--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Sedlářová Iva
Název: Hlavolamy a tajenky Pavla Blažka
Zdroj: NN Ročník........: 0004/012 Str.: 014
Vyšlo: 01.01.1994 Datum události: . . Rok: 1994
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

Nedělám to ráda. Dělám to dokonce velice nerada, ale musím.Dle mého názoru je mnohem přijatelnější diskuze nad příspěvkem redaktora před jeho zařazením do čísla než reakce( stanovisko)po jeho zveřejnění. Stalo se však a já s údivem četla seriál P.Blažka "Hlavolamy a tajenky Brna", resp.jeho první díl v č.9/94.

NN jsou necenzurovanými novinami v pravém slova smyslu,v redakci se forma přímé demokracie uplatňuje v principu. Petr Cibulka jako vydavatel je toho názoru, že autor nejen ručí

za věrohodnost obsahu a možnost dokladování před případným soudním řízením,ale musí být připraven čelit i kritice jak v argumentaci s konfrontací jiného názoru, tak i zpracování článku,tj.jeho srozumitelnosti a čtivosti.Jako to platí pro naše čtenáře, se kterými diskutujeme v "Ohlasech a polemikách",nebo přímým písemným stykem, tak to musí platit i pro členy redakční rady. A o to tu právě jde.

MAMINKO,ONI MI VZALI MÍČEK

Nemohu a ani nechci napadat tématiku článku, neboť nejsem dostatečně orientována v problematice,jako typický pražský pecivál.Vím, že na stránkách NN bylo již několikrát reagováno, př. P.Grünthálovou,p.Kroupou.Udivuje mne, že na toto závažné téma dostatečně nereagují naši brněnští redaktoři,Ing.Eva Vidlářová, Josef Slezáček a další a proč pražák P.Blažek , no ale budiž. Právě proto, že jsem stejné krevní skupiny jako Petr Cibulka, jsem s ním totožná v názorech, že běda zemi, kde občanskou základnu tvoří nedospělé ufňukané děti, které čekají, že jejich problémy za ně někdo vyřeší.To je totiž ta nejlepší cesta, jak objevit další mecenáše, kteří budou nejen radit a pomáhat, ale i vést a nařizovat. A máme tu zase třídu rozumnějších, lepších, předurčených, kteří mění barvy dle módy, leč jsou vždy v popředí.

Nemám tím samozřejmě na mysli novináře P.Blažka,ale celé story je přímo klasické. Po zveřejnění první části článku došel do pražské redakce dopis z redakce brněnské s výzvou, abychom to zarazili.Jsem toho názoru, že problematika je tak závažná, že již dávno měla být předmětem důkladné analýzy, průběžného sledování a informování veřejnosti-očekávala bych takový postup od autora, který je v epicentru dění a účastní se všech aktivit v tomto směru. To se však nestalo a tak se očekává,(alespoň dle dopisu), že někdo z nás v Praze,zarazí další pokračování článků P.Blažka.

BIBLICKÁ ANALOGIE

O SOUROZENCÍCH KAINOVI A ÁBELOVI ?

K něčemu podobnému bych se však vyprovokovat nedala.Cítím-li potřebu reagovat sama, potom z toho důvodu, že v kontextu Blažkova pojetí se mi nelíbí jeho útoky na Český deník a zvláště na osobu Josefa Kudláčka. Nepůsobí na mne jako dílčí nesouhlas s články red.Pečínky z období října 1992,které vyústily v soudní dohru, ale jako cílený odstřel ČD a jeho vydavatele. Nelze si odmyslet při čtení statí z č. 9/94 NN "Hlavolamy a tajenky Brna"-"Primátor Horák versus redaktor Pečínka a vydavatel Kudláček " a zvláště "Dílčí poznámky" a "Co o Brně Český deník nakousne, Rudé právo dojede", na postavení J.Kudláčka jako iniciátora sjednocování pravicových sil, k němuž dal popud svým obsáhlým elaborátem, který na stránkách ČD začal svým známým "Pravice na rozcestí?" Nelze totiž opomenout, že sám se stal terčem útoku své vlastní redakce, alespoň jeho převážné části a to části s vlivným hlasem, neboť kampaň byla vedena tehdejším šéfredaktorem ČD Pavlem Šafrem, v těsném závěsu s Martinem Šmarcem. Není tajemstvím, že šlo o křídlo stranící politice ODS a všimněme si data článků red.Pečínky na problematiku Brna, které P.Blažek uvádí. Všimněme si dále, že v článku P.Blažka je jen nepatrná zmínka o situaci v ČD v druhém pololetí 1993 a změn v redakčním složení, což má širší souvislosti.Naopak, P.Blažek popisuje zapojení ČD jako sdělovacího prostředku "podivné resonance nepravd s novináři evidovanými spolupracovníky StB a Rudým právem" a dle mého podivně aktualizuje situaci v ČD za minulého šéfredaktora přes osobu red.J.P.Kříže.Připouštím, že jsem ledacos slyšela o panu redaktorovi Křížovi z jeho brněnského působení v minulosti, lecos jsem vyslechla od jeho bývalých kolegů z Čs.rozhlasu a nad jeho některými články vrtím hlavou. Pokud je pravdou to co mi bylo sděleno, zkrátka, čím kdo zachází tím také schází, nehodlám však paušalizovat a postavit na pranýř v NN Český deník a pana Kudláčka a to proto, že by to bylo vrcholně zcestné a NN by zde hrály roli v které by je rádi viděli pánové z ODS, RSČ-SPR,ale i naši marxisté. Přínos ČD jako jediného pravicového deníku (neboť Denní Telegraf odmítám mezi pravicový kvalitní deník počítat) je tak v současné době nepostradatelný, že P.Blažek více Brnu uškodil, než přispěl, byť hájí stranu pravdy. Brno je součástí tohoto "demokratického"státu,kde o akcie odstátněných podniků pečuje tajemník soudruha Husáka, galerka se stará o děti zesnulých policistů,nomenklatura KSČ boduje v pravicových stranách v anketě o nejoblíbenější politiky a president ochraňuje spolupracovníky tajné bezpečnosti totalitního režimu.

Osobnost p.Kudláčka, neboť o osobnost bezesporu jde, přerůstá rámec vydavatele periodika jak vidno z toho, že jeho přesný a výstižný rozbor situace dal podnět k dalšímu pokusu o integraci pravice. Té skutečné tedy.

Pan Josef Kudláček však, jako demokrat citem, nikoliv slovy, se přes to, že je autorem myšlenky, necpe do popředí a neusiluje o post v politickém výsluní a nebude vinou p.Kudláčka, jest-li myšlenka nové strany buď umře na úbytě, nebo nám vytvoří další oligarchické seskupení.

To ukáže čas a na všechny odsuzující či oslavné články teď rozhodně není pravá chvíle.

Ač dost pravděpodobně bych teď udivila řadu lidí,přinejmenším oba jmenované, již dlouho zastávám teorii, že p.J.Kudláček a P.Cibulka mají společného více, než se zdá. Z jinéhu uhlu a jinými prostředky vidí oba shodně řešení současné situace a dokonce jejich přístup k vlastním novinách je podobný. Jak ČD,tak i NN několikrát změnily téměř kompletní sestavu redakce.Nejsem vševěd ani si neosobuji právo na objektivní pravdu,mohu jen vycházet ze svých úsudků. Mám dojem, že oba se snaží minimálně vtiskovat svůj duch vlastním novinám, jakousi autoritativní sledovanost,zda obsah novin je v souladu s názory jejich majitele.Nechávají prakticky redaktorům volnou ruku a považují názorové nuance jako klad a nikoliv zápor, neboť i čtenář má individuální chápání a má na to právo.

Nedavno jsem se setkala s výrokem jednoho emigranta, který mně připadal jako nejvýstižnější vyhmátnutí rozdílu našeho chápání po těch letech komunistického nalévání a isolace oproti svobodnému světu. Řekl, že v USA se mu nedařilo do té doby, pokud myslel jako Čech. Jakmile začal uvažovat jako občan této planety, začalo se mu dařit.

Takto si lze vysvětlit "tlakové vlny" v redakcích NN a ČD.Svoboda projevu může být někdy vysvětlena jako neomezená pravomoc a může vyústit v řízenou rebelii proti vydavateli, když ten si dovolí říci něco jiného, než jeho zaměstnanci. Čtu ČD pravidelně a nemám dojem, že by nebyl dán hlas různým názorům na stejné téma. Myslím, že by bylo účelnějším od P.Blažka reagovat fundovaně na články J.P.Kříže na stránkách ČD,kde by přinejmenším dostal příležitost v dopisové agendě,případně i v NN ale v polemice,nikoliv ostrým odsouzením celého ČD a jeho vydavatele.

Narozdíl od kolegy Blažka jsem nikdy neusilovala být redaktorkou Českého deníku a nikdy o to usilovat nebudu.Pokud vím, P.Blažek byl odmítnut koncem roku 1993 a já mu nechci křivdit abych si myslela, že tato skutečnost je i v pozadí jeho striktního odpálení ČD v NN v březnu 1994.Nemohu však se zbavit vtíravé myšlenky, proč usiloval stát se členem novin, "rezonujících v nepravdách s novináři evidovanými jako spolupracovníci StB a Rudým právem".

MYŠLENKA,MATKA MOUDROSTI.

Byla jsem u zrodu realizace jiné myšlenky p.J.Kudláčka, u založení Asociace svobodných médií.Vzhledem k neskrývané okupaci většiny sdělovacích prostředků silami u kterých se dá pochybovat o objektivním informování veřejnosti, byla to myšlenka vynikající.Můj podpis byl jedním z patnácti zakládajících členů. Při prvním setkání nejdéle řešenou problematikou byl vhodný název a zda je vhodná účast jednoho novináře, který sice je pravicových názorů, leč momentálně píše pro bulvární list. Toto se stalo i předmětem diskuze na první tiskové konferenci a mně zarazilo stanovisko, že nešlo o jeho členství v Asociaci, ale o mylný výklad, že chce o založení psát do tiskoviny,kde je zaměstnán.S velice negativními pocity jsem se po této tiskové konferenci ptala p.Kudláčka na jeho názor a bylo mně řečeno, že Asociace je mrtvě narozeným dítětem. Více jsem na setkáních nebyla, nechtěla jsem porušit dobu 100 dnů hájení a tak jsem nic nenapsala.Nejsem si vědoma, že bych se setkala později s nějakou proklamovanou činností,vím ale, že mne v setkáních vystřídal právě P.Blažek.A tak je více informován než já a mohl by nás seznámit co Asociace podniká přikladně proti souzvuku ČD"s evidovanými spolupracovníky StB a RP".

PRVNÍ PITVU NAMALOVAL LEONARDO DA VINCI Nadpis je sice nesmyslný, já vím,ale chtěla jsem jen dát najevo že také něco vím, jak P.Blažek, protože jiný důvod nevidím v jeho návaznostech brněnských caus na Johna Lockea,jeho útrap Léta Páně 1682, anglické revoluce 1688, či Paula Eluarda. V blýskání se znalostmi, které pro mne z neznámých důvodů mají u P.Blažka souvislost,marně hledám podobnost Cromwela a primátora Horáka .Toto a stavba vět, které naprosto nechápu,cituji z článku: " Na tzv.brněnských skandálech a kauzách je možné si navíc uvědomit, a možná i pochopit, že moderní konzervatismus není založen na bezbřehosti účelových chtění, a že sféra ducha a vůle z ontologického hlediska nepodléhá jednorázovým volebním konkurzům, které nejsou ani hodnotovým měřítkem kvality politického programu".,mně bohužel o problematice brněnské situace mnoho nepoučily.Asi jsem nechápavá a nestačím mohutnosti ducha autora článku a nezbývá mi než doufat, že čtenáři se orientují lépe a tento styl psaní jim vyhovuje. Pokud ne, doufám, že po mé reakci lecos pochopí a zachovají nám svou přízeň.

Iva SEDLÁŘOVÁ