--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Hromádková Alena
Název: Rebolševizace á la Ringier ?
Zdroj: NN Ročník........: 0004/011 Str.: 002
Vyšlo: 01.01.1994 Datum události: . . Rok: 1994
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

Když představitel švýcarské společnosti Ringier - s působností pro celou střední a východní Evropu - pan Voráček jmenoval notoricky známého soudruha Schönfelda šéfredaktorem Blesku, domnívali se mnozí, že jiné cesty nebylo, neboť schopných (resp. všehoschopných) lidí není tolik.

Když neméně proslulý pan Soška, pilný dělník masmediálního úhonu let normalizačních, se dostal do vedení Reflexu, začalo i méně informovaným lidem svítat, že pan Voráček dosazuje do klíčových míst lidi k obrazu svému, i kdž alternativy jsou... Jmenování Libora Ševčíka, jehož naší veřejnosti netřeba nikterak představovat, pak zainteresované kruhy neponechává v pochybnostech, že se nám dostává další staronové lekce o komunistické aroganci v neoliberálně ekonomistním hávu. Staletá neutralita zřejmě švýcarským podnikatelům kázala a káže, aby se nepošpinili složitostí domorodých poměrů, kterým zavedená solidní firma nemůže stejně porozumět. A tak se vyvarovali jak aktivnímu kladení odporu nacismu ve třicátých letech - a elementární pomoci obětem nacistických praktik - tak jakémukoli "vměšování" v době komunismu a nyní v období neokomunismu. Je zřejmé, že Reflex by vydělal v dnešním hladu po informacích i senzacích stejně, ba i více, kdyby neopakoval stále tytéž banální historky o sexu, drogách a zločinu. Podobně je evidentní, že Lidové noviny by se dostaly na vyšší komerční úroveň, kdyby se mírně obměnilo osazenstvo a konečně si přišla na své tradice českého liberalismu á la Karel Čapek. Byly by totiž zase v oblibě i u širších vrstev, jež dopisující OH generálové bez vojska Lidovkám odradili...

Plíživá rebolševizace našich masmédií Ringierem (o pasovských ani nehovoříc) v duchu ekonomistního sloganu "byznys je byznys" nesvědčí o ničem jiném, než o kuriózní intervenci seriózních západních firem do naší situace, jež ve svých důsledcích znamená vyklizování pozic bývalým i novým exponentům toho nejhoršího, co Evropa kdy zažila. Jde o variantu mnichovanství, krytou pragmatickými úvahami, že zápaďákům jde jen o peníze a o schopné lidi (resp. všehoschopné lidi), kteří by se uplatnili za každého režimu. Ano, opravdu za každého - v našem časovém horizontu posledních padesáti let jde ale jen o dva režimy: nacistický a komunistický.

Schopné lidi u nás máme a vždy jsme měli, byť jich nebylo dost. Ringier by se měl obtěžovat snahou je hledat, a ne je dále deptat podporou mutované komsomolské generace a kultivováním ducha mnichovanství a appeasmentu. Jsme tedy svědky neoliberální naivity, či zadubeného a do sebe zahleděného konzervatismu pseudokalvínské morality, anebo pouhopouhé lidské (a politické) hlouposti a cynismu? Anebo je za postupující rebolševizací masmédií něco jiného?

Alena Hromádková

(Český deník)