--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Holeček Jan
Název: Kterak jsem dostal od komunistů sodovku
Zdroj: NN Ročník........: 0004/013 Str.: 003
Vyšlo: 01.01.1994 Datum události: 17.03.1994 Rok: 1994
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

(zazněl potlesk) ... úryvek z jednání XV. sjezdu KSČ

KTERAK JSEM DOSTAL OD KOMUNISTŮ SODOVKU Tedy dostal jsem tentýž den, ve čtvrtek 17. 3. 1994 vlastně dvě, a to na tiskové konferenci KSČM, která, jak jsem vyzvěděl, se koná každý čtvrtek ve 2 hod. v ulici Politických vězňů 9. Před časem jsem si totiž přečetl tiskovou zprávu z jejich konference z 10. 2., a dočetl se takové nehoráznosti, že jsem je chtěl pod tlakem mých dotazů vyslechnout na vlastní uši, a také k tomu posléze došlo. Komunisté totiž tvrdí, že je kapitalismus nereformovatelný - narozdíl od socialismu, a proto přicházejí s programem přechodu naší společnosti na systém přímé demokracie. Dorazil jsem tedy kýžený čtvrtek na místo, kde u stolu již netrpělivě očekávali komunistické představenstvo přítomní soudruzi novináři z Haló novin, Špíglu a Rudého práva. Krátce poté jsem obdržel sodovku první - tu s bublinkama - a v duchu jsem přemítal o textu Internacionály, kterou budu muset při zahajovacím ceremoniálu asi zpívat. Přítomné pohledy soudruhů novinářů mne totiž přesvědčovaly o tom, že tady končí veškerá legrace ...

Zachoval jsem ale klid. Drze jsem otevřel příruční kufřík a s ještě větší drzostí připravil diktafon do pohotovostní polohy na střed předsednického stolu.

Pak to začalo ...

Soudruh Lenin se sice nedostavil, ale poslal za sebe plnohodnotnou náhradu: soudruha Exnera, soudruha Grebeníčka a hlavně dvoumetrového soudruha Votavu.

Úvodního slova se ujal soudruh Grebeníček, který vyjádřil politování celé strany nad pochybným gestem české vlády v otázkách odškodnění obětí nacismu. Vyzdvihl hlavně fakt, kdy česká vláda kalkuluje s uvolněním částky z prostředků, získaných v rámci privatizace majetku bývalé KSČ. Uvedl dále, že by se vůbec nedivil, kdyby čeští pravicoví představitelé požadovali, aby reparace sud. Němcům zaplatili pozůstalí po komunistech, kteří padli v protifašistickém odboji. Při této příležitosti obeznámil přítomné novináře ze skutečností, že proklamované heslo - za vše mohou komunisté - je zavádějící a často odvádí pozornost od současných problémů.

Postěžoval si také, že například v Klatovech byla KSČM jako jediné straně zakázána vývěsní skříňka, a to s odůvodněním, že komunistická ideologie se podílí valnou měrou na potlačování základních lidských práv a svobod, což označil soudruh Grebeníček za nehoráznost. (Já tomu říkám frajeřina, pozn. red.). Celý svůj projev zakončil suspekcí, že vládnoucí pravicová garnitura tak jedná jen ze strachu, že by KSČM mohla nabídnout našemu národu podstatně větší soc. jistoty.

Poté se chopil slova soudruh Exner. Své vystoupení zahájil ostrou kritikou volebního zákona. Uvedl, že stávající volební systém neumožňuje nejširším vrstvám obyvatel se přímo podílet na rozhodování, a to hlavně v hospodářských otázkách obcí.

Prohlásil, že Česká republika tak stojí stranou současného evropského trendu, kde je jasná snaha po tom, aby občané mohli rozhodovat o správě svých vlastních věcí na bázi obcí i vyšších územně správních celků.

Ostře se ohradil hlavně v otázkách kaucí, které, jak uvedl, vláda rozšířila i na volby do poslanecké sněmovny v jednotlivých krajích.

Dále kritizoval vládu, že se negativně vyjadřuje k předloženým návrhům zákona o vyšších samosprávných celcích. Uvedl na tomto místě výrok pana premiéra, že podobné zákony stojí proti vládnímu záměru o udržení silného státu, kde centralisticky orientovaná vláda snižuje pravomoce individuálního občana ve svůj prospěch. Poslanec soudruh Votava následoval:

Kritizoval rozhodnutí velitelství OSN pro Bosnu UMPROFOR, které rozhodlo o přemístění naší jednotky, která se nachází v současné době v oblasti republiky Srbská krajina, do nejkonfliktnějších oblastí Bosny. Uvedl, že vyslání vojenské jednotky, byť i pod prapory UMPROFORU, znamená něco jako vystavit bianko šek, tzn., že nikdo není posléze schopen případné rozhodnutí o jejich přesunech, kromě UMPROFORU, ovlivnit.

Podotknul, že se zvyšuje riziko toho, že dojde od tzv. peacekeeping k peacemaking. Uvedl, že termín peacemaking začíná sestřelováním letadel a končí masakry, jakými jsme byli svědky v Somalsku.

Vyzdvihl fakt, že politika západní aliance směřuje k eskalaci napětí, což může mít za následek nedozírné následky pro celou Evropu. Závěrem pak poukázal na existenci jakési válečné strany, a to v České republice, která zastává stanovisko silového řešení bosenského konfliktu. Hovořil zvláště o tzv. Iniciativě poslanců, která se několikrát pokoušela nastolit otázku silového řešení zmíněného konfliktu i na parlamentní půdě ...

Poté byl předán hlas plénu ...

Nevydržel jsem neuvěřitelný tlak ve spáncích, a ani zvýšenou hladinu adrenalinu, a vyžádal si první sérii otázek. Byl jsem si sice naprosto vědom toho, že po tom, na co se přítomné soudruhy budu ptát, si vykoleduji sodovkové repeté, i když tentokrát s bublinkama yperitu, ale nedalo mi to.

Holeček - Necenzurované noviny (následovala kratičká série tupých pohledů).

Hovoříte o hloupostech úlohy referenda, aby co nejširší vrstvy obyvatel mohly rozhodovat co největší měrou o správě svých vlastních věcí. Opíraje se tedy o systém přímé demokracie. Jak se ztotožňuje toto vaše tvrzení s vaší teorií demokratického centralizmu? Proč právě vy tedy neiniciujete plné zveřejnění materiálů StB a nevyrovnáte se s vaší zločinnou minulostí. A konečně, měli jste na prosazení těchto myšlenek více jak čtyřicet let. Domníváte se, že vám individuální občan může důvěřovat, když vaše strana figuruje pod stejným názvem jako v dobách vaší zločinecké minulosti....

Slova se ujal soudruh Exner ....

Nevím, kde pan Holeček vzal, že naším ideologickým záměrem je program centralismu. Tento pojem v našem pojetí neznám. Dále už jen citoval myšlenky, které, a to je nejvíc k vzteku, v poslední době zveřejňujeme v NN. Hovořil tedy o nastolení systému referenda, přímých volbách... ale přitom mi zásadně odmítal přes veškeré mé urgence odpovědět na položenou otázku. Jak jsem psal v jednom z minulých článků. Komunisté si přisvojují právo hovořit o demokracii nové generace za použití svých oblíbených praktik..... Jako každý svobodný občan této země (a považuji se za něho), tedy mám právo se domnívat, že to, co komunisté v této době tvrdí, je bohužel opět nutné brát jen za sprostou propagandu!

Domnívám se, že demokracie je pro komunisty stále jen jakýsi štěkající pejsek na klíček, kterého lze libovolně umlčet pouhým vyjmutím ploché baterie z jeho útrob. Komunisté tedy prosazují myšlenky přímé demokracie, ale jen v rámci poučení z krizového vývoje. Přímá demokracie je pro ně jen vznešený název, který se nám teď snaží všemožně předhazovat, aby jim národ uvěřil, ale podle mého je to jen další podvod.

S tímto vyřčeným faktem koresponduje také odpověď soudruha Exnera na mou druhou otázku, t.j. proč komunisté jako demokratická strana, jako strana, která, jak sami komunisté uvádějí, má největší "demokratické ambice" na naší současné politické scéně, neiniciují plné zveřejnění všech materiálů StB ...

Soudruh Exner :

Zúčastnili jsme se nedávno s naším petičním výborem návštěvy ve švédském parlamentu a byli jsme obeznámeni s faktem, že každý řadový Švéd má neomezené právo vždy nahlédnout do svých osobních spisů. Podle tohoto vzoru také hodlá postupovat i KSČM, ale co se týká plného zveřejnění materiálů StB, tak se osobně domnívám, že by se jednalo o akt společensky nepřijatelný.

Co k tomu dodat?

Komunisté si opět jezdí po světě a chytají rozumy. Tentokráte však navštěvují země, do kterých v minulosti potřeboval člověk výjezdní doložku. Ano, i přes můj věk, který mi byl ze strany pana Grebeníčka předhazován, vím, že je ve Švédsku možnost pro každého občana libovolně nahlédnout do svých osobních spisů. Ale zároveň pravdou, že tuto možnost u nás řadový občan dosud nemá, a za druhé také vím, že ve Švédsku nikdy neřádila organizace jako naše StB, která posílala tisíce lidí na šibenici a do lágrů, a proto je naprostou nutností veškeré materiály StB zveřejnit, ab y se zamezilo dalšímu obelhávání veřejnosti. Jedná se podle mého názoru o ryze demokratický akt, který se však komunistům do scénáře diktatury proletariátu nikdy nemůže vejít!

V souvislosti s otázkou, proč KSČ nezačala prosazovat myšlenky přímé demokracie již v průběhu uplynulých 40 let, mi bylo zodpovězeno, že neustálé předhazování zločinů bývalé KSČ má za úkol jen jaksi zdiskreditovat novou stranu v očích naší veřejnosti.

Svoje stanovisko k tomuto bych rád vyjádřil asi nejlépe vypůjčením jakéhosi příměru z Indolence pana J. Beneše, i když je to na tomto místě jaksi vytrženo z kontextu a je použito jiného významu, autor mi doufám odpustí. Novotný - ten cembalista, nebo prezident?

Řečeno slovy starého praktika: "Bývalý komunista je něco jako bývalý černoch ..." (bez jakékoli rasové otázky. Mám na mysli čistě barvu pleti).

Poté jsem byl na dlouhou dobu umlčen dotazy soudruhů kolegů novinářů, kteří si na mne jen měřili pochybovačnými pohledy a znechuceně kroutili hlavami (nechci žalovat, ale byl to Špígl!!). Ke slovu jsem se dostal až v úplném závěru, po delším monologu soudruha Votavy, který zasvěceně hovořil o oligarchiích, zneužívání masmédií a prohnilosti kapitalismu ...

Soudruh Grebeníček do toho přizvukoval i Kozyrevovým mírovým plánem o spolupráci s NATO.

Dostal jsem slovo tedy jako úplně poslední ... Pane poslanče, já osobně neznám oligarchičtější společnost, než kterou je komunistická diktatura, což je koneckonců doloženo článkem 4 v Ústavě ČSSR. Jak se na to díváte vy?

A pane Grebeníčku, víte o tom, že pan Kozyrev, který je autorem mírového plánu o spolupráci s NATO, nechal postavit dvě divize bojových letounů na hranice s Lotyšskem, poté, co nechal Rucs zatknout na lotyšském území dva ruské generály, kteří měli v ruce dokumenty o záměrném zdržování odsunu ruských jednotek z Lotyšska.

Podrobné materiály můžete najít ve finském deníku Helsingin sanomat ze 14. 2. 1994.

Pan Grebeníček si vše zaznamenal a říkal, že se na to podívá .... Soudružka Žežulková zahlásila konec schůze, promiňte tiskové konference, a dali jsme si rozchod ...

P.S.: Na druhý den se v Českém deníku objevil rozhovor se soudruhem Grebeníčkem, kde si stěžuje na to, že někteří novináři komunistům vymývají mozky a předhazují jim skutečnosti, které se nezakládají na pravdě ...

J. HOLEČEK