmizelo rovněž velké množství techniky. Kam? Doposud zde stojí na dešti, sněhu a mrazu asi stovka aut, čekajících na "Boží smilování".

Do provozu se dala rovněž závodní kuchyně a pravidelným návštěvníkům: bývalým estébákům, lampasákům, rudým papalášům a v podstatě celému vojenskému sídlišti i s manželkami, jídlo za devět korun nesmírně chutná. Přitom na hranicích dál chátrají rozkradené objekty PS rot. Jejich ostrahu svěřili - čtenáři podrž se - policii! Ti na úkor svých povinností ve městě a dopravě musí třikrát denně rozkradené objekty objíždět! Lidí i benzínu máme přece u policie dost a dost...

Salta kulturní

Málokde stojí kulturní život města na tak pevných základech, jako v Domažlicích. Vychází z infarktové situace a s požehnáním vedoucí odboru kultury, která má neocenitelné zkušenosti z mnohaleté aktivní činnosti v SČSP a jiných narudlých funkcí. Z KSČ sice nějakým omylem vypadla, ale všechnu tu hořkost odčinila mimořádnou prototalitní aktivitou. Po listopadu, pro změnu, zase horlivě zakládala Obrodu. Do funkce ji však nedostala Obroda, nýbrž její velký kámoš, kterým není nikdo jiný než Milan Uhde. V jádru je však paní vedoucí pracovitá a bohudík schopná - bohužel všeho. Problémy v kulturních zařízeních města ji příliš nezajímají. Chodské muzeum je v rekonstrukci, ředitel před zhroucením, ale finance se roztáčí jako za totality - tedy všude možně, jen ne tam, kam patří.

Městské kulturní středisko si na sebe vydělá. Daří se koncertní činnosti, divadlu a dobře si vede i tiskárna. To je však zásluha odpovědných pracovnic. Jen pan ředitel tomu jaksi nevládne, na rozdíl od jisté estébácké, nyní vekslácké rodiny, která si z kulturního domu udělala centrum svého kupčení s pašovaným zbožím ve spolupráci se šikmookými "podnikateli". Prostory kulturáku jim poskytují jak výborné sklady, tak možnosti provozování vlastního bufetu, šatny a navíc: vše, včetně tepla, elektřiny, ubrusů...prostor takřka zdarma. Elektřinu si dokonce "kradou" kabely mimo hodiny. Přišel na to i revizor elektrické instalace, který nejdříve spustil poprask, ale posléze závěrečná revizní zpráva - na rozdíl od revizorovy kapsy - zela prázdnotou. Podle výkazů činnosti by se mohlo i zdát, že ona povedená rodinka pracuje neuvěřitelných 28 hodin denně, sedm dnů v týdnu. Že od pátku regeneruje na chaloupce se již do výkazu jaksi nevejde. Zato do výkazů pro víkendové příplatky i do výše samotných příplatků zcela určitě a vždy! Námitky ostatních nejsou nic platné. Paní vedoucí totiž připomínky nebaví, a je názoru, že i když to všichni ví a stejně se s tím nic neděje, je nejlepší to přehlížet a dát s tím pokoj.

Významnou roli zde hraje i zástupkyně ředitele Městského kulturního střediska, manželka známého majora Jirsáka, pro něhož je KGB jistě "neznámým" pojmem..., a samozřejmě další a další... Dalo by se v této souvislosti hovořit téměř o "šedé eminenci" Domažlic, vždyť paní Jirsákovou pravidelně navštěvuje bývalý ideologický tajemník OV KSČ a pozdější předseda MěNV a to byl, je a bude nějaký šéf!

...a mortale Happy End?

Jediný, kdo by mohl tomuto řádění alespoň z části zabránit, je fungující občanská iniciativa. Jenže... Přednosta OÚ v Domažlicích, byť pravidelně naladěn v jásavou strunu (nikoliv však díky pracovním úspěchům), žádnou iniciativu nepotřebuje. Náměstek ministra vnitra Fendrych tvrdí, že občanské iniciativy se příliš často pletou policajtům do řemesla. Takže, situace pro normální lidi naprosto neviditelná a nepřehledná. Bylo to za totality, je to i za "sametu". Mafie dál ovládají pole financí a zboží. Bohužel také lidi, které ovládat potřebují...

Radek DAVID