--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Blažek Pavel
Název: Hra o Prazdroj a paragrafy
Zdroj: NN Ročník........: 0004/011 Str.: 028
Vyšlo: 01.01.1994 Datum události: . . Rok: 1994
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------
DOKONČENÍ KOMENTOVANÉHO PŘEPISU BESEDY V RADIOFÓRU Moderátor Zelenka: "Pardon, máme posluchače na telefonu..." Posluchač Černík: "U telefonu Černík Milan, Praha. Já poslouchám celý průběh vaší debaty, a mám dotazy, které podle jejich kvality bych rád, aby, zodpověděla paní Ing. Klofová, a hlavně pan redaktor Blažek. Můj první dotaz zní asi takto: Vznikl nějaký nový po privatizaci právní subjekt, který završuje celý ten předchozí vývoj. Zajímalo by mě, když by ten, kdo o těch lidech ví, kolik z lidí, kteří zaujímají vrcholový management nového subjeku, jsou bývalí komunisté a potažmo případně členové StB. A druhý dotaz. Když by redaktor Blažek zhodnotil, kdo z těch subjektů, které se před tím víceméně přeli o to, jak proběhne privatizace Plzeňských pivovarů, takzvaně získal majoritu majetkovou a česky řečeno si na tom namazal kapsu a kdo nejvíce utřel nos. Pokud mi to můžete zodpovědět, budu rád."
Moderátor Zelenka: "Děkujeme za dotazy. Budou odpovídat v pořadí nejdříve paní Ing. Klofová, pak pan Blažek."
Ing. Klofová: "Co se týká právních subjektů. Doposud existují, jak už jsem říkala, v Plzni právní tři subjekty. Akciová společnost Plzeňské pivovary, národní podnik Plzeňský Prazdroj a státní podnik Plzeňské pivovary. Ještě musím reagovat na pana náměstka Burdu. Buď jsem Vám špatně rozuměla, ale Vy jste vlastně moje několikaměsíční připomínky obrátil úplně opačně, že já jsem se snažila, aby byly znehodnoceny ochranné známky, a já nevím, co dál. To musím zásadně odmítnout. Co se týká hodnoty ochranné známky, vycházím z dokumentů, které zpracovávali experti přímo z ministerstva zemědělství. A co se týká záležitostí vůbec kolem ochranných známek, to je všechno konzultováno a písemně doloženo experty, kteří se ochrannými známkami zabývají. Takže já tomuhle skutečně nerozumím. Že já bych vyprovokovala něco, co by mělo vliv na ztrátu ochranných známek, říkám, a znovu stojím za tím, že pokud bude sloučen Plzeňský Prazdroj n.p. do akciové společnosti, a tento subjekt se nebude jmenovat Plzeňský Prazdroj, tak ochranná známka Plzeňský Prazdroj je znehodnocena. Co se týká dalších dotazů, tak pan Blažek asi k tomu má větší znalosti."
Moderátor Zelenka: "To byla ta druhá otázka. Prosím." Blažek: "Nejprve musím krátce doplnit a reagovat na to, co tady říkal pan poslanec Tlustý... Privatizační projekt, který podepsal a schválil, na straně padesát dva úředního číslování má, že to nebyla Klofová, doslova cituji: "Pro potřeby privatizace a dalšího vývoje bude celý subjekt Plzeňské pivovary rozdělen do dvou částí Plzeňský Prazdroj a Plzeňské pivovary. K oběma těmto částem se vztahují zvláštní ochranné známky a k pivovaru Prazdroj ještě označení původu." Tento projekt byl schválen. Tady vzniká to schizma. To je první poznámka. Druhá poznámka. Materiály z ministerstva zemědělství, které vypracovala paní Michajlovová a pan Kočí, jasně říkají, že stávající podnik Plzeňský Prazdroj je vlastníkem s výlučnou dispoziční pravomocí ochranné známky "PLZEŇSKÝ PRAZDROJ" slovní atd. První věc. A k dotazu posluchače. Co se týče mapování nomenklatur a agenturní sítě KGB" (nepřesnost vzniklá v situaci, kdy se poslanec Tlustý snažil vmísit do hovoru, neboť jde v prvé řadě v případě plzeňských privatizací o síť StB atd. - poznámka autora)" v privatizačních procesech, já si nedovolím, řeknu to po brněnsku, z placu, hned vyjmenovat, protože jsem povinen nést břemeno soudního důkazu. Když ho nesu, napíšu to. Myslím si, že jsem dost v tomto pořadu naznačil." (V seriálu o Prazdroji jsem upozornil na to, že bývalý polistopadový ředitel s.p. Plzeňské pivovary Ing. Gregorič, za něhož se privatizační projekt začal zpracovávat, a který uzavřel velmi zvláštní smlouvu s Binding Brauerei, vedoucí k dovozní monopolizaci PUID na německém trhu atd. je evidovaným spolupracovníkem StB v kategorii agent. Stejně jako Ing. Pesler, který je ve schváleném privatizačním projektu podepsán v části vymezující majetek Prazdroje, a jenž měl i v nové a.s. významnou pozici. Připomněl jsem i ságu rodu Hlaváčků: Děd národní správce, otec nomenklaturní komunistický ředitel, syn privatizátor... Podobných rodových příběhů je v kauze a Plzni víc. Dále na středním a vyšším stupni řízení a mezi odborovými funkcionáři najdeme nomenklaturní kádry KSČ a NF včetně důstojníků LM, kteří byli v listopadu 1989 zvláště aktivní v důrazu na ozbrojené vystoupení proti "lůze v ulicích" atd. Jsem přesvědčen, že by o těchto skutečnostech mohl podat detailní informace například odborář pan Matas z dozorčí rady a.s. Plzeňské pivovary. O činnosti exkomunistů - osmašedesátníků a polistopadových "přeběhlíků", koncepčních aktivitách a řízení "sametových procesů" nejen v této kauze by mohl podat významné informace a svědectví i poslanec Ing. Tlustý, CSc. a první náměstek ministra zemědělství Ing. Burda. Mezi výrazy "moci" a "chtít" je však významný rozdíl. A to i v případech reorganizací a rozvazování pracovních poměrů. Například Ing. Klofová byla odejita k 1. listopadu 1993 bez peněžního odstupného atd. Asi proto, že nebyla nikdy členkou KSČ a spolupracovnicí StB. O několik měsíců později z téhož ministerstva odešel bývalý důstojník StB - rozvědky Ing. J. J., o němž to všichni věděli, s výpalným za mlčení ve výši pětačtyřiceti tisíc korun, a na rozdíl od Ing. Klofové měl možnost nastoupit okamžitě na nové místo. Jinou součástí daného tématu je vlivová lobby těchto skupin v hromadných sdělovacích prostředcích. Zde se nejedná jen o tzv. Bačinského seznam evidovaných spolupracovníků StB, nýbrž i o osoby novinářsky aktivně činné v okupačně-normalizační době. Mnozí z nich se nyní deklarují jako pravicoví novináři. Někdy je tyto pravicové rychlokvašky, znalé umění dezinformace a skandalizace, obtížné identifikovat. Zejména tehdy, jde-li o dámy, které se v minulosti objevují pod různými jmény, měněnými frekvencemi jejich rozvodů a sňatků. V těchto proměnách lze na čas zamést mnoho stop i před tak ostražitým a politicky angažovaným vydavatelem, jakým je kupříkladu pan Josef Kudláček. Poznámka autora).
Moderátor Zelenka: "Bylo tady, z Vaší citace vidět, že je dost nesrovnalostí."
Poslanec Tlustý: "Tam chyběla jedna citace, že kromě toho, že se Plzeňské pivovary s.p. přeměnily na a.s. a zůstal existovat Plzeňský Prazdroj právě do doby onoho včlenění, tak tam chyběla citace, která uváděla, že kromě vytvoření těch dvou subjektů, jakmile to okolnosti umožní, a těmi okolnostmi bylo právě vyřešení ochraných známek, dojde ke spojení. To obojí je v tomhle projektu jasně uvedeno. A z té citace, která tu původně zazněla, by mohl vznikat dojem, že cílem bylo rozdělit. Cílem nikdy nebylo rozdělit. Cílem bylo jenom překlenout velice choulostivé období, ve kterém musel existovat druhý subjekt z důvodu ochrany známek. A jakmile tento problém zmizel, tak došlo ke sloučení. Ale k té otázce, na kterou jsme bohužel neodpověděli, a kterou bych interpretoval jako "kdo si nahrabal". Všechny privatizační projekty, nebo naprostá většina, které původně byly předloženy, byly privatizační projekty, které buď chtěly celé Plzeňské pivovary koupit přímým prodejem, nebo chtěly alespoň přímým prodejem koupit kontrolní balík akcií. Všechny tyto projekty byly odmítnuty a rozhodující část akcií byla dána do kupónové privatizace. Takže odpověď zní: Nahrabali si dici, a zcela konkrétně si nahrabaly ty investiční fondy, do kterých dici vložili nejvíce svých kupónů. A tyto privatizační fondy nakonec v kupónové privatizaci uspěly tak, že mají dneska kontrolní balík. Jenom pro zajímavost, ta dnešní diskuse začínala konstatováním, že byla podepsána smlouva, jejímiž účastníky byla ministerstva, právovárečníci a investiční fondy. Všimněte si, že tam jako účastníci nejsou všichni ti přímí investoři prostě proto, že bohužel nemají majoritu, a že vlastně jejich souhlas není potřeba. Takže odpověď je jasná. Jsou to dici a investiční fondy, které uspěly." (Jde o odvážné tvrzení převratové doby. V poněkud jiném balení, ale témže vítězném duchu byla předkládána znárodňovací a kolektivizační propaganda, která rovněž pohrdla přirozeným i zvykovým právem vlastnickým a tradicí. Budoucnost jí nastavila sutky. Jaké nastaví těmto tvrzením? Poznámka autora). Moderátor Zelenka: "Ještě chtěl reagovat pan Ing. Otto."
Ing. Otto: "Já bych chtěl reagovat na poznámku paní Ing. Klofové, která se týká ochranných známek. Její tvrzení zřejmě vychází ze stavu, který byl v době schvalování privatizačního projektu, a který opravdu neumožňoval převod ochranných známek a označení původu na jiný subjekt než Plzeňský Prazdroj n.p. Chtěl bych to doplnit o to, že počátkem roku 1993 se podařilo provést přeregistraci v tom smyslu, že v současné době u VIPO v Ženevě existuje registrace uživatele jako jakýkoliv subjekt, který v dané lokalitě vyrábí danou surovinu. Tudíž v současné době je převod ochranných známek a označení původu možný. A to je také důvod, proč byla tato dohoda podepsána a bude realizována." Ing. Klofová: "Já bych k tomu chtěla říct, že samozřejmě si jsem vědoma různých VIPO a těhletěch organizací, že byla vyřešena technologie, jak se můžou ochranné známky převádět. Ale žádost o převedení ochranných známek doposud podána nebyla. Můžete si to zjistit, Vy jste k tomu kompetentní, na Úřadu pro průmyslová práva, kdy dneska jednotlivé mutace ochranné známky Plzeňský Prazdroj jsou vlastně rozházeny po všech třech subjektech." Ing. Otto: "To je velmi pochopitelné. Neboť kdyby k tomuto došlo, tak by tyto známky byly velmi významně ohroženy. Neboť tyto známky a označení původu musí být podloženy majetkem a k jejich převodu musí dojít v souvislosti s převodem majetku. Jinak to není možné."
Moderátor Zelenka: "Ještě stručně pan Blažek." Blažek: "Jenom drobná poznámka. Paní Vilímská píše, že otázka ochranných známek a označení původu může být pouze předmětem licenční smlouvy. To je první problém, co je potřeba vyřešit. A k tomu, co říká tady pan poslanec Tlustý. Mám tady materiál z ministerstva zemědělství k 30. 7. 1993 zapřený poslanci Grulichovi, tedy představiteli zákonodárné moci, kde se počítá s tendrem, to znamená s prodejem kontrolního balíku Plzeňských pivovarů - rozhodující části Plzeňského Prazdroje někomu. Na získání takového investora doporučuje se vyhlášení tendru na přímý prodej akcií Plzeňského Prazdroje a.s. Tady jsou další skryté záměry, které je potřeba v jiné debatě blíž zpřesnit a definovat."
Moderátor Zelenka: "Čas je neúprosný. Čas vymezený naší debatě skutečně se naplnil, a proto poslední otázka pro Vás, pane náměstku Burdo. Ještě jsme se nezmínili o tzv. zlaté akcii, o které také byla řeč na tiskové konferenci, jejímž držitelem je Fond národního majetku. Co tato zlatá akcie garantuje, co je jejím smyslem, a jestli se skutečně nemusíme bát o ochrannou známku."
Ing. Burda: "Čas je krátký. Tak velmi rychle. Samozřejmě byla podepsána smlouva, která říká, co se teď bude dít. Čili to ještě nebyla privatizace, ta jenom říká, jak bude postupovat valná hromada, jak bude postupovat ministerstvo privatizace, jak bude postupovat ministerstvo zemědělství, jak budou postupovat právovárečníci. To ještě nebyla privatizace. Proto ještě nemohly být převedeny známky a jsou skutečně na Prazdroji n.p. Do budoucna, aby byly ochráněny tyto známky, tak v této dohodě je, že na valné hromadě akcionářů Plzeňských pivovarů bude přijata jedna akcie se zvláštními právy, která bude v držení Fondu národního majetku. Ten bude mít na základě této jediné akcie jednoho člena v představenstvu" (kdo ho bude platit?), " aby dával pozor, jestli nejsou tyto známky prodávány do ciziny" (prodat lze majetek, ale nikoliv označení původu potravinářského výrobku - v tomto smyslu i ochranné známky Plzeňského Prazdroje lpí na Plzni a Plzeňském Prazdroji, což v roce 1964 donutilo komunistický aparát vytvořit s.p. Plzeňský Prazdroj n.p. a vést o ochranné známky a označení původu Pilsner Urquell vleklé a finančně nákladné spory - poznámka autora), "nebo znehodnocovány, nebo nejsou obnovovány a udržovány. Ten bude mít tuto povinnost. Čili takto daleko jde ta smlouva, aby všechny tyto obavy byly liché, aby tyto známky byly ošetřeny, a to bohatství, které plzeňské pivo, Plzeňský Prazdroj, Pilsner Urquell má, bylo ochráněno." Moderátor Zelenka: "Takže plzeňské pivovarnictví vidíte Vy osobně optimisticky?"
Ing. Burda: "Jestli budou vlastníci dobře pracovat a dobře hospodařit, budou ziskoví, pak v každém případě ano."
Moderátor Zelenka: "Tímto závěrečným slovem pana náměstka Burdy končíme dnešní Radiofórum. Besedu na téma Plzeňské pivovary. Do jaké míry jsme objasnili věci, nebo neobjasnili, už musíte zhodnotit sami. Nejasností kolem zůstává dost. Já v tuto chvíli děkuji všem účastníkům naší besedy. Vám, vážení posluchači, děkuji za pozornost a těším se při dalším Radiofóru. Na slyšenou."
Blažek: "A já bych se jako muž chtěl omluvit paní Ing. Klofové za útoky mužů proti její osobě."
Poznámka autora: Při přepisu záznamu byly provedeny drobné korektury, které respektovaly autentičnost vyslovených názorů. Korektury se týkaly řečnických nešvarů (v mém případě například slůvka "jo" (a drobných chyb ve slovních spojeních a tvarování slov, k nímž v živém vysílání a napjaté atmosféře docházelo. Pavel Blažek