--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Vrzala Jaroslav
Název: Válka, která se nesměla vyhrát
Zdroj: NN Ročník........: 0004/011 Str.: 032
Vyšlo: 01.01.1994 Datum události: . . Rok: 1994
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------
Při zahájení Pouštního štítu roku 1990 slíbil prezident Bush, že "tohle nebude další válka, kterou byste nesměli vyhrát". Narážel tím na zkušenost z Vietnamu, což byla ta válka, která se nesměla vyhrát. Potom se samozřejmě nesměla vyhrát ani Pouštní bouře, ačkoli generál Schwarzkopf žádal právě jen o 40 hodin navíc. - Takže jak to bylo ve Vietnamu? Byla to válka, jak dodnes čteme i v českém tisku, a nikoli jen komunistickém, kterou USA prohrály? Nebyla. Byla to válka, vedená politiky, ve které se vojáci nikdy nesměli dopustit vítězství, t.j. zničení zdroje agrese, Severního Vietnamu. Asi jako kdyby se Američané roku 1944 prostě zastavili na Rýně a občas nanejvýš Německo trochu bombardovali. 1950 Prezident Truman vysílá do Indočíny k Francouzům skupinu 35 expertů, experti usoudí, že se jedná o francouzskou koloniální válku.
1954 Spojené státy odmítnou leteckou podporu Francii u Dien Bien Phu. Jsou uzavřeny "Ženevské dohody", země je rozdělena na Severní a Jižní část. Patteru dvou Němecek, dvou Koreí. Je vytyčeno demiliratisované pásmo, až do svobodných voleb v celé zemi.
Severní Vietnam ovšem nějaké svobodné volby nedopustí, ty na jihu jsou sice pluralitní, ale západním měřítkům nevyhovují. Kennedy posílá do jižní části země první vojenské experty.
1955 CIA uzavírá smlouvu s horským kmenem Mengů, za 60 000 USD ročně váží guerillovými akcemi akceschopnost Severovietnamské armády. Jakýkoli demokratický vývoj i hospodářský rozvoj na Jihu je ovšem blokován komunistickým terorismem, neschopností místní administrativy a její propojeností na komunisty. Pocitem, že Vietnam prostě Američané nemohou opustit, už kvůli prestiži.
1960 Na jihu je ustavena Národní fronta osvobození. 1963 V Saigonu je svržen premier NgoDinhDiem, a zabit, americká vláda rozhoduje, že do Vietnamu budou vyslány pravidelné jednotky. Zatím tam působilo jen 2 000 poradců, teď přichází prvých 15 000 mužů řadových jednotek. Johnson zastavuje akce CIA mezi Mengy.
1964 Severovietnamská torpedovka napadne americký torpedoborec na otevřeném moři v Tonkinském zálivu. Prezident Johnson nařizuje odvetné nálety na Hanoi a Kongres to později schválí a autorizuje prezidenta k jakýmkoli akcím na udržení stavu míru.
1965 Nad Jižním Vietnamem je poprvé nasazeno americké letectvo a 23 000 Američanů poprvé zapojeno přímo do bojových akcí. Do konce roku vzroste jejich počet na 184 000.
1966 Prvé nasazení B-52 na vojenské cíle Severu v Demilitarizovaném pásmu.
1967 V Jižním Vietnamu navzdory válce proběhnou volby. 1968 "Tet ofensiva" FNO za použití regulerních jednotek ze Severu je odražena, stejně tak jako guerillové boje vyvolané v Saigonu a jiných městech. Prezident Johnson zastavuje bombardování Severu a v říjnu se v Paříži schází zástupci Jižního Vietnamu, Severního Vietnamu, FNO a USA k mírovým rozhovorům. USA mají v Indočíně 525 000 vojáků. 1969 Nixon ohlašuje vietnamizaci války a povolává domů prvé jednotky. FNO vyhlašuje ustavení Prozatimní revoluční vlády. USA stahují 6 000 námořních pěšáků z Thaiska (jejich roli úspěšně přebírají místní), Severní Vietnam se pokusí proniknout do Laosu, ale je odražen. V USA probíhají prvé masové demonstrace proti válce ve Vietnamu, je založeno SDS (Student for Democratic Society) podporované sovětským Komsomolem,... které je organizuje například formou volných letenek do Washingtonu pro účastníky.
1970 Nixon nařizuje obsadit třicetimílové pásmo v Kambodži, k přetětí severovietnamských zásobovacích cest do Jižního Vietnamu (duben). Poslední jednotky jsou z Kambodže staženy v srpnu.
1971 Kongres zakazuje použití pozemních jednotek (ne však letectva) v Laosu a Kambodži. Další Severovietnamský pokus o invazi do Laosu odražen za pomoci letectva Spojených států.
1972 Po postupu Severovietnamské armády včetně tanků do Demilitarizovaného pásma nařizuje Nixon zaminování Severovietnamských přístavů a těžké bombardování Haiphongu, což přivádí Hanoi zpět ke konferenčnímu stolu v Paříži. 1973 Prezident Nixon zastavuje letecké operace proti Severnímu Vietnamu (15. ledna). Dne 27. ledna podpisují zástupci Severního Vietnamu, Jižního Vietnamu, USA a NFO mírová ujednání. Poslední americký voják odchází z Vietnamu 29. března.
1974 Severní a Jižní Vietnam se navzájem obviňují z porušování mírové smlouvy.
1975 Komunistický převrat v Laosu za podpory Severovietnamské armády, ofenzíva ze severu. 2. dubna odmítne Kongres USA prodloužit Jižnímu Vietnamu úvěry (i na nákup munice). 30. dubna evakuje americká Námořní pěchota americké velvyslanectví v Saigonu a 140 000 Vietnamců.
1. května doráží severovietnamské tanky do Saigonu.
Máme ten mír, za který dostal Kissinger Nobelovu cenu (jeho severovietnamský partner ji odmítl). Ne méně než 2 000 000 Vietnamců se vydá za svobodou na člunech, minimálně 20 % jich přitom zahyne.