--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Pilous Jiří F.
Název: Bude postaven před soud i Kožený?
Zdroj: NN Ročník........: 0004/017 Str.: 002
Vyšlo: 01.01.1994 Datum události: 01.01.1994 Rok: 1994
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------
V minulých dvou číslech NECENZUROVANÝCH NOVIN jsme se zabývali případem WALLIS z tzv. "jiného pohledu". Jinak řečeno, snažili jsme se konfrontovat teď už bývalého podplukovníka Federální bezpečnostní informační služy (FBIS) a předtím majora Státní bezpečnosti VÁCLAVA WALLISE, a do jisté míry i svědka soudního sporu MIROSLAVA MRNI, s některým okolnostmi, které zůstaly před čtenáři v průběhu procesu skryty. Podívejme se však na celou záležitost s odstupem času ještě z jiného úhlu: Například z hlediska viny či odpovědnosti někdejšího předsedy představenstva Harvardských investičních fondů VIKTORA KOŽENÉHO. A za výchozí, a vlastně i konečný bod problému použijme větu, kterou pronesl na televizní obrazovce dne 31. března 1994 důvěrník Václava Wallise před soudem, ing. Petr Uhl. Totiž že "proces by měl být možná o tom, jak se získával majetek a politická moc v procesu privatizace".
Lze říci, že existuje několik závažných momentů, svědčících o pravdivosti tvrzení ing. Petra Uhla. Resp. určitá fakta, pokud jim bude věnována náležitá pozornost a dostane se jim patřičného objasnění, mohou postavit celou záležitost, a tím i dosud neobviněného Viktora Koženého, do poněkud jiného světla, než jak je v současnosti prezentován vyšetřujícími policejními orgány a státním zastupitelstvím. A možná nejen jeho. Ale k věci.
*
Za prvé: Viktor Kožený, byv údajně vydírán Václavem Wallisem, neobrátil se, jak se v takových případech obvykle dělává, na orgány prokuratury či vyšetující složby České policie, ale přímo na "svého přítele", tehdejšího federálního ministra vnitra a místopředsedy ODS PETRA ČEMÁKA. Oba pánové pak ve spolupráci s tenkrát ještě Federální bezpečnostní informační službou (FBIS) připravili "léčku", do které se Václav Wallis údajně následně "chytil". Pochopitelně s "patřičnými důkazy".
(Jenomže, to je teprve počátek nesrovnalostí, jež z celého případu "vyčuhují". Proč třeba mezi datem oznámení (27. listopad 1992) a datem "dopadení" Wallise při "činu" (7. prosinec 1992) existovala doba zhruba nejméně deseti dnů? K čemu tak dlouhá "proluka"? Nepotřeboval někdo zpětně zařídit běh událostí tak, aby v budoucnu na Koženém neulpělo podezření, že vše bylo poněkud jinak, než se prezentovalo? Sama existence obálky se sto tisíci korunami, kterou těsně před zatčením Kožený Wallisovi předal, by tomu nasvědčovala... Stejně tak jako skutečnost, že "zatčení" provedli pracovníci FBIS, kteří k tomu ze zákona neměli jakékoliv oprávnění...)
Otázku lze ovšem postavit také jinak: Co všecko při svém "oznámení" Viktor Kožený Petru Čermákovi řekl, a jaké dokumenty, "koupené pod nátlakem od Wallse", panu ministrovi vnitra předal? A o kterých z nich se pak následně z taktických důvodů pomlčelo?
(Kdyby se totiž prokázalo, že Viktor Kožený převzal od podplukovníka Václava Wallise v průběhu dejme tomu půl roku několik zásilek tajných materiálů, verze o vydírání by padla... Přitom Wallis tvrdí, že tajné dokumenty předal pouze jednou, Kožený však, zdánlivě v rozporu s logikou, se snaží dokázat, že vícekrát. Prý je dokonce odeslal na hrad a poskytl Čermákovi. Jenomže, právě tohle se nikdy neprokázalo. Prostě, sporné dokumenty se nenašly a vydírání, právě kvůli oněm nesrovnalostem, z obžaloby zmizelo ...) *
Za druhé: Při domovní prohlídce v bytě Václava Wallise se našla ukrytá v gauči zelená igelitová taška s tajnými dokumenty. Přesněji řečeno, mělo jít o tzv. psychologické portréty našich předních politiků. Manželka i dcera Wallise nezávisle na sobě u výslechu uvedly do protokolu, že před zmíněnou prohlídkou taška v gauči - a tím i v bytě - nebyla. Wallis ale naopak neočekávaně přiznal, že si domů uvedené písemnosti přinesl. I když si nepamatoval, kam je schoval. Prý ztratil hlavu...
(Jak vidno, je zde rozpor mezi výpověďmi manželky a dcery na jedné a pana podpukovníka na druhé straně. Daleko závažnější je však informace jiná. V uvedené místnosti, kde se údajně dokumenty nalezly, se v době domovní prohlídky nejméně po dvacet minut nachzelo několik policistů, vykonávajících onu prohlídku, bez jakékoliv kontroly osamoceně. Z toho jeden z nich se prý tam pohyboval naprosto sám nejméně čtyři minuty. Nezávislá osoba, přítomná prohlídce tvrdila, ž nebyla schopna všechno uhlídat a být u všeho... Nikdo nedokázal tuto skutečnost vysvětlit, nikdo také neobjasnil, zdali zmínění mužové měli při sobě v inkriminovaném čase nějaká zavazadla či nikoliv. A jestli byli všichni od policie, nebo se prohlídky zúčastnili i zástupci FBIS...) Stejně zajímavavou, resp. záhadnou se jeví i další okolnost. Totiž že v zelené igelitové tašce se nacházely coby "tajné dokumenty" tzv.psychologické portréty našich předních politiků. Proč tyto materiály Wallis přinesl z úřadu domů? Aby je předal Koženému, když v podstatě neměly zpravodajsou či informační hodnotu v podstatě žádnou? A nač je potřeboval Kožený? S mnoha politiky včetně s premiérem Václavem Klausem se přece stýkal osobně. Nejen iformace, ale i fotografické snímky jsou toho důkazem. A federální ministr vnitra patřil k jeho blízkým přátelům: těžko by s ním jinak Viktor Kožený jednou týdně hrával squasch - hru podobnou tenisu - a obracel se na něj v soukromých záležitostech... Ne nadarmo mu Petr Čermák ještě ve funkci ministra "přidělil" osobní ochranu a posléze pro něj obstaral i pistoli...) (Nešlo spíš o to, aby na veřejnosti vznikl dojem, že Wallis opravdu vydíral a že on či jeho přátelé, případně bývalí kolegové, sbírali důvěrné informace o špičkách politického života u nás? Kdo pak ale zmíněnou akci se zelenou igelitovou taškou plnou dokumentů, pokud byla opravdu podstrčena, zorganizoval? Petr Čermák a Viktorem Koženým ? Bezpečnostní informační služba? Nebo jednali společně? Resp. bylo to celé připraveno právě ke kompromitaci FBIS? Těžko říct. Stejně tak lze ztěží uhodnout, proč Wallis přes svědectví sé ženy a dcery se k oné tašce hlásil. Leda by mu někdo pohrozil, že když se k ní nebude znát, tak ho v tom uvrtají s mnohem větším trestem... Anebo mu za to zaplatil.) *
Za třetí: Tomu, že s uvedenou zelenou igelitovou taškou to bylo jinak, než se snažilo dokázat státní zastupitelství, by nasvědčovala další svědectví z průběhu soudního jednání. Například výpověď nástupce Viktora Koženého ve funkci předsedy představenstva Harvardských investičních fondů IVANA KRALIKA o existenci videokazety, která prý koluje v západních Čechách a má se údajně dotýkat některých "choulostivých" věcí kolem presidenta Havla, nynějšího náměstka ministra vitra Křižana a někdejšího federlního ministra vnitra Sachera. Nebo výpověď posledního federálního ministra vnitra Petra Čermáka o tom, že Václa Wallis nabízel Viktoru Koženému informace o předních osobnostech politického života , konkrétně o Václavu Havlovi, Václavu Klausovi a Janu Rumlovi...
(Je zarážející nejen to, že si soud zmíněné svědky nepředvolal, ale že svolil, aby jejich svědecké výpovědi byly pouze čteny - "pochopitelně" se souhlasem Wallise. Zcela jistě "dobrovolným"... Zarážející je ovšem také skutečnost, že třeba v případě Ivana Kralika bylo ono svědectví, jež s projednávaným případem de facto nemělo nic společného, připuštěno. Což všechno, suma sumárum, včetně až nápadné angažovanosti Patra Čermáka, potvrzuje hypotézu o tzv. podvržené zelené igelitové tašce s "tajnými kompromitujícími dokumenty" na přední politiky...)
*
Za čtvrté: Václav Wallis byl odsouzen mimo jiné za ohrožení státního tajemství. BIS tvrdí, že "bývalá federální kontrarozvědka musela v roce 1992 ukončit tři důležité rozpracované akce a další pozastavit poté, co někdejší její agent Václav Wallis předal některé tajné materiály Viktoru Koženému. Ze znaleckého posudku kontrarozvědky vyplývá, že FBIS musela v několika dalších případech kvůli Wallisovi provést řadu opatření, aby v akcích mohla i přes jejich zveřejnění pokračovat..."
(A tady je rozpor ještě závážnější. V první svědecké výpovědi znalkyň před koncem roku 1993 se hovořilo o rozsahu škod mnohem větším. O téměř dvou stovkách případů. Ve druhé však už znalkyně ve své opakované výpovědi značně slevily... Prokurátor pak byl před soudem schopen prokázat právě ono výše citované minimum, navíc pouze jedno předání dokumentů a jednu igelitovou tašku. Čili buď BIS sama nezná rozsah svých škod, nebo hraje jakousi předem domluvenou "hru": Neprokazatelnými obviněními Wallise dosáhnout pro něj vcelku minimální trest a tím vlastně chránit Koženého. Netvrdím, že tomu tak bylo. Mohlo to být klidně i obráceně, že totiž někdo chtěl BIS zkompromitovat. Potom ovšem tato organizace postupovala v dané situaci dost podivně: se zarážejícím neprofesionalismem, a hlavně velmi nejistě...)
V rozporu s konstatováním znalkyň před soudem je ale i tvrzení prozatimního ředitele Federální informační služby STANISLAVA DEVÁTÉHO, který prohlásil, že "Wallis sbíral kompromitující informace z vlastní iniciativy. Vytvářel kolem sebe skupinu lidí, využíval svého postavení, a dělal sám pro sebe. Nazýval to informačním byznysem..."
*
Za páté: Jedním z případů, jež musela BIS přestat rozpracovávat a odložit ad acta, se týkal právě Harvardských investičních fondů a přímo jejich tehdejšího předsedy představenstva Viktora Koženého. Celá akce byla prý dokonce tak daleko, že Bezpečnostní informační služba údajně v této záležitosti úzce spolupracovala se západoněmeckou a severoamerickou zpravodajskou službou (a možná také s britskou). Šlo o tzv. svazek "HADR".
(V kontextu s dosud známými faktty "aféry" Kožený & Wallis je příznačné, že se o tomhle zrovna moc nehovořilo. Obvykle dobře informované zdroje totiž přinávají, že svazek "HADR" obsahoval zajímavé informace nejen o vlastních Harvardských fondech, ale také o pobytu Viktora Koženého na Západě.) Lze připustit, že zmíněné údaje, pokud by byly známy dejme tomu ve druhé polovině roku 1992, mohly značnou měrou zkomplikovat nejen život Viktora Koženého, ale i přímo ohrozit existenci samotných Harvardských investičních fondů. Ona totiž legenda, vytvořená kolem tohoto pána a vlastně tím i kolem podniků, které řídil, byla do značné míry postavená na "vodě". Bublina, jež, pokud by tenkrát splaskla, mohla znamenat, že před soudem by dnes nestál Wallis, ale Kožený (anebo oba dva). Zároveň však mohla mít diametrálně odlišný průběh také první vlna kupónové privatizace, která se rozhýbala zejména díky Viktoru Koženému a Harvardským investičním fondům.
(Zdá se, že právě svazek "HADR" tvořil onen úhelný kámen, o nějž vlastně šlo. Problém spočívá pouze v jedné jediné věci. Jak se Kožený o existenci akce "HADR" dověděl. Řekl mu to sám Wallis ve snaze vydělat těmito informacemi na Koženém peníze? Nebo se ve své naivitě spletl a za svou neprofesionalitu zaplatil odsouzením k 37 měsícům vězení? Věděl o svazku "HADR" ze svých zdrojů sám Kožený a kontaktoval se s Wallisem výlučně proto, aby pátrání FBIS zmařil či odvedl její pozornost jiným směrem? Možná však celý scénář probíhal v družné spolupráci všech zúčasněných, tedy i FBIS a později BIS? Konečný výsledek nasvědčuje tomu, že jedna z uvedench alternativ je pravdivá. Dokonce by se dalo na základě analýzy známých či zde zveřejněných údajů s úspěchem určit, která. To však účelem tohoto článku není.)
Závěrem
můžeme větu ing. Petra Uhla, citovanou na začátku článku, potvrdit. Ano. Soud "měl být možná o tom, jak se získával majetek a politická moc v procesu privatizace". A před ním měl vedle Wallise stát také Viktor Kožený. Pokud tam neměl figurovat pouze on sám. Protože Wallis mohl být docela dobře "i obětním beránkem". Dekonspirací svazku "HADR" záměrně znemožnil pokračování v akci, de facto ji tím znehodnotil a tudíž zamezil použití zmíněných informací proti Koženému a Harvardským investičním fondům. A pak za to nesl jakoby odpovědnost. Pokud je uvedená dedukce pravdivou, tak zbývá jen otázka, zdali to dělal dorovolně či z donucení a kolik mu za to skutečně zaplatili (resp. ještě zaplatí, až se vrátí z vězení). A potom: jakou úlohu v tom hrál, případně dodnes hráli, bývalý federální ministr vnitra a aktuální místopředseda ODS Petr Čermák, generální ředitel a.s. LIGNA, PZO Mioslav Mrňa či Koženého nástupce ve funkci Ivan Kralik? A jaká role byla přisouzena Bepečnostní informační službě? Udělali z ní "blbce", nebo se vědomě na celé "kamufláži" se soudním procesem spolupodílela?
(Je už dopředu možné konstatovat, že úplnou pravdu se asi nikdy nedovíme. trestní stíhání Viktora Koženého bylo v podstatě zamítnuto. A pokud přesto k němu dojde, těžko někdo tohoto pána donutí, aby se vrátil do České republiky zpět ze Švýcarska, kam se pro "jistotu" už začátkem tohoto roku uchýlil na "léčení". Prostě bude formálně odsouzen v nepřítomnosti, jako "emigrant". A nepřijde ani o majetek, protože dokázal zavčas perfektně zařídit, aby všechno patřilo jeho dědovi... Nebo se "ulilo" jinam. A Švýcaři toho, kdo u nich disponuje slušným kapitálem, nemají ve zvyku vydávat...)
Jiří F. PILOUS