--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Sedlářová Iva
Název: Jak Honza porušil scénář paní Bubílkové aneb spravedliví a dobrodruzi
Zdroj: NN Ročník........: 0004/012 Str.: 008
Vyšlo: 01.01.1994 Datum události: . . Rok: 1994
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

Seděli jsme v siestě u kávy a poslouchali Frekvenci 1, kde měla jako hosta paní Bubílková pozvaného pana Šrouba z H-21. Jak jinak, téma bylo vrátit či nevrátit majetek emigraci. Anketa mezi posluchači, score ve prospěch těch, co"Já myslím, že nevrátit těm, kteří nebyli nuceni opustit republiku z politických důvodů a šli za lepšími finančními podmínkami". (Jak řekli pánové Dienstbier a Payne). Což z toho se nedá soudit, záleží přece na režii, jakým hlasům dát přednost. Ale i já bych dala více prostoru negativním odpovědím a to z toho důvodu, aby pan Šroub mohl co nejvíce argumentovat protinázorem. Při souhlasném kývání nepřesvědčíš ty, co nesouhlasí.Pan Šroub se však k žádnému vysvětlování nedostal, neboť nastala invaze telefonátů,všechny názoru,že by se vracet nemělo nic a že by pan Šroub měl vysvětlit, co je vlastně zač, jak se dostal za hranice, co dělal v republice před emigrací a jak "vycházel" s komunisty.

Host se změnil ve vyslýchaného, debata v křížový výslech. Nutno říci, že paní Bubílková se ve vyšetřovatele změnila s nebývalou ochotou.Padaly věty,jako: " No, odpovězte, nevykrucujte se, odpovězte holou větou, nenatahujte to. Musím vám říci, vážení posluchači, že pan Šroub uměle natahuje odpovědi,dívá se na hodinky".

Nám káva pomalu nepovšimnuta stydla a adrenalin nám bublal až v nose.Paní Bubílková jaksi nepochopila a nebo pochopit nechtěla, či pochopit nebyla schopna, že pořad je o navrácení majetku emigrantům a ne o profilu pana Šrouba. Honza (Holeček) to nevydržel a točil a točil přeplněnou linku 543534 až konečně dostal spojení.

"Ano, chci to říci do radia!" Řekl starostlivé spojovatelce a již stereo- vedle sebe do telefonu a z radia naproti, slyším jeho hlas:"Pane Šroub-nezpovídejte se! Ať se zpovídají komunisté, kterým prošlo členskou základnou od r.1921 8 milionů lidí, což je kompletní práceschopná populace bývalého Československa, důstojníci, agenti, rezidenti, držitelé propůjčeného bytu a důvěrníci StB". Na rozdíl od většiny ostatních, se do telefonu představil a zavěsil.

Malinkou chvilinku bylo ticho. V radiu tedy. U nás ne.Honza pokračoval již soukromě s nelichotivými přezdívkami na adresu paní moderátorky a já slzela smíchy.

Kupodivu to paní Bubílkové došlo a začala konečně tak, jak měla hned od začátku. "On se vlastně ten majetek dostal do nepravých rukou, že, prominenti režimu měli více příležitosti než ostatní". Jak ráda bych oponovala být na místě pana Šrouba, že jen jedny ruce jsou pravé-ty jejich skutečného vlastníka, ale i tak pan Šroub měl konečně možnost říci to, proč vlastně do studia přišel.

Ještě jednou jsem se, tentokrát já, pokusila o spojení. Bohužel.Chtěla jsem reagovat na dva dotazy, jedny z posledních. Odpovím na ně tedy teď.

Jedna z posluchaček volala, že by bylo správné vrátit majetek politickým emigrantům, nikdy však dobrodruhům, kteří utekli v touze po dobrodružství.

Ráda bych věděla, kde by naše nezávislé soudy hledaly hranice mezi politickou diskriminací a touhou po dobrodružství. Bylo by to jistě zajímavé, jaký jalový a šalamounský zákon v tomto smyslu by přijal náš parlament, vím však jistě, že by i z Milady Horákové, kdyby se jí podařilo před popravou utéci, udělali dobrodružku, kdyby v domě, který by jí patřil byl uhnízděn bývalý tajemník OV KSČ, neboť koupě v dobré víře, že se to nikdy neobrátí ( jiný výklad tohoto termínu je pro mne nepřijatelný)je jak je vidět, svatá.

Ve svobodném světě můžete mít majetek po celé zeměkouli a nikdo se vás neptá, proč se tam nezdržujete 24 hod.denně.Přeji vřele těm,co jsou přesvědčeni, že člověk s touhou po cestování a změně prostředí je delikvent který má být trestán ztrátou majetku, aby náš postkomunistický parlament přijal zákon, že je možné mít jen jedno přístřeší a že se všichni majitelé chat a chalup budou trestat jejich zabavením. Podotýkám, že by mne to u našeho parlamentu ani nepřekvapilo. Nějaký bývalý StBák by je potom mohl privatizovat jako nouzový bytový fond pro vystěhovávané nájemníky z domů soudruhů majitelů realit.

Další zákon by mohl řešit zrušení užívacího práva na byt,pokud neseženete zaměstnání blíže jak 10km od trvalého bydliště.

K poslednímu dotazu, či vlastně námitce posluchačky, míněné zřejmě zcela vážně, že :"Ti lidé přece věděli, že porušují platné zákony a přesto nezákonně se zdržovali v zahraničí", potom snad jenom, že věděli a přesto, což je neodpustitelná drzost. Protože to byla podle hlasu mladá dívenka,abych jí přiblížila situaci:

Kdyby vás slečno, držel ve sklepě úchylák, který by se na vás každý den ukájel,měla byste snahu mu utéci, přesto, že byste věděla, že si přeje abyste zůstala? Kdyby se vám podařilo utéci bosa, myslíte, že by lodičky,které jste ve sklepě zanechala byly vaše-nebo jeho?

Iva SEDLÁŘOVÁ