--------------------------------------------------------------------------------
Autor: NN
Název: Dr. Jiří Polák na návštěvě v NN
Zdroj: NN Ročník........: 0004/025 Str.: 000
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1994
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

DR. JIŘI POLÁK NA NÁVŠTĚVĚ V NN ( Exkluzivní rozhovor o formách demokracie. Přítomni : Dr. J. Polák - politolo g, spisovatel ( V současné době pracuje na Přistěhovaleckém úřadě města Malmô) , Jan Beneš - spisovatel a známý komunistobijec, Jan Holeček - redaktor NN... Jan Holeček : Pane doktore, marxisté hovořili a hovoří o vizích systému beztř ídní společnosti. Zastánci přímé demokracie hovoří o systému rovnoprávnosti. Mohl byste na tomto rozdílu pro naše čtenáře vysvětlit vaše stanovisko k pojmu přímé demokracie ?

Jiří Polák : Přímá demokracie podle mého názoru a podle názoru jiných zanamená systém, ve kterém přímou účastí občanů zajišťováno vlastní řízení státu. V zásadě jde o to, aby v takovém systému byly odbourány veškeré mezičlánky, kt erými jsou politické strany a jiné organizace, např. odborové organizace, kter é se v některých státech jako Švédsko podílejí na státní správě, což odporuje demokratickému principu. Nejedná se totiž o reprezentaci širokých vrstev obyva tel, nýbrž jen určitých úzkých skupin se svými vlastními specifickými zájmy... Jan Holeček : Kromě Švýcarska, víte ještě o jiné zemi, kde by se v řízení stát u prosazovaly prvky přímé demokracie ?

Jiří Polák : V současné zemi nevím o žádné zemi, kde by tato myšlenka byla zce la realizována. Samozřejmě ve Starověkém Řecku byla celá řada městských států, kde občané přímým hlasováním rozhodovali o věcech veřejných. Nedá se však tento systém považovat za jakéhosi předchůdce systémů skutečné př ímé demokracie, které se jak doufám začnou v dohledné době budovat. Pomineme-li možné využití moderní využití počítačové techniky, které je možno k přímému rozhodování občanů, narozdíl od tehdejší doby , využít, musíme brát v potaz ještě skutečnost, že z tehdejší účasti na řízení státu byly vyloučeny ženy a otroci, což je v zásadním rozporu z demokratickými principy. Ve Švýcarsku se jisté prvky přímé demokraticie vyskytují, ale jsou omezeny spí š na řízení jednotlivých kantonů a navíc tam existují organizace, které stále disponují značným vlivem na státní správu, což tedy není zcela to, co bych si představoval....

Jan Holeček : Jaký je podle vašeho názoru hlavní impuls v zavedení systému pří mé demokracie ?

Podle mého názoru je to i do jisté míry otázka naprosté změny legislativy, i k dyž se domnívám, že základní stavební kámen byl položen v přijetí zákona o mís tním referendu v roce 1992. Tento zákon však nebyl doplněn funkčními prováděcí mi předpisy, a proto je prakticky bezzubý. Stejně tak jako zákon lustrační, ne bo zákon o protiprávnosti komunistického režimu ....

Jiří Polák : Ano, za daných okolností je nutné nejen přijetí nových zákonů, al e i přijetí nové Ústavy.

Prvotních tvz. hnacích impulsů k přechodu na systém přímé demokracie je ale ně kolik.

Je podle mého názoru do jisté i působit v rámci stávajícího systému, a to tak, že by vznikla nová strana, jejímž základním bodem programu by byl přechd na s ystém přímé demokracie. To ale nepovažuji za příliš realistické.... Dále je možné, aby se občané obraceli na jednotlivé politiky a politická sesku pení, a to jak jednotlivě, tak formou různých hnutí a připravovali tak veřejno st na co největší zapojení do politického života.

Jan Holeček : Jakých by se podle vašeho názoru tak podařilo dosáhnout konkrétn ích výsledků, a to co v nejkratší době ?

Jiří Polák : Dalo by se dosáhnout především toho, aby byly omezeny mandáty jed notlivých poslanců, co se funkčního jejich období týče.

Ve Švédsku například skoro celá polovina poslanců parlamentu na svých křeslech sedí až do svého penzionování, což nemá s demokracií nic společného. Za velmi důležité pak považuji rovnoměrné zastoupení jednotlivých vrstev občan ů v parlamentu, a to nezávisle na politických stranách.

Dále se pak domnívám, že by se mělo začít především od obcí, tj. začít přímo a plikovat tyto myšlenky nejprve na místní úrovni...

Jan Holeček : Podle mého názoru soudím, že jedno z největších nebezpečí pro zn eužití myšlenek přímé demokracie jsou komunisté.

Já osobně jsem se s tím na tiskových konferencích KSČM na vlastní kůži setkal. Čelní představitelé této strany volají po referendech, o přímé účasti občanů n a tvorbě politických rozhodnutí, ale přitom zásadně slučují dva neslučitelné p ojmy - demokracii a centralismus. Co si vy o tom myslíte ? Jiří Polák : Já se domnívám, že by napřed komunisté měli vysvětlit, co si oni sami pod tímto pojmem představují.

Myslím si, že kdyby komunisté opravdu chtěli prosazovat prvky přímé demokracie , tak jim v tom nemůžeme bránit.

Jedno je však jisté - stali by se tak demokraty a nebyli by komunisty, což je tak trochu k smíchu , nemyslíte ?

Všichni přítomní : ...... výbuch smíchu Jan Holeček : Otázka na tělo ! Setkal jsem se často s názory, že vaše theorie o demokracii jsou silně levicově orientované. Co vy na to ? Jiří Polák : Tento názor zásadně odmítám. Domnívám se, že takto smýšlejí jen l idé, kteří si nedokáží představit nic dokonalejšího než systém založený na str anickém parlamentarismu, nebo bohužel, systém komunistické nebo socialistické diktatury !

Jan Beneš : Víte, ale já se svou americkou zkušeností se domnívám, že to, co j ste ve své práci "přímá demokracie zítra",uváděl jako metody , je v podstatě v zorem příšerného zotročení člověka.

Představte si třeba, že přímou demokracii budete aplikovat na osoby Haškova Šv ejka. Máte na tomto místě tedy Duba, feltkuráta Katze, Švejka, hejtmana Ságner a ....

A na druhou stranu si také myslím, že každá myšlenka je realizovatelná, když m á nějakou ekonomickou sílu !

Kdo by měl vlastně toto celé zaplatit My v USA jsme poměrně velice generiosní, někdy na můj vkus až příliš. Samospráva obcí je na takové úrovni, že řadoví o bčané pro svou obec konají to, co je zapotřebí, a podle mého se tu o přímé dem okracii dá celkem naplno hovořit.

Když si tedy občané v obci nechtějí například platit policisty, tak tuto funkc i vykonávají sami, ale na druhou stranu běda, kdyby jim chtěl někdo nařizovat, aby tomu tak bylo !

Jiří Polák : Pokud jde o systém v amerických obcích, tak s vámi souhlasím, že tam může být demokracie na poměrně vysoké úrovni. Já mám ale na mysli systém v rámci státu.

Takto mají ale U.S.A k systému přímé demokracie ještě značně daleko. Domnívám se, že v Evropě bude tento proces ukončen daleko dříve než v Americe. Jan Beneš : Já se domnívám, že veškeré prvky PD, které jste ve své práci popsa l, a které jsme vám z pozice jakéhosi " dábelského advokáta " tak tvrdě zkriti zoval, vlastní přímé demokracii spíš brání, než ji podporují. Jiří Polák : Myslím, že tu dochází k určitému nedorozumění. Mně nejde o žádnou centrlizovanou vládu !

Pod pojmem PD já si v zásadě představuji to samé co říkáte, tj. aby každá obec si mohla rozhodovat o svých věcech a hlavně to, aby každý jedinec měl možnost se vyjádřit, co on chce. Skutečně jako jedinec a ne jako příslučník nějaké st rany nebo organizace.

Jan Holeček : Pane doktore. Úplným závěrem, a to ať již jde o demokracii jakou koli...

Má president v občanskoprávním sporu vystupovat jako president, nebo jako obča n ?

Jiří Polák : Vždy jako občan ! President není nikdy ničím víc než občanem té č i oné země.

Připoměl bych na tomto případ, kdy byl ve své době O. Palme za jistý dopravní přestupek souzen a po právu odsouzen jako občan a ne jako ministerský předseda !

Jestliže tomu tak není, pak je to výsměch ! Jan Holeček : Děkuji za rozhovor ....