--------------------------------------------------------------------------------
Autor: M. K. W.
Název: Causa Minařík
Zdroj: NN Ročník........: 0004/010 Str.: 014
Vyšlo: 01.01.1994 Datum události: . . Rok: 1994
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

Řada lidí, přicházejích zpoza "železné opony" přinášela s sebou různé vyfabrikované dokumenty o své odbojové činnosti, které měly dosvědčit jejich odvahu a udatnost. Většinou se však jednalo jen o pouhé podvodníky. Ale on to exil po čase sám srovnal a oni se usvědčili sami.

Mohl bych uvést příklad mladých, devatenáctiletých chlapců- vojáků základní služby, kteří se rozhodli utéct na Západ a aby byli "užiteční", obstarali různé, soukromě vyrobené dokumenty, jako např. nákres kasáren. Je přirozené, že normálně se voják základní služby nemůže k žádným významným dokumentům nikdy dostat, pokud je eventuelně neztratí jejich opilý nadřízený. Když snaha utéct vyšla najevo, jeden z chlapců dostal 10 a druhý 15 let za špionáž. Jeden výrobce tohoto dokumentu ztrávil ve vazbě 1.800 dní (!) a nakonec skončil psychiatrické léčebně, protože se zbláznil. Aby nebylo pochyb, zavinilo to oddělení vyšetřování StB Krajské správy ministerstva vnitra v Hradci Králové. Pan prezident má vyjímečnou možnost se těchto zločinců zastat. Vždyť oni přece jednali v duchu platných zákonů, ne? Zločincem byl tenhle devatenáctiletý kluk v zelené uniformě!

20. dubna 1970 tento tvrdě a dlouze připravovaný agent píše svojí "piquin dojč",jak se říkalo lidem, kteří nezvládli cizí jazyk, žádost americkému vedení RFE/RL, aby mu byl laskavě přidělen byt po redaktorovi Slávu Volném, neboť současný dvoupokojový byt, ve kterém právě bydlel, je pro něho "zu klein sein".

Rozhodující moment pro Pavla Minaříka je 1.červen 1970. Ten den obdržel definitivní jmenování. Stal se trvalým zaměstnancem rozhlasové stanice Svobodná Evropa v 7.platové skupině 3.třídy s platem 1.277 DM a příplatkem 182 DM. Ještě ten měsíc mu byl plat zvýšen na 1.560 DM, což byl na poměry roku 1970 vysoký měsíční příjem. V té době se prodávala západoněmecká marka v Československu v rozmezi za 10 až 12 Kčs, čili plat špiona Minaříka byl v přepočtu 15.600 - 18.720 Kčs. Myslím, že se o takovém příjmu panu Minaříkovi potom ještě dlouho zdálo. I když příjmy pracovníků StB byly nad československé průměry vysoké, nikdy nepřesahovaly 10.000 Kčs.

5.8.1970 obdržel náš hrdina vysvědčení o své perfektní kvalifikaci pro "svůj talent a profesionální zkušenosti". Jistě by bylo dobré se zeptat v New Yorku žijícího Dr.Pecháčka sr. odkud čerpal své vědomosti k vystavení podobného certifikátu. Od chvíle trvalého jmenování se Minařík začal chovat jako rozumu zbavený. 22.7.1971 se rozvedl se svojí ženou Jiřinou, která taktéž pracovala v RFE/RL jako free-lance, začal chodit na různé párty, opíjí se, nechodí včas nebo vůbec do zaměstnání, takže jeho poměr k pracovním povinnostem je předmětem jednání vedení a Minařík obdržel několik písemných napomenutí.

Seznamuje se s dcerou intendanta bavorského rozhlasu, krásnou a atraktivní Gertraudou, oženil se s ní a dochází k osudné události, která má vliv na další jeho životní osudy a setrvání v RFE/RL. Při cestě z jedné mnichovské hospody veze jako spolujezdkyni svoji známou servírku a v podnapilém stavu havaruje, což onu ženu poznamenává na celý život. A zde se značně rozcházely názory na Minaříka - špiona, opilce, lehkomyslného člověka a zaměstnance RFE/RL. Pokud nebyly k dispozici materiály 1.Správy SNB, vykládala se tato havárie jako osudový zlom v Minaříkově životě. Jeho přítelkyně byla těžce zraněná a on jí musel platit, protože řídil auto v podnapilém stavu. Tak mohlo podle tehdejších názorů dojít právě k získání Minaříka jako špiona. Jeho předchozí pohádky nemohl totiž nikdo brát vážně, protože tak, jak se choval on, by se nechoval žádný rozumný člověk, navíc dlouhodobě připravovaný a školený špion.V době, kdy se projevila v SRN první velká vlna nezaměstnanosti, získat dobře placené a trvalé místo bylo větším štěstím, než výhra v LOTTO (německá loterie-pozn.aut.)A pan Minařík rozbil své auto, ale zanedlouho má opět nové. A nikomu nic nebylo napádné.

Na práci špiona se nelze přihlásit inzerátem v Kudláčkově ANNONCI nebo na pracovním úřadu. Zpravodajské služby si své budoucí zaměstnance vytypují, dlouhodobě prověřují a pitvají do všech detailů. Neopomenou se žádné maličkosti, zkoumá se kvalifikace, vzdělání, fyzický a psychický stav a inteligenční kvocient. Školení je různé a doba jeho trvání je také různá. Trvá od několika hodin až po několik týdnů či měsíců, podle budoucího určení a místa nasazení. Velký důraz se klade na znalost jazyků. Možnosti náhody se eliminují, rizika se snižují na minimum. Vylučují se z možné hry všechny okolnosti, jež by mohly vést k ohrožení špiona. Klade se velký důraz na charakterové vlastnosti a v době socialismu samozřejmě na oddanost k lidově-demokratickému zřízení a ke "světové socialistické soustavě". Vyžadovala se bezúhonnost, uvědomělost, příslušnost k dělnické třídě nebo dobrý třídní původ. Propadnou sukničkáři a lidé se sklonem k alkoholu. Výhodu mají absolventi vysokých škol a lidé, ovládající alespoň částečně některý světový jazyk. Pokud ne, předpokládalo se, že ho musí budoucí agent v krátké době zvládnout.Dlouhodobé školení bylo výjimkou a nikoliv pravidlem. Maximální doba netrvala více jak jeden rok. Někdy, jak jsem již řekl, neměl budoucí agent na školení k dispozici více jak několik hodin, popř. několik dní. To podle okolností.

Jak se však ukázalo, náš hrdina většinu z těchto vlastností postrádal. A také se nikdy pořádně nenaučil ani německy ani anglicky. Buď nechtěl, neuměl nebo neměl předpoklady.

Samozřejmě že ve zpravodajské práci nastanou okolnosti, které mají svůj původ v náhodě okamžiku, takže na přípravu zůstane opravdu jen minimu času. Např. při připravované provokaci, při odhalení protizákonné činnosti, přistižení při mimomanželském pohlavním styku, dopravní nehodě, krádeži v obchodě a pod. Pak přichází na řadu přímý nátlak, vyhrůžky, přinucení k podpisu a proškolení pro nejbližší budoucnost, které může být zredukováno na několik slov, krycích adres, hesel či zvládnutí tajného písma. Často se takto získaný agent ponechal v klidu, byl pozorován a sledována jeho činnost v privátním prostředí a v zaměstnání. Při aktivaci se na takovou osobu obraceli smluveným heslem, signálem nebo přes mrtvou schránku. Jestliže rozpracovaná osoba, jedno muž či žena, začne dosahovat významného společenského, politického nebo zaměstnaneckého postavení, dostává veškerou podporu. Jsou však také sledovány slabiny, zadlužení, manželské problémy a všechny okolnosti, jichž by mohlo být využito k nátlaku, kdyby rozpracovaná osoba odmítla pokračovat ve spolupráci. Takových případů je možné uvést tisíce. Častým prostředkem nátlaku je pohrožení skandálem. Východoevropské služby, pracující pro KGB a v jejím žoldu (všechny výsledky zpravodajské činnosti i t.zv. ekonomické rozvědky dostávala KGB a tudíž SSSR-pozn.aut.) a tudíž všichni agenti, ačkoliv o sobě vůbec nevědli, pracovali pro jednoho zaměstnavatele - KGB!

W.M.K.

Pokračování příště