--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Holeček Jan
Název: Hrozba komunistického převratu
Zdroj: NN Ročník........: 0004/012 Str.: 024
Vyšlo: 01.01.1994 Datum události: . . Rok: 1994
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

V čísle 3/93 jsem se zabýval problematikou čerstvě objevených dokumentů, o připravované akci Finska z roku 1940, které byly koncem října 1993 objeveny v knihovně MID, ruského ministerstva zahraničí. Již tehdy jsem při se této příležitosti zmiňoval o osobě finského prezidenta Paasikivio (1946-56), z jehož obsáhlého deníku jsem se rozhodl ocitovat několik statí, týkajících se především Paasikiviho obav z komunistického převratu ve Finsku a statí, týkajících se neustálé hrozby ať již z přímého vpádu ruských vojsk, nebo podvratné činnosti proti demokracii, řízené Moskvou.

Ano, chtěl bych zde tedy jakoby volnou formou předložit několik postřehů o finské politice, očima tehdejšího tamního prezidenta, protože je velmi zajímavé sledovat naprosto stejné, až učebnicové otřepané komunistické praktiky, pod "laskavým dohledem" všemocného báťušky Stalina, a to zvláště v době, kdy jeho krvaví posluhovači srazili naši demokracii na kolena!

Nuže, začtěme se tedy do následujících stránek Paasikiviho deníku, do stránek, které nám mohou v lecčemž napovědět, nebo popřípadě doplnit naše stanoviska ke komunitickým zločinům, ke kterým se naše vládnoucí garnitura staví zády a přehlíží je jako lány zrajícího obilí...

Naposledy bych rád ještě zdůraznil, že termín "hrozba komunistického převratu" má také svoje místo v abecedním seznamu hesel Paasikiviho deníku. Budu se tedy snažit podle jednotlivých odkazů dané statě takto předkládat......

7. 5. 1949

"Komunisté si vnukli myšlenku, že s nimi Fagerholm (min. předseda) jednal během ustanovování vlády jen za účelem, aby je mohl zradit. Je to bezesporu hlavní důvod, proč Fagelhormovi tolik nedůvěřují. Měli bychom však dostat společný náhled na základní otázky. Mohla všeobecná psychologie obyvatelstva natlačit komunisty do popředí, když je sociální demokracie předtím vytlačila?

Část komunistů tedy začala uvažovat víc a víc o revoluci a podřídili veškeré své myšlenky této jejich klasické touze... Já si o tom myslím, že jsme schopni udržet komunisty při disciplině, a to proto, že právě takovou podporu obyvatelstva nemají.

Skutečně nemají žádné větší převahy, kromě případu, že by se jim dostalo ruské ozbrojené podpory. Jestliže v Evropě vypukne válka, čemuž nevěřím, pro SSSR by bylo daleko výhodnější, abychom zůstali svobodní, protože jenom tak jim můžeme přinést prospěch, že by zde tak mohli udržet několik tuctů svých divizí. Jednou dokonce Wirtanen (prof. helsinské univ.) řekl, že si komunisté myslí, že špička soc. demokracie úzce spolupracuje s USA a dostává veškeré instrukce odtud.

Já tvrdím, že to není pravda..."

22. 8. 1949

"Wuori (brit. velv.) prohlásil, že SSSR nám evidentně dává naši nezávislost jako dárek ...

SSSR nechce nyní začínat politiku násilí proti Finsku ... Ano, toto je rovněž domněnka Anglie. Cha, cha, vypadá to, jako že Rusové nechávali naše komunisty napospas vlastnímu osudu ..."

26. 8. 1949

"Sihvo (zást. bran. moci) se ptal, jestli tady pro mne může zajistit nějakou ochranu. Když jsem se ho zeptal, proč, řekl, že Gabrielsson uvedl cosi o tom, že komunisté něco chystají. Říkal, že je podezření, že během víkendu (zítra je sobota) komunisté připravují nějakou výtržnost.

Nebyl mi však schopen blíže říct, co je na tom pravdy ..."

5. 9. 1949

"Během své návštěvy v Kultarantě mi Simonen ukazoval zprávu, že komunistický záměr stávkovat má postupně vyhrotit celou situaci až ve státní převrat ..."

Což se ještě roku 1949 týče, chtěl bych zvláště poukázat na statě, které hovoří o tehdejší politické situaci v Československu. Jedná se hlavně o zápis ze začátku června 1949, kdy se prezident Paasikivi sešel ve svém letním sídle v Kultarantě s dopisovatelem NEW YORK TIMES - Shulzbergrem ... "Shulzberger prohlásil během rozhovoru, že Beneš a J. Masaryk dosáhli toho, že mělo Československo poměrně dobré vztahy s Ruskem. Československo však vždy patřilo k západním demokraciím, a tak se nakonec stalo, co se stalo..

Já jsem u příležitosti prohlásil, že jsem přesvědčen o tom, že rozdíl mezi Československem a Finskem je dosti značný. 1) Čechoslováci jsou Slované a nikdy nevystřelili, a to ani tehdy, když je napadl Hitler.

2) Měli velmi složitou pozici. V této době nevěděli, jak uspořádat svůj vztah k Sudetům, které sice na počátku nebyly nacistické, ale nicméně nacistické Německo podporovaly. Po válce továrny sud. Němců postupně propadly státu, a to je jen jeden z případů, jak probíhala jejich socializace, a jak nabývala na síle.

My jsme však na tom úplně jinak. My víme, jak říct ne. My víme, jak se postavit na odpor! Sociální demokracie tady není to samé, co v Československu! My nemáme žádné otázky kolem hranic. Nemáme žádné národnostní otázky, jako mají oni, třeba otázku sud. Němců. My nemáme Rusáky. My patříme k Západu a nehodláme si od nikoho vzít naši demokracii. My nemáme ve vládě komunisty, a i kdyby ano, tak jenom formálně a bez většího slova. Kromě toho v naší vládě nemůže premiér nikdy vystupovat samostatně, ale vždy jen s celou vládou !!!

Dostáváme se tedy do roku 1950. Následující zápis je z 9. 1. 1950 a týká se hlavně rekapitulace uplynulého roku, kde Paasikivi hovoří o svých obavách z podvratných akcí vedených ze strany Ruska proti Finsku ...

9. 1. 1950

"Během celého roku jsem se obával, že Rusové začnou se svými podvratnými akcemi. Ano, opravdu jim není možné důvěřovat, protože oni snad v sobě žádnou morálku ani nemají! I přes veškerou zášť jsem však nemohl změnit svoji politiku. Musí se přece pokračovat dál a případný risk se nemůže brát příliš na lehkou váhu. Domnívám se, že jiná politika by mohla celé zemi přinést jen destrukci a smrt našich lidí...

Jiná možnost je, že se Rusové snaží okupovat naši zemi zevnitř, a to v podobě páté kolony ...

Během času "ruské éry" jsme se však bránili velmi dobře, a to jak samotným Rusům, tak celému slavnému "rusofilismu" ...

11. 2. 1950

Politické pozadí - ambasador Sohlman Rusové nedůvěřují Švédsku. Rostoucí kooperace mezi Finskem a Švédskem:

"Rusové pochybují o tom, že by Finové toužili po opatřeních, která by se mohla nést v duchu přátelského kontraktu mezi námi a Ruskem.

Rusové rovněž pochybují o tom, že by se Finsko chtělo hájit proti "útokům" ze Západu. Zdá se, že to je jeden z hlavních aspektů, proč se situace začala opět přiostřovat a názory na použití vojenských sil opět podporovat.

Ruská nechuť k švédsko-finskému konraktu přišla v článku v IZVĚSTIJÍCH z 16. 1. 1950, kde bylo Finsko varováno, aby nepobíralo žádné rozumy od Švédska, protože jednání předešlé o uzavření kontraktu z roku 1948 se údajně zhroutila ..." pokračování příště

z originálu "PAASIKIVEN ümlaut PÄIVÄKIRJAT" zpracoval: J. HOLEČEK