--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Victorin Pavel
Název: Jak premiér Klaus vinšoval v Londýně k MDŽ
Zdroj: NN Ročník........: 0004/012 Str.: 012
Vyšlo: 01.01.1994 Datum události: 10.03.1994 Rok: 1994
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

ANEB O MARNOSTI CHTÍT BÝT DOMA CTĚN SKRZE SLÁVU JINÝCH CO SE V MLÁDÍ NAUČÍŠ...

Není známo, zda ambiciozní socialistický ekonomický výzkumník (prognostik) doc. ing. Václav Klaus, CSc., nyní proslulý premiér české vlády, slavil slavný Mezinárodní den žen ve staré partě kolegů socialistických ekonomů-výzkumníků (prognostiků) naposledy dne 8. 3. 1989 na půdě Komárkova prognostického komunistického ekonomického ústavu, kde před sametovým listopadem pracovně působil a odborně vyrostl do ekonomického a státnického obra, jak se později představil světu. Oslavy MDŽ zde ale jistě každoročně probíhaly hezky a srdečně jako všude v husákovské ČSSR. V Komárkově ústavu se totiž konaly pod politickým dohledem samotného soudruha ing. Vladimíra Dlouhého, CSc., který zde byl předsedou závodní organizace KSČ a který je dnes veřejností nejoblíbenější ministr Klausovy nejsprávněji pravicové vlády. Na bývalém premiérově pracovišti oslavy MDŽ musely mít mimořádnou společensko-intelektuální úroveň, na kterou, jak možno pochopit, lze těžko zapomenout. Není potom divu, pokud si někdejší ekonom - výzkumník docent Klaus přirozeně osvojil tento slavný den spojovat s předáváním pugétů svým kolegyním, jak bylo ostatně zvykem na všech pracovištích "od úspěchu k úspěchu" se rozvíjející husákovské ČSSR.

Pamětníci si zajisté rovněž s dojetím vzpomenou. Docent Klaus, jako předseda české vlády, který dokonale ví, co se patří a sluší, si oslavy, kdysi v tuzemsku slavných MDŽ, letos připomenul způsobem odpovídajícím jeho státnickému významu. Právě dne 8. 3. 1994 v Londýně, jak bylo v naší TV ve zprávách uvedeno, a o den později předvedeno fotografiemi v denním tisku, předal, jedné, svým způsobem své profesní "kolegyni", opravdu přenádherný pugét!

"MY", JAKO JEHO VELIČENSTVO PREMIÉR ČESKÝ ? Premiér Klaus při svém pobytu v Londýně nepodepsal žádnou smlouvu nebo dohodu, jak sám uvedl, pouze uskutečnil sérii setkání s britskými politickými celebritami, které vyvrcholily dne 8. 3. jeho setkáním s bývalou premiérkou Thatcherovou. Pan premiér rovněž uvedl, že hodnotí bývalou britskou premiérku jako "člověka se silnými a pevnými názory". Takové uznání zejména od postbolševického, tedy patrně vzorně zásadového premiéra, jmenovanou jistě mimořádně potěšilo a je jistě ráda, že český premiér o ní před celým světem tak hezky smýšlí.

Jinak premiér ke své návštěvě v Londýně prohlásil, že je "OSVĚŽUJÍCÍ A VELMI MILÉ BÝT V ANGLII, KDE JE VĚTŠINA NÁZORŮ VYSLOVOVÁNA ZPŮSOBEM A TÓNEM, KTERÝ JE NÁM VELMI BLÍZKÝ". Pan premiér si, jak vidno, osobitě roztomile státnicky se sebou netyká, nýbrž tzv. "MYKÁ", viz ono ... "JE NÁM" o jeho osobních pocitech, místo tak nějak pro státníka trošičku málo férového "JE MI", není-liž pravda ?

Každý, myslím, dokáže docela dobře pochopit, že pobyt v Anglii mohl premiérovi přinést "osvěžení" již proto, že rozhovory tzv. "o ničem", při kterých se nic nepodepisuje, nemohou být konfliktní a tedy únavné tím méně, když jsou vedeny britskými politickými celebritami se společenskou anglickou rezervovaností. Souhlasme tedy, že s premiérem bylo v Albionu hovořeno "způsobem a tónem, který je nám velmi blízký", tj. způsob a tón blízký docentu Václavu Klausovi, jak o sobě v souladu s gramatickými pravidly zmíněného "mykání" správně státnicky uvedl (citace slov páně premiéra, viz český denní tisk z 9. 3. 1994).

Bylo by velmi potěšitelné, kdyby obdobně, naproti tomu pro změnu, vážený státník oplátkou laskavě pochopil, že pokud "způsob a tón", který je vůči němu někdy veden doma, nepociťuje jako "osvěžující", že je tomu proto, nikoliv, že by jeho spoluobčané byli méně kultivovaní a uznalí než britové, nýbrž proto, že v České republice není na pouhé zdvořilostní společenské návštěvě kvůli vedení hovorů "o ničem", nýbrž kvůli plnění svých předvolebních slibů vůči voličům.

Nic ve zlém, avšak těžko nalézt, čím verbálně "osvěžit" pana docenta Klause doma jako premiéra státu, kde občané v průměru umírají o sedm let dříve než obyvatelstvo vyspělých států Evropy a jím řízená vláda přitom ještě prodlužuje jejich věk k odchodu do důchodu, kde hospodářský růst se pohyboval okolo ubohého 1 % ročně, zatímco i v pouhém Polsku tento ukazatel vloni vykázal okolo 5 %, a přitom je u nás i oproti předlistopadovému režimu kvůli exportu nebývale plundrováno přírodní a nerostné bohatství a naše vyspělé obyvatelstvo je podbízeno investorům jako mimořádně laciná domorodá pracovní síla. Kde je kupní síla obyvatel menší, než tomu bylo za Husáka a Jakeše, kdy to slušně řečeno již stálo za ... "nic", kde stát vybírá nadměrné daně a banky lichvářské úroky, takže se žije z podstaty a bez perspektivy, protože není za co investovat do nových technologií, které jsou k dosažení konkurenceschopnosti se světem nezbytné. Kde opět vládnou komunisté, atd., atd. ...

Účinné osvěžení lze někdy dosáhnout např. pouhým mokrým hadrem přes hlavu a vyjde to podstatně laciněji než létat kvůli předání pugétu do Londýna.

KLAUS ZÁSADOVÝ JAKO REAGAN ?

Pokud je pan premiér někým pokládán za "thatcheristu", jak bylo v souvislosti s jeho pobytem v Londýně rovněž publikováno, skutečně mi uniká, proč. Není mi totiž nic známo o tom, že by se Margaret Thatcherová ve funkci premiérky, kdy obklopila přáteli z řad členů komunistické strany své vlasti, tedy KS Velké Británie a prohlásila je za "nepostradatelné odborníky" a jmenovala do vrcholných státních hospodářskopolitických funkcí.

Nevím nic o tom, kdy zasloužilým příslušníkům KS Británie, pokud si dostatečně nakradli, "železná lady" přednostně nadělovala privatizovaný státní majetek na úkor poctivých spoluobčanů. Rovněž tato dáma nezdevalvovala měnu své vlasti, tedy libru, o 100 %, a tím reálné příjmy, a aniž by kupní sílu svých spoluobčanů dokázala alespoň vrátit tam, kde před jejím zásahem do ekonomiky byla, návazně neprohlásila, že je s hospodářskou reformou principiálně hotova a že celý svět její reformu obdivuje a kdo tomu doma nechce rozumět, je např. fundamentalista, kverulant a vůbec "lumpenproletář", jak výstižně za premiéra doplnil v Rudém právu jeho populární přední stranický spolupracovník MUDr. Míra M. s vysokým IQ.

To všechno Lady Thatcher neudělala, zatímco náš pan premiér, jak známo, ve své vlasti ano. Proto nevím, v čem kdo spatřuje u docenta Klause jeho údajný "thatcherismus".

Snad tedy ne proto, že k výsměchu daňových poplatníků a bezpečnosti našeho státu dále drží za peníze občanů ve funkci takového ministra obrany, který musel veřejně slíbit, že již nebude dále pokračovat v tajném rozesílání svých abnormálních plánů na zahájení III. světové války představitelům světových velmocí a jiným zahraničním veličinám, a kterého žádní psychicky zdraví a seriozní vojáci již přirozeně nemohou nikdy brát vážně ani náhodou?

Myslím, že ve vládě řízené Lady Thatcher, narozdíl od naší, řízené Klausem, by si za podobný abnormální akt ministr obrany Británie již v úřadě nestačil ani sbalit, jak by z něj nazal, natož aby dál měl kompetence "budovat" za peníze poplatníků armádu.

V případě bezpečnosti státu nás pan premiér neprokázal zastávání "silných a pevných zásad", které přiznává Lady Thatcherová, nýbrž přímo ukázkově demonstroval nechvalně známou sametovou bezzásadovost, která ekonomiku a morálku naší společnosti vede od desíti k pěti.

Železná lady", jak známo, rovněž nikdy v nejmenším neprojevovala ani náznak sametové bezzásadovosti k apologetům učení Marxe a Lenina. Ke komunistům ale náš údajný "thatcherista" ve funkci premiéra České republiky projevuje nejen sympatie, nýbrž poskytuje jim plnou důvěru k řízení nejdůležitějších státních rezortů a ti, jak známo, zase projevují svou plnou důvěru bolševickému managementu k vlastnění a řízení bývalých státních podniků.

O lady Margaret Thatcherové je veřejně známo, že ze zahraničních představitelů jejímu naturelu byl, a je nejbližším bývalý prezident USA Ronald Reagan, který, jak známo, byl ke komunistům rovněž naprosto zásadový a nikoliv sametový jako Klaus. Reagan dokonce prosadil ve své zemi zvyšování výdajů na zbrojení, aby "uzbrojil" "říši Zla" (bývalý SSSR), spolu s celým vazalským táborem států "socialistické světové soustavy". Touto svou nekompromisností ke komunistům prezident Reagan docílil jejich odchod ze světové scény.

Politika jako Reagan pak lze označovat jako "thatcheristu", nikoliv ale socialistického ekonoma z Komárkova "vědeckého" pracoviště, blahé paměti, který po pádu komunismu na postu premiéra v rozporu se svými předvolebními sliby nadřadil občanům v politické i hospodářské sféře komunisty, ať již s odloženými členskými průkazy, anebo s ponechávanými "pro všechny případy", jak je podle zásad bolševické "pružnosti myšlení" známou "předností" vyvolených příslušníků zločinecké státostrany.

NEOKOMUNISMUS TAKÉ NENÍ PROGRAM

Jistě, že "antikomunismus není program", jak český premiér svou sametovou politickou linii vždy rádoby racionálně a pragmaticky zdůvodňoval. Ovšem, místo antikomunismu, neokomunismus, který v symbioze s ústavním představitelem státu u nás bohužel zavedl, patrně rovněž těžko lze po čtyřiceti letech rudé nadvlády považovat pro normální občany ČR za to pravé "ořechové". Nepochybně také "neokomunismus není program", a přesto vláda v čele s premiérem Klausem občany našeho státu čím dále zřetelněji do područí neokomunistů degraduje a tvrdí, že tím úspěšně transformuje komunistické hospodářství na tržní systém. Přitom pouze transformuje nefungující ústavní politickou nadvládu komunistů na funkčnější komunistickou nadvládu hospodářskou. Pakliže toto má být Klausův "thacherismus", pak jedině možná ve stylu Švejka, anebo lstivého Džugašvilliho. Takového premiéra a takový stát voliči ale po listopadu nechtěli.

"MARGIE" KAVALÍROVI Z PRAHY KŘIVDÍ? O bývalé premiérce Británie je dále veřejně známo, že kromě své nekompromisní zásadovosti je mimořádně lidsky milá, přístupná a komunikativní. Náš premiér, naproti tomu, je kromě nedostatečného dodržování svých předvolebních slibů pověstný svou nepřístupností a nekomunikativností, je známo, že se schopností se snoubí vlídnost a s neschopností pochopitelně nadutost, afektovanost, samolibost, atd. ...

Pokud britská lady před svým sídlem v Londýně přijme atraktivní pugét od premiéra postbolševického státu, jinak k ní šaramantního šedivého elegána se vkusnou kravatou, kterou náš vážený pan premiér nepochybně měl, rozhodně to více svědčí o tom, že jde o vlídnou pravou dámu, než o tom, že by náš ekonomický bolševický učenec a sametový ekonomický praktik byl jejím politickým favoritem, jak by nás, s osobitou, sobě vlastní mírou skromnosti, vážený pan docent rád přesvědčil.

Pokud je náš premiér osobně upřímně přesvědčen o výjimečné míře sympatií bývalé britské premiérky k němu samému, je otázkou, nakolik jde o jeho pouhé "přání, které je otcem myšlenky", a nakolik jde o realitu. Jistě by ve vlastním zájmu neměl náš první politik premiérčinu zdvořilost přeceňovat. Pokud touží za svou politiku získat někde opravdu spontánní sympatie, mohl by zkusit zaletět si příště pro "osvěžení" na Kubu, kde rovněž zuby nehty drží komunisty u moci, i když za použití přímočarejší taktiky, než je český samet.

Co se týká uznání od bývalé první političky Británie, mohl by si pan premiér zkusit uvědomit, že "Ronaldem Reaganem" žádný Komárkův bolševický docent nikdy nebyl a ani postbolševický politik Václav Klaus pro Margaret Thatcherovou těžko kdy může být.

Jinou věcí ovšem je, nakolik je větší přízeň "železné Margaret" k jinému státníkovi, než k našemu snaživému kavalírovi, spravedlivá.

MARGIE BY MĚL NĚKDO KVŮLI NAŠEMU PANU PREMIÉROVI VYSVĚTLIT, ŽE GALANTNÍ PRAŽSKÝ DOCENT VÁCLAV KLAUS A NE KOVBOJ RONALD REAGAN SI NA NI JAKO NA KOLEGYNI VZPOMNĚL VE SLAVNÝ DEN TRADIČNÍHO SOCIALISTICKÉHO SVÁTKU A PŘINESL JÍ V LONDÝNĚ K MDŽ 8. 3. 1994 PŘENÁDHERNOU PUGÉT !

V Praze, 10. 3. 1994

Ing. Pavel VICTORIN, Praha 4