--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Pilous Jiří F.
Název: Komentář týdne: Destabilizace, nebo falzifikát?
Zdroj: NN Ročník........: 0004/012 Str.: 010
Vyšlo: 01.01.1994 Datum události: . . Rok: 1994
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

Destabilizace, nebo falzifikát? Politická scéna v České republice se zdá být dlouhodobě "poněkud" zčeřena. Nikoliv pouze díky povahovým vlastnostem národů v tomto prostoru žijících. Vzájemná rozháranost či řevnivost, neexistence politické kultury a společenské morálky začínají totiž převládat a stále více i ovlivňovat směr našeho dění. Takže aféra střídá aféru. A aby to nebylo tak jednoduché, aktéři "průšvihů" minulých se v tomto smyslu přičiňují, zřejmě z nedostatečného docenění vlastních ambicí, o vyvolávání reakcí přímo řetězových.

Lze tedy konstatovat: máme "přeaférováno". Přesvědčují o tom nejen "policajti", ministři, koaliční vládní strany s jejich privatizačními a korupčními skandály, ale v posledních dnech i opozice. Nejnověji pak sociální demokracie se svou bezpečnostní komisí v čele s pány Baštou a Tominem. Čehož důkazem budiž hned dvě věci: "údajný" plán citovaného stranického orgánu destabilizovat situaci ve státě a připravit tak půdu k nástupu levicových sil k moci. A vzápětí následná reakce pro "české maléry" už zdomácnělá. O co v ní šlo? Tiskový mluvčí ministerstva vnitra ČR Jan Šubrt nazval celou záležitost přípravou k pokusu na puč. Doktor Bašta vydal prohlášení pro ČTK a v Rudém právu (kde jinde také) vše minulý týden popřel. Prý "uniklý" zápis z jednání zmíněné komise je "falzifikát", sloužící pouze k diskreditaci sociální demokracie. Pan ing. Miloš Zeman coby předseda oné strany se vzápětí připojil a ve čtvrtek 10. března 1994 dokonce prohlásil, že zvažují podání žaloby na všechny novináře, kteří "smyšlený" scénář "záměrně" rozšiřují v masmédiích. (Přičemž Šubrtovo konstatování, které je daleko závažnější, jaksi "taktně" přešel mlčením.) Nezbývá než si povzdechnout: Chudáci žurnalisté a jejich právo získávat informace a publikovat je. Ale budiž. Respektujme pravidla hry, abychom nestanuli před soudem v roli obžalovaných a podívejme se na diskutabilní problém z poněkud jiného úhlu. Třeba formou otázek a odpovědí. Například: Existuje možnost v praxi ověřit pravdomluvnost pánů Zemana, Bašty či Tomina? Jistě. Z každé schůze by se měl pořizovat zápis, který má jednací číslo, je kýmsi pořízen a ověřen, a je k němu přiložena prezenční listina přítomných. A vzhledem k tomu, že bezpečnostní situace ve státě se týká všech, nic nestojí v cestě skutečnosti, aby sociální demokracie, pokud má čisté svědomí, uvedené dokumenty dejme tomu za posledního půl roku předložila na nejbližší tiskové konferenci. Pochopitelně za účasti všech, kdož byli jejich spolutvůrci a k obsahu mají co říci. Otázku lze ovšem položit také jinak: Je zmíněná komise schopna získat údaje takového typu, aby diskutovaný scénář či plán mohl vzniknout a šlo jej reálně uskutečnit? Odpověď zní rovněž: jistě. Jaroslav Bašta jako bývalý druhý nejvyšší představitel polistopadové federální kontrarozvědky (FIS, později FBIS, dnes BIS) a pan Tomin coby donedávna ředitel inspekce ministerstva vnitra ČR zcela určitě přístup k faktografickým zdrojům daného typu v minulosti měli. A vzhledem k nepřehledné situaci a zřejmě i zkorumpovanosti obou bezpečnostních složek můžeme s "úspěchem" předpokládat, že jejich původní vazby zůstaly zachovány, ba ještě se prohloubily. Ostatně, různá prohlášení a veřejná vystoupení zejména pana Bašty to více méně potvrzují. Stejně tak jako "záhadné" úniky informací z citovaných institucí...

Třetí, poslední otázka, je spíše už jen formální. Má sociální demokracie coby opoziční parlamentní strana zájem prokázat neschopnost vládní koalice, tedy ministerstva vnitra, kvalitně zajišťovat bezpečnost státu a občanů? Odpověď i v tomto případě vyzní jednoznačně: Jistě. Protože je to opozice, a ta působí všude na světě stejně. S jednou výjimkou. Jinde totiž vysocí činitelé bezpečnostních resortů po odchodu do civilu nepostupují tak, jak pánové Bašta a a Tomin. A politické strany se rovněž chovají poněkud odlišněji než sociální demokracie v České republice. Přinejmenším se chrání vytvořit situaci, v níž je může kdokoliv nařknout z přípravy protistátního puče. Ale, to je spíš už jiný problém. Patřící třeba právě do oné na začátku zmíněné politické kultury a morálky. Možná se však týká i profesionálního přístupu a zákonů... Pokud by totiž platily normy běžné v demokratických státech, pánové Bašta a Tomin by nevystupovali z dnešních pozic. A ministerstvo vnitra by místo prohlášení o blíže nespecifikovaném pokusu o puč iniciovalo na základě konkrétních faktů zahájení trestního stíhání. Jenomže, my demokracii dosud nemáme. Či jinak řečeno, zdá se, že dlouho ještě mít nebudeme.....

Jiří F. PILOUS