--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Polák Jiří
Název: Přímá demokracie zítra
Zdroj: NN Ročník........: 0004/017 Str.: 022
Vyšlo: 01.01.1994 Datum události: 01.01.1994 Rok: 1994
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

REFERENDA Existují celkem 2 typy :

Referendum národní a referendum místní.

A, NÁRODNÍ

V systému stranického parlamentarismu jsou tvz. národní referenda používána pouze sporadicky a nedávají zpravidla individuálnímu občanu faktickou možnost tvorby rozhodnutí. Referenda lze totiž i poměrně snadno zneužít, a to jako prostředku proti politickým protivníkům (př. president De Gaulle ve Francii), nebo také v případě, když se vládnoucí elita hodlá zbavit zodpovědnosti za svá případná neuvážená rozhodnutí ( př. - referendum o využití nukleární energie ve Švédsku). Vlastní proces referenda je přitom totožný jako v případě voleb. Znamená to, že je převážně krajně nemotorný a nákladný.

V systému přímé demokracie je ale naproti tomu národní referendum jednou z nejdůležitějších součástí, nezbytných pro tvorbu politických rozhodnutí.

S iniciativou pro podstoupení daného stanoviska národnímu referendu může přijít de facto každý občan, ale hlavní kriteria musí být ve všech ohledech naprosto shodná... Když není občan členem RS, tak mesí být jeho návrh stvrzen minimálně jedním tisícem podpisů, a to formou petice. Návrh je pak následně zaslán tvz. procedurálnímu výboru, který toto stanovisko předloží k diskusi na půdě RS, a nechá o něm posléze hlasovat.

Když většina členů RS daný návrh schválí, podstoupí ho dále referendu.

(Před vlastním hlasováním se k danému stanovisku také zajisté vajadřují expertní kíomise daného resortu, ale finální rozhodnutí je vždy výhradně otázkou RS. Jinak vlastní zveřejnění " ref. otázky" by mělo být úkolem Výboru pro otázky soudnictví.)

Hlasovací proces by měl být shruba následující : Několik dnů před datem vyhlášení referenda musí být předkládané stanovisko uveřejněné v denním tisku, rozhlase, televizi, plakátech ....atd, a to po celé zemi. Paralelně s tím, by také měla na dané téma probíhat veřejná diskusse, která by byla rovněž přenášena masmédii.

Vlastní formulace pak může být třeba následující: Referendum číslo 32/2051 se uskuteční 5.4. 2051...

Téma : Reforma stávajícího důchodového systému.

Návrh: ( Na tomto místě je uvedeno vlastní stručné stanovisko.)

Číslo daného tématu : 32205101. Ti, kteří jsou pro - volí ano.

Ti, kteří jsou proti-volí ne. **************************

Vlastní hlasování se tedy může uskutečnit pouze 5.4., a to v době od 1hod. ranní do půlnoci. Jednotlivé hlasy se během hlasování shromažďují a ukládají do centrálního počítače. Jednotlivé "hlasovací stanice" by měly být pro každého občana co nejlépe dosažitelné - dejme tomu, přinejmenším každá pošta, banka, žel. stanice...

Vnější ochrana proti zneužití by byla garantována os. kódem každého občana, který splňuje veškeré podmínky pro hlasování... ( dosažení potřebného věku...)

Každý kód by pochopitelně nebyl znám pochopitelně nikomu jinému, kromě osoby, které daný kód patří, a tento by byl také zanesen do paměti centrálního počítače. Absolutní anonymita je tak zajisté naprosto zaručena.

B, REFERENDA MÍSTNÍ

Mechanismus tvorby rozhodnutí formou referenda je rovněž používán na bázi regionální politiky a dokonce i na každém větším pracovišti. Zvláštním případem je pak stávka. Během posledních desetiletí 19. stol. a na začátku století 20. si dělníci vymohli právo stávky. Otázka stávky v současnosti se však již nedotýká pouze vztahu zaměstnanec versus zaměstnavatel, ale v leckterých případech také třetí strany, celého regionu, nebo někdy dokonce i celé země. Zásadní problém totiž tkví v tom, že předáci dnešních odborových svazů se snaží spíš o upevnění svých vůdcovských pozic, než aby důsledně obhajovali práva řadových členů. Konstantní tlak za zvašování mezd ve veškerých sférách činnosti, a to jak v sokromém, tak veřejném sektoru, a to zejména v takové zemi jako Švédsko, znamená do jisté míry inflační nárůst do takové míry, že dochází k poměrně dlouhodobému stagnaci růstu životní úrovně navzdory kontinuálnímu nárůstu průměrných nominálních mezd. JIstá souvislost se také zobrazuje i v ekologii, tj. že se neustále zhodnocují hmotné statky v neprospěch životního prostředí apod.

Z těchto důvodů by tedy mělo být uzákoněno, že příkladně skupina zaměstnanců určité velmi důležité sféry činnosti mohou vejít do stávky jen tehdy, když alespoň dvě třetiny z celkového počtu hlasují ANO o dané věci v lokálním referendu.

Dokud budou tato referenda, a to jak národní, tak místní, garantovat anonymitu, jako základní podmínku, tak budou určité v tomto ohladu negativní aspekty jako "pocit solidarity", "konformita", nebo "skupinový tlak", do jisté míry eliminovány.

CENTRÁLNÍ VERSUS LOKÁLNÍ SYSTÉM TVORBY ROZHODNUTÍ Jedním ze základních konfliktů v parlamentarismu je ten, že centrální autorita zpravidla popírá jednotlivým regionům práva na tvorbu specifických rozhodnutí.

V systému přímé demokracie je ale naproti tomu garantováno právo veta pro jakýkékoliv centrálně vytvořené rozhodnutí, které by mohlo hluboce negativně zasáhnout do života dané komunity.

V některých případech může být toto právo dáno také do rukou individuálního občana...

pokračování příště...

Z anglického originálu DEMOCRACY - DIRECT OR INDIRECT ? JIŘÍ POLÁK c 1993

volně překládá J. HOLEČEK