--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Kolář Vladimír
Název: Kolik mandátů, kolik obvodů ?
Zdroj: NN Ročník........: 0004/010 Str.: 021
Vyšlo: 01.01.1994 Datum události: 27.02.1994 Rok: 1994
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

Představu ODS o počtu mandátů a volebních obvodů pro volby do Senátu vyjádřil její místopředseda Petr Čermák. ODS bude prosazovat jednomandátové obvody, kterých takto bude muset být 81. Toto vše prý pro neslučitelnost vícemandátových volebních obvodů s většinovým volebním systémem určeným Ústavou pro volby do Senátu.

Zkusím panu místopředsedovi napovědět, jak se to s těmi vícemnadátovými volebními obvody má. On totiž, pan doktor Čermák, pozapoměl, či si nevšiml, takzavené rotace senátorů. Dle ní se má každé dva roky obměňovat 1/3 všech senátorů, tedy 27 z celkového jejich počtu. Tato rotace, spolu s vetšinovým volebním systémem, zajišťuje u dvoukomorového zákonodárného sboru, jímž Parlament ČR je, ve státě unitárním, jimž Česká republika je, zachycení změn ve volebních preferencích v průběhu šestiletého funkčního období Poslanecké sněmovny.

Zachycení možných změn pak povede Poslaneckou sněmovnu k uvážlivějším krokům při hlasování o zákonech. Ony případné změny budou pány poslance Poslanecké sněmovny varovat. Jejich chybné kroky se totiž objeví ve změně přízně dávané voliči jednotlivým politickým stranám při volbě senátorů a následně pak při volbách do Poslanecké sněmovny.

Kolika kandidátům budou voliči jednoho volebního obvodu pro volby do Senátu přidělovat své hlasy? Jenom jednomu. S vyjímkou však, voleb prvních. V nich musí být obsazen plný počet senátorů, tedy všech 81 mandátů.

Na první pohled se může zdát, že je tedy lepší zvolit v 81 jednomandátových obvodech jednoho senátora. Co však při dalších volbách? Ve kterých obvodech se bude volit ona 1/3 z nich. V jihočeských, v pražských či jinak určených? Ať by tomu bylo jakkoliv, ony kýžené změny volebních preferencí to zachytí jen na území státu odpovídajícímu jedné jeho třetině. Ztratí se tedy smysl rotace a odlišného způsovu volby určeného pro volbu Senátu.

Lépe bude, určit volebních obvodů 27, a to třímandátových. V nich pak volit každé dva roky jednoho z tam zvolených senátorů. Co však první volby?

Zde je třeba určit, aby voliči vybírali ze všech kandidátů na funkci senátora v každém z 27 obvodů tři. Tak se naplní celý Senát 81 senátory. Dalším problémem je určení, který ze zvolených Senátorů bude v daném obvodě ve funkci 6, který 4 a kteý 2 roky. Zde může napomoci řešení problému počet hlasů přidělených tomu kterému kandidátu v daném volebním obvodu. Kdo bude mít hlasů nejvíce, ať je senátorem nejdéle. Při shodě počtu hlasů metejme los.

Mám-li se zamyslet nad návrhy ODS týkajícími se volebního zákonodárství, nemohu než konstatovat, že ODS jeví snahu po zakonzervování daného, jí příznivého stavu. Přízniveho popuze v den voleb konaných v roce 1992. Byla-li by si ODS jista stejnou přízní i dnes, vypadaly by její návrhy jinak. S růstem přízně ODA, roste také její jistota v prosazování demokratičtějších a věcně logičtějších návrhů. To alespoň, pokud hovořím o zákonodárství volebním. Jiné není předmětem tohoto článku. U ČSSD, kde je hlavním ústavotvorcem profesor Jičínský, je tomu jinak. Ona, spolu s Levým blokem sází na kartu odporu veřejnosti proti Senátu vůbec. Že takový odpor existuje je stejnou pravdou, jako je pravdou, že vznikl uměle, z neodstatku informovanosti veřejnosti o funkci druhé komory parlamentu, jíž je u nás Senát. Dnešní postoj Levého bloku a ČSSD, je v rozporu s usnesením LB a ČSSD, dle něhož měl být naplněn Prozatímní Senát všemi poslanci zvolenými ve volbách v roce 1994 v České republice do Federálního shromáždění tak, jak je to určeno ústavním zákonem o zániku federace a jak to bylo dohodnuto mezi vládami republikovými a vládou federální na podzim roku 1992. Avšak bezzásadovost je u oněch politických stran jejich hlavní zásadou. A co milí sládkovci. Ti pro změnu pozapoměli na vlastní návrhy ústavy. V nich instituce dvoukomorového zákonodárného sboru zakotvena byla. Sic snad z důvodů honosnosti titulu senátor, ale byla. Nebo šlo jen o takovou volební vjějičku k nalíkání voličstva?

V Praze dne 27. února 1994, pro NN Vladimír Kolář