--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Kolář Vladimír
Název: Demokratická unie zaregistrovaná jako nová politická strana
Zdroj: NN Ročník........: 0004/012 Str.: 032
Vyšlo: 01.01.1994 Datum události: 14.03.1994 Rok: 1994
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

Přes obtíže vzniklé při registraci, byla DEU, jako nová politická strana založena. Podle slov představitelky jejího přípravného výboru, Ing. Aleny Hromádkové, samo zaregistrování, znamená úspěch. Úspěch posílený účastí zájemců o DEU, kteří se v hojném počtu sešli 1O. března 1994 v Majakovského sále Národního domu na Vinohradech, úspěch ve srovnání se situací v jiných postkomunistických zemích, například v Polsku či Maďarsku, kde by snaha o založení nové politické strany byla odsouzena k nezdaru. Na obtíže při registraci DEU jsem se zeptal pana JUDr. Milana Hulíka, dalšího z členů přípravného výboru DEU. Mimo nedostatky v uvedení bydliště těch, kdož se podepsali pod petici za vzik DEU, šlo zejména o rozdílné názory příslušného orgánu Ministerstva vnitra na organizační strukturu DEU, která patrně připadala úředníkům MV neobvyklá a snad prý nedemokratická. Po podání vysvětlení ze strany zakladetelů DEU, k registraci nakonec došlo. Jaké že to byly neobvyklosti v organizační struktuře DEU, napověděl projev Ing. Majzlíka, který je duchovním otcem organizační struktury. Ve svém projevu hovořil o manažerských týmech, v jejichž čele má stát volený manažer s právem výběru svých spolupracovníků. To se týče nejen odborných útvarů DEU, ale i jejích politických orgánů, které doplní o místopředsedy zvolený předseda. Ale libovůle při výběru spolupracovníků v politických orgánech má být omezena ustanovením o nutnosti schválení takto vybraných spolupracovníků těmi, kdož zvolili předsedu.

Chtěným cílem takovéto organizační zvláštnosti je zajištění odbornosti s určením odpovědnosti voleného funkcionáře za výsledky práce jím vedeného orgánu.

Ještě před zahájením jednání jsem se zeptal čestného hosta, pan doktora Anděla, předsedy organizace politických vězňů v zahraničí, na jeho názor na vznik DEU. On vidí v DEU poslední možnost, i když i jemu se zdá počet politických stran, v České republice působících, za neúnosný. Je však zásadně proti spojování již existujících subjektů, jejichž představitelé nejsou schopni vzdát se svého postavení předsedů či jiných nejvyšších funkcionářů svých stran. Podařilo se mi vyzpovídat též jednoho z protagonistů předešlých setkání, z nichž nakonec DEU vzešla, pana Porcala. Jeho obavy o možné proniknutí, dle něho, nežádoucích osob, do DEU, byly rozptýleny již nahlédnutím do členské přihlášky DEU. Každý ze zájemců podpisem přihlášky prohlašuje, že nebyl členem ani kandidátem KSČ, členem LM, členem či spolupracovníkem StB. Pan Porcal, a nejen on, nevidí, jak se ukázalo v diskuzi, potřebné mechanismy chránící takto v přihlášce prezentovaný zájem o existenci skutečně čisté strany. Rovněž vyjádřil pan Porcal obavy, plynoucí z malého počtu členů přípravného výboru a z jeho obsazení osobami bydlícími v Praze. Snad jeho obavu rozptýlí setkání DEU, usutečňovaná v různých městech ČR. Snad se v těchto městech najdou osobnosti, o něž by mohl být přípravný výbor rozšířen.

Za zmínku stojí i některé momenty z projevů členů přípravného výboru.

Projev v pořadí poslední, pana Ing. Majzlíka, v podstatě osvětloval organizační strukturu strany v jejích zvláštnostech tak, jak je uvedeno již výše.

Pan doktor Hulík ve svém projevu zrekapituloval důvody, které vedly z založení DEU. Charakterizoval je krátce, srovnáním stavu před listopadem 1989 a po něm, když situaci totality nazval dobou absurdního dramatu a situaci nynější doby, absurditou reality. Upozornil na pýchu mocných, jimž je dobrá každá strana, která je momentálně u moci. V očích politiků tohoto druhu, je DEU stranou donkichotů svatých iluzí. Aby však nebyl požadavek odpovědnosti odpovědných a stanovení viny viníkům čekáním na Godota, je strany, jako je DEU, zapotřebí. V tomto smyslu jsou útoky na DEU, vedené ze všech stran, solidaritou pohrobků totality.

Paní Ing. Alena Hromádková ve svém projevu poděkovala místopředsedovi ODS M.Mackovi za propagaci, kterou svým výrokem na adresu DEU, nové straně udělal. Za zájmům nomenklaturních bílých límečků podbízivou, označila strategii ODS, zaměřenou na co nejrychlejší transformaci ekonomiky, avšak bez potřeby jejího právního zakotvení. Komunální volby mají bý viděny jako možnost pro všechny, kteří chtějí pomoci obcím nadstranickou politikou. Takové politice pak dá DEU k dispozici svoji kandidátku, na níž mohou kandidovat všichni, jímž je veřejný zájem nad stranickou poslušnost.

V diskusi pak byly přípravným výborem zodpovězeny otázky týkající se dalších problémů.

Jakoukoliv spolupráci vedoucí k naplnění, nyní programové rozvahy, posléze po odhlasování zakládajícím sjezdem DEU, jejího programu, DEU neodmítá, a to ani se stranami, které se integračního procesu vyvolaného vydavatelem ČD neúčastnily.

Účast DEU ve volbách do Senátu lze očekávat. Osobnosti k tomu potřebné, budou získávány při setkáních DEU oznámených v Českém deníku.

Za samozřejmost podkládá DEU předložení lustračního osvědčení těmi, kteří se budou ucházet o funkce v DEU. Svůj vztah k osobnostem naší nedávné historie vyjádřilo celé shromáždění, po výzvě ze svého středu, uctěním památky Jana Masaryka, minutou ticha.

Ke vzniku DEU se vyjádřil i pan vydavatel ČD, Josef Kudláček. Nadále, tak jako již dříve uvedl, odmítá být členem DEU, ale bude ji volit. Má tedy o starost méně. Již ví, koho volit. Doufejme, že o stejnou starost přišlo založením DEU více našich spoluobčanů.

Několik účstníků diskuze vizdvihlo úlohu ČD. Pouze hlas ve prospěch NN se nesetkal se souhlasem. Dostali jsme to od paní Aleny Hromádkové naplno. Za údajné naše prohlášení o DEU, jako odnoži KGB.

Ačkoliv jsem nejvíce článků o integraci pravice napsal do NN já, nevzpomínám si, že bych kdy vůbec použil onu zkratku. Ani v článcích svých redakčních kolegů jsem si takového nařčení DEU nevšiml. To nic, vždyť i moje žena mi vytýká, že neumím hledat. A skutečně, neumím. Snad mi paní inženýrka napomůže, budu-li jí za tu námahu stát. Nebudu-li, nevadí, jsemť zvyklý.

V Praze dne 14. března 1994, pro NN Vladimír Kolář