--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Blažek Pavel
Název: Hra o Prazdroj a paragrafy
Zdroj: NN Ročník........: 0004/010 Str.: 024
Vyšlo: 01.01.1994 Datum události: 01.01.1994 Rok: 1994
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

NA VLNĚ RADIOŽURNÁLU - DOKONČENÍ V první části přetištěné besedy o ukončení privatizace Plzeňského Prazdroje n.p. v Necenzurovaných novinách č. 7/94 přítomní představitelé ministerstev Ing. Burda a Ing. Otto spolu s poslancem Ing. Tlustým a právním zástupcem právovárečníků JUDr. Maisnerem vyjádřili všeobecnou spokojenost s dosaženou dohodou - kompromisem, pojištěným klauzulí vůči právovárečníkům pro případ jejího nedodržení. Potomci budovatelů Prazdroje a slávy českého piva takto učinili za slib předkupního práva na akcie ve výši 12,5 %, představující sumu kolem 200 milionů korun. Vzhledem k současnému kurzu akcií plzeňských pivovarů na burze by prodejem mohli dosáhnout trojnásobného zisku. Tímto způsobem byl veškerý majetek těchto pivovarů vlastně vydán finančním skupinám a ztratil své "plzeňské domovské právo" vázané na 250 právovárečných domů v Plzni a jejich vlastníky včetně města Plzně (včetně významného označení původu?), v jehož dražbě byly dva právovárečné domy a výnosy z nich.

Vládně zainteresovaní úředníci dohodu považovali za úspěch diků a privatizačního procesu. Pan poslanec Tlustý v první části besedy zpochybnil legálnost majetkově restitučních nároků právovárečníků odkazem na soudní judikát z roku 1993 - zamítavé stanovisko soudu ve věci restitučních právovárečnických požadavků. Přesto respektování nároku právovárečníků ve schváleném privatizačním projektu a dohoda z 18. ledna 1994 vymezující jejich předkupní právo za podmínky rezignace na soudní řešení je ryborakovým řešením nesvědčícím o přílišné právní sebejistotě ministerstva zemědělství, ministerstva pro privatizaci a samotné vlády. Nelze se ubránit dojmu, že v této kauze šlo bohužel spíše "o obhajobu generální linie transformace ekonomiky" než o naplnění práva. Politické a další důsledky takto učiněných rozhodnutí ukáže budoucnost.

Pro orientaci čtenáře je třeba připomenout, že po odvysílání zvukového záznamu stanoviska předsedy Komerční investiční společnosti pana Jaroslava Daňhela předal moderátor slovo poslanci Tlustému, beseda pokračovala následovně.

Poslanec Tlustý: "Já jsem se nedostal, bohužel, k tomu hodnocení. Pro mě podepsání této smlouvy je především potvrzení toho, že dlouho existující názor, že nakonec Plzeňský Prazdroj bude spojen s akciovou společností, zvítězil. A je to potvrzením toho, že ty dlouhé vášnivé diskuse, které byly rozpoutány v létě minulého roku, které se opíraly o konstatování špatně vymezeného majetku, špatně provedeného rozdělení, špatné nájemní smlouvy, v podstatě bazírovaly na existenci dvou subjektů, takže byly vlastně ukončeny tím nejpřirozenějším způsobem. A mohu jenom litovat toho, že tento přirozený způsob nebyl nalezen v době, kdy mohl být nalezen, a to už je právě na začátku minulého roku, kdy všechny podmínky k tomu, aby byl naplněn cíl, to znamená vytvoření silného pivovarnického spolku v Plzni mohl být uskutečněn." (Přirozený způsob reprivatizace v této kauze nespočívá v navazování na totalitní dědictví, nýbrž v respektování přirozeněprávního a původního historického vývoje plzeňského pivovarnictví. Tedy ve vydání majetku jejich legitimním vlastníkům - právovárečníkům. I sametové právní násilí na skutečnosti je nepřirozené a zavádějící do nejistých vod. Poznámka autora).

Moderátor Zelenka: "Ano, takže tolik názor pana Ing. Tlustého. O slovo se hlásil ještě pan Blažek."

Blažek: "Krátkou glosu. Osobně se domnívám, že exekutiva nebude posuzovat právní nárok, a neměla posuzovat právní nárok právovárečníků. Od toho tady jsou soudní orgány. To nebylo provedeno. To je první poznámka. Druhá poznámka. Pokud já vím, tak v rámci privatizace vznikly subjekty tři. Ne, dva. Mluvme zase přesně! Státní podnik! Plzeňské pivovary, Plzeňský Prazdroj a Plzeňské pivovary a. s. Existovaly tři subjekty, přičemž podle některých dokumentů byl Plzeňský Prazdroj prakticky bez majetku. Činěn fiktivním podnikem. A tady vznikl problém ochranné známky a označení původu. Velice vážný."

Moderátor Zelenka: "Takže to byla replika pana Blažka. My tady máme vlastně jedinou ženu, která ještě nehovořila, a to je paní Ing. Ludmila Klofová, bývalá ředitelka odboru kontroly Ministerstva zemědělství. Pan Ing. Tlustý hovořil o loňském roku, kdy se rozpoutala velká kampaň ve sdělovacích prostředcích. Po dobu sedmi měsíců. Bylo tam mnoho sporných bodů. Paní inženýrko, Vy tehdy jste z titulu své funkce velmi pozorně sledovala celou kauzu. Takže máte slovo."

Ing. Klofová: "Já bych chtěla říct k té právní subjektivitě těch organizací. Je nesporné, že v Plzni existují tři právní subjekty. Doposud. Na to jsou výpisy z obchodních rejstříků, které dokazují, že dnes existuje a. s. Plzeňské pivovary, kde je hodnota cca miliarda čtyři sta milionů korun. Existuje Plzeňský Prazdroj, kdy majetková podstata je vymezena majetkem Měšťanského pivovaru, kdy, jistě potvrdí pan JUDr. Maisner, že znalecký odhad na majetek tohoto Měšťanského pivovaru, ze kterého se vytvořil Plzeňský Prazdroj, je více než miliarda korun. A existuje státní podnik Plzeňské pivovary s hodnotou více než čtyři sta milionů korun, který dneska už nemá několik měsíců svého ředitele. Já ještě chci reagovat na pana ředitele Otto, kdy říká o navýšení základního jmění. Základní jmění se již navyšovalo jednou, a to 1. 5. "(1992)", kdy se vytvořila akciová společnost ze státního podniku Plzeňské pivovary, který měl hodnotu 1,051 miliardy korun. Z této hodnoty základního jmění 1,051 se zmnožil majetek a vytvořila se akciová společnost v hodnotě cca miliarda čtyři sta. Zůstal státní podnik, jakoby zbytkový, se čtyři sta miliony korun. Je dosti podivné, i když to teoreticky možné je, že se zmnožila hodnota podniku téměř jednou a nyní, při dohodě, se má dávat k předkladu valné hromadě o další navýšení základního jmění o 614 milionů korun. Mě by zajímalo, co je to za majetek, protože já, pokud chci dodržovat zákony této země, musím brát Plzeňský Prazdroj n.p. jako samostatný právní subjekt a jako takový, který byl vyhlášen v první vlně privatizace k privatizaci. Tento podnik nemá dosud, pokud je mi známo, zpracován privatizační projekt. Ptám se, co to je, když se říká, že bude Prazdroj včleněn do akciové společnosti a navyšováno jmění. Co to vůbec znamená." Moderátor Zelenka: "Paní Ing. Klofová položila otázku panu Ing. Ottovi. Než odpoví, řeknu to, co jsem dlužen našim posluchačům, pokud budou mít i oni dotazy, mohou nám je od této chvíle telefonovat na naše pražské telefonní číslo s provolbou 02. Číslo je 24218351. Odpovědět by teď měl pan Ing. Otto. Prosím, máte slovo."

Ing. Otto: "Já bych si dovolil doplnit některé informace, které zde uvedla paní Ing. Klofová. Její informace vycházely zřejmě z novinových článků a z dalších podobných informací..."

Ing. Klofová: "Z obchodních rejstříků, pane řediteli." Ing. Otto: "Dovolíte, abych pokračoval?... které se týkaly hodnoty, o které bude navýšeno základní jmění. V dohodě se vyskytuje sice suma 614, ovšem v souvislosti s emisí akcií, nikoliv v souvislosti s navýšením jmění. Jmění bude navýšeno o majetek n.p. Plzeňský Prazdroj, a to v hodnotě, kterou tento majetek měl. V rámci účetní evidence k datu vzniku akciové společnosti, což je 364,735 milionů. A k otázce existence privatizačního projektu na Plzeňský Prazdroj n.p. bych chtěl říci pouze to, že projekt, který byl předložen zároveň na majetek Plzeňských pivovarů s.p. a Plzeňský Prazdroj n.p., jak vyplývá z jeho obsahu, byl předložen 29. 11. 1991 na ministerstvo zemědělství, kde byl také projednáván 31. ledna 1992 v mezirezortní komisi, a bylo k němu zaujato stanovisko. Spolu s tímto stanoviskem byl projekt předán na ministerstvo privatizace k dalšímu řízení."

Ing. Klofová: "Já bych si, pane řediteli, troufala Vám odporovat. Asi jste ten projekt nestudoval dosti podrobně proto, že je tam dosti nedostatků. První nedostatek je, že n.p. Plzeňský Prazdroj jako samostatný právní subjekt je veden jako organizační jednotka s.p. Plzeňské pivovary. A druhá věc je tam, že není přesně vymezen majetek, a není Prazdroj tam privatizován. To je tam přiznáno. Z tohoto důvodu pochybuji vůbec, že tento privatizační projekt je hodnověrný."

Moderátor Zelenka: "To byla odpověď paní Ing. Klofové. O slovo se hlásí pan Blažek."

Blažek: "Nejprve drobnou repliku. Privatizační projekt má právní platnost. Privatizuje se podle něho i Plzeňský Prazdroj. Je potřeba si připomenout, že 30. 7. "(1993)" byl připraven materiál do vlády, který měl předložit pan ministr Lux, kde se hovoří o zakladatelském projektu pro a.s. Plzeňský Prazdroj. Řeknu drobnost. Právní hodnota schváleného privatizačního projektu z roku 1992 je vystižena tím, že stanovisko ZV NOS k privatizačnímu projektu Plzeňských pivovarů je orazítkováno razítkem neexistující organizace ZV ROH, a tak dál. To je drobnost. Ale činí nám představu o tom, jak pracuje naše vysoká státní byrokracie. A k panu náměstku Burdovi. Vy jste 6. 8. 1993 adresoval městskému soudu v Plzni žádost o výmaz z obchodního rejstříku s tím, že tam došlo k chybnému vyčíslení majetku částkou 1,834 980 miliardy korun atd. Označil jste to jako faktickou hodnotu n.p. Plzeňský Prazdroj. Nevím, na základě čeho, protože to měl být majetek podle rozhodnutí ministra Kubáta, toho s.p. zbytkového Plzeňské pivovary. Soudkyně paní Formánková Váš dopis odmítla s tím, že z přiložených dokladů nelze ani dovodit, že hodnota majetku Plzeňské pivovary s.p. je nulová a uvedená zůstatková hodnota je hodnotou n.p. Plzeňský Prazdroj. S tím, že nelze předjímat rozhodnutí soudu. Já jsem se odpoledne z Plzně vrátil. Ptal jsem se na soudu. K rozhodnutí ještě nedošlo. Soud nevydal rozhodnutí jako nezávislá instituce. To je i ten problém právovárečníků. Ale mezitím už se oslavují dohody. Končím s replikami. Pro tuto chvíli."

Moderátor Zelenka: "To byla otázka. Pan náměstek odpoví." Ing. Burda: "Já bych asi se měl přece jenom vrátit chviličku do historie. Do právní historie. Podle zákona 92 je možno zpracovat privatizační projekt na jeden státní podnik, na část státního podniku, anebo na několik státních podniků. Když jsem se při různých jednáních, která vznikla na základě kontrolní zprávy paní ředitelky Klofové, zabýval touto záležitostí, tak bylo jednoznačně rozhodnuto, že na Plzeňské pivovary bude zpracován jeden privatizační projekt na oba pivovary tak, jak jsou vedeny. Je to logické. Kdo zná Plzeň, tak ví, že to jinak ani být nemohlo. A svědčí o tom i to, že bylo předloženo několik konkurenčních projektů na tyto pivovary, a vždycky tyto konkurenční projekty pracovaly s plzeňskými pivovary Gambrinus a Prazdroj dohromady. To dává také určité svědectví, že ani konkurenti neroztrhávali tyto pivovary. Samozřejmě co se týče otázky výmazu státního podniku, a ty věci, je naše žádost u soudu. Já skutečně nemohu předjímat rozhodnutí soudu. To záleží obchodnímu soudu, jak rozhodne."

Poslanec Tlustý: "Pan náměstek teď zmínil pravděpodobně nejdůležitější otázku celé té kauzy. A to je myšlenka, zda v privatizaci měly nebo neměly být ty původní dva pivovary, původní myslím historicky, privatizovány zvlášť nebo dohromady. Bylo tu jasně řečeno, že v podstatě nikdy v průběhu projednávání privatizačních projektů nikdo nenavrhoval, že by se ty subjekty měly oddělit. Je to celkem logický výsledek toho, že po znárodnění" (znárodnění bylo anomálií a ne logickým či historickým výsledkem) "zpočátku existoval právní subjekt jeden, a později od šedesátých let, kdy sice existovaly dva, tyto subjekty měly dohodu o spolupráci a vyráběly pivo v jakési komplikované spolupráci a vystupovaly navenek, přestože to byly dva právnické subjekty, fakticky jako jeden právní subjekt. A proto všichni rozumní lidé navrhovali privatizovat tento takto komplikovaně propojený subjekt jako jediný. Jediný, kdo to nerespektoval, a to je pro mě nepochopitelné, bylo právě ministerstvo zemědělství. Na jaře roku 1992, kdy právě rozpoutalo kampaň, která celá byla založena na předpokladu, že Plzeňský Prazdroj má být oddělen, má být vymezen jeho majetek a má být privatizován nezávisle. Což ovšem je myšlenka naprosto absurdní. A teprve ve chvíli, kdy Ministerstvo zemědělství zjistilo, že tímto svým postupem ohrožuje samotnou podstatu plzeňského piva, ohrožuje podstatu registrace označení původu a známek, tak od této šílené ideje" (na tzv. šílenou ideu dvou subjektů musel pod tlakem ochrany známek a označení původu v roce 1964 přistoupit i komunistický režim) "ustoupilo a realizovalo to, co bylo původním záměrem. To znamená vytvoření, jak už jsem říkal, jednoho podnikatelského subjektu, který zahrnuje veškerý majetek. A jestliže zahrnuje veškerý majetek, a došlo ke spojení, tak jsou naprosto nesmyslné všechny úvahy na téma, kam zmizel jaký majetek, jestli byl vymezen nebo nebyl vymezen správně, když nakonec je v jednom subjektu a veškerý pohromadě." (Zde jde o odvážné tvrzení, a možná i o jeden z důvodů paralyzace týmu Ing. Klofové, který začal dospívat k velmi zneklidňujícím zjištěním i v oblasti hospodaření. Poznámka autora).

Moderátor Zelenka: "To je zajímavý názor pana Ing. Tlustého. Reagovat bude nejdříve paní Ing. Klofová."

Ing. Klofová: "Já bych k tomu chtěla říct, že samozřejmě podle dvaadevadesátky zákona je možno jedním privatizačním projektem privatizovat dva subjekty. Ovšem já tvrdím, že tímto privatizačním projektem dva právní subjekty privatizovány nebyly. A pokud ano, pak nebyla dodržena závazná osnova. Nebyla dodržena ani v tom bodě, že příloha 2B, kde má být vymezen majetek, tato příloha, i když vypracována byla, není součástí schváleného privatizačního projektu."

Moderátor Zelenka: "Pan Blažek."

Blažek: "Osobně se domnívám, teď se zastanu ministra Kubáta, že Ministerstvo zemědělství to v roce 1992 nerozpoutalo. Už samotný privatizační projekt" (citace z dokumentu). "Po vyřešení označení původu a ochranných známek Prazdroje", teprve potom, že budou další věci řešeny. A tady je jádro problému. Otázka označení původu a otázka ochranných známek, které podle mých rozhovorů s našimi tradničními dovozci piva v Německu, oni je odhadují při dobré obchodní politice na miliardu marek, a říkají, že to je to nejcennější, co tam je. Přičemž ministerstvo zemědělství i ministerstvo pro privatizaci ví, že jednu z těchto ochranných známek nelze převést, ochrannou známku Pilsner Bier z roku 1859. Tady vznikl ten základní problém. Zajímalo by mě, zda je to dořešeno. Chtěl bych upozornit na stanovisko paní JUDr. Vilímské, které si vážím, měl jsem možnost srovnat její stanovisko s německými odborníky, kteří usilují o zdruhovění našich ochranných známek a označení původu. V jednom případě se tak už téměř stalo. Šlo o potravinářský výrobek..."

Moderátor Zelenka: "Pardon, měli bychom konkrétně říct, co je to zdruhovění."

Blažek: "To znamená, že kterýkoliv výrobce může tohoto označení používat. Tedy mohl by najednou vzniknout Pilsner Urquell Barcelona, Pilsner Urquell Madrid atd. To se nesmí. To je chráněno. A vedou se kolem toho soudní spory. To, že v roce 1964 vznikl tzv. druhý subjekt, vznikl právě pod tlakem, že nebyla uznávána označení původu Pilsner Urquell a ochranné známky. Tento problém byl velice závažný. Osobně se domnívám, a tady složím paní inženýrce kompliment, že právě na toto poukázala, a že toto je potřeba dořešit, a říct, jaké jsou garance do budoucna." Poslanec Tlustý: "Je to přesně naopak. Jestli můžu skočit do řeči. Já se musím opravit. Já jsem špatně situoval tu kampaň. Byla to samozřejmě kampaň v minulém roce. To znamená v roce 1993, nikoliv v roce 1992. Takže to nebyl útok na pana ministra Kubáta. Ale k tomu problému. Jestliže dneska probíhají nějaké žaloby, a jestli se někdo pokouší zrušit označení původu, a tzv. ho zdruhovět, tak je to výsledek právě té kampaně, která začala na jaře roku 1993. Je to výsledek hledání hranice mezi těmi dvěma subjekty a snaha zprivatizovat Plzeňský Prazdroj nezávisle. A pokud snad náhodou nakonec tyhle soudy skončí pro plzeňské pivovary negativně, tak je třeba rovnou říct, že je to výsledek práce ministerstva zemědělství na jaře a v létě 1993."

Ing. Klofová: "Já bych k tomu chtěla dodat pouze jednu větu. Ochranná známka Plzeňský Prazdroj je doposud ve výlučném vlastnictví n.p. Plzeňský Prazdroj Plzeň, a jestliže se dneska slučuje nebo přičleňuje Plzeňský Prazdroj k a.s. Plzeňské pivovary, a bude se takto celý sloučený subjekt nazývat, a Plzeňský Prazdroj buď zanikne jako podnik, nebo se stane pouze odštěpným závodem, tak pak se stane to, že již tímto aktem se známka znehodnocuje. Protože stále platí, znovu opakuji, že Plzeňský Prazdroj ochranná známka je ve výlučném vlastnictví n.p. Plzeňský Prazdroj Plzeň."

Moderátor Zelenka: "Měl bych také dotaz, jestli dovolíte, který zazněl na tiskové konferenci k podepsání smlouvy z 18. ledna 1994. Byl tam dotaz na oba dva ministry. Jak na pana Luxe, tak na pana Skalického. Jestli si skutečně může náš stát dovolit přijít o téměř tři a půl miliardy korun, protože, jak známo, hodnota ochranné známky byla kolem čtyř miliard korun. Jak je to, pane náměstku?"

Ing. Burda: "Jestli byla hodnota ochranné známky čtyři miliardy, nebo miliarda, nebo půl miliardy, vezměme si, jaká je metodika privatizace. Privatizuje se majetek a duševní vlastnictví se převádí smlouvou. Většinou, a já bych řekl, že tohle je první případ, a bylo to na základě rozhodnutí porady ministrů, že tady ta smlouva bude nenulová. Ve všech ostatních případech se na nový privatizovaný subjekt toto duševní vlastnictví převádí smlouvou. A většinou, je-li to ze státního podniku na akciovou společnost, tak se převádí v hodnotě nulové. Pokud se jedná o známkové ochraně, ta známková ochrana je zabezpečeno, ochrana původu je zabezpečeno. Já bych jenom chtěl reagovat. Je samozřejmě podle lisabonské dohody ošetřeno..."

Ing. Klofová: "Jak je zabezpečena?"

Ing. Burda: "Prosím Vás pěkně, je zabezpečeno smluvně! Naprosto přesně. A veškerá snaha, a ne ministerstva zemědělství, ale paní ředitelky Klofové, byla právě v tom prokázat, že není zabezpečeno, že neexistuje Plzeňský Prazdroj, že nemá zapsaný majetek, ano, zpochybnit tohle všechno, že tam došlo k nějakým podvodům, aby bylo umožněno právě všechny tyto známky nějakým způsobem zpochybnit a zmocnit se jich."

Příště dokončení

Pavel Blažek